Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

12. 10. 2018
Hnědý trpaslík Bílí trpaslíci ALMA

V červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na povrch bílého trpaslíka dopadá materiál, který znovu zažehne termojadernou fúzi. Podle nové studie však šlo o zcela jiný jev: kolizi hnědého a bílého trpaslíka, naznačují to pozorování submilimetrovou radiovou observatoří ALMA.

Mlhovina CK Vulpeculae

Mlhovina CK Vulpeculae - Snímek mlhoviny CK Vulpeculae, která zřejmě vznikla kolizí bílého a hnědého trpaslíka a byla pozorována v roce 1670.



Nova je záblesk, který se objeví náhle a postupně mizí, své jméno tento jev dostal podle toho, že se pozorovateli jeví, jako nová hvězda. K nově dochází zpravidla u binárních hvězd, z nichž jedna je bílý trpaslík, což je husté jádro vyhaslé hvězdy, ve kterém už neprobíhá fúze. Pokud se k bílému trpaslíku druhá hvězda příliš přiblíží, začne z ní trpaslík gravitací vysávat materiál, který při dopadu na povrch opětovně a dočasně zažehne termojadernou fúzi.

CK Vulpeculae v roce 1670 po náhlém objevení postupně pohasla, aby se opět znovu objevila rok poté a nakonec zcela vyhasla, alespoň při pozorování očima. Pozdější pozorování teleskopy odhalilo mlhovinu, která obklopuje husté centrální jádro.

Nová pozorování observatoří ALMA odhalila v mlhovině nezvyklé izotopy a organické sloučeniny (formaldehyd a formamid), které by nemohly přežít v prostředí, kde probíhá fúze. Podle astronomů tak mohlo jít o kolizi bílého trpaslíka (vyhaslého jádra hvězdy) a hnědého trpaslíka (objekt na pomezí masivní planety a malé hvězdy, který nemá dostatečnou masu k tomu, aby zažehl fúzní reakci).
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hnědý trpaslík

Ve vzdálenosti 20 světelných let se zřejmě nachází masivní sirotčí planeta, neobíhá žádnou hvězdu

07. 08. 2018

Ve vzdálenosti 20 světelných let se zřejmě nachází masivní sirotčí planeta, neobíhá žádnou hvězduAstronomům se podařilo pozorovat pomocí radioteleskopu VLA (Very Large Array) objekt ve vzdálenosti asi 20 světelných let, podle těchto nových pozorování jde o těleso na hranici planety a hnědého trpaslíka. Objekt s označením SIMP J01365663+0933473 je 12,7x hmotnější než Jupiter, má ale výrazně silnější magnetické pole. Pozorování prostřednictvím VLA je první případ detekce potencionálního planetárního objektu mimo sluneční soustavu radioteleskopem.

celý článek

Obálka plynů kolem hnědého trpaslíka umožňuje pozorovat blízký pulzar v nevídaném detailu

25. 05. 2018

Tým astronomů vedený Robertem Mainem z University of Toronto pozoroval prostřednictvím radioteleskopu Arecibo asi 6 500 světelných let vzdálený pulzar v nevídaném detailu. Umožnila to obálka plynů, která obklopuje jeho sesterskou hvězdu, nebo spíš subhvězdu - jde o malého hnědého trpaslíka. Obálka plynů působí jako lupa, která zvětšuje objekt za ní, v tomto případě rychle rotující neutronovou hvězdu. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Astronomům se zřejmě podařilo vyfotit exoplanetu ve fázi jejího formování v protoplanetárním disku

18. 05. 2018

Astronomům se zřejmě podařilo vyfotit exoplanetu ve fázi jejího formování v protoplanetárním diskuMezinárodnímu týmu astronomů vedenému výzkumníky z nizozemské Leiden University se podařilo zachytit nový objekt u mladé dvojhvězdy CS Cha vzdálené asi 600 světelných let. Mohlo by jít o masivní exoplanetu nebo hnědého trpaslíka v rané fázi vývoje. Objev se podařil prostřednictvím instrumentu SPHERE na teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Čile. Výsledky výzkumu vedeného Christianem Ginskim budou publikovány ve vědeckém magazínu Astronomy & Astrophysics.

celý článek

Pomocí gravitační mikročočky byl nalezen nový hnědý trpaslík, mohlo by jít o binární systém

13. 04. 2018

Astronomům se podařilo pomocí gravitační mikročočky objevit zvláštní systém: obsahuje dvě tělesa menší než hvězda, ale možná příliš velká na to, aby šlo o planety, alespoň co se jednoho z nich týká. Nově objevený systém má označení MOA-2015-BLG-337L a může se skládat z jednoho hnědého trpaslíka a obíhající planety, nebo dvou hnědých trpaslíků. Jde o další z řady objevů hnědých trpaslíků pomocí metody gravitační mikročočky v poslední době.

celý článek

Objev planety obíhající vzdáleného hnědého trpaslíka pomocí gravitační mikročočky

30. 03. 2018

S pomocí gravitační mikročočky se astronomům podařilo objevit planetu, která obíhá malého hnědého trpaslíka. Planeta má si tři čtvrtiny hmotnosti planety Jupiter a obíhá hnědého trpaslíka OGLE-2017-BLG-1522. Objev je významný relativně malou velikostí exoplanety a také tělesem, které planeta obíhá, jde o substelární objekt, který sám příliš nezáří a mohl být objeven pouze díky gravitaci čočky, která jeho slabé světlo zvětšila jako lupa.

celý článek

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

18. 03. 2018

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

celý článek

Jedním z prvních cílů nového teleskopu Jamese Webba bude blízký hnědý trpaslík

05. 01. 2018

Jedním z prvních cílů nového teleskopu Jamese Webba bude blízký hnědý trpaslíkV rámci času věnovanému vědcům, kteří se podíleli na vývoji nového vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST), budou astronomové pozorovat hnědého trpaslíka. Tyto vesmírné objekty nejsou ani hvězdou, ani planetou, v jejich nitru totiž nežhne termojaderná reakce, přesto však mají několik charakteristik hvězdných objektů. Teleskop nové generace se pomalu blíží ke svojí cestě do vesmíru, která je aktuálně plánována na začátek roku 2019 a astronomové po celém světě se připravují na pozorování, na která jsou současné teleskopy krátké.

celý článek