Čínská firma chce v roce 2020 vypustit umělý měsíc, který by nahradil noční osvětlení

22. 10. 2018
Čína

Podle čínského státního deníku Peoples Daily oznámili představitelé firmy z města Chengdu (Čcheng-tu), že chtějí do dvou let vypustit satelit, který by ozařoval oblast v Číně a mohl by tak nahradit noční osvětlení. Projekt však vyvolává spíše více otázek než nadšení z technologického pokroku, zatím ani není zřejmé, zda se za něj postaví také čínská vláda a zda bude realizován v celočínském měřítku. Co je o projektu známo a jaké otázky je ještě třeba vyřešit než bude spuštěno umělé osvětlení z oběžné dráhy?

Měsíc

Měsíc - snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Společnost, která má plán vypustit nad Čínu umělý měsíc, nese název Chengdu Aerospace Science Institute Microelectronics System Research Institute Co, Ltd. a pochází z města Chengdu (Čcheng-tu), které je pátým největším městem v Číně a hlavním městem provincie Sichuan (S-čchuan). Podle prohlášení představitele společnosti Wu Chunfenga z 10. října by měl být první testovací satelit vypuštěn už za dva roky. Jeho cílem při testovacím provozu bude nejprve ozářit pouštní oblast, kde světlo nebude narušovat přirozené prostředí. Pokud se vše osvědčí, v roce 2022 by mohly být na oběžnou dráhu vypuštěny tři obří zrcadla, tentokrát už v rámci ostrého provozu.

Co o projektu víme?

  • Umělý měsíc má obíhat ve výši zhruba 500 km nad povrchem Země,
  • ozařovat by měl stále stejné území o průměru 10-80 kilometrů,
  • světlo bude pocházet ze Slunce, umělý měsíc jej má podobně jako Měsíc pouze odrážet,
  • výsledná záře má být až 8x jasnější než světlo Měsíce.
Cílem projektu má být úspora peněz vynaložených na umělé osvětlení v čínských městech. Projekt však přináší množství otázek, tou nejpalčivější asi je, jak takové světlo v noci ovlivní přirozené mechanismy u rostlin, zvířat a nakonec i u lidí? Podle Chunfenga má být záře z umělého satelitu podobná záři při rozbřesku a neměla by přirozené přírodní procesy narušovat. Zatím nicméně není zřejmé, zda bude projekt realizován. Chybí oficiální vyjádření čínské vlády a také podrobnosti o projektu samotném. Je zde však jedno zajímavé použití: osvětlení oblastí zasažených blackoutem nebo nějakou přírodní pohromou, což by mohlo umožnit záchranářské práce i v noci.

Dřívější pokusy

S podobnou myšlenkou si pohrávalo i Rusko, které v roce 1993 vypustilo satelit Znamya 2, které mělo zrcadlo o průměru 20 metrů. Znamya 2 produkovala paprsek světla o průměru 5 kilometrů, který cestoval několik hodin napříč Evropou od jižní Francie po západní Rusko rychlostí 8 km/s než satelit shořel v atmosféře. Další pokus v roce 1999 s větším zrcadlem Znamya 2.5 nicméně skončil nezdarem a projekt byl zastaven. Znamya 3 se zrcadlem o průměru 60-70 metrů tak nebyla nikdy realizována.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

celý článek

Čína plánuje začít s výstavbou své orbitální stanice CSS ještě do konce tohoto roku

6. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čína plánuje začít s výstavbou své orbitální stanice CSS ještě do konce tohoto rokuČínská vesmírná stanice CSS (Chinese Space Station) by se mohla začít stavět už letos. Vše bude záležet na nové raketě Long March 5, která by po problémech při svém druhém startu v loňském roce mohla opět letět do vesmíru ještě v první polovině tohoto roku. Long March 5 je těžká raketa, která by mohla na nízkou oběžnou dráhu vynášet až 25 tun nákladu, její varianta Long March 5b má sloužit k letům posádky na stanici CSS.

celý článek

Čína se příští rok chystá přistát na Marsu

5. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čína se příští rok chystá přistát na MarsuPo úspěšném prosincovém přistání na odvrácené straně Měsíce by mohla Čína vyslat příští rok podobnou sondu na povrch planety Mars. Zmínil to Wu Weiren, hlavní designér čínského lunárního programu Change, na Čínském lidovém politickém poradním shromáždění (CPPCC). Zatím není známo více informací kromě toho, že sonda má "kroužit kolem rudé planety, přistát na ní a zkoumat ji". Čína má v příštím roce v plánu také další lunární sondu, která by tentokrát měla přivézt vzorky hornin na Zemi.

celý článek

Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2

4. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2V noci na 3 ledna přistála čínská sonda Chang´e 4 jako historicky první na odvrácené straně Měsíce. Nešlo o lehký úkol, protože z odvrácené strany nelze navázat přímé spojení se Zemí, Čínská vesmírná agentura CNSA proto už v květnu 2018 vyslala do vesmíru komunikační družici Queqiao, která na vzdálenou stranu Měsíce vidí z Lagrangeova bodu L2. Den po přistání vyjel z přistávacího modulu na povrch Měsíce také rover pojmenovaný Yutu 2 (rover s označením Yutu byl součástí předchozí mise Chang´e 3).

celý článek

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

2. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i dalšíNa začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

celý článek

Nová čínská vesmírná loď poletí do vesmíru v polovině roku 2019

31. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nová čínská vesmírná loď poletí do vesmíru v polovině roku 2019Čína vyvíjí nástupce své vesmírné lodi Shenzhou, která dopravuje astronauty na oběžnou dráhu Země. První testovací let této zatím nepojmenované lodi do vesmíru by měl proběhnout už v příštím roce, podle odhadů expertů by to mohlo být někdy v červenci. Do vesmíru poletí na nové raketě Long March 5B, která je vyvíjena pro dopravu těžkých modulů budoucí čínské orbitální stanice CSS. Nové vesmírná loď by potom měla sloužit k letům na tuto stanici a také na Měsíc a hlouběji do vesmíru.

celý článek

Čínská mise k Měsíci startuje v pátek, půjde o první přistání na odvrácené straně

6. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínská mise k Měsíci startuje v pátek, půjde o první přistání na odvrácené straněRobotická mise Change 4 má podle plánu odstartovat v pátek kolem 19:30 středoevropského času. Raketa Long March 3B vynese na oběžnou dráhu robotickou sondu, která se potom vydá na zhruba měsíční cestu k Měsíci. Change 4 v lednu přistane poblíž jižního pólu v oblasti South Pole‐Aitken, kde bude prostřednictvím pohyblivého roveru zkoumat povrch Měsíce a podívá se i pod povrch. Misi Change 4 vychází z mise Change 3 a bude podporována letos vypuštěnou družicí Queqiao, která bude přenášet signál z odvrácené straně Měsíce na Zemi.

celý článek