Tajemná hvězda z devadesátých let, která zmizela beze stopy

17. 11. 2018
Hvězdy

Při porovnání hvězdných map, které vznikly několik let od sebe, vědci zjistili, že na místě, kde se dříve nacházela jasná hvězda, dnes skoro nic nevidí. Objekt FIRST J1419+3940 byl v devadesátých letech velmi zářivý, dnes však září až 50x slaběji. Podle astronomů by mohlo jít o hvězdu, která mezi tím zanikla a zbyl po ní nějaký jiný objekt jako je mlhovina, neutronová hvězda, nebo černá černá díra. Žádnému z teleskopů se však nepodařilo zachytit explozi, při které nový objekt vznikl.

Gamma záření

Gamma záření - Mapa zdrojů gamma záření byla pořízena vesmírným teleskopem Fermi, který snímal celou oblohu po dobu dvou let. Světlejší barva značí silnější zdroj gamma záření. Uprostřed obrázku je záře, která vyplňuje rovinu disku naší galaxie. Mimo tuto záři jsou na mapě vidět další zdroje záření, některé z nich jsou pozůstatky supernov v naší galaxii, další jsou zdroje mimo Mléčnou dráhu.



Hvězda FIRST J1419+3940 se nacházela v blízké galaxii ve vzdálenosti 280 milionů světelných let. Podle záznamů z 90. let šlo o velmi zářivou hvězdu, která zřejmě měla několik desítek hmotností Slunce. Takové hvězdy nicméně končí svůj život v zářivých explozích, které bychom měli vidět. Proto se vědecký tým kolem Caseyho Lawa začal probírat daty z různých teleskopů, aby zjistil více o tomto tajemném objektu.

Vědci by konkrétně u této hvězdy očekávali záblesk gama záření, který se měl objevit někdy v letech 1992-1993. Záblesky gama záření jsou extrémně energetické události, které trvají od milisekund po celé hodiny. Žádný z teleskopů jej ale nezachytil, pouze rádiové vlnění, indikující, že se s hvězdou něco dělo. Po zániku hvězdy takové velikosti vznikla pravděpodobně černá díra, případně masivní neutronová hvězda. 

Podle jedné z teorií skutečně došlo k explozi supernovy, která vyslala do okolí schránku plynů a prachu, do které záblesk gama záření narazil. To jej změnilo na relativně nízké rádiové vlny, které astronomové detekovali. Další možností je, že záblesk gama záření není sférická exploze, ale spíše koncentrovaný paprsek, který nesměřoval vůbec k nám, ale zcela jiným směrem. 

Pokud se vědcům podaří získat více informací o tom, co se této hvězdě stalo, pochopí lépe procesy, které vedou k jejich zániku. Slibují si také nové informace o záblescích gama záření, o kterých toho stále ještě mnohé nevíme.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

U blízké Teegardenovy hvězdy byly objeveny dvě nové exoplanety podobně velké jako Země

19. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teegardenova hvězda se nachází ve vzdálenosti zhruba 12,6 světelných let a doposud se o žádných planetách v její blízkosti nevědělo. Změnila to snaha mezinárodního týmu astronomů pracujících s teleskopem Calar Alto Observatory ve Španělsku. Podle nové studie publikované v magazínu Astronomy and Astrophysics obíhají hvězdu hned dvě planety, které jsou jen o něco větší než Země. Obě se nachází v obyvatelné zóně hvězdy, kde by se mohla držet voda v kapalném stavu.

celý článek

První detekce výronu koronální hmoty u vzdálené hvězdy

9. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

První detekce výronu koronální hmoty u vzdálené hvězdyPři výronu koronální hmoty (Coronal Mass Ejection, CME) dochází k uvolnění velkého množství hmoty z hvězdy do jejího okolí. Tento fenomén byl doposud pozorován pouze u naší mateřské hvězdy. Nově jej však nyní detekovala rentgenová vesmírná observatoř Chandra u hvězdy HR 9024 (OU Andromeda) ve vzdálenosti 455 světelných let. Výron byl doprovázen zábleskem rentgenového záření, po kterém následovalo oddělení masivní bubliny plazmatu.

celý článek

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíků

31. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíkůAstronomům se podařilo v datech z družice WISE identifikovat zvláštní objekt v jádru mlhoviny J005311. Běžně se uprostřed takových mlhovin vyskytují bílí trpaslíci - zbytky jádra hvězdy, které mlhovinu zevnitř osvětlují. Uprostřed J005311 se však nachází objekt, který nezáří v optickém spektru, jak je pro bílé trpaslíky běžné, ale pouze v infračerveném. Mohlo by se jednat o výsledek spojení dvou menších bílých trpaslíků - vzácný objekt, kterých může být v naší galaxii pouze jednotky kusů.

celý článek

Astronomové našli v blízké galaktické kupě desítky párů hvězd, které nepatří do žádné galaxie

29. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli v blízké galaktické kupě desítky párů hvězd, které nepatří do žádné galaxiePomocí rentgenového teleskopu Chandra prozkoumali astronomové jednu z nejbližších (asi 60 milionů světelných let) galaktických kup v souhvězdí Pece (Fornax). Hledali v ní takové hvězdy, které nejsou součástí žádné z galaxií a zřejmě byly v minulosti vymrštěny do mezigalaktického prostoru. Zaměřili se na dvojice hvězd s nízkou hmotností (LMXB, low mass x-ray binaries), které vyzařují rentgenové záření. Našli jich asi 180 párů.

celý článek

Astronomové objevili v Mléčné dráze hvězdu, která zřejmě pochází z jiné galaxie

3. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili v Mléčné dráze hvězdu, která zřejmě pochází z jiné galaxieHvězdy vznikají z oblaků plynů a prachu, které vznikají při zániku starších hvězd. Objekty, které vznikly blízko sebe, potom mají podobné složení, protože vznikly ze stejného materiálu. Občas se však objeví hvězda, která se složením svému okolí vymyká. Právě takovou se podařilo identifikovat astronomům v souhvězdí velkého vozu. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků, mohla by být tvořena materiálem z prvních hvězd

29. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků, mohla by být tvořena materiálem z prvních hvězdVětšinu hmoty ve hvězdách tvoří vodík a helium. Například hvězdy v Mléčné dráze jsou v průměru z 98 % složené z těchto dvou nejlehčích prvků. Ostatní prvky (těžké prvky, v astronomii označované také jako kovy) zaujímají jen velmi malý podíl složení. Mezinárodní tým astronomů nyní ohlásil objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků a zároveň nejnižším naměřeným obsahem železa. Nově identifikovaná hvězda má nejmenší podíl železa z hvězd, u kterých bylo železo detekováno.

celý článek

Hvězdy kromě vlastního záření také odráží světlo, které k nim přichází odjinud

5. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hvězdy kromě vlastního záření také odráží světlo, které k nim přichází odjinudVědcům z UNSW Sydney and Western Sydney University se podařilo prokázat, že hvězdy nejen světlo vyzařují, ale také odráží. Poznat je to u binárních hvězd, které kolem sebe vzájemně obíhají v těsné blízkosti. Tento objev vědcům umožní relativně jednoduše detekovat existenci druhé hvězdy v blízkosti pozorovaného objektu, ale také prozradí více o hvězdě samotné. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

celý článek