Hubble má potíže, přestal fungovat čtvrtý gyroskop, který pomáhá s orientací teleskopu

08. 10. 2018
Hubble Teleskopy

V pátek se vesmírný teleskop Hubble přepnul do tzv. safe módu poté, co přestal fungovat jeden z gyroskopů, které teleskopu pomáhají udržet správnou orientaci při pozorování vzdálených cílů ve vesmíru. Hubble měl celkem 6 těchto gyroskopů a potřebuje nejméně tři pro optimální operace. Dva však už delší dobu nefungují a další nefunguje optimálně. Po odchodu čtvrtého tak zbývají pouze dva funkční gyroskopy. Operátoři mise nyní zkoumají možnosti, kterými uvést teleskop zpátky do plného provozu.

Vesmírný teleskop Hubble

Vesmírný teleskop Hubble - teleskop Hubble obíhá Zemi od roku 1990 ve výšce asi 540 kilometrů.



Pokud se nepodaří na dálku opravit porouchaný gyroskop, hodlají operátoři vyzkoušet onen třetí, který nefunguje optimálně. Aktuálně tak hledají cesty, jak teleskop na dálku opravit, pokud se to nepodaří, teleskop může pracovat dál se dvěma, nebo dokonce jedním gyroskopem. Je dokonce pravděpodobné, že pokud se oprava nepodaří, mise bude dále pokračovat pouze s jedním gyroskopem a druhý bude ponechán jako rezerva.

Všech šest gyroskopů teleskopu Hubble bylo vyměněno při poslední misi astronautů k teleskopu v roce 2009. Po dosloužení raketoplánů však teleskop nebyl astronauty navštíven a zatím se neplánuje žádná podobná mise s novými vesmírnými loděmi, které by NASA měla mít v následujících letech k dispozici. Hubble je ve vesmíru od roku 1990.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.

Další zprávy z kategorie Hubble

Měsíc velký jako planeta Neptun obíhá kolem planety vzdálené několik tisíc světelných let

08. 10. 2018

Měsíc velký jako planeta Neptun obíhá kolem planety vzdálené několik tisíc světelných letPozorování vesmírného teleskopu Hubble potvrdila, že kolem exoplanety vzdálené 8 000 světelných let by mohl obíhat obří měsíc. Jde o první detekci tělesa na oběžné deště exoplanety, tzv. exoměsíce v historii. Měsíc obíhá kolem planety Kepler 1625b a je obrovský - jeho velikost je srovnatelná s planetou Neptun. Výsledky výzkumu Davida Kippinga a Alexe Teacheye byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Od blízké neutronové hvězdy vychází infračervené záření, vědci zatím neví proč

25. 09. 2018

Od blízké neutronové hvězdy vychází infračervené záření, vědci zatím neví pročVesmírný teleskop Hubble zachytil v okolí blízké neutronové hvězdy nezvyklé emise v infračerveném spektru, které by mohly indikovat doposud neznámou strukturu v okolí tohoto objektu. Mohlo by jít o disk prachu obklopující hvězdu nebo o oblaka mezihvězdných plynů, kterými hvězda proplouvá na své cestě galaxií. Jde o jednu z mála situací, kdy lze neutronovou hvězdu pozorovat v infračerveném světle namísto běžných rentgenových, rádiových nebo jiných vysoce energetických emisích světla.

celý článek

Teleskopy Hubble a Gaia společně upřesňují hubblovu konstantu popisující rozpínání vesmíru

18. 07. 2018

Teleskopy Hubble a Gaia společně upřesňují hubblovu konstantu popisující rozpínání vesmíruVesmírné teleskopy Hubble a Gaia přispěly k novému výpočtu hubblovy konstanty, která určuje míru rozpínání vesmíru. Mělo by jít o doposud nejpřesnější hodnotu, je však v rozporu s předchozími měřeními jinými metodami. Nově vypočítaná hodnota je 73,5 km/s na megaparsek, která říká, že každých 3,26 milionů světelných let se rozpínání vesmíru zrychluje o 73,5 kilometrů za sekundu. Pomocí hubblovy konstanty je mimo jiné určováno stáří vesmíru, které je dnes odhadováno na 13,8 miliard let.

celý článek

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoru

25. 06. 2018

Až třetina hmoty ve vesmíru se doposud ukrývala, měla by se nacházet v mezigalaktickém prostoruVesmír se podle pozorování astronomů skládá z temné energie (68 %), temné hmoty (27 %) a běžné (baryonické) hmoty (5 %). Při studiu počátků vesmíru však vědci odhadli množství vytvořené běžné hmoty ve velkém třesku o celou třetinu větší, než kolik dokáží astronomové pozorovat dnešními teleskopy. Podle nové studie se chybějící hmota z počátku vesmíru nachází v mezihvězdném prostoru v řídkých oblacích plynů. Nejde však o temnou hmotu, která je pravděpodobně tvořena zcela jinými, exotickými subatomárními částicemi, ale o hmotu běžnou, která je tvořena baryony, mezi které patří také protony a neutrony.

celý článek

První detekce helia v atmosféře exoplanety. Nový postup by mohl přinést další objevy

03. 05. 2018

První detekce helia v atmosféře exoplanety. Nový postup by mohl přinést další objevyAstronomům vedeným Jessicou Spake z University of Exeter se podařilo poprvé pozorovat helium v atmosféře exoplanety. Jde o planetu WASP-107b, která se nachází asi 200 světelných let daleko v souhvězdí Panny. Objev helia se podařil díky vesmírnému teleskopu Hubble a také díky jeho velkému množství v atmosféře planety. Výsledky výzkumu byly publikovány 3. května ve vědeckém magazínu Nature.

celý článek

Nejvzdálenější známá hvězda ve vesmíru se nachází 9 miliard světelných let daleko

03. 04. 2018

Nejvzdálenější známá hvězda ve vesmíru se nachází 9 miliard světelných let dalekoAstronomům se podařilo objevit pomocí Hubblova teleskopu zatím nejvzdálenější hvězdu ve vesmíru, nese označení MACS J1149+2223 Lensed Star 1 a světlo z ní k nám putovalo dlouhých 9 miliard let. Doposud byly z takové vzdálenosti známé pouze galaxie a supernovy, světlo jednotlivých hvězd nebylo na takovou vzdálenost charakterizovatelné. Objev bylo možné uskutečnit pouze díky efektu tzv. gravitační čočky, která intenzivní gravitací kupy galaxií nacházející se mezi Zemí a vzdálenou hvězdou zvětšuje světlo ze vzdáleného objektu podobně jako čočka v dalekohledu.

celý článek

Hvězdu HR 4796A obklopuje oblak materiálu větší než sluneční soustava: dochází v něm k formaci planet?

25. 03. 2018

Hvězdu HR 4796A obklopuje oblak materiálu větší než sluneční soustava: dochází v něm k formaci planet?Astronomům se podařilo identifikovat pomocí Hubblova teleskopu ohromnou prachovou strukturu kolem mladé hvězdy HR 4796A. Jde o dvojhvězdu, která se nachází asi 237 světelných let od Slunce a je stará asi 8 milionů let, tedy podle vesmírného měřítka velmi mladá. Podle astronomů se nachází v období, kdy by se kolem ní mohly formovat exoplanety, což potvrzuje už dříve objevený pás v blízkosti primární hvězdy. Nově objevený oblak prachu obklopuje obě hvězdy až do vzdálenosti 800 AU od středu (1 AU je vzdálenost Země-Slunce).

celý článek