Simulace odhalily původ masivních erupcí u vzácné třídy proměnných hvězd

27. 9. 2018
Hvězdy

Astrofyzikům se podařilo najít vysvětlení původů obřích erupcí objevujících se u třídy masivních proměnlivých hvězd. Během těchto událostí dochází k vychrlení hmoty o hmotnosti celé planety z hvězdy během několika dní, díky tomu je zářivost těchto hvězd velmi proměnlivá. Příčiny tohoto chování však byly doposud neznámé. Nové 3D simulace však nyní ukazují, že za tímto chováním stojí bublání materiálu podporované silným slunečním svitem.

Eta Carinae

Eta Carinae - Snímek hvězdy Eta Carinae (η Carinae, Eta Argus), dvojhvězdy, která se skládá ze dvou masivních hvězd, z nichž jedna je svítívá modrá proměnná hvězda, která by mohla relativně brzy explodovat jako supernova. Hvězda se vyznačuje masivní ztrátou hmoty, kterou při masivních erupcích odvrhuje do svého okolí a vytváří tak planetární mlhovinu ozařovanou zevnitř struktury. Snímek byl pořízený vesmírným teleskopem Hubble.



Svítivé modré proměnné hvězdy (LBVs, Luminous Blue Variable Stars, nebo také S Doradus variables) byly pozorovány už v 17. století, detailněji popsány však byly až Edwinem Hubblem a Allanem Sandagem v roce 1953. Do roku 1990 jich bylo známých pouze 24 a i dnes je známo jen pár desítek. Charakteristická je pro tuto třídu hvězd nepravidelná a výrazně proměnlivá zářivost doprovázená častými masivními erupcemi. Dosahují až stonásobku hmotnosti Slunce a mohou zářit až milionkrát více než naše mateřská hvězda.

Původ vždy až několik dní trvajících silných erupcí byl doposud vědcům neznámý. Svítivé proměnné hvězdy jsou však považovány za významné, protože je pravděpodobné, že každá z masivních hvězd projde touto fází vývoje. Protože jich je relativně málo, je pravděpodobné, že jde pouze o krátkou fázi hvězdného života, která však u velkých hvězd vede nevyhnutelně k explozi supernovy a vzniku černých děr.

Podle nového výzkumu založeného na 3D simulacích stojí za erupcemi turbulentní pohyby v horních vrstvách hvězd, které vytváří shluky hmoty. Pokud jsou tyto shluky dostatečně husté, mohou se stát dostatečně neprůhledné a zachytit intenzivní světlo vycházející z hvězdy. Podobně jako solární plachetnice je pak tato poháněna dál od hvězdy navzdory silné gravitaci. Po této erupci se hvězda zase uklidní, dokud pohyby v jejích horních vrstvách nevytvoří další shluky hmoty, a celý cyklus se opakuje.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Hubblova konstanta změřená novou metodou vnáší další nesoulad do problematiky rozpínání vesmíru

17. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hubblova konstanta změřená novou metodou vnáší další nesoulad do problematiky rozpínání vesmíruVesmír se rozpíná, a to stále rychleji - to víme už dlouho. Doposud však není zřejmé, s jakou rychlostí. Různá měření tzv. hubblovy konstanty, která rozpínání vesmíru znázorňuje číselně, totiž podávají různé výsledky: nejčastěji mezi 67 a 74 km/s/Mpc (tedy prostor mezi dvěma objekty, které jsou od sebe vzdáleny jeden megaparsek (přes 3 miliony světelných let), se za jednu sekundu natáhne o zhruba 70 kilometrů). Nová studie nyní přináší další dílek do skládačky: 70 km/s/Mpc podle červených obrů.

celý článek

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

7. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké exploziHvězda Eta Carinae se nachází ve vzdálenosti 7,5 tisíce světelných let a v 19 století byla po krátkou dobu jednou z nejjasnějších hvězd na naší obloze. Hvězda tehdy prošla Velkou erupcí, při které se její svítivost na několik let výrazně navýšila. Detailní snímky z dnešní doby ukazují, jak hvězda vyvrhuje množství materiálu do svého okolí a postupně míří k supernově, která bude jasně viditelná i ze Země. Na nových snímcích z teleskopu Hubble nyní vědci také pozorují materiál, který tam doposud pozorován nebyl.

celý článek

Astronomové našli hvězdu s nepravidelným pohasínáním, které si zatím neumí vysvětlit

5. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli hvězdu s nepravidelným pohasínáním, které si zatím neumí vysvětlitZpravidla, když hvězda změní svou zářivost, znamená to, že se s ní něco děje, může jít o skvrny na jejím povrchu, nebo například erupce. Pokud její zářivost klesá, může to také znamenat, že ji obíhá exoplaneta, která právě zablokovala část světla hvězdy. Vědci však nyní identifikovali hvězdu HD 139139, která pohasíná vždy stejně, ale ve velmi nepravidelných intervalech. A nedokáží zatím vysvětlit, co toto chování může znamenat.

celý článek

U blízké mladé hvězdy byl nalezen objekt, ze kterého by mohla vzniknout nová planeta

28. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

U blízké mladé hvězdy byl nalezen objekt, ze kterého by mohla vzniknout nová planetaAstronomové pracující s observatoří ALMA našli drobnou koncentraci prachu v disku kolem blízké mladé hvězdy TW Hydrae. Je pravděpodobné, že jde o zárodek budoucí exoplanety, šlo by tak o první podobný snímek. Planety podle astronomů vznikají právě v discích prachu kolem mladých hvězd. Zatím však není jisté, zda z detekovaného shluku hmoty nakonec vznikne planeta, nebo půjde pouze o dočasnou koncentraci prachu.

celý článek

Astronomové objevili hnědého trpaslíka s velmi krátkou periodou oběhu kolem mateřské hvězdy

27. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili hnědého trpaslíka s velmi krátkou periodou oběhu kolem mateřské hvězdyMezinárodní tým astronomů objevil nového hnědého trpaslíka u binární hvězdy NGTS-7 ve vzdálenosti 500 světelných let. Jde o drobný objekt na pomezí hvězdy a planety, který obíhá velmi blízko primární složky NGTS-7A. Hnědý trpaslík dostal označení NGTS-7Ab a hvězdu oběhne jednou za 16,2 hodin, nachází se od ní pouhých 0,014 AU (1 AU je vzdálenost Země-Slunce). Jde o nejrychleji obíhajícího hnědého trpaslíka kolem hvězdy hlavní posloupnosti.

U blízké Teegardenovy hvězdy byly objeveny dvě nové exoplanety podobně velké jako Země

19. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teegardenova hvězda se nachází ve vzdálenosti zhruba 12,6 světelných let a doposud se o žádných planetách v její blízkosti nevědělo. Změnila to snaha mezinárodního týmu astronomů pracujících s teleskopem Calar Alto Observatory ve Španělsku. Podle nové studie publikované v magazínu Astronomy and Astrophysics obíhají hvězdu hned dvě planety, které jsou jen o něco větší než Země. Obě se nachází v obyvatelné zóně hvězdy, kde by se mohla držet voda v kapalném stavu.

celý článek

První detekce výronu koronální hmoty u vzdálené hvězdy

9. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

První detekce výronu koronální hmoty u vzdálené hvězdyPři výronu koronální hmoty (Coronal Mass Ejection, CME) dochází k uvolnění velkého množství hmoty z hvězdy do jejího okolí. Tento fenomén byl doposud pozorován pouze u naší mateřské hvězdy. Nově jej však nyní detekovala rentgenová vesmírná observatoř Chandra u hvězdy HR 9024 (OU Andromeda) ve vzdálenosti 455 světelných let. Výron byl doprovázen zábleskem rentgenového záření, po kterém následovalo oddělení masivní bubliny plazmatu.

celý článek