Tajemná hvězda z devadesátých let, která zmizela beze stopy

17. 11. 2018
Hvězdy

Při porovnání hvězdných map, které vznikly několik let od sebe, vědci zjistili, že na místě, kde se dříve nacházela jasná hvězda, dnes skoro nic nevidí. Objekt FIRST J1419+3940 byl v devadesátých letech velmi zářivý, dnes však září až 50x slaběji. Podle astronomů by mohlo jít o hvězdu, která mezi tím zanikla a zbyl po ní nějaký jiný objekt jako je mlhovina, neutronová hvězda, nebo černá černá díra. Žádnému z teleskopů se však nepodařilo zachytit explozi, při které nový objekt vznikl.

Gamma záření

Gamma záření Mapa zdrojů gamma záření byla pořízena vesmírným teleskopem Fermi, který snímal celou oblohu po dobu dvou let. Světlejší barva značí silnější zdroj gamma záření. Uprostřed obrázku je záře, která vyplňuje rovinu disku naší galaxie. Mimo tuto záři jsou na mapě vidět další zdroje záření, některé z nich jsou pozůstatky supernov v naší galaxii, další jsou zdroje mimo Mléčnou dráhu.



Hvězda FIRST J1419+3940 se nacházela v blízké galaxii ve vzdálenosti 280 milionů světelných let. Podle záznamů z 90. let šlo o velmi zářivou hvězdu, která zřejmě měla několik desítek hmotností Slunce. Takové hvězdy nicméně končí svůj život v zářivých explozích, které bychom měli vidět. Proto se vědecký tým kolem Caseyho Lawa začal probírat daty z různých teleskopů, aby zjistil více o tomto tajemném objektu.

Vědci by konkrétně u této hvězdy očekávali záblesk gama záření, který se měl objevit někdy v letech 1992-1993. Záblesky gama záření jsou extrémně energetické události, které trvají od milisekund po celé hodiny. Žádný z teleskopů jej ale nezachytil, pouze rádiové vlnění, indikující, že se s hvězdou něco dělo. Po zániku hvězdy takové velikosti vznikla pravděpodobně černá díra, případně masivní neutronová hvězda. 

Podle jedné z teorií skutečně došlo k explozi supernovy, která vyslala do okolí schránku plynů a prachu, do které záblesk gama záření narazil. To jej změnilo na relativně nízké rádiové vlny, které astronomové detekovali. Další možností je, že záblesk gama záření není sférická exploze, ale spíše koncentrovaný paprsek, který nesměřoval vůbec k nám, ale zcela jiným směrem. 

Pokud se vědcům podaří získat více informací o tom, co se této hvězdě stalo, pochopí lépe procesy, které vedou k jejich zániku. Slibují si také nové informace o záblescích gama záření, o kterých toho stále ještě mnohé nevíme.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozí

4. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozíTým vědců vedený astrofyzikem Sumnerem Starrfieldem z Arizona State University zjistil, že velká část lithia v naší galaxii pochází z explozí označovaných jako klasické novy. Pro svůj výzkum vědci zkombinovali teorii, laboratorní studie a přímá pozorování. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Teleskop TESS detekoval harmonické rytmy od proměnlivých hvězd Delta Scuti

24. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Teleskop TESS detekoval harmonické rytmy od proměnlivých hvězd Delta ScutiPozorování vesmírného teleskopu TESS umožnila vědcům identifikovat 60 hvězd kategorie Delta Scuti s harmonickými pulzy. U této kategorie proměnlivých hvězd mají vědci problém interpretovat jejich chování, jejich pulzy jsou často neuspořádané. Nový výzkum by to mohl změnit a umožnit vědcům zjistit více o těchto hvězdách.

celý článek

Sklon oběžných drah exoplanet v systému TRAPPIST-1 není příliš odchýlený od rotace hvězdy

14. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sklon oběžných drah exoplanet v systému TRAPPIST-1 není příliš odchýlený od rotace hvězdyAstronomům z Tokyo Institute of Technology se podařilo změřit rotaci hvězdy TRAPPIST-1, kolem které obíhá hned několik planet podobných Zemi. Vědci zjistili, že osa, kolem které rotuje hvězda, je podobná jako osy rovin, ve kterých obíhají hvězdu její planety, podobně jako je tomu u sluneční soustavy. Planetární systém TRAPPIST-1 astronomy velmi zajímá, obsahuje totiž zatím nejvíce objevených exoplanet, z nichž jsou všechny podobně velké jako Země.

celý článek

U hvězdy Kepler-88 s unikátní rezonancí exoplanet byla objevena nová masivní planeta

13. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

U hvězdy Kepler-88 s unikátní rezonancí exoplanet byla objevena nová masivní planetaS pomocí teleskopu W.M. Keck Observatory na Havaji se astronomům podařilo objevit třetí exoplanetu u hvězdy Kepler-88. Jde nyní o největší planetu u této hvězdy ve vzdálenosti 1 200 světelných let, která je přírůstkem do planetárního systému s výjimečnou rezonancí planet, kde masivnější planeta ovlivňuje délku roku u menší z planet.

celý článek

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?

10. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?Analýza 369 hvězd podobných Slunci ukazuje, že variace v záři naší hvězdy jsou výrazně slabé. Ke svému výzkumu vědci využili katalogu hvězd vytvořených vesmírnými teleskopy Kepler a Gaia, které mapují jejich záření a další charakteristiky od roku 2009. V daném období Slunce vykazovalo fluktuaci 0,07 %, zatímco ostatní srovnatelné hvězdy měly typicky fluktuaci pětinásobnou.

celý článek

Oblaka podobná těm v atmosféře Jupiteru byla nalezena u nejbližšího hnědého trpaslíka

7. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Oblaka podobná těm v atmosféře Jupiteru byla nalezena u nejbližšího hnědého trpaslíkaNejbližší hnědý trpaslík Luhman 16A vykazuje známky podobných mraků ve svojí atmosféře, jaké lze pozorovat u planety Jupiter. Jde o první případ, kdy vědci použili techniku polarimetrie k prozkoumání atmosféry mimo sluneční soustavu.

celý článek

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla nalezena zatím nejbližší černá díra

6. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla nalezena zatím nejbližší černá díraAstronomové v našli v souhvězdí Dalekohledu na jižní obloze doposud neznámou černou díru, která se nachází pouhých 1 000 světelných let od Sluneční soustavy. Stala se tak nejbližší známou černou dírou. Studie popisující výzkum této černé díry vyšla ve vědeckém magazínu Astronomy and Astrophysics.

celý článek