Čínská firma chce v roce 2020 vypustit umělý měsíc, který by nahradil noční osvětlení

22. 10. 2018
Čína

Podle čínského státního deníku Peoples Daily oznámili představitelé firmy z města Chengdu (Čcheng-tu), že chtějí do dvou let vypustit satelit, který by ozařoval oblast v Číně a mohl by tak nahradit noční osvětlení. Projekt však vyvolává spíše více otázek než nadšení z technologického pokroku, zatím ani není zřejmé, zda se za něj postaví také čínská vláda a zda bude realizován v celočínském měřítku. Co je o projektu známo a jaké otázky je ještě třeba vyřešit než bude spuštěno umělé osvětlení z oběžné dráhy?

Měsíc

Měsíc snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Společnost, která má plán vypustit nad Čínu umělý měsíc, nese název Chengdu Aerospace Science Institute Microelectronics System Research Institute Co, Ltd. a pochází z města Chengdu (Čcheng-tu), které je pátým největším městem v Číně a hlavním městem provincie Sichuan (S-čchuan). Podle prohlášení představitele společnosti Wu Chunfenga z 10. října by měl být první testovací satelit vypuštěn už za dva roky. Jeho cílem při testovacím provozu bude nejprve ozářit pouštní oblast, kde světlo nebude narušovat přirozené prostředí. Pokud se vše osvědčí, v roce 2022 by mohly být na oběžnou dráhu vypuštěny tři obří zrcadla, tentokrát už v rámci ostrého provozu.

Co o projektu víme?

  • Umělý měsíc má obíhat ve výši zhruba 500 km nad povrchem Země,
  • ozařovat by měl stále stejné území o průměru 10-80 kilometrů,
  • světlo bude pocházet ze Slunce, umělý měsíc jej má podobně jako Měsíc pouze odrážet,
  • výsledná záře má být až 8x jasnější než světlo Měsíce.
Cílem projektu má být úspora peněz vynaložených na umělé osvětlení v čínských městech. Projekt však přináší množství otázek, tou nejpalčivější asi je, jak takové světlo v noci ovlivní přirozené mechanismy u rostlin, zvířat a nakonec i u lidí? Podle Chunfenga má být záře z umělého satelitu podobná záři při rozbřesku a neměla by přirozené přírodní procesy narušovat. Zatím nicméně není zřejmé, zda bude projekt realizován. Chybí oficiální vyjádření čínské vlády a také podrobnosti o projektu samotném. Je zde však jedno zajímavé použití: osvětlení oblastí zasažených blackoutem nebo nějakou přírodní pohromou, což by mohlo umožnit záchranářské práce i v noci.

Dřívější pokusy

S podobnou myšlenkou si pohrávalo i Rusko, které v roce 1993 vypustilo satelit Znamya 2, které mělo zrcadlo o průměru 20 metrů. Znamya 2 produkovala paprsek světla o průměru 5 kilometrů, který cestoval několik hodin napříč Evropou od jižní Francie po západní Rusko rychlostí 8 km/s než satelit shořel v atmosféře. Další pokus v roce 1999 s větším zrcadlem Znamya 2.5 nicméně skončil nezdarem a projekt byl zastaven. Znamya 3 se zrcadlem o průměru 60-70 metrů tak nebyla nikdy realizována.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na Mars

15. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na MarsKromě amerického roveru Perseverance a čínské mise Tianwen 1 se letos k Marsu chystá ještě jedna země: Spojené arabské emiráty. Mise Hope je společným projektem vesmírného centra Mohammeda bin Rashida a tří amerických univerzit. Cílem orbitální sondy Hope bude zkoumání atmosféry Marsu a její evoluce. Letošního startovacího okna k Marsu měla využít také evropsko-ruská mise ExoMars, nakonec ale byla odložena o dva roky.

Čínský experimentální návratový modul po vstupu do atmosféry selhal, vesmírná loď přistála v pořádku

8. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínský experimentální návratový modul po vstupu do atmosféry selhal, vesmírná loď přistála v pořádkuPři prvním letu rakety Long March 5 v těžké konfiguraci 5B se do vesmíru dostal prototyp nové vesmírné lodi a také experimentální návratový modul. Zatímco vesmírná loď, která zatím ještě nemá oficiální jméno, se dostala zpět na Zemi v pátek a v pořádku, modul do atmosféry vstoupil už v úterý. Došlo však k závadě a byl při průletu atmosférou ztracen.

celý článek

Čína poprvé vyslala do vesmíru raketu Long March 5B, vynesla na oběžnou dráhu novou vesmírnou loď

5. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Při úterním letu rakety Long March 5B letěla do vesmíru zatím nepilotovaná kapsle pro astronauty. Čína raketu Long March 5 vyzkoušela už 3x, ale zatím vždy v jiné konfiguraci než 5B. Stejná konfigurace rakety bude mít v budoucnu za úkol také vynášet segmenty nové čínské orbitální stanice. Kromě prototypu nové vesmírné lodi letěl na oběžnou dráhu také malý návratový modul s nafukovacím tepelným štítem.

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskopPo splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů z hlubokého vesmíru. V prostoru za Měsícem je k tomu vhodné prostředí, protože je odstíněn od signálů pocházejících ze Země.

celý článek

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

22. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

celý článek

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

17. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

celý článek

Čína plánuje na prosinec třetí start své supertěžké rakety Long March 5

3. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

V pořadí třetí let největší čínské rakety Long March 5 byl už několikrát odložen. Po druhé misi, která skončila neúspěchem, se inženýři pokoušeli odstranit závadu, na motoru YF-77. Při své prosincové misi vynese raketa na oběžnou dráhu experimentální družici Shijian 20, která má nahradit družici Shijian 18 ztracenou při druhém letu Long March 5.