Ozónová díra by se mohla zacelit během pár desítek let, pokud budou dodržována pravidla

7. 11. 2018
Atmosféry planet Země

Podle aktuálního reportu z Organizace spojených národů, by se ozónová díra mohla zacelit ještě v tomto století. Ozónová díra je problém, který nabyl významu koncem 70 let minulého století, kdy byl detekovaný výrazný úbytek ozónu v atmosféře planety. Ozónová díra vznikla díky chemikáliím vypouštěným do atmosféry a je předmětem Montrealského protokolu, který vznikla v 80 letech a zavazuje signatářské země k omezování vypouštění chemikálií, které mají na ozónovou vrstvu negativní dopad.

Země, modrá a kulatá

Země, modrá a kulatá Fotografie Země pořízená nejnovějším satelitem NASA pro pozorování Země Suomi NPP (pojmenovaný podle amerického vědce Verner E. Suomiho). Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.



Ozon je tvořen molekulami se třemi atomy kyslíku (O3), který je chemikáliemi, zejména chlorem, rozbíjen. Díky tomu dopadá na povrch Země větší množství ultrafialového záření, které je jinak ozónovou vrstvou blokováno. Nejvíce byl problém markantní nad Antarktidou a Arktidou.

Podle nového reportu by se nicméně během 40 let mohlo množství ozónu nad jižním pólem vrátit na původní hodnoty. U ostatních regionů, nad kterými nebyl úbytek ozónu tak velký, by to mohlo být dokonce dříve, u Arktidy se to očekává už kolem roku 2030. 

To nicméně platí pouze za předpokladu, že budou dodržována pravidla stanovená v Montrealském protokolu. Ta jsou totiž i nadále porušována některými společnostmi, naposledy bylo letos detekováno vypouštění chemikálie CFC-11 v Číně. Dalším potenciálním rizikem je globální oteplování, které by mohlo obnovu ozónové díry také ohrozit. Vliv vyšších teplot na obnovu ozónové vrstvy je však těžko kvantifikovatelný pro svou nepředvídatelnost.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Van Allenovy sondy ukončily svou misi, při které studovaly pásy radiace obklopující Zemi

24. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Van Allenovy sondy ukončily svou misi, při které studovaly pásy radiace obklopující ZemiPlaneta Země je obklopena dvěma pásy energetických částic známými jako Van Allenovy pásy. Od roku 2012 je studovala dvojice sond, které původně nesly označení Radiation Belt Storm Probes a teprve v průběhu mise dostaly jméno po objeviteli těchto pásů. I když byla jejich mise původně plánována na dva roky, sondy nakonec vydržely víc než třikrát déle. Jejich palivo však v posledních měsících došlo a jejich práce tak končí, v následujících letech shoří v atmosféře Země.

celý článek

NASA chystá nový teleskop: bude hledat planetky, u kterých hrozí kolize se Zemí

28. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Podle odhadů do dneška lidstvo identifikovalo na 30 % objektů s minimální velikostí 140 metrů v okolí naší planety. Tyto planetky jsou označovány jako NEO (Near Earth Objects) a jejich kolize s naší planetou je v porovnání s ostatními poměrně vysoká, protože jejich oběžné dráhy často kříží tu, po které obíhá Slunce naše planeta. NASA nyní plánuje vyvinout nový teleskop, který by byl schopný identifikovat většinu zbylých objektů v našem okolí, a dokázal by navíc zhodnotit míru nebezpečí, které pro naši planetu mohou představovat.

celý článek

Uvnitř diamantu se skrýval neznámý zelený minerál z nitra Země

25. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Uvnitř diamantu nalezeného v jihoafrické republice se ukrývalo jediné zrnko zeleného minerálu, jaký svět ještě neviděl. Podle vědců vznikl ve hloubce až 170 kilometrů a může tak napovědět více o prostředí, které panuje v zemském plášti. Zvláštní ale je, že má zcela jiné složení, než by se u materiálu z tohoto prostředí očekávalo.

celý článek

Diamanty z hlubin Země ukrývají tekutinu z období zrodu naší planety, mohlo by jít o nejstarší známý materiál

22. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tekutina uvnitř hlubinných diamantů pochází podle analýzy izotopů z doby vzniku naší planety před čtyřmi miliardami let. Jde tak o jeden z nejstarších známých materiálů na Zemi. Tyto hlubinné diamanty vznikly několik stovek kilometrů pod povrchem v zemském plášti.

celý článek

Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry Země

2. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry ZeměPlanetka zhruba o velikosti lednice byla minulou sobotu pozorována teleskopy na Havaji těsně předtím, než zamířila do zemské atmosféry, kde shořela. To se zatím podařilo pouze 4x v historii, jinak astronomové nemají žádná data o planetkách, které v naší atmosféře shoří, nebo dopadnou na povrch. Planetka byla pojmenována 2019 MO a při průletu atmosférou vytvořila jasný bolid.

celý článek

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféře

13. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Van Allenovy sondy vstupují do poslední fáze svojí mise, na jejím konci shoří v atmosféřeDvojice vesmírných sond, které zkoumaly radiační pásy kolem Země, se připravují na konec svojí mise. Operátoři z JPL postupně sníží oběžnou dráhu u obou sond, aby je navedli na trajektorii, na jejímž konci shoří v atmosféře naší planety. Van Allenovy sondy zkoumaly posledních šest měsíců region radiace, který obklopuje Zemi a získaly také množství informací o provozu zařízení v tomto nehostinném prostředí.

celý článek