Ozónová díra by se mohla zacelit během pár desítek let, pokud budou dodržována pravidla

7. 11. 2018
Atmosféry planet Země

Podle aktuálního reportu z Organizace spojených národů, by se ozónová díra mohla zacelit ještě v tomto století. Ozónová díra je problém, který nabyl významu koncem 70 let minulého století, kdy byl detekovaný výrazný úbytek ozónu v atmosféře planety. Ozónová díra vznikla díky chemikáliím vypouštěným do atmosféry a je předmětem Montrealského protokolu, který vznikla v 80 letech a zavazuje signatářské země k omezování vypouštění chemikálií, které mají na ozónovou vrstvu negativní dopad.

Země, modrá a kulatá

Země, modrá a kulatá Fotografie Země pořízená nejnovějším satelitem NASA pro pozorování Země Suomi NPP (pojmenovaný podle amerického vědce Verner E. Suomiho). Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.



Ozon je tvořen molekulami se třemi atomy kyslíku (O3), který je chemikáliemi, zejména chlorem, rozbíjen. Díky tomu dopadá na povrch Země větší množství ultrafialového záření, které je jinak ozónovou vrstvou blokováno. Nejvíce byl problém markantní nad Antarktidou a Arktidou.

Podle nového reportu by se nicméně během 40 let mohlo množství ozónu nad jižním pólem vrátit na původní hodnoty. U ostatních regionů, nad kterými nebyl úbytek ozónu tak velký, by to mohlo být dokonce dříve, u Arktidy se to očekává už kolem roku 2030. 

To nicméně platí pouze za předpokladu, že budou dodržována pravidla stanovená v Montrealském protokolu. Ta jsou totiž i nadále porušována některými společnostmi, naposledy bylo letos detekováno vypouštění chemikálie CFC-11 v Číně. Dalším potenciálním rizikem je globální oteplování, které by mohlo obnovu ozónové díry také ohrozit. Vliv vyšších teplot na obnovu ozónové vrstvy je však těžko kvantifikovatelný pro svou nepředvídatelnost.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenosti

2. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenostiV sobotu 6. června proletí kolem naší planety malá planetka s označením 2002 NN4 (163348). Navzdory poplašným titulkům, které zaplavily světový i český internet, však nepředstavuje pro život na Zemi žádné nebezpečí. Proletí totiž víc než 5 milionů kilometrů od Země - to je víc než 14x dál než Měsíc.

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíruMožnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v Asii

18. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v AsiiVýznamné globální ochlazení, které nastalo před 4 200 roky, zřejmě přispělo k evoluci nových variant rýže a také k jejímu rozšíření v Asii. Vyplývá to z rekonstrukce migrace rýže napříč kontinentem, kterou vědci provedli zkoumáním genomu 1 400 odrůd rýže.

celý článek

Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesu

14. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesuNový výzkum naznačuje dosud neznámý proces, jehož prostřednictvím by mohly unikat izotopy železa z jádra planety. Vědci pozorovali chování izotopů v prostředích s různými teplotami, aby simulovali přechod mezi horkým zemským jádrem a pláštěm s nižšími teplotami. Nový výzkum vnáší světlo do evoluce planet a seismologie.

celý článek

Sonda BepiColombo za několik dní využije gravitace naší planety pro svou cestu k Merkuru

2. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda BepiColombo za několik dní využije gravitace naší planety pro svou cestu k MerkuruKontroloři evropsko-japonské mise BepiColombo se připravují na gravitační asistenci Země, při které sonda využije gravitace a pohybu naší planety pro úpravu své trajektorie. K největšímu přiblížení sondy dojde 10. dubna v 6:25 ráno našeho času, kdy se přiblíží na pouhých 12 700 kilometrů od povrchu.

celý článek

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí těla

25. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí tělaTým vědců z University of California Riverside objevil v jižní Austrálii nejstaršího předka většiny dnešních zvířat včetně člověka. Jedná se o živočicha podobného červu s názvem Ikaria wariootia. Jde o nejstarší známé zvíře, které má přední a zadní část s otvory, mezi kterými je zažívací systém.

celý článek

Planeta Země před 3 lety zachytila malou planetku a vytvořila si z ní malý, dočasný měsíc

27. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Planeta Země před 3 lety zachytila malou planetku a vytvořila si z ní malý, dočasný měsícNaši planetu kromě Měsíce mohou obíhat také výrazně menší přirozené satelity, nazývají se miniměsíce. Jde o planetky dočasně zachycené gravitací Země, které většinou po několika měsících shoří v atmosféře, nebo jsou vymrštěny do vesmíru. Jeden takový se vědcům nyní podařilo identifikovat a k jejich překvapení se zdá, že Zemi obíhá už 3 roky. Jde teprve o druhý potvrzený miniměsíc naší planety.

celý článek