Na povrchu neutronových hvězd by mohly existovat hory vysoké až několik desítek centimetrů

18. 9. 2018
Neutronové hvězdy Gravitační vlny

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, které vznikají v supernovách, jde v podstatě o jádra hvězd, která tyto obří exploze přežijí. Když vědci v počítačových simulacích zkoumali charakteristiky hmoty, ze které se neutronové hvězdy skládají, zjistili, že je pravděpodobně ještě pevnější než se doposud uvažovalo. To by mohlo vést k výraznějším nerovnostem na povrchu neutronových hvězd a potenciálně také možnosti je detekovat prostřednictvím gravitačních vln.

Neutronová hvězda

Neutronová hvězda Neutronová hvězda (nebo také pulzar) často rotuje velmi vysokou rychlostí a ze dvou protilehlých míst z ní vychází intenzivní radiace. Neutronové hvězdy tak zdánlivě blikají v pravidelných intervalech.



Neutronové hvězdy dosahují velikosti několika málo desítek kilometrů v průměru, je v nich však ukryto více hmoty než v celém Slunci. Díky tomu jsou natolik husté, že se chovají na hranici fyzikálních možností. Skládají se z jader atomů, neutronů a protonů stisknutých extrémní gravitací k sobě.

Podle Charlese Horowitze z Indiana University Bloomington je hmota v neutronových hvězdách až desetmiliardkrát pevnější než ocel. Takový je závěr studie, jejímž je Horowitz spoluautorem a která byla akceptovaná k publikaci v Physical Review Letters.

Díky silné gravitaci, lze předpokládat, že jsou neutronové hvězdy na povrchu extrémně hladké. Vědci doposud uvažovali možnost existence malých výstupků nad zbytek povrchu neutronové hvězdy, jejich výška by dosahovala až několika centimetrů. Nové simulace nicméně ukazují, že hmota neutronové hvězdy by mohla být schopna udržet i vyšší výstupky, možná i v řádech několika desítek centimetrů. 

To už by při rychlé rotaci mohlo znamenat, že by neutronová hvězda mohla generovat detekovatelné gravitační vlny. Tyto závěry se vědci pokusí ověřit prostřednictvím detektorů gravitačních vln jako je LIGO a VIRGO, které už úspěšně detekovaly silnější gravitační vlny pocházející z kolizí masivních objektů ve vesmíru.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než Slunce

1. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než SlunceExistuje několik druhů černých děr, patří mezi ně supermasivní černé díry v jádrech galaxií s miliardami hmotností Slunce, ale také drobné stelární černé díry o hmotnosti několika málo Sluncí. Vědcům se nyní podařilo objevit zatím nejméně masivní černou díru o hmotnosti pouhých 3,3 Sluncí (přesněji 2,6-6,1). Jde tak o další přírůstek do malé skupiny malých objektů, které není snadné spatřit.

celý článek

V kolizích neutronových hvězd mohou vznikat těžké prvky podobně jako v supernovách

26. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

V roce 2017 byla poprvé detekována kolize dvou neutronových hvězd GW170817. Astronomům k objevu sice pomohly detektory gravitačních vln, ale po nich pozorovali místo kolize i běžnými teleskopy. Analýzou spektra světla, které tyto teleskopy zachytily, nyní vědci zjistili, že v kolizi vzniklo velké množství prvku stroncium. Potvrzuje se tak, že těžké prvky nevznikají pouze v supernovách, ale také v kilonovách, které kolize neutronových hvězd provázejí.

celý článek

Astronomové našli jeden z nejpomaleji rotujících pulzarů: otočí se jednou za 12 sekund

22. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli jeden z nejpomaleji rotujících pulzarů: otočí se jednou za 12 sekundSpecifické blikání neutronových hvězd je dáno jejich rotací: čím rychleji hvězda rotuje, tím rychleji při pohledu ze Země bliká. Většinou se tyto hvězdy otočí kolem svojí osy jednou za několik sekund, v některých případech dokonce milisekund. Astronomům se však nyní podařilo najít druhý nejpomalejší známý pulzar - s dobou rotace 12,12 sekund.

celý článek

Astronomové našli jednu z nejmasivnějších známých neutronových hvězd

17. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli jednu z nejmasivnějších známých neutronových hvězdAstronomům se podařilo najít neutronovou hvězdu, která se svou hustotou blíží limitu, který mohou tyto hvězdy mít, než se zhroutí do černé díry. Hvězda MSP J0740+6620 je rychle rotující pulzar ve vzdálenosti 4 600 světelných let s hmotností kolem 2,17 Sluncí. Ke svému výzkumu vědci z West Virginia University využili teleskop Green Bank a výsledky publikovali v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

V místě první detekované kolize neutronových hvězd už došlo k uklidnění jejích následků

11. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

V místě první detekované kolize neutronových hvězd už došlo k uklidnění jejích následkůTým astronomů vedený Wen-fai Fongovou prozkoumal následky první známé kolize neutronových hvězd. Šlo o první událost, u které byly zachyceny gravitační vlny a zároveň viditelné světlo, což vědcům dalo unikátní příležitost k prozkoumání tohoto jevu. Za pomoci Hubblova teleskopu snímali během roku a půl oblast, kde ke kolizi došlo, aby prozkoumali následky této energetické události. Na posledním snímku už zmizely následky kolize a vědci tak mohli porovnat běžný stav se samotnou kolizí.

celý článek

Silný rentgenový záblesk z hlubokého vesmíru zatím nemá jasné vysvětlení

9. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Silný rentgenový záblesk z hlubokého vesmíru zatím nemá jasné vysvětlení Vesmírná rentgenová observatoř NuSTAR zachytila v galaxii NGC 6946 hned několik nezvykle intenzivních záblesků radiace. Jeden z nich obzvlášť zaujal astronomy díky tomu, že se rychle objevil a také během několika dní rychle zmizel. Vědci si myslí, že nešlo o supernovu, která mívá podobné chování, protože záblesk nebyl doprovázený viditelným světlem. Co za zábleskem stojí tak není zřejmé, podle jedné z teorií by mohlo jít o kolizi černé díry a hvězdy.

celý článek

Rádiové emise z blízkého magnetaru se svou strukturou podobají tajemným rychlým rádiovým pulzům FRB

23. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rádiové emise z blízkého magnetaru se svou strukturou podobají tajemným rychlým rádiovým pulzům FRBNeutronová hvězda s velmi silným magnetickým polem XTE J1810−197 je jeden z pouze čtyř známých magnetarů, které vysílají do vesmíru rádiové signály. Vědci je nyní analyzovali pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) a zjistili, že jejich struktura se podobá rychlým rádiovým pulzům FRB. Zatím se neví, co je zdrojem FRB signálů, magnetary jsou však jedním z vážných kandidátů.

celý článek