Mléčnou dráhu obíhá doposud neznámá velká, temná galaxie, astronomové takovou ještě neviděli

14. 11. 2018
Galaxie Mléčná dráha Gaia Temná hmota

Astronomům se podařilo s pomocí dat z evropské mise Gaia identifikovat doposud neznámou galaxii, která obíhá Mléčnou dráhu. Patří tak k několika desítkám menších galaktických objektů, které jsou gravitačně svázané s naší domovskou galaxií a obíhají ji podobně jako planety hvězdu. Nově objevená galaxie Antlia 2 se nachází z pohledu od Slunce za galaktickým jádrem a má extrémně nízkou hustotu, zároveň je však jedna z největších galaxií, které Mléčnou dráhu obíhají.

Mléčná dráha, Velký Magellanův oblak a galaxie Antlia

Mléčná dráha, Velký Magellanův oblak a galaxie Antlia Mléčná dráha s Velkým Magellanovým oblakem vlevo a nově objevenou galaxií Antlia 2 vpravo.



Galaxie Antlia 2 (Ant 2) patří mezi trpasličí galaxie, které podle teorie typicky vznikaly dříve než velké galaxie jako je Mléčná dráha, u kterých vědci předpokládají vznik slučováním menších objektů. Oproti jiným trpasličím galaxiím je však nově objevená Antlia 2 obří, její velikost je srovnatelná s Velkým Magellanovým oblakem (Large Magellanic Cloud, LMC), který je největší z galaxií obíhajících Mléčnou dráhu.

Od ostatních trpasličích galaxií se však Antlia neliší jen velikostí, ale zejména svou nízkou zářivostí - oproti LMC vydává až 10 000x méně světla. Vědci doposud neví, proč se Antlia 2 tolik liší od ostatních galaxií a jakým mechanismem se do tohoto stavu dostala. Aktuální teorie o evoluci galaxií totiž existenci Antlia 2 vysvětlit nedokáží.

Nejjednodušším vysvětlením je, že Antlia 2 je gravitačně roztahována Mléčnou drahou, čímž je zvětšován prostor mezi jejími hvězdami a nafukována velikost galaxie. V podobných známých případech však dochází k následnému semknutí zbývajících hvězd v galaxii a jejímu smrštění, nikoli nafouknutí, jako je tomu u Antlia 2. 

Dalším možným vysvětlením by podle vědců mohlo být nafouknutí malé galaxie intenzivním zrodem nových hvězd. Exploze supernov a silný hvězdný vítr by pak odfoukly množství mezihvězdných plynů, které by tak oslabily celkovou gravitaci a soudržnost galaxie. Určitou roli by v celém procesu mohla hrát také temná hmota, která by měla zajišťovat soudržnost běžné hmoty v galaxiích. Pokud se tomu tak u galaxie Antlia 2 neděje, bude možná třeba revidovat, co o temné hmotě zatím víme.

Galaxie, které obíhají Mléčnou dráhu

Galaxie Vzdálenost
od Slunce, světelné roky
Velikost
průměr, světelné roky
Canis Major Dwarf 42 000 4 892
SagDSG 70 000 10 000
Draco II 70 000 130
Segue 1 75 000 196
Tucana III 82 000 294
Hydrus 1 90 000 326
Carina III 91 000 196
Reticulum II 98 000 98
Triangulum II 98 000 228
Cetus II 98 000 98
Ursa Major II Dwarf 98 000 913
Segue 2 114 000 111
Carina II 117 000 594
Antlia II 130 000 14 000
Coma Berenices 143 000 228
Boötes II 150 000 333
Boötes III 150 000 1 630
Tucana IV 157 000 815
Velký Magellanův oblak 163 000 14 000
Grus II 173 000 388
Tucana V 179 000 98
Ursa Minor Dwarf 196 000 1 305
Boötes I 196 000 980
Malý Magellanův oblak 200 000 7 000
Sagittarius II 219 000 2 610
Tucana II 228 000 -
Horologium II 254 000 294
Draco Dwarf 260 000 2 700
Pisces I 261 000 -
DES 264 000 -
Sculptor Dwarf 290 000
Sextans Dwarf 294 000 8 400
Eridianus III 294 000 -
Virgo 297 000 -
Reticulum III 300 000 -
Carina Dwarf 330 000 1 600
Horologium I 326 000 -
Kim 2/Indus I 326 000 -
Phoenix II 326 000 163
Ursa Major I Dwarf 330 000 -
Aquarius II 352 000 1 044
Pictoris 375 000 -
Crater II 383 000 7 175
Grus I 391 000 -
Hydra II 417 000 457
Hercules 440 000 2 283
Fornax Dwarf 457 000 1 957
Crater/Laevens I 473 000 196
Canes Venatici II 506 000 978
Leo IV 520 000 850
Pisces II 585 000 391
Leo V 585 000 848
Columba I 590 000 685
Leo II 690 000 1 160
Indus II 698 000 1 174
Pegasus III 701 000 359
Canes Venatici I 718 000 6 523
Leo I 815 000 1 631
Cetus III 819 000 587
Eridanus II 1 194 000 890
Leo T 1 370 000 1 174
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Galaxie

Silné galaktické větry opouštějící vzdálenou galaxii obsahují až 10 % její hmotnosti

7. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Silné galaktické větry opouštějící vzdálenou galaxii obsahují až 10 % její hmotnostiPomocí observatoře W. M. Keck se vědcům podařilo zachytit masivní oblaka plynů a prachu, které jsou na cestě ven z galaxie Makani vzdálené několik milionů světelných let. Materiál je zřejmě poháněný větry generovanými hvězdami a směřuje do vnějších oblastí galaxie. Podle studie publikované v magazínu Nature je v tomto oblaku až 10 % hmoty celé galaxie.

celý článek

Nový instrument DESI pomůže vědcům zmapovat galaxie a posvítí si i na temnou energii

2. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nový instrument DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) instalovaný na teleskopu Mayall v Arizoně zaznamenal 22. října první světlo. Jeho úkolem bude pomocí rudého posuvu přesně změřit vzdálenost galaxií a rychlost, se kterou se od nás vzdalují. Vědci si od výsledků této práce slibují nové poznatky o temné energii, která zapříčiňuje zrychlující se rozpínání vesmíru.

celý článek

Rádiový signál FRB pomohl při zkoumání málo probádaných rozptýlených plynů v okolí galaxií

1. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rádiový signál FRB pomohl při zkoumání málo probádaných rozptýlených plynů v okolí galaxiíAstronomové analyzovali signál z rychlého rádiového pulzu, aby zjistili více o rozptýleném plynu, který obklopuje masivní galaxii, jež stála signálu v cestě. Využili tak jednoho málo prozkoumaného fenoménu ke studování jiného, o kterém se toho také příliš neví. Výsledky výzkumu vědců vedených profesorem J. Xavierem Prochaskou z University of California Santa Cruz byly publikovány v magazínu Science.

celý článek

Objev nového blazaru extrémně slabého v rentgenovém spektru

4. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Objev nového blazaru extrémně slabého v rentgenovém spektruAstronomové z Itálie a Španělska objevili nový blazar, který je silný v rádiových vlnách ale velmi slabý v rentgenových. Blazary jsou vzdálené galaxie s aktivní supermasivní dírou v jádru, ze které vychází proudy radiace přímo naším směrem. Objev blazarů se silnými emisemi v rádiovém spektru je poměrně vzácný, každý nový objekt v této kategorii je tedy pro vědce důležitý.

celý článek

Nová mapa Mléčné dráhy ukazuje její deformovaný tvar, zatím není zřejmé, co jej způsobuje

4. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nová mapa Mléčné dráhy ukazuje její deformovaný tvar, zatím není zřejmé, co jej způsobujeVědci publikovali zatím nejdetailnější prostorovou mapu naší mateřské galaxie a potvrdili dřívější zjištění, že její tvar je ve vnějších částech zdeformovaný. Mléčná dráha tedy není placatá spirála, jak se doposud často uvažovalo, ale je zvlněná na svých okrajích. Mohlo by jít o výsledek vlivu okolních galaxií, který je dál od středu silnější než v centru, možných vysvětlení však může být více.

celý článek

V sousedství naší galaxie se nachází rozsáhlá prázdnota, která se neustále zvětšuje

24. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

V sousedství naší galaxie se nachází rozsáhlá prázdnota, která se neustále zvětšujeAstronomům se podařilo sledováním pohybu sousedních galaxií zmapovat tzv. Lokální prázdnotu, která přímo sousedí s Mléčnou dráhou. Jde o rozsáhlou oblast, s výrazně menším obsahem hmoty než okolní vesmír. Nachází se však za intenzivně zářícím středem naší vlastní galaxie a není tak snadné ji zkoumat přímo.

celý článek

Teleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírou

8. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírouSupermasivní černé díry v jádrech galaxií zřejmě mají výrazný vliv na jejich vývoj. Mělo by k tomu docházet během fáze, kdy černá díra konzumuje materiál z jejího okolí a kdy rychle nabírá na hmotnosti. Silná radiace vycházející z okolí černé díry přitom vytlačuje mezihvězdné plyny ze středu galaxie a následně dochází k jejich koncentraci na jiném místě a následně ke zrodu nových hvězd. Vědci pozorovali silné větry u kvazaru J1509+0434 prostřednictvím teleskopu Gran Telescopio Canarias (GTC) na Kanárských ostrovech.

celý článek