Ozónová díra by se mohla zacelit během pár desítek let, pokud budou dodržována pravidla

07. 11. 2018
Atmosféry planet Země

Podle aktuálního reportu z Organizace spojených národů, by se ozónová díra mohla zacelit ještě v tomto století. Ozónová díra je problém, který nabyl významu koncem 70 let minulého století, kdy byl detekovaný výrazný úbytek ozónu v atmosféře planety. Ozónová díra vznikla díky chemikáliím vypouštěným do atmosféry a je předmětem Montrealského protokolu, který vznikla v 80 letech a zavazuje signatářské země k omezování vypouštění chemikálií, které mají na ozónovou vrstvu negativní dopad.

Země, modrá a kulatá

Země, modrá a kulatá - Fotografie Země pořízená nejnovějším satelitem NASA pro pozorování Země Suomi NPP (pojmenovaný podle amerického vědce Verner E. Suomiho). Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.



Ozon je tvořen molekulami se třemi atomy kyslíku (O3), který je chemikáliemi, zejména chlorem, rozbíjen. Díky tomu dopadá na povrch Země větší množství ultrafialového záření, které je jinak ozónovou vrstvou blokováno. Nejvíce byl problém markantní nad Antarktidou a Arktidou.

Podle nového reportu by se nicméně během 40 let mohlo množství ozónu nad jižním pólem vrátit na původní hodnoty. U ostatních regionů, nad kterými nebyl úbytek ozónu tak velký, by to mohlo být dokonce dříve, u Arktidy se to očekává už kolem roku 2030. 

To nicméně platí pouze za předpokladu, že budou dodržována pravidla stanovená v Montrealském protokolu. Ta jsou totiž i nadále porušována některými společnostmi, naposledy bylo letos detekováno vypouštění chemikálie CFC-11 v Číně. Dalším potenciálním rizikem je globální oteplování, které by mohlo obnovu ozónové díry také ohrozit. Vliv vyšších teplot na obnovu ozónové vrstvy je však těžko kvantifikovatelný pro svou nepředvídatelnost.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte nás na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Vědci potvrdili existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země, jsou stejně daleko jako Měsíc

29. 10. 2018

Vědci potvrdili existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země, jsou stejně daleko jako MěsícTýmu maďarských vědců se podařilo potvrdit existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země. Nachází se v Lagrangeových bodech L4 a L5 systému Země-Měsíc, ve vzdálenosti zhruba 400 tisíc kilometrů. Tyto oblaky byly poprvé pozorovány už v roce 1961 polským astronomem Kazimierzem Kordylewskim, ale jejich extrémní průhlednost vedla k mnoha rozporuplným názorům ve vědecké komunitě. Nová vědecká studie vyšla v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society a potvrzuje existenci těchto oblaků v místech, kde byly před více než 50 lety poprvé pozorovány.

celý článek

Nejstarší zvířecí fosilie je stará 650 milionů let, pochází z mořské houby

18. 10. 2018

Vědci z University of California, Riverside publikovali studii popisující objev fosilie mořské houby, která je stará kolem 650 milionů let. To z ní činí nejstarší zvířecí fosilii na planetě a z mořských hub jedny z prvních živočichů. Zhruba o 100 milionů let později zažila Země období kambriku, kdy se v oceánech i na povrchu prohánělo množství živočišných druhů, do té doby však na Zemi vládly rostliny.

celý článek

Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů let

27. 07. 2018

Okyselení oceánů brzy dosáhne nejvyšších hodnot za posledních 14 milionů letNový výzkum na Cardiff University varuje, že pokud se nezmění přístup s vypouštěním oxidu uhličitého do atmosféry, bude nadále docházet ke snižování pH vody v oceánech. Oceány podle vědců od začátku průmyslové revoluce pohltily neuvěřitelných 525 miliard tun oxidu uhličitého, což zvyšuje jejich okyselení a ohrožuje některé rostlinné i živočišné druhy. Data vědci získali analýzou fosílií mořských živočichů a jejich mušlí, ve kterých jsou uložena data o kyselosti tehdejšího prostředí.

celý článek

Minerál běžný v hloubi naší planety byl poprvé nalezen na jejím povrchu, v diamantu

16. 03. 2018

Vědcům z University of Alberta se podařilo nalézt křemičito-vápenatý perovskit, minerál, který je čtvrtým nejhojnějším na naší planetě, tedy alespoň v jejím nitru. Nachází se totiž pouze ve velkých hloubkách a na povrchu planety se stává nestabilní. Nalezený exemplář je ukrytý v diamantu, což mu umožňuje existovat v pro něj nepříznivých podmínkách s nízkým tlakem. Tento objev prokazuje recyklaci materiálu ze dna pradávných moří přes zemský plášť.

celý článek

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu let

06. 03. 2018

Vědci našli bubliny po kyslíku vytvořeném bakteriemi zakonzervované po více než miliardu letV centrální Indii se geologům podařilo objevit fosilizované bubliny po kyslíku, které jsou pozůstatkem mikrobiálního života před 1,6 miliardami let. Některé z dávných forem života na Zemi byly cyanobakterie, které žily na dně mělkých moří a vyráběly kyslík fotosyntézou. V některých případech došlo k fosilizaci těchto bublinek pokrytých usazeninami a dnes slouží ke zkoumání tehdejšího života a jeho vlivu na vývoj biosféry naší planety.

celý článek

Podle nové teorie vznikl Měsíc dřív než Země a ze zcela nového planetárního objektu

01. 03. 2018

Podle nové teorie vznikl Měsíc dřív než Země a ze zcela nového planetárního objektuNová teorie vysvětluje konkrétní charakteristiky Měsíce, na které jsou jiné přístupy krátké. Podle vědců z University of California Davis, a Harvard University vznikl Měsíc z objektu, který nazývají synestia, jde o oblak horkého materiálu, který vznikl po srážce Země s jinou planetou. Na rozdíl od doposud přijímané teorie však po srážce došlo k celkovému rozpadu Země, jejíž materiál vytvořil společně s materiálem kolidující planetky objekt tvaru donutu.

celý článek

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovalo

21. 02. 2018

Rostliny se na souši objevily zřejmě o 100 milionů let dříve, než se doposud uvažovaloNová studie v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA přichází se závěrem, že první rostliny se na souši objevily už před 500 miliony lety, tedy o téměř 100 milionů let dříve, než předpokládaly dosavadní výzkumy. Celé dlouhé čtyři miliardy let, které tomuto momentu předcházely, byly na Zemi kontinenty bez života, který se soustředil pouze pod vodní hladinou.

celý článek