Temná hmota byla přítomna už v dávných galaxiích a mohla ovlivnit jejich vznik

16. 12. 2018
Temná hmota Galaxie

Astronomům se podařilo objevit galaxii vzdálenou 9 miliard světelných let s velkým množstvím temné hmoty. Potvrzují tak teorii, že temná hmota v galaxiích existovala už před zhruba 10 miliardami let v obdobném množství jako dnes. To popíraly některé dosavadní teorie, které uváděly, že v tomto období galaxie nemusely obsahovat takové množství temné hmoty jako ty dnešní. Nový objev tak vstupuje do diskuze o tom, jak se galaxie před miliardami let formovaly a zda při jejich vzniku hrála temná hmota významnou roli.

Temná hmota

Temná hmota je ve vesmíru rozložena ve struktuře vláken a shluků. V místech její větší koncentrace dochází i ke shlukování běžné hmoty, na těchto místech pak může dojít ke vzniku galaxie. Obrázek je kompozicí několika fotografií vesmírného teleskopu Herschel, na kterém je zobrazen vesmír starý zhruba 3 miliardy let.



Nový objev nicméně nemění fakt, že byly objeveny galaxie v období před 10 miliardami let, které nevykazují předpokládané množství temné hmoty. Zdá se, že oba druhy galaxií (s malým i velkým množstvím temné hmoty) existovaly zároveň a množství temné hmoty tak nemusí být závislé na období ve kterém galaxie vznikla.

Doposud však vědci uvažovali, že galaxie mohly vznikat právě v oblastech vyšší koncentrace temné hmoty, která svou gravitací přitahovala běžnou hmotu. Tím docházelo k jejímu zahušťování, zahřívání a nakonec vzniku hvězd a dalších objektů, které lze pozorovat teleskopy.

Temná hmota

Temná hmota je koncept, který vysvětluje příliš rychlou rotaci galaxií. Temnou hmotu není možné pozorovat pomocí elektromagnetického záření ale pouze podle jejího gravitačního vlivu na své okolí. Podle vědců tvoří temná hmota 23 % hmoty ve vesmíru, temná energie, zodpovědná za příliš rychlé rozpínání vesmíru tvoří 73 % a zbylá 4 % patří běžné baryonové hmotě, kterou lze pozorovat běžnými teleskopy.

Existence temné hmoty byla poprvé uvažována ve 30. letech minulého století, když astronomové Oort a Zwicky zjistili, že galaxie rotují příliš rychle na to, kolik hmoty v nich vidí. Kromě běžné hmoty má zvyšovat jejich celkovou gravitaci ještě hmota temná, nepozorovatelná prostřednictvím elektromagnetického záření.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Temná hmota

První počítačová simulace, která ukazuje vznik galaxií bez temné hmoty

11. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

První počítačová simulace, která ukazuje vznik galaxií bez temné hmotyVědcům z univerzit v Praze, Bonnu a Štrasburgu se podařilo vytvořit první počítačovou simulaci, ve které vznikají galaxie bez přítomnosti temné hmoty. Temná hmota má být podle teorií zodpovědná mimo jiné za prvotní shlukování hmoty po velkém třesku, které vedlo ke vzniku prvních galaxií. Nicméně stále neexistuje přímý důkaz její existence a někteří vědci se pokouší vysvětlit pozorované chování vesmíru jinými cestami.

celý článek

Teleskop Hubble detekoval zatím nejmenší shluky temné hmoty, nález podporuje teorii o studené temné hmotě

15. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Teleskop Hubble detekoval zatím nejmenší shluky temné hmoty, nález podporuje teorii o studené temné hmotěS pomocí zkoumání několika kvazarů, jejichž světlo bylo na cestě k nám deformováno gravitací temné hmoty, se vědcům podařilo určit strukturu této temné hmoty. Shluky, kterými světlo prošlo, jsou zatím nejmenší detekovaná koncentrace temné hmoty. Podle vědců by takto malé struktury mohly potvrzovat existenci tzv. studené temné hmoty, jejíž částice se pohybují relativně malými rychlostmi.

celý článek

Hmotnost Mléčné dráhy je odhadnuta na 890 miliard Sluncí

24. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hmotnost Mléčné dráhy je odhadnuta na 890 miliard SluncíMezinárodní tým vědců odhadl hmotnost celé naší galaxie na 890 miliard Sluncí. Mléčná dráha má napříč 256 tisíc světelných let a obsahuje miliardy hvězd, většina je menší než Slunce, ale jsou zde i hvězdy výrazně hmotnější. Odhadovaná hmotnost naší galaxie vychází z pohybu hvězd a dalšího materiálu. Celých 93 % z odhadované hmotnosti tvoří temná hmota.

Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmoty

17. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmotyV uplynulých letech vědci detekovali v centru Mléčné dráhy záhadný přebytek energie ve formě gama záření: nejenergetičtější formy elektromagnetického záření. Nepřichází k nám však od supermasivní černé díry ve středu galaxie, ale z regionu o poloměru až 5 tisíc světelných let kolem jádra galaxie. Původ tohoto záření zatím zůstává zahalený.

celý článek

Vědci možná pozorovali projev páté základní síly, mohla by pomoci vysvětlit temnou hmotu

26. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Dnes jsou známy čtyři základní přírodní síly, které stojí za veškerými interakcemi mezi částicemi a poli v přírodě. Patří mezi ně silná a slabá jaderná síla, gravitace a elektromagnetická síla. Vědci nyní pozorovali v atomu helia jev, který nedokáží přisoudit ani jedné z nich, mohlo by jít o projev páté základní interakce a jejím nositelem by mohla být temná hmota.

celý článek

Detektor temné hmoty pozoroval vzácnou subatomární reakci neutrin

25. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a jsou tak téměř nepozorovatelná. Pozorovaná reakce a nový výzkum by nám o nich mohly říct mnoho nového.

celý článek

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

20. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotouVědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek