Simulace odhalily původ masivních erupcí u vzácné třídy proměnných hvězd

27. 09. 2018
Hvězdy

Astrofyzikům se podařilo najít vysvětlení původů obřích erupcí objevujících se u třídy masivních proměnlivých hvězd. Během těchto událostí dochází k vychrlení hmoty o hmotnosti celé planety z hvězdy během několika dní, díky tomu je zářivost těchto hvězd velmi proměnlivá. Příčiny tohoto chování však byly doposud neznámé. Nové 3D simulace však nyní ukazují, že za tímto chováním stojí bublání materiálu podporované silným slunečním svitem.

Eta Carinae

Eta Carinae - Snímek hvězdy Eta Carinae (η Carinae, Eta Argus), dvojhvězdy, která se skládá ze dvou masivních hvězd, z nichž jedna je svítívá modrá proměnná hvězda, která by mohla relativně brzy explodovat jako supernova. Hvězda se vyznačuje masivní ztrátou hmoty, kterou při masivních erupcích odvrhuje do svého okolí a vytváří tak planetární mlhovinu ozařovanou zevnitř struktury. Snímek byl pořízený vesmírným teleskopem Hubble.



Svítivé modré proměnné hvězdy (LBVs, Luminous Blue Variable Stars, nebo také S Doradus variables) byly pozorovány už v 17. století, detailněji popsány však byly až Edwinem Hubblem a Allanem Sandagem v roce 1953. Do roku 1990 jich bylo známých pouze 24 a i dnes je známo jen pár desítek. Charakteristická je pro tuto třídu hvězd nepravidelná a výrazně proměnlivá zářivost doprovázená častými masivními erupcemi. Dosahují až stonásobku hmotnosti Slunce a mohou zářit až milionkrát více než naše mateřská hvězda.

Původ vždy až několik dní trvajících silných erupcí byl doposud vědcům neznámý. Svítivé proměnné hvězdy jsou však považovány za významné, protože je pravděpodobné, že každá z masivních hvězd projde touto fází vývoje. Protože jich je relativně málo, je pravděpodobné, že jde pouze o krátkou fázi hvězdného života, která však u velkých hvězd vede nevyhnutelně k explozi supernovy a vzniku černých děr.

Podle nového výzkumu založeného na 3D simulacích stojí za erupcemi turbulentní pohyby v horních vrstvách hvězd, které vytváří shluky hmoty. Pokud jsou tyto shluky dostatečně husté, mohou se stát dostatečně neprůhledné a zachytit intenzivní světlo vycházející z hvězdy. Podobně jako solární plachetnice je pak tato poháněna dál od hvězdy navzdory silné gravitaci. Po této erupci se hvězda zase uklidní, dokud pohyby v jejích horních vrstvách nevytvoří další shluky hmoty, a celý cyklus se opakuje.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné dráze

21. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné drázeVědci loni s pomocí teleskopu VLT objevili trojhvězdu s masivními a velmi aktivními hvězdami krátce před explozí supernovy. Nachází se relativně blízko a mohlo by v budoucnu jít o první detekovaný zdroj gama záření v naší vlastní galaxii. Hvězdný systém s oficiálním označením 2XMM J160050.7-514245 dostal neoficiální jméno Apep a nachází se asi 8 tisíc světelných let daleko.

celý článek

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesuAnalýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

celý článek

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovy

08. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali nový zdroj vysokoenergetického záření z blízkosti supernovyPozůstatek supernovy G24.7+0.6 se nachází ve vzdálenosti 16 300 světelných let. Za pomoci teleskopů MAGIC a Fermi se nyní vědcům podařilo identifikovat nový zdroj vysokoenergetického gama záření v její bezprostřední blízkosti. Nové informace Astronomům prozrazují více o supernově, která nastala před více než 9 tisíci lety (plus oněch 16 tisíc let, po které k nám světlo z tohoto objektu putuje).

celý článek

Čínský reaktor pro termojadernou fúzi dosáhl rekordních teplot, vyšších než panují v nitru Slunce

18. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínský termojaderný reaktor EAST dosáhl při experimentu teplot dosahujících 100 milionů stupňů Celsia, pokořil tak dosavadní rekord a přiblížil lidstvo novému zdroji energie. Termojaderná fúze získává energii ze slučování atomů, podobně jako je tomu ve hvězdách. Vědci se o fungující termojaderný reaktor pokoušejí už desítky let ale zatím pouze s dílčími úspěchy.

celý článek

Tajemná hvězda z devadesátých let, která zmizela beze stopy

17. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Tajemná hvězda z devadesátých let, která zmizela beze stopyPři porovnání hvězdných map, které vznikly několik let od sebe, vědci zjistili, že na místě, kde se dříve nacházela jasná hvězda, dnes skoro nic nevidí. Objekt FIRST J1419+3940 byl v devadesátých letech velmi zářivý, dnes však září až 50x slaběji. Podle astronomů by mohlo jít o hvězdu, která mezi tím zanikla a zbyl po ní nějaký jiný objekt jako je mlhovina, neutronová hvězda, nebo černá černá díra. Žádnému z teleskopů se však nepodařilo zachytit explozi, při které nový objekt vznikl.

celý článek

Kolem blízké Barnardovy hvězdy obíhá velká skalnatá planeta

15. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Kolem blízké Barnardovy hvězdy obíhá velká skalnatá planetaAstronomové našli u jedné z nejbližších hvězd novou exoplanetu, která by se mohla podobat Titanu, měsíci planety Saturn. Oproti tomuto malému měsíci je však nová exoplaneta 3,2x masivnější než Země. Planeta Barnards Star b obíhá blízko svojí hvězdě, která je však výrazně chladnější než Slunce a tak na ní zřejmě panují mrazivé teploty. Nově objevená exoplaneta je zatím nejbližší po planetách v systému Alfa Centauri a Proxima Centauri, který se nachází 4,4 a 4,2 světelných let daleko.

celý článek

Astronomové objevili jednu z nejstarších hvězd ve vesmíru, je malá a je velmi blízko

10. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili jednu z nejstarších hvězd ve vesmíru, je malá a je velmi blízkoAstronomům se podařilo identifikovat hvězdu starou až 13,5 miliard let, což by znamenalo, že vznikla krátce po velkém třesku (stáří celého vesmíru se odhaduje na 13,8 miliard let). Hvězda s označením 2MASS J18082002–5104378 B se dokonce nachází nedaleko v Mléčné dráze ve vzdálenosti 1 940 světelných let. Studium první generace hvězd vědcům pomáhá při poznávání prvních fází vývoje vesmíru.

celý článek