Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

13. 12. 2018
BepiColombo Vesmírné sondy Merkur Vesmírný pohon

Evropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

BepiColombo, vesmírná sonda

BepiColombo, vesmírná sonda - Mise BepiColombo je společným projektem Evropské a Japonské vesmírné agentury s menším podílem NASA a Roskosmosu. Sonda se skládá ze tří samostatných součástí vyvinutých v různých zemích: - první zleva: Mercury Transfer Module (ESA) - druhý zleva: Mercury Planetary Orbiter (ITA, FRA, SWI, GER, USA, RUS, UK, FIN, AUT) - první zprava: Mercury Magnetospheric Orbiter (JAP)



Při úplně prvním úvodním zážehu prvního motoru 20. listopadu zažehla sonda první z motorů nejprve na relativně malý výkon 75 mN. Po třech hodinách přišel plný zážeh o síle 125 mN, který trval 5 hodin. Odborníci v ESA přitom bedlivě pozorovali drobné změny v dráze sondy, aby mohli zhodnotit výkon motorů.

Při cestě k Merkuru bude sonda své motory používat vždy po dobu až dvou měsíců ve 22 různých fázích letu. První fáze (thruster burn arc) má podle plánu začít v polovině prosince. V průběhu letu bude výkon motorů kontinuálně monitorován a vyhodnocován řídícím střediskem mise.

Mise BepiColombo

Společná mise evropské a japonské vesmírné agentury k planetě Merkur. Vesmírná sonda sestává ze tří základních částí: dvou orbitálních sond (MPO a MMO) a pohonného modulu (MTM), který je k Merkuru dopraví. Cílem mise je prozkoumat magnetosféru planety, její nitro i povrch.

Průběh mise

  • 20. října 2018: raketa Ariane 5 vynesla vesmírnou sondu na oběžnou dráhu Země
  • 6. dubna 2020: plánovaný průlet kolem Země
  • 2020, 2021: plánované průlety kolem Venuše
  • 2021-2025: 6 plánovaných průletů kolem Merkuru
  • 5. prosince 2025: plánovaný přílet sondy k planetě Merkur
  • 1. května 2027: plánovaný konec primární mise s možností prodloužení o jeden rok
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie BepiColombo

Evropská sonda BepiColombo je na cestě k planetě Merkur

21. 10. 2018

Evropská sonda BepiColombo je na cestě k planetě MerkurV sobotu úspěšně odstartovala do vesmíru raketa Ariane 5 s vesmírnou misí BepiColombo. Jedná se o společný projekt Evropské vesmírné agentury ESA a japonské JAXA. Sonda BepiColombo sestává ze tří samostatných modulů, které cestují do nitra sluneční soustavy spolu, na své komplikované sedmileté cestě k Merkuru ještě sonda dvakrát proletí kolem Země a Venuše, aby upravila svou dráhu. Jakmile dorazí k Merkuru, mateřská sonda vypustí dvě menší orbitální sondy, které budou planetu rok nebo dva zkoumat.

celý článek

Merkur má tenkou hustou slupku a velké planetární jádro

1. 5. 2018

Merkur má tenkou hustou slupku a velké planetární  jádroPodle výpočtů fyzika Michaela Soriho z University of Arizona by mohla být slupka planety Merkur ještě tenčí, než se doposud uvažovalo. Vědci z dat orbitální sondy Messenger odhadovali tloušťku planetární slupky na 35 km, podle Soriho výpočtů by to ale klidně mohlo být jen 26 kilometrů. Zároveň by mohla být velmi hustá, hustější než hliník. Nové závěry jsou v souladu s teorií, že aktuální povrch Merkuru vznikl do velké míry za přičinění sopečné aktivity.

celý článek

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojení

24. 4. 2018

V magnetickém ocasu Merkuru se nacházejí energetické elektrony z magnetického přepojeníFyzikové z Německa a Číny použili počítačové simulace pro zjištění odkud se berou energetické elektrony v okolí planety Merkur. Jejich existence byla detekována americkou sondou MESSENGER v roce 2009, která nejbližší planetu Slunci obíhala do roku 2015. I přes stokrát slabší magnetické pole planety vědci detekovali energetické částice a nebyli si jistí odkud se berou. Možné vysvětlení přináší vědecká studie publikovaná v magazínu Physics of Plasmas.

celý článek

Evropská mise BepiColombo k planetě Merkur se chystá na převoz na kosmodrom

14. 3. 2018

Evropská mise BepiColombo k planetě Merkur se chystá na převoz na kosmodromPrvní mise Evropské vesmírné agentury ESA k planetě Merkur přechází do další fáze: tři hotové sondy se připravují na převoz přes Atlantický oceán do jižní Ameriky, kde leží kosmodrom Kourou, odkud zamíří směrem do středu sluneční soustavy. Společně se samotnou sondou se přesouvá také personál a spousta dalšího vybavení. Okno pro start rakety Arianne 5 s nákladem je otevřeno mezi 5. říjnem a 29. listopadem tohoto roku, přílet k Merkuru je plánován na rok 2025.

celý článek