Voyager 2 se připojil ke svojí sesterské sondě a vstoupil do mezihvězdného prostoru

12. 12. 2018
Voyager Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru

Teprve podruhé v historii opustila aktivní vesmírná sonda část sluneční soustavy, kde převládá vliv Slunce, a vstoupila do mezihvězdného prostoru. Po Sondě Voyager 1, která tento krok podstoupila v roce 2012, ji letos v listopadu následovala také sonda Voyager 2. Na rozdíl jejího dvojčete však sonda Voyager 2 má na své palubě fungující přístroj, který vědcům o hranici sluneční soustavy sdělí více informací.

Voyager 1

Voyager 1 - vesmírná sonda NASA byla vypušťena v roce 1977 a je stále funkční. Aktuálně je teď nejvzdálenější a nejrychlejší vesmírnou sondou.




Na obrázku je zachycena narůstající intenzita kosmického záření a naopak pokles částic pocházejících z vnitřku sluneční soustavy. Credit: NASA/JPL-Caltech/GSFC
Obě sondy Voyager konkrétně opustili tzv. heliosféru, tedy oblast kolem Slunce, kde převládají částice vanoucí od Slunce. Naše mateřská hvězda kromě slunečních větrů vytváří také extrémně silné magnetické pole, které spolu se slunečním větrem vytváří ochrannou bublinu, která brání vstupu většiny kosmického záření do sluneční soustavy. Samotná sluneční soustava, která sdružuje objekty gravitačně vázané Sluncem, je nicméně výrazně větší než heliosféra a bude trvat ještě dlouho, než ji některá ze sond opustí. Voyager 2 se aktuálně nachází 119 AU od Slunce (1 AU je vzdálenost Země-Slunce) a signálu ze sondy trvá 16,5 hodiny než od sondy doletí k Zemi. V podobné vzdálenosti od Slunce se ještě nachází sonda Pioneer 10, se kterou ale NASA ztratila spojení už v roce 2003. Více o nejvzdálenějších sondách ve vesmíru

Vzdálenosti ve sluneční soustavě

Uvnitř sluneční soustavy jsou vzdálenosti měřeny v astronomických jednotkách (Astronomical Unit, AU), které jsou definovány vzdáleností Země od Slunce. 1 AU je ekvivalentem zhruba 8 světelných minut - světlo ze Slunce na Zemi letí 8 minut.

Vzdálenost
(od Slunce, v AU)
Objekt
1 AU Země
5,2 AU Jupiter
30 AU Neptun
30 - 49 AU Pluto
30 - 55 AU Kuiperův pás
119 AU Voyager 2 (12/2018)
144 AU Voyager 1 (12/2018)
2 000 - 200 000 AU Oortův oblak
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Voyager

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)

26. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro březen 2019.

celý článek

Sonda Voyager 2 se blíží ke hranici sluneční soustavy

10. 10. 2018

Sonda Voyager 2 se blíží ke hranici sluneční soustavyOperátoři mise Voyager 2 dostali od vzdálené sondy signály o nárůstu intenzity vysokoenergetických částic. To by mohlo znamenat, že se sonda blíží regionu zvanému heliopause, kde končí vliv Slunce, které blokuje část kosmického záření z mezihvězdného prostoru. Sesterská sonda Voyager 1 opustila sluneční soustavu před šesti lety.

celý článek

Sonda New Horizons pozoruje vodíkovou stěnu na okraji sluneční soustavy

14. 8. 2018

Sonda New Horizons pozoruje vodíkovou stěnu na okraji sluneční soustavyVesmírná sonda New Horizons proletěla v roce 2015 kolem trpasličí planety Pluto a míří dál ven ze sluneční soustavy. Aktuálně se nachází 42,7 AU od Země a míří ke svému novoročnímu setkání s planetkou Ultima Thule. Když vědci za použití přístroje ALICE pořídili měření ultrafialového záření, zjistili, že směrem od Slunce obsahuje přidanou záři, která by tam za běžných podmínek neměla být. Mohlo by jít o hranici, za kterou už nepůsobí sluneční větry a dochází na ní ke shromažďování a interakci vodíkových atomů pocházejících z vnějšku sluneční soustavy.

celý článek

První mapa radiace, která dopadá na povrch Europy

31. 7. 2018

První mapa radiace, která dopadá na povrch EuropyVědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.

celý článek

Vesmírná sonda Voyager 1 úspěšně zažehla 37 let nepoužívané trysky

3. 12. 2017

Vesmírná sonda Voyager 1 úspěšně zažehla 37 let nepoužívané tryskyPo 40 letech od vypuštění je Voyager 1 nejvzdálenější sondou ve vesmíru, a navíc stále funkční. Aktuálně se nachází v mezihvězdném prostoru 141 AU od Země (1 AU = vzdálenost Země-Slunce) a míří dál od Slunce. Po tak dlouhé době a cestě však dochází k opotřebení trysek, které slouží k orientaci sondy tak, aby její anténa mířila k Zemi. Této situaci by mělo pomoci znovu zprovoznění jiného souboru trysek na sondě, které dříve sloužily pro korekce dráhy při průletech kolem plynných obrů sluneční soustavy.

celý článek

Voyager zasáhla nárazová vlna ze sluneční erupce

10. 7. 2014

Voyager zasáhla nárazová vlna ze sluneční erupceDaleko za oběžnou drahou Pluta, těsně za hranicí mezihvězdného prostoru už sluneční větry nevanou, převládá záření z jiných hvězd. Vesmírná sonda Voyager 1 přesto zachytila známky slunečních erupcí na svých přístrojích. Podle vědců šlo o zbytky nárazové vlny, kterou Slunce vypustilo při erupci v loňském roce. Jde o třetí podobnou vlnu, kterou Voyager 1 za poslední dva roky zaznamenal.

Lidstvo udělalo podle NASA první krok ven ze sluneční soustavy - Voyager je v mezihvězdném prostoru

13. 9. 2013

Lidstvo udělalo podle NASA první krok ven ze sluneční soustavy - Voyager je v mezihvězdném prostoruVesmírná sonda Voyager 1 se stala prvním lidmi vytvořeným objektem, který opustil sluneční soustavu a vydal se na cestu mezihvězdným prostorem. Voyager odstartoval ze Země před 36 lety a za tuto dobu doletěl do vzdálenosti 18,7 miliard kilometrů. Analýza nových dat, na jejichž základě bylo určeno, že sonda vystoupila z heliosféry, se objevila ve čtvrtečním čísle magazínu Science. Přestože je Voyager nejvzdálenější objekt, nachází se zhruba 17 světelných hodin od Země, k nejbližší hvězdě je to ale 4,2 světelných let.

celý článek