Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

12. 10. 2018
Hnědý trpaslík Bílí trpaslíci ALMA

V červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na povrch bílého trpaslíka dopadá materiál, který znovu zažehne termojadernou fúzi. Podle nové studie však šlo o zcela jiný jev: kolizi hnědého a bílého trpaslíka, naznačují to pozorování submilimetrovou radiovou observatoří ALMA.

Mlhovina CK Vulpeculae

Mlhovina CK Vulpeculae Snímek mlhoviny CK Vulpeculae, která zřejmě vznikla kolizí bílého a hnědého trpaslíka a byla pozorována v roce 1670.



Nova je záblesk, který se objeví náhle a postupně mizí, své jméno tento jev dostal podle toho, že se pozorovateli jeví, jako nová hvězda. K nově dochází zpravidla u binárních hvězd, z nichž jedna je bílý trpaslík, což je husté jádro vyhaslé hvězdy, ve kterém už neprobíhá fúze. Pokud se k bílému trpaslíku druhá hvězda příliš přiblíží, začne z ní trpaslík gravitací vysávat materiál, který při dopadu na povrch opětovně a dočasně zažehne termojadernou fúzi.

CK Vulpeculae v roce 1670 po náhlém objevení postupně pohasla, aby se opět znovu objevila rok poté a nakonec zcela vyhasla, alespoň při pozorování očima. Pozdější pozorování teleskopy odhalilo mlhovinu, která obklopuje husté centrální jádro.

Nová pozorování observatoří ALMA odhalila v mlhovině nezvyklé izotopy a organické sloučeniny (formaldehyd a formamid), které by nemohly přežít v prostředí, kde probíhá fúze. Podle astronomů tak mohlo jít o kolizi bílého trpaslíka (vyhaslého jádra hvězdy) a hnědého trpaslíka (objekt na pomezí masivní planety a malé hvězdy, který nemá dostatečnou masu k tomu, aby zažehl fúzní reakci).
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hnědý trpaslík

Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíka

14. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíkaTeleskop NICER umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici ISS detekoval v srpnu náhlý nárůst rentgenového záření. Bylo to způsobeno zábleskem, který přišel od vzdáleného pulzaru - rotující neutronové hvězdy, která s pravidelnou periodou bliká. Záblesk byl zatím nejsilnější, který byl tímto teleskopem zachycen, navíc v sobě kombinuje několik různých úkazů, které dříve nikdy nebyly pozorovány pohromadě.

celý článek

Nová pozorování potvrzují, že Scholzova hvězda obsahuje masivní hnědý trpaslík typu T

28. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hvězda s označením WISE J0720−0846, lépe známá jako Scholzova hvězda, proletěla před 80 tisíci lety v těsné blízkosti sluneční soustavy. Jde o dvojhvězdu tvořenou malým červeným trpaslíkem a ještě menším hnědým trpaslíkem. Nová pozorování potvrdila, že hnědý trpaslík je spektrálního typu T a odhadují jeho hmotnost na zhruba 66 hmotností planety Jupiter.

celý článek

Astronomové objevili hnědého trpaslíka s velmi krátkou periodou oběhu kolem mateřské hvězdy

27. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili hnědého trpaslíka s velmi krátkou periodou oběhu kolem mateřské hvězdyMezinárodní tým astronomů objevil nového hnědého trpaslíka u binární hvězdy NGTS-7 ve vzdálenosti 500 světelných let. Jde o drobný objekt na pomezí hvězdy a planety, který obíhá velmi blízko primární složky NGTS-7A. Hnědý trpaslík dostal označení NGTS-7Ab a hvězdu oběhne jednou za 16,2 hodin, nachází se od ní pouhých 0,014 AU (1 AU je vzdálenost Země-Slunce). Jde o nejrychleji obíhajícího hnědého trpaslíka kolem hvězdy hlavní posloupnosti.

Ve vzdálenosti 20 světelných let se zřejmě nachází masivní sirotčí planeta, neobíhá žádnou hvězdu

7. 8. 2018

Ve vzdálenosti 20 světelných let se zřejmě nachází masivní sirotčí planeta, neobíhá žádnou hvězduAstronomům se podařilo pozorovat pomocí radioteleskopu VLA (Very Large Array) objekt ve vzdálenosti asi 20 světelných let, podle těchto nových pozorování jde o těleso na hranici planety a hnědého trpaslíka. Objekt s označením SIMP J01365663+0933473 je 12,7x hmotnější než Jupiter, má ale výrazně silnější magnetické pole. Pozorování prostřednictvím VLA je první případ detekce potencionálního planetárního objektu mimo sluneční soustavu radioteleskopem.

celý článek

Obálka plynů kolem hnědého trpaslíka umožňuje pozorovat blízký pulzar v nevídaném detailu

25. 5. 2018

Tým astronomů vedený Robertem Mainem z University of Toronto pozoroval prostřednictvím radioteleskopu Arecibo asi 6 500 světelných let vzdálený pulzar v nevídaném detailu. Umožnila to obálka plynů, která obklopuje jeho sesterskou hvězdu, nebo spíš subhvězdu - jde o malého hnědého trpaslíka. Obálka plynů působí jako lupa, která zvětšuje objekt za ní, v tomto případě rychle rotující neutronovou hvězdu. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Astronomům se zřejmě podařilo vyfotit exoplanetu ve fázi jejího formování v protoplanetárním disku

18. 5. 2018

Astronomům se zřejmě podařilo vyfotit exoplanetu ve fázi jejího formování v protoplanetárním diskuMezinárodnímu týmu astronomů vedenému výzkumníky z nizozemské Leiden University se podařilo zachytit nový objekt u mladé dvojhvězdy CS Cha vzdálené asi 600 světelných let. Mohlo by jít o masivní exoplanetu nebo hnědého trpaslíka v rané fázi vývoje. Objev se podařil prostřednictvím instrumentu SPHERE na teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Čile. Výsledky výzkumu vedeného Christianem Ginskim budou publikovány ve vědeckém magazínu Astronomy and Astrophysics.

celý článek

Pomocí gravitační mikročočky byl nalezen nový hnědý trpaslík, mohlo by jít o binární systém

13. 4. 2018

Astronomům se podařilo pomocí gravitační mikročočky objevit zvláštní systém: obsahuje dvě tělesa menší než hvězda, ale možná příliš velká na to, aby šlo o planety, alespoň co se jednoho z nich týká. Nově objevený systém má označení MOA-2015-BLG-337L a může se skládat z jednoho hnědého trpaslíka a obíhající planety, nebo dvou hnědých trpaslíků. Jde o další z řady objevů hnědých trpaslíků pomocí metody gravitační mikročočky v poslední době.

celý článek