Čínská firma chce v roce 2020 vypustit umělý měsíc, který by nahradil noční osvětlení

22. 10. 2018
Čína

Podle čínského státního deníku Peoples Daily oznámili představitelé firmy z města Chengdu (Čcheng-tu), že chtějí do dvou let vypustit satelit, který by ozařoval oblast v Číně a mohl by tak nahradit noční osvětlení. Projekt však vyvolává spíše více otázek než nadšení z technologického pokroku, zatím ani není zřejmé, zda se za něj postaví také čínská vláda a zda bude realizován v celočínském měřítku. Co je o projektu známo a jaké otázky je ještě třeba vyřešit než bude spuštěno umělé osvětlení z oběžné dráhy?

Měsíc

Měsíc - snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Společnost, která má plán vypustit nad Čínu umělý měsíc, nese název Chengdu Aerospace Science Institute Microelectronics System Research Institute Co, Ltd. a pochází z města Chengdu (Čcheng-tu), které je pátým největším městem v Číně a hlavním městem provincie Sichuan (S-čchuan). Podle prohlášení představitele společnosti Wu Chunfenga z 10. října by měl být první testovací satelit vypuštěn už za dva roky. Jeho cílem při testovacím provozu bude nejprve ozářit pouštní oblast, kde světlo nebude narušovat přirozené prostředí. Pokud se vše osvědčí, v roce 2022 by mohly být na oběžnou dráhu vypuštěny tři obří zrcadla, tentokrát už v rámci ostrého provozu.

Co o projektu víme?

  • Umělý měsíc má obíhat ve výši zhruba 500 km nad povrchem Země,
  • ozařovat by měl stále stejné území o průměru 10-80 kilometrů,
  • světlo bude pocházet ze Slunce, umělý měsíc jej má podobně jako Měsíc pouze odrážet,
  • výsledná záře má být až 8x jasnější než světlo Měsíce.
Cílem projektu má být úspora peněz vynaložených na umělé osvětlení v čínských městech. Projekt však přináší množství otázek, tou nejpalčivější asi je, jak takové světlo v noci ovlivní přirozené mechanismy u rostlin, zvířat a nakonec i u lidí? Podle Chunfenga má být záře z umělého satelitu podobná záři při rozbřesku a neměla by přirozené přírodní procesy narušovat. Zatím nicméně není zřejmé, zda bude projekt realizován. Chybí oficiální vyjádření čínské vlády a také podrobnosti o projektu samotném. Je zde však jedno zajímavé použití: osvětlení oblastí zasažených blackoutem nebo nějakou přírodní pohromou, což by mohlo umožnit záchranářské práce i v noci.

Dřívější pokusy

S podobnou myšlenkou si pohrávalo i Rusko, které v roce 1993 vypustilo satelit Znamya 2, které mělo zrcadlo o průměru 20 metrů. Znamya 2 produkovala paprsek světla o průměru 5 kilometrů, který cestoval několik hodin napříč Evropou od jižní Francie po západní Rusko rychlostí 8 km/s než satelit shořel v atmosféře. Další pokus v roce 1999 s větším zrcadlem Znamya 2.5 nicméně skončil nezdarem a projekt byl zastaven. Znamya 3 se zrcadlem o průměru 60-70 metrů tak nebyla nikdy realizována.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2

04. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2V noci na 3 ledna přistála čínská sonda Chang´e 4 jako historicky první na odvrácené straně Měsíce. Nešlo o lehký úkol, protože z odvrácené strany nelze navázat přímé spojení se Zemí, Čínská vesmírná agentura CNSA proto už v květnu 2018 vyslala do vesmíru komunikační družici Queqiao, která na vzdálenou stranu Měsíce vidí z Lagrangeova bodu L2. Den po přistání vyjel z přistávacího modulu na povrch Měsíce také rover pojmenovaný Yutu 2 (rover s označením Yutu byl součástí předchozí mise Chang´e 3).

celý článek

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

02. 01. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i dalšíNa začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

celý článek

Nová čínská vesmírná loď poletí do vesmíru v polovině roku 2019

31. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Nová čínská vesmírná loď poletí do vesmíru v polovině roku 2019Čína vyvíjí nástupce své vesmírné lodi Shenzhou, která dopravuje astronauty na oběžnou dráhu Země. První testovací let této zatím nepojmenované lodi do vesmíru by měl proběhnout už v příštím roce, podle odhadů expertů by to mohlo být někdy v červenci. Do vesmíru poletí na nové raketě Long March 5B, která je vyvíjena pro dopravu těžkých modulů budoucí čínské orbitální stanice CSS. Nové vesmírná loď by potom měla sloužit k letům na tuto stanici a také na Měsíc a hlouběji do vesmíru.

celý článek

Čínská mise k Měsíci startuje v pátek, půjde o první přistání na odvrácené straně

06. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínská mise k Měsíci startuje v pátek, půjde o první přistání na odvrácené straněRobotická mise Change 4 má podle plánu odstartovat v pátek kolem 19:30 středoevropského času. Raketa Long March 3B vynese na oběžnou dráhu robotickou sondu, která se potom vydá na zhruba měsíční cestu k Měsíci. Change 4 v lednu přistane poblíž jižního pólu v oblasti South Pole‐Aitken, kde bude prostřednictvím pohyblivého roveru zkoumat povrch Měsíce a podívá se i pod povrch. Misi Change 4 vychází z mise Change 3 a bude podporována letos vypuštěnou družicí Queqiao, která bude přenášet signál z odvrácené straně Měsíce na Zemi.

celý článek

Čínská družice Queqiao se blíží svému cílovému místu nad odvrácenou stranou Měsíce

13. 06. 2018

Družice Queqiao byla vypuštěna 20. května na čínské raketě Long March 4C a míří k lagrangeovu bodu L2, který se nachází asi 60 tisíc kilometrů za Měsícem, a poskytne jí stabilní umístění nad odvrácenou stranou Měsíce. Z této unikátní pozice bude moci přijímat signály ze sondy Change 4, která jako první na odvrácené straně Měsíce přistane v listopadu. Na své cestě proletěla sonda 25. května asi 100 kilometrů od Měsíce a nyní se blíží svému cílovému umístění.

celý článek

Čína pozvala zbytek světa na svou orbitální stanici CSS, nad našimi hlavami by mohla být už za 4 roky

30. 05. 2018

Čína pozvala zbytek světa na svou orbitální stanici CSS, nad našimi hlavami by mohla být už za 4 rokyČína pozvala prostřednictvím Úřadu pro vesmírné záležitosti Organizace spojených národů (UNOOSA) ostatní členské země OSN ke spolupráci na své budoucí vesmírné stanici. Každá země ať už rozvinutá nebo rozvojová se podle čínského velvyslance k OSN ve Vídni může podílet na programu, a to prostřednictvím vyslání svých astronautů nebo provádění experimentů na oběžné dráze. Čínská vesmírná stanice (CSS) by mohla být na oběžné dráze už kolem roku 2022.

celý článek

Čína úspěšně vypustila družici Queqiao, která bude přenášet signál z odvrácené strany Měsíce

21. 05. 2018

Čínská vesmírná agentura (CNSA) v pondělí vynesla pomocí rakety Long March 4C do vesmíru komunikační sondu Queqiao. Mise družice je jednoduchá, bude se pohybovat kolem libračního bodu L2 nad odvrácenou stranou Měsíce a bude poskytovat spojení Země s lunárním roverem, který tam odletí na podzim tohoto roku. Jde o další fázi čínského lunárního programu, který začal v roce 2013 a měl by vyvrcholit v příštím roce dopravením vzorků hornin zpátky na Zemi.

celý článek