Sonda Voyager 2 se blíží ke hranici sluneční soustavy

10. 10. 2018
Voyager Sluneční soustava

Operátoři mise Voyager 2 dostali od vzdálené sondy signály o nárůstu intenzity vysokoenergetických částic. To by mohlo znamenat, že se sonda blíží regionu zvanému heliopause, kde končí vliv Slunce, které blokuje část kosmického záření z mezihvězdného prostoru. Sesterská sonda Voyager 1 opustila sluneční soustavu před šesti lety.

Voyager 1

Voyager 1 - vesmírná sonda NASA byla vypušťena v roce 1977 a je stále funkční. Aktuálně je teď nejvzdálenější a nejrychlejší vesmírnou sondou.



Voyager 2 vzal na rozdíl od Voyageru 1 cestu ze sluneční soustavy oklikou. Obě sondy proletěly kolem planet Jupiter a Saturn, Voyager 1 potom zamířil ven ze sluneční soustavy, zatímco Voyager 2 letěl jako první sonda (a doposud také poslední) k planetám Uran a Neptun. I Voyager 2 poté zamířil ven ze sluneční soustavy.

Obě sondy nyní zkoumají oblast, kde končí vliv Slunce a začíná mezihvězdný prostor. Každá z nich míří jiným směrem a k nejbližším hvězdám doletí za desítky tisíc let, to už ale dlouho nebudou funkční. Operátoři mise odhadují, že jim energie v radioizotopových generátorech vydrží zhruba do roku 2025.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Voyager

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost tepla

9. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost teplaVesmírná sonda Voyager 2 se podobně jako sesterská Voyager 1 nachází na hranici sluneční soustavy s mezihvězdným prostorem. V této oblasti pomalu končí vliv Slunce a začíná převládat vliv vnějšího vesmíru. To znamená více kosmického záření a také větší chlad. Aby mohly přístroje na palubě sondy fungovat, musí být zahřívány a to čerpá energii, se kterou je třeba šetřit. NASA proto rozhodla o odpojení jednoho z vědeckých přístrojů sondy, aby udržela ty ostatní funkční po delší dobu.

celý článek

Voyager 2 se připojil ke svojí sesterské sondě a vstoupil do mezihvězdného prostoru

12. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Voyager 2 se připojil ke svojí sesterské sondě a vstoupil do mezihvězdného prostoruTeprve podruhé v historii opustila aktivní vesmírná sonda část sluneční soustavy, kde převládá vliv Slunce, a vstoupila do mezihvězdného prostoru. Po Sondě Voyager 1, která tento krok podstoupila v roce 2012, ji letos v listopadu následovala také sonda Voyager 2. Na rozdíl jejího dvojčete však sonda Voyager 2 má na své palubě fungující přístroj, který vědcům o hranici sluneční soustavy sdělí více informací.

celý článek

Sonda New Horizons pozoruje vodíkovou stěnu na okraji sluneční soustavy

14. 8. 2018

Sonda New Horizons pozoruje vodíkovou stěnu na okraji sluneční soustavyVesmírná sonda New Horizons proletěla v roce 2015 kolem trpasličí planety Pluto a míří dál ven ze sluneční soustavy. Aktuálně se nachází 42,7 AU od Země a míří ke svému novoročnímu setkání s planetkou Ultima Thule. Když vědci za použití přístroje ALICE pořídili měření ultrafialového záření, zjistili, že směrem od Slunce obsahuje přidanou záři, která by tam za běžných podmínek neměla být. Mohlo by jít o hranici, za kterou už nepůsobí sluneční větry a dochází na ní ke shromažďování a interakci vodíkových atomů pocházejících z vnějšku sluneční soustavy.

celý článek

První mapa radiace, která dopadá na povrch Europy

31. 7. 2018

První mapa radiace, která dopadá na povrch EuropyVědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.

celý článek

Vesmírná sonda Voyager 1 úspěšně zažehla 37 let nepoužívané trysky

3. 12. 2017

Vesmírná sonda Voyager 1 úspěšně zažehla 37 let nepoužívané tryskyPo 40 letech od vypuštění je Voyager 1 nejvzdálenější sondou ve vesmíru, a navíc stále funkční. Aktuálně se nachází v mezihvězdném prostoru 141 AU od Země (1 AU = vzdálenost Země-Slunce) a míří dál od Slunce. Po tak dlouhé době a cestě však dochází k opotřebení trysek, které slouží k orientaci sondy tak, aby její anténa mířila k Zemi. Této situaci by mělo pomoci znovu zprovoznění jiného souboru trysek na sondě, které dříve sloužily pro korekce dráhy při průletech kolem plynných obrů sluneční soustavy.

celý článek

Voyager zasáhla nárazová vlna ze sluneční erupce

10. 7. 2014

Voyager zasáhla nárazová vlna ze sluneční erupceDaleko za oběžnou drahou Pluta, těsně za hranicí mezihvězdného prostoru už sluneční větry nevanou, převládá záření z jiných hvězd. Vesmírná sonda Voyager 1 přesto zachytila známky slunečních erupcí na svých přístrojích. Podle vědců šlo o zbytky nárazové vlny, kterou Slunce vypustilo při erupci v loňském roce. Jde o třetí podobnou vlnu, kterou Voyager 1 za poslední dva roky zaznamenal.

Lidstvo udělalo podle NASA první krok ven ze sluneční soustavy - Voyager je v mezihvězdném prostoru

13. 9. 2013

Lidstvo udělalo podle NASA první krok ven ze sluneční soustavy - Voyager je v mezihvězdném prostoruVesmírná sonda Voyager 1 se stala prvním lidmi vytvořeným objektem, který opustil sluneční soustavu a vydal se na cestu mezihvězdným prostorem. Voyager odstartoval ze Země před 36 lety a za tuto dobu doletěl do vzdálenosti 18,7 miliard kilometrů. Analýza nových dat, na jejichž základě bylo určeno, že sonda vystoupila z heliosféry, se objevila ve čtvrtečním čísle magazínu Science. Přestože je Voyager nejvzdálenější objekt, nachází se zhruba 17 světelných hodin od Země, k nejbližší hvězdě je to ale 4,2 světelných let.

celý článek