Čínská mise k Měsíci startuje v pátek, půjde o první přistání na odvrácené straně

6. 12. 2018
Chang´e Čína Měsíc

Robotická mise Change 4 má podle plánu odstartovat v pátek kolem 19:30 středoevropského času. Raketa Long March 3B vynese na oběžnou dráhu robotickou sondu, která se potom vydá na zhruba měsíční cestu k Měsíci. Change 4 v lednu přistane poblíž jižního pólu v oblasti South Pole‐Aitken, kde bude prostřednictvím pohyblivého roveru zkoumat povrch Měsíce a podívá se i pod povrch. Misi Change 4 vychází z mise Change 3 a bude podporována letos vypuštěnou družicí Queqiao, která bude přenášet signál z odvrácené straně Měsíce na Zemi.

Měsíc, jižní pól

Měsíc, jižní pól - Obrázek jižního pólu Měsíce složený z 983 snímků lunární sondy LRO. Jižní pól vědce NASA zajímá, protože by na něm mohla existovat místa trvalého stínu, kde by mohla být depozita vodního ledu.



Předpokládá se, že cílem mise v oblasti South Pole‐Aitken bude kráter Von Kármán, kde budou robotický rover a stacionární přistávací modul zkoumat horniny na povrchu a pod povrchem. Jde o jeden z nejstarších povrchů na Měsíci a vědci očekávají, že by v něm mohlo být množství ledu ukrytého v permanentním stínu menších kráterů a také helium 3. Vědecké instrumenty na palubě modulu i roveru budou z velké části využity z mise Chang´e 3.

V rámci mise by mělo proběhnout také studium radiových signálů z vesmíru přímo z povrchu Měsíce. Odvrácená strana Měsíce je totiž odstíněna od rušivých signálů ze Země a během lunární noci také od Slunce a je tak vhodným místem pro zkoumání nízkých radových frekvencí. Při tomto výzkumu bude sonda spolupracovat s dalším radiovým přístrojem na palubě sondy Queqiao.

Některé z vědeckých přístrojů použitých při mise Chang´e 4 dodalo také Německo (Lunar Lander Neutrons and Dosimetry) a Švédsko (Advanced Small Analyzer for Neutrals)

Čínský lunární program Chang´e

Čínský lunární program nese jméno Chang´e po čínské bohyni Měsíce. Čína vyslala první sondu k Měsíci v roce 2007 a postupně s každou další misí vyvíjí složitější technologie, které mají v roce 2019 vyvrcholit dopravením vzorků z povrchu Měsíce zpět na Zemi.

  • 2007: Chang´e 1 - Orbitální sonda, která mapovala povrch Měsíce ve vysokém rozlišení. Data posbíraná při této misi následně posloužila k výběru přistávacích míst pro další mise.
  • 2010: Chang´e 2 - Další sonda, která mapovala povrch Měsíce v ještě vyšším rozlišení než její předchůdce. Po nasnímání povrchu se sonda vydala do lagrangeova bodu L2 systému Země-Slunce, kde ověřila fungování čínského systému pro sledování a ovládání družic mimo oběžnou dráhu Země. V dubnu 2012 se sonda vydala k planetce 4179 Toutatis, kolem které úspěšně proletěla a vydala se ještě hlouběji do sluneční soustavy.
  • 2013: Chang´e 3 - První čínská mise k povrchu Měsíce dopravila na jeho povrch malý rover Yutu. Rover měl za úkol zkoumat chemické složení hornin pomocí spektrometru, nitro Měsíce pomocí radaru. Mise byla částečně úspěšná, po první lunární noci se však objevily problémy a pohyb roveru byl nadále omezený.
  • 2015: Chang´e 5-T1 - Tato mise měla za úkol prověřit hlavně návrat vzorků do atmosféry. Sonda Chang´e 5-T1 v roce 2015 obletěla Měsíc a zamířila zpět k Zemi, kde vypustila do atmosféry přistávací modul simulující návrat sondy se vzorky z Měsíce.
  • 2018: Queqiao - Komunikační družice, která z lagrangeova bodu L2 přenáší signál přistávacího modulu Chang´e 4 a roveru Yutu 2 z odvrácené strany Měsíce.
  • 2018: Chang´e 4 - historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce. Mise vychází z designu mise Chang´e 3 a obsahuje statický přistávací modul a pohyblivý rover.
  • 2019: Chang´e 5 - sběr vzorků a jejich doprava na Zemi
  • 2020: Chang´e 6 - sběr vzorků a jejich doprava na Zemi
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Chang´e

Čínská lunární sonda naměřila během měsíční noci chladnější teploty než mise Apollo

2. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská lunární sonda naměřila během měsíční noci chladnější teploty než mise ApolloKoncem ledna se čínská sonda Chang´e 4 probudila z noční hibernace a poslala na Zemi data, která během ní nasbírala. I když sonda šetřila energií, protože během třináctidenní noci nemohla dobíjet své baterie, měřila během noci teplotu, která spadla až k -190 °C. Nejnižší teplota naměřená během misí Apollo byla -173 °C, astronauti během těchto misí však přistávali výrazně blíže rovníku. Naopak data z mise LRO naznačují, že v některých místech na severním pólu Měsíce by mohly teploty spadnout až k -247 °C.

Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na Měsíci

17. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na MěsíciZačátkem týdne oznámila čínská vesmírná agentura, že se začátkem ledna podařilo vyklíčit semínka bavlny, která ve speciálním uzavřeném kontejneru dopravila na povrch Měsíce sonda Change 4. Dnes bylo oznámeno, že experiment byl po devíti dnech vědci ukončen pro nekontrolovatelnou teplotu v uzavřené biosféře. Mladé rostlinky bavlny jsou tedy zřejmě již mrtvé po tom, co uhynuly zimou, přesto je experiment považován čínskými vědci za úspěch.

celý článek

Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2

4. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2V noci na 3 ledna přistála čínská sonda Chang´e 4 jako historicky první na odvrácené straně Měsíce. Nešlo o lehký úkol, protože z odvrácené strany nelze navázat přímé spojení se Zemí, Čínská vesmírná agentura CNSA proto už v květnu 2018 vyslala do vesmíru komunikační družici Queqiao, která na vzdálenou stranu Měsíce vidí z Lagrangeova bodu L2. Den po přistání vyjel z přistávacího modulu na povrch Měsíce také rover pojmenovaný Yutu 2 (rover s označením Yutu byl součástí předchozí mise Chang´e 3).

celý článek

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

2. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i dalšíNa začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

celý článek

Čínská družice Queqiao se blíží svému cílovému místu nad odvrácenou stranou Měsíce

13. 6. 2018

Družice Queqiao byla vypuštěna 20. května na čínské raketě Long March 4C a míří k lagrangeovu bodu L2, který se nachází asi 60 tisíc kilometrů za Měsícem, a poskytne jí stabilní umístění nad odvrácenou stranou Měsíce. Z této unikátní pozice bude moci přijímat signály ze sondy Change 4, která jako první na odvrácené straně Měsíce přistane v listopadu. Na své cestě proletěla sonda 25. května asi 100 kilometrů od Měsíce a nyní se blíží svému cílovému umístění.

celý článek

Čína úspěšně vypustila družici Queqiao, která bude přenášet signál z odvrácené strany Měsíce

21. 5. 2018

Čínská vesmírná agentura (CNSA) v pondělí vynesla pomocí rakety Long March 4C do vesmíru komunikační sondu Queqiao. Mise družice je jednoduchá, bude se pohybovat kolem libračního bodu L2 nad odvrácenou stranou Měsíce a bude poskytovat spojení Země s lunárním roverem, který tam odletí na podzim tohoto roku. Jde o další fázi čínského lunárního programu, který začal v roce 2013 a měl by vyvrcholit v příštím roce dopravením vzorků hornin zpátky na Zemi.

celý článek

Čína vypustí v příštím týdnu družici nad odvrácenou stranu Měsíce

15. 5. 2018

Čína vypustí v příštím týdnu družici nad odvrácenou stranu MěsíceČína plánuje vyslat 21. května do vesmíru orbitální sondu Queqiao, která bude sloužit jako komunikační satelit pro nadcházející lunární misi Change 4 jejímž cílem je přistát na odvrácené straně Měsíce. Družice Change 4 bude obíhat lagrangeův librační bod L2 (systému Země-Měsíc), ze kterého bude mít pohled jak na odvrácenou stranu Měsíce, tak na povrch Země a bude moci přenášet komunikaci z roveru na středisko operací v Číně.

celý článek