Teleskop Gaia našel hvězdy, které se mohly do Mléčné dráhy dostat z jiných galaxií

5. 10. 2018
Hvězdy Mléčná dráha Gaia

Při hledání hvězd, které míří ven z naší mateřské galaxie, se astronomům podařilo najít také takové hvězdy, které do Mléčné dráhy zřejmě přiletěly zvenčí. Využili k tomu data z mise Gaia, která byla zveřejněna letos na jaře a která obsahují vzdálenosti a pohyb více než miliardy hvězd.

Mléčná dráha, hvězdy zvenčí

Mléčná dráha, hvězdy zvenčí Pozice a oběžné dráhy 20 hvězd s vysokou rychlostí, červené hvězdy míří z Mléčné dráhy a žluté naopak přicházejí zvenčí.



Hvězdy v Mléčné dráze zpravidla rotují kolem jejího centra rychlostí řádově 100 km/s. Existuje však malé množství hvězd, které mají rychlost vyšší, přesahující 1 000 km/s, které jsou označované za hyperrychlé (hypervelocity stars). Taková rychlost jim umožňuje uniknout gravitaci Mléčné dráhy a galaxii opustit. Aktuálně existuje kolem dvou desítek známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii, odhaduje se, že by jich mohlo být až tisíc.

Mise Gaia se soustředí na mapování hvězd v Mléčné dráze. V novém data setu byly zaznamenány pozice 1,3 miliardy hvězd, z toho u zhruba 7 milionů hvězd byla určena rychlost s jakou se od nás vzdalují nebo k nám přibližují. Z těchto 7 milionů hvězd vědci vybrali 20, které by mohly mít dostatečnou rychlost k opuštění naší galaxie.

K jejich překvapení ale většina těchto hvězd nemíří ven z naší galaxie, ale k jejímu centru.  Mohlo by jít o hvězdy z jiných galaxií, ať už blízkých jako jsou magellanova mračna, nebo vzdálenějších. Mohlo by nicméně jít také o hvězdy urychlené v naší vlastní galaxii a pouze směřující k jejímu středu.

Mléčná dráha má podle odhadů na 100 miliard hvězd, mezi nimi se tak zřejmě ukrývá množství dalších hyperrychlých objektů. Část z nich by měla být odhalena dalším pozorováním mise Gaia, která hvězdnou oblohu pozoruje dál a Evropská vesmírná agentura plánuje vydávat další data sety v následujících letech. Pokud se potvrdí, že některé z těchto hvězd pochází z jiných galaxií, umožní to astronomům zkoumat podmínky panující v těchto vzdálených místech přímo v naší galaxii.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknout

29. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknoutTým astronomů vedený profesorem Liu Jifengem z National Astronomical Observatory of China (NAOC) objevil v Mléčné dráze ve vzdálenosti 16 tisíc světelných let černou díru o hmotnosti zhruba 68 Sluncí (přesněji 55-79). Vědci však nepředpokládali, že by černé díry hvězdné velikosti s podobnou váhou mohly v naší galaxii existovat.

celý článek

Vědci poprvé pozorovali přenos energie z nitra Slunce do jeho korony

25. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci poprvé pozorovali přenos energie z nitra Slunce do jeho koronyVědcům se pomocí pozemního teleskopu Big Bear Solar Observatory podařilo detekovat útvary, které přenášejí energii z nitra Slunce do jeho horké atmosféry. I když vědci už dlouho tento proces předpokládali, teprve díky nové technologii se jim podařilo získat jasný důkaz.

celý článek

Astronomové pozorují pohyb plynů v disku kolem mladé hvězdy, zřejmě jej způsobují rodící se exoplanety

5. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorují pohyb plynů v disku kolem mladé hvězdy, zřejmě jej způsobují rodící se exoplanetyDetailní pozorování observatoře ALMA přinesla první detekci pohybu plynů uvnitř protoplanetárního disku. V nové studii publikované v magazínu Nature vědci popisují kromě detekce pohybu plynů ve směru kolem hvězdy HD 163296 také pohyb nad a pod rovinu disku a směrem k hvězdě a od ní. Pohyb těchto plynů je s velkou pravděpodobností způsoben rodícími se exoplanetami.

celý článek

Vzdálená hvězda vydává každých 8 let rentgenové záblesky, mohlo by jít o opakující se novu

3. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzdálená hvězda vydává každých 8 let rentgenové záblesky, mohlo by jít o opakující se novuAstronomové z Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics v Německu detekovali záblesk rentgenového záření od hvězdy SSS1 v blízké galaxii NGC 300. Jde o zdroj nízkoenergetického rentgenového záření, který téměř nezáří v jiných částech spektra. U stejné hvězdy byly v minulosti pozorovány tři další záblesky a zdá se, že se objevují každých 8 let.

celý článek

Nově potvrzená exoplaneta činí z hvězdy Groombridge 34 jeden z nejbližších multiplanetárních systémů

18. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA zařadila 10. října do svého archivu exoplanet 16 nových světů, aktuálně se v něm nachází 4 073 planet obíhajících jiné hvězdy v Mléčné dráze. Patří mezi ně také už dříve objevená a poté za chybu považovaná planeta Groombridge 34 A b a také nově objevená sesterská planeta Groombridge 34 A c. Tato dvojhvězda červených trpaslíků se nachází pouhých 11 světelných let daleko a jde o nejbližší známý multiplanetární systém.

celý článek

Astronomové našli masivní exoplanetu, která oběhne svou hvězdu za pouhých 18 hodin

12. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli masivní exoplanetu, která oběhne svou hvězdu za pouhých 18 hodinNová exoplaneta byla odhalena při průzkumu NGTS (Next Generation Transit Survey), který probíhá v Čile z observatoře Paranal. Cílem NGTS je hledání exoplanet o velikosti mezi planetou Neptun a Země u zářivých hvězd. Nejčastěji však astronomové při svojí práci pozorují tzv. horké Jupitery, tedy masivní planety, které se nacházejí velmi blízko svým hvězdám. Nově objevená planeta NGTS-10b je dokonce ze známých horkých Jupiterů svojí hvězdě nejblíž.

celý článek

Dvě mladé hvězdy zrozené z jednoho oblaku plynů vytváří podivuhodnou strukturu vláken

6. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Dvě mladé hvězdy zrozené z jednoho oblaku plynů vytváří podivuhodnou strukturu vlákenAstronomové získali s pomocí observatoře ALMA detailní snímek mladého binárního hvězdného systému, ve kterém dvě hvězdy konzumují materiál z akrečních disků a přitom kolem sebe vzájemně rotují. Tato pozorování vědcům přibližují vznik binárních systémů, které jsou alespoň v okolí Slunce poměrně časté.

celý článek