Astronomové objevili masivní zárodečnou kupu galaxií v raném vesmíru, napovídá o evoluci vesmíru

2. 11. 2018
Raný vesmír Galaxie

Mezinárodní tým astronomů ohlásil objev nové masivní protokupy galaxií ve vzdáleném vesmíru. Pozorovaná kupa má rudý posuv 5,7 - to naznačuje, že ji astronomové pozorují v době, kdy byl vesmír starý pouhou miliardu let (věk vesmíru se odhaduje na 13,8 miliardy let). Mohou tak zkoumat evoluci galaxií a kup galaxií v počátcích vesmíru. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

Galaktická superkupa Abell 222/223

Galaktická superkupa Abell 222/223 Snímek dvou kup galaxií Abell 222 a Abell 223, které jsou propojené vláknem temné hmoty, zde vyznačené světle modrou barvou. Plocha obrázku je asi 2x větší než disk Měsíce na noční obloze.



Galaktické kupy typicky obsahují stovky až tisícovky galaxií, které jsou společně vázané gravitací. Jde o největší známé gravitací vázané objekty ve vesmíru. Nově objevený objekt SXDS_gPC je však zatím pouze zárodkem takové kupy galaxií s neúplnou vnitřní strukturou.

Galaktická kupa, která vznikne kolapsem z nově objevené zárodečné kupy, by podle astronomů mohla mít hmotnost až 3,6 x 1015 hmotností slunce. Bude tak jednou z největších takových struktur ve vesmíru (vzhledem k tomu, že ji dnes astronomové vidí téměř 13 miliard let v minulosti, už se tomu tak pravděpodobně stalo).

Výzkum byl založen na studiu tzv. LAE galaxií (Lyman-alpha-emitter), což je druh galaxií ve vzdáleném vesmíru, které emitují typickou radiaci z neutrálního vodíku. Předpokládá se, že tyto galaxie se vyznačují intenzivní formací hvězd a jsou předchůdci dnešních běžných galaxií. Vědci s pomocí teleskopu Magellan Clay v Čile identifikovali region s vysokou hustotou objektů s červeným posuvem mezi 5,7 a 6,5. Mezi nimi také tuto masivní protokupu, která zatím nese provizorní označení SXDS_gPC.

Zkoumání takto masivních objektů v raném vesmíru vědcům přináší cenné informace o formování prvních galaxií a větších struktur. Existence masivní protokupy SXDS_gPC v raném vesmíru například naznačuje, že podobně velké struktury nevznikly v počátcích vesmíru slučováním menších objektů, jak se doposud v některých teoriích předpokládalo. Podle vědců vznikla protokupa SXDS_gPC z regionu s relativně vysokou hustotou plynů celá najednou.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Raný vesmír

Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaci

9. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaciAnalýza více než 200 tisíc spirálových galaxií odhalila nečekané spojení mezi směrem jejich rotace a možnou uspořádanou strukturou vesmíru. Podle autorů nové studie by jejich nová zjištění mohla naznačovat, že nově zrozený vesmír po velkém třesku rotoval.

celý článek

Astronomové objevili v raném vesmíru vzácný typ prstencové galaxie

27. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili v raném vesmíru vzácný typ prstencové galaxieV raném vesmíru před 10,8 miliardami let objevili vědci zvláštní galaxii: nejde o disk, nebo jiný shluk hvězd, ale prstenec s prázdným středem. Podobné galaxie už byly pozorovány v blízkosti, nikdy však ve velké vzdálenosti (a tedy v dávné době).

celý článek

Astronomové objevili nejvzdálenější (a nejstarší) galaxii s rotujícím diskem

25. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili nejvzdálenější (a nejstarší) galaxii s rotujícím diskemGalaxie, které pozorujeme v dnešním vesmíru, vznikaly postupně a své aktuální hmotnosti dosáhly relativně nedávno v porovnání se stářím vesmíru. To však neplatí pro nově identifikovanou galaxii DLA0817g, astronomové ji pozorují v dávném vesmíru a už tehdy dosahovala uctivé hmotnosti. Jde zároveň o nejvzdálenější galaxii s rotujícím diskem, která kdy byla pozorována.

celý článek

Nezvykle velká galaxie generovala v raném vesmíru velké množství nových hvězd a potom přestala, vědci neví proč

6. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nezvykle velká galaxie generovala v raném vesmíru velké množství nových hvězd a potom přestala, vědci neví pročMezinárodní tým astronomů vedený vědci z University of California, Riverside narazil na neobvykle velkou galaxii XMM-2599, jejíž světlo k nám putovalo dlouhých 12 miliard let. V této galaxii se v jednu dobu velmi intenzivně rodily nové hvězdy, to však náhle ustalo, a vědci zatím nevím proč. K pozorování této galaxie využili vědci vedení Benjaminem Forrestem teleskop W. M. Keck a výsledky svého výzkumu publikovali v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Bubliny kolem vzdálených galaxií by mohly být první evidence prvních hvězd ve vesmíru

13. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové s pomocí teleskopu Mayall v Arizoně identifikovali několik bublin v oblacích vodíku ionizovaných hvězdami pouhých 680 milionů let po velkém třesku. Jde o první přímou evidenci z období první generace hvězd ve vesmíru, které vznikly po tzv. temném věku. Výsledky výzkumu byly prezentovány na 235. setkání Americké astronomické společnosti v Honolulu.

celý článek

Astronomové pozorovali nejvzdálenější prachovou galaxii, která intenzivně tvoří nové hvězdy

13. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorovali nejvzdálenější prachovou galaxii, která intenzivně tvoří nové hvězdyAstronomové pomocí observatoře ALMA pozorovali světlo z masivní galaxie, které vzniklo pouhých 970 milionů let po velkém třesku. Tato galaxie s označením MAMBO-9 je nejvzdálenější prachová galaxie tvořící nové hvězdy, která byla kdy pozorována přímo, bez pomoci gravitační čočky.

celý článek

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskopPo splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů z hlubokého vesmíru. V prostoru za Měsícem je k tomu vhodné prostředí, protože je odstíněn od signálů pocházejících ze Země.

celý článek