Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

12. 10. 2018
Hnědý trpaslík Bílí trpaslíci ALMA Nova

V červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na povrch bílého trpaslíka dopadá materiál, který znovu zažehne termojadernou fúzi. Podle nové studie však šlo o zcela jiný jev: kolizi hnědého a bílého trpaslíka, naznačují to pozorování submilimetrovou radiovou observatoří ALMA.

Mlhovina CK Vulpeculae

Mlhovina CK Vulpeculae Snímek mlhoviny CK Vulpeculae, která zřejmě vznikla kolizí bílého a hnědého trpaslíka a byla pozorována v roce 1670.



Nova je záblesk, který se objeví náhle a postupně mizí, své jméno tento jev dostal podle toho, že se pozorovateli jeví, jako nová hvězda. K nově dochází zpravidla u binárních hvězd, z nichž jedna je bílý trpaslík, což je husté jádro vyhaslé hvězdy, ve kterém už neprobíhá fúze. Pokud se k bílému trpaslíku druhá hvězda příliš přiblíží, začne z ní trpaslík gravitací vysávat materiál, který při dopadu na povrch opětovně a dočasně zažehne termojadernou fúzi.

CK Vulpeculae v roce 1670 po náhlém objevení postupně pohasla, aby se opět znovu objevila rok poté a nakonec zcela vyhasla, alespoň při pozorování očima. Pozdější pozorování teleskopy odhalilo mlhovinu, která obklopuje husté centrální jádro.

Nová pozorování observatoří ALMA odhalila v mlhovině nezvyklé izotopy a organické sloučeniny (formaldehyd a formamid), které by nemohly přežít v prostředí, kde probíhá fúze. Podle astronomů tak mohlo jít o kolizi bílého trpaslíka (vyhaslého jádra hvězdy) a hnědého trpaslíka (objekt na pomezí masivní planety a malé hvězdy, který nemá dostatečnou masu k tomu, aby zažehl fúzní reakci).
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hnědý trpaslík

Oblaka podobná těm v atmosféře Jupiteru byla nalezena u nejbližšího hnědého trpaslíka

7. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Oblaka podobná těm v atmosféře Jupiteru byla nalezena u nejbližšího hnědého trpaslíkaNejbližší hnědý trpaslík Luhman 16A vykazuje známky podobných mraků ve svojí atmosféře, jaké lze pozorovat u planety Jupiter. Jde o první případ, kdy vědci použili techniku polarimetrie k prozkoumání atmosféry mimo sluneční soustavu.

celý článek

Astronomové poprvé změřili rychlost větru v atmosféře hnědého trpaslíka

16. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové poprvé změřili rychlost větru v atmosféře hnědého trpaslíkaAstronomům se poprvé podařilo změřit, jak rychle se pohybují oblaka v atmosféře hnědého trpaslíka, objektu na rozmezí hvězdy a masivní planety. Využili k tomu techniku použitou při měření větrů u vzdálených planet ve sluneční soustavě, kdy se porovnává pohyb magnetického pole a infračervené snímky objektu. Výsledek ukázal, že se oblaka v atmosféře hnědého trpaslíka pohybují více než šestkrát rychleji než u planety Jupiter.

celý článek

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíka

5. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíkaNový výzkum, který zpracovával data posbíraná vesmírným teleskopem Kepler, odhalil výrazný záblesk od jedné ze sledovaných hvězd. Nezvykle silný záblesk dosahoval až 1600násobku běžné zářivosti, než se opět uklidnil na běžné hodnoty. Podle vědců to bylo způsobeno konzumací materiálu z blízkého hnědého trpaslíka.

celý článek

Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíka

14. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíkaTeleskop NICER umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici ISS detekoval v srpnu náhlý nárůst rentgenového záření. Bylo to způsobeno zábleskem, který přišel od vzdáleného pulzaru - rotující neutronové hvězdy, která s pravidelnou periodou bliká. Záblesk byl zatím nejsilnější, který byl tímto teleskopem zachycen, navíc v sobě kombinuje několik různých úkazů, které dříve nikdy nebyly pozorovány pohromadě.

celý článek

Nová pozorování potvrzují, že Scholzova hvězda obsahuje masivní hnědý trpaslík typu T

28. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hvězda s označením WISE J0720−0846, lépe známá jako Scholzova hvězda, proletěla před 80 tisíci lety v těsné blízkosti sluneční soustavy. Jde o dvojhvězdu tvořenou malým červeným trpaslíkem a ještě menším hnědým trpaslíkem. Nová pozorování potvrdila, že hnědý trpaslík je spektrálního typu T a odhadují jeho hmotnost na zhruba 66 hmotností planety Jupiter.

celý článek

Astronomové objevili hnědého trpaslíka s velmi krátkou periodou oběhu kolem mateřské hvězdy

27. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili hnědého trpaslíka s velmi krátkou periodou oběhu kolem mateřské hvězdyMezinárodní tým astronomů objevil nového hnědého trpaslíka u binární hvězdy NGTS-7 ve vzdálenosti 500 světelných let. Jde o drobný objekt na pomezí hvězdy a planety, který obíhá velmi blízko primární složky NGTS-7A. Hnědý trpaslík dostal označení NGTS-7Ab a hvězdu oběhne jednou za 16,2 hodin, nachází se od ní pouhých 0,014 AU (1 AU je vzdálenost Země-Slunce). Jde o nejrychleji obíhajícího hnědého trpaslíka kolem hvězdy hlavní posloupnosti.

Ve vzdálenosti 20 světelných let se zřejmě nachází masivní sirotčí planeta, neobíhá žádnou hvězdu

7. 8. 2018

Ve vzdálenosti 20 světelných let se zřejmě nachází masivní sirotčí planeta, neobíhá žádnou hvězduAstronomům se podařilo pozorovat pomocí radioteleskopu VLA (Very Large Array) objekt ve vzdálenosti asi 20 světelných let, podle těchto nových pozorování jde o těleso na hranici planety a hnědého trpaslíka. Objekt s označením SIMP J01365663+0933473 je 12,7x hmotnější než Jupiter, má ale výrazně silnější magnetické pole. Pozorování prostřednictvím VLA je první případ detekce potencionálního planetárního objektu mimo sluneční soustavu radioteleskopem.

celý článek