Tajemná hvězda z devadesátých let, která zmizela beze stopy

17. 11. 2018
Hvězdy

Při porovnání hvězdných map, které vznikly několik let od sebe, vědci zjistili, že na místě, kde se dříve nacházela jasná hvězda, dnes skoro nic nevidí. Objekt FIRST J1419+3940 byl v devadesátých letech velmi zářivý, dnes však září až 50x slaběji. Podle astronomů by mohlo jít o hvězdu, která mezi tím zanikla a zbyl po ní nějaký jiný objekt jako je mlhovina, neutronová hvězda, nebo černá černá díra. Žádnému z teleskopů se však nepodařilo zachytit explozi, při které nový objekt vznikl.

Gamma záření

Gamma záření - Mapa zdrojů gamma záření byla pořízena vesmírným teleskopem Fermi, který snímal celou oblohu po dobu dvou let. Světlejší barva značí silnější zdroj gamma záření. Uprostřed obrázku je záře, která vyplňuje rovinu disku naší galaxie. Mimo tuto záři jsou na mapě vidět další zdroje záření, některé z nich jsou pozůstatky supernov v naší galaxii, další jsou zdroje mimo Mléčnou dráhu.



Hvězda FIRST J1419+3940 se nacházela v blízké galaxii ve vzdálenosti 280 milionů světelných let. Podle záznamů z 90. let šlo o velmi zářivou hvězdu, která zřejmě měla několik desítek hmotností Slunce. Takové hvězdy nicméně končí svůj život v zářivých explozích, které bychom měli vidět. Proto se vědecký tým kolem Caseyho Lawa začal probírat daty z různých teleskopů, aby zjistil více o tomto tajemném objektu.

Vědci by konkrétně u této hvězdy očekávali záblesk gama záření, který se měl objevit někdy v letech 1992-1993. Záblesky gama záření jsou extrémně energetické události, které trvají od milisekund po celé hodiny. Žádný z teleskopů jej ale nezachytil, pouze rádiové vlnění, indikující, že se s hvězdou něco dělo. Po zániku hvězdy takové velikosti vznikla pravděpodobně černá díra, případně masivní neutronová hvězda. 

Podle jedné z teorií skutečně došlo k explozi supernovy, která vyslala do okolí schránku plynů a prachu, do které záblesk gama záření narazil. To jej změnilo na relativně nízké rádiové vlny, které astronomové detekovali. Další možností je, že záblesk gama záření není sférická exploze, ale spíše koncentrovaný paprsek, který nesměřoval vůbec k nám, ale zcela jiným směrem. 

Pokud se vědcům podaří získat více informací o tom, co se této hvězdě stalo, pochopí lépe procesy, které vedou k jejich zániku. Slibují si také nové informace o záblescích gama záření, o kterých toho stále ještě mnohé nevíme.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Čínský reaktor pro termojadernou fúzi dosáhl rekordních teplot, vyšších než panují v nitru Slunce

18. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínský termojaderný reaktor EAST dosáhl při experimentu teplot dosahujících 100 milionů stupňů Celsia, pokořil tak dosavadní rekord a přiblížil lidstvo novému zdroji energie. Termojaderná fúze získává energii ze slučování atomů, podobně jako je tomu ve hvězdách. Vědci se o fungující termojaderný reaktor pokoušejí už desítky let ale zatím pouze s dílčími úspěchy.

celý článek

Kolem blízké Barnardovy hvězdy obíhá velká skalnatá planeta

15. 11. 2018

Kolem blízké Barnardovy hvězdy obíhá velká skalnatá planetaAstronomové našli u jedné z nejbližších hvězd novou exoplanetu, která by se mohla podobat Titanu, měsíci planety Saturn. Oproti tomuto malému měsíci je však nová exoplaneta 3,2x masivnější než Země. Planeta Barnards Star b obíhá blízko svojí hvězdě, která je však výrazně chladnější než Slunce a tak na ní zřejmě panují mrazivé teploty. Nově objevená exoplaneta je zatím nejbližší po planetách v systému Alfa Centauri a Proxima Centauri, který se nachází 4,4 a 4,2 světelných let daleko.

celý článek

Astronomové objevili jednu z nejstarších hvězd ve vesmíru, je malá a je velmi blízko

10. 11. 2018

Astronomové objevili jednu z nejstarších hvězd ve vesmíru, je malá a je velmi blízkoAstronomům se podařilo identifikovat hvězdu starou až 13,5 miliard let, což by znamenalo, že vznikla krátce po velkém třesku (stáří celého vesmíru se odhaduje na 13,8 miliard let). Hvězda s označením 2MASS J18082002–5104378 B se dokonce nachází nedaleko v Mléčné dráze ve vzdálenosti 1 940 světelných let. Studium první generace hvězd vědcům pomáhá při poznávání prvních fází vývoje vesmíru.

celý článek

V datech z družice Gaia jsou známky o pradávné kolizi Mléčné dráhy s jinou galaxií

07. 11. 2018

V datech z družice Gaia jsou známky o pradávné kolizi Mléčné dráhy s jinou galaxiíData z evropské mise Gaia přispěla k odhalení události v dávné historii Mléčné dráhy. Naše galaxie se podle vědců před 10 miliardami let sloučila s jinou galaxií, důkazy se ukrývaly v pohybu hvězd na noční obloze. Při zkoumání pohybu hvězd vědci zjistili, že zhruba 30 tisíc z nich se pohybuje společně, proti směru rotace ostatních hvězd kolem jádra galaxie. Podle vědců se tyto hvězdy chovají přesně tak, jak by očekávali od následků sloučení dvou galaxií.

celý článek

Teleskop Hubble zachytil obří stín v mlhovině Serpens

05. 11. 2018

Teleskop Hubble zachytil obří stín v mlhovině SerpensVesmírný teleskop Hubble zaměřil své zrcadlo směrem do souhvězdí Hada, k mlhovině Serpens (Serpens Nebula). Část mlhoviny ozařuje hvězda HBC 672, která zároveň vrhá obří stín na jiné části mlhoviny. Stín z mladé hvězdy, který se táhne světelné roky daleko je zřejmě tvořen protoplanetárním diskem, který se nachází v těsné blízkosti hvězdy a jinak není pozorovatelný.

celý článek

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólů

19. 10. 2018

Hvězdy podobné Slunci rotují na rovníku rychleji než v blízkosti pólůVědci z New Yorkské Univerzity v Abú Dhabi publikovali výzkum, který charakterizuje rotaci hvězd podobných Slunci svou hmotností a věkem. Podle jejich závěrů rotují tyto hvězdy až dvaapůlkrát rychleji na rovníku, než blíže jejich pólům. Ke svému výzkumu použili astroseizmologická data a data z mise Kepler. Výsledky studie jsou nicméně odlišné od chování samotného Slunce, které na rovníku rotuje pouze o 10 procent rychleji.

celý článek

Začíná konstrukce evropského teleskopu Plato, který bude hledat exoplanety

14. 10. 2018

Konstrukci teleskopu Plato bude mít na starosti německá společnost OHB System AG společně s Thales Alenia Space a RUAG Space Switzerland. Oznámila to Evropská vesmírná agentura ESA, která misi evropským společnostem zadala. Vesmírný teleskop Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) bude mít za úkol hledat blízké exoplanety, které by mohly mít vhodné podmínky pro život. Sekundárním cílem mise bude studovat hvězdy a jejich vnitřní strukturu.

celý článek