Nejstarší zvířecí fosilie je stará 650 milionů let, pochází z mořské houby

18. 10. 2018
Život Země

Vědci z University of California, Riverside publikovali studii popisující objev fosilie mořské houby, která je stará kolem 650 milionů let. To z ní činí nejstarší zvířecí fosilii na planetě a z mořských hub jedny z prvních živočichů. Zhruba o 100 milionů let později zažila Země období kambriku, kdy se v oceánech i na povrchu prohánělo množství živočišných druhů, do té doby však na Zemi vládly rostliny.



Vědcům se nicméně nepodařilo najít přímo fosílii kostry nebo těla houby, našli pouze chemickou látku, kterou mořské houby produkují. Jde o látku 26-methylstigmastane, kterou lze nalézt v dnešních mořských houbách. Díky tomu však někteří experti nepovažují tento objev za jednoznačný. Látku totiž mohou produkovat také jiné, například symbiotické organismy, nebo by mohla být houbami pozřena.

Fosílie methylstigmastanu byly nalezeny v horninách v Ománu, Indii a na Sibiři týmem vedeným Gordonem Lovem. Jejich práce byla publikována v magazínu Nature Ecology and Evolution.

Časová osa života na Zemi

Období
(před miliardami let)
Událost
4,54 Formace Země
4,4 První důkazy o vodě na Zemi
4,28 Evidence o prvních formách života na Zemi (kontroverzní)
3,9-3,7 První známky života
3,5 Poslední univerzální předek všech forem dnešního života
3 první výskyt fotosyntézy
2,8 První evidence mikrobiálního života mimo oceány
1,3 První výskyt hub
1 První fotosyntetické rostliny na souši
0,65 První výskyt mořských hub
0,55 Kambrická exploze - výskyt velkého množství živočichů
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Život

V meteoritech byl nalezen mimozemský cukr, mohl hrát roli při vzniku života na Zemi

21. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo nalézt komplexní organické sloučeniny v meteoritech. Jde konkrétně o ribózu, která je součástí RNA, a také o arabinózu a xylózu. Tyto komplexní sloučeniny byly objeveny v meteoritech s označením NWA 801 a Murchison - oba s vysokým obsahem uhlíku.

celý článek

Orangutan je nejbližší žijící příbuzný obřího třímetrového primáta

14. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Primát nazvaný Gigantopithecus blacki žil před 1,9 miliony let v jižní Číně. Dosahoval váhy až 600 kilogramů a výšky 3 metry. Analýza genů nyní prokázala, že jeho nejbližším žijícím příbuzným jsou orangutani. Jde o první případ, kdy se podařilo získat genetický materiál z teplého a vlhkého prostředí.

Více než milion různých sloučenin by mohlo fungovat jako zdroj biologické informace podobně jako DNA

12. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci odhalili prostřednictvím počítačových simulací více než milion chemických sloučenin, které by mohly v živých organismech zastávat podobnou funkci jako DNA nebo RNA.

NASA pošle v příštím roce poprvé živé organismy do hlubokého vesmíru

24. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Během mise BioSentinel budou vyslány kvasinky na oběžnou dráhu kolem Slunce, aby vědci ověřili jak na ně bude působit radiace. Malá družice bude mít za úkol dostat se ven z magnetického pole Země, které naši planetu před radiací chrání, a měla by zde zůstat několik měsíců. Naposledy cestovaly živé organismy mimo magnetosféru Země při poslední misi Apollo v roce 1972. Mise BioSentinel bude součástí první mise vesmírné lodi Orion Artemis 1.

celý článek

Podle nové studie dopadá na Měsíc i Zemi větší množství planetek než před 300 miliony lety

28. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů publikoval studii v magazínu Science, ve které tvrdí, že počet dopadů meteoritů na povrch Měsíce byl v posledních 300 letech dva- až třikrát vyšší než v období předtím. Znamená to, že Měsíc společně se Zemí prožívaly dříve relativně klidnější období, než ve kterém žijeme dnes. Doposud se uvažovalo, že za relativně nízkým počtem kráterů starších než 300 let stojí fakt, že byly geologickými procesy eliminovány, je však možné, že v tomto období prostě nevznikaly tak často jako později.

celý článek

Vědci vypěstovali rostliny s vylepšenou fotosyntézou, rostou rychleji a vytváří o 40 % víc biomasy

7. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rostliny přeměňují sluneční světlo na energii prostřednictvím chemické reakce známé jako fotosyntéza. Nicméně tento proces probíhá v rostlinách neefektivně díky podprocesu označovanému jako fotorespirace, kdy rostlina zamění atomy kyslíku a oxidu uhličitého. Vědcům z University of Illinois a U.S. Department of Agriculture Agricultural Research Service se však nyní podařilo vypěstovat rostliny, které tuto neefektivní metodu obcházejí a díky tomu mohou věnovat ušetřenou energii do svého vlastního růstu. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Science.

celý článek

Poprvé na videu: bakterie vysává část DNA z jiné, aby obohatila své vlastní geny

5. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Poprvé na videu: bakterie vysává část DNA z jiné, aby obohatila své vlastní genyBakterie jsou známé svým urychleným vývojem, proto jsou také často předmětem vědeckých experimentů, které sledují vývoj organismů napříč generacemi. Vědcům se při jednom z takových experimentů podařilo poprvé zachytit jak jedna z bakterií vysává DNA z jiné. Prostřednictvím tohoto procesu dochází k tzv. horizontálnímu přenosu genů, který například umožňuje přenášení odolnosti bakterií vůči antibiotikům.

celý článek