Orbitální sonda Mars Express poslala z Marsu pohled na zasněžený kráter Korolev

22. 12. 2018
Mars Mars Express Voda ve vesmíru

Evropská orbitální sonda Mars Express vyfotila z oběžné dráhy kráter Korolev v blízkosti severního pólu Marsu. V kráteru se nachází velké množství sněhu, které se v něm udržuje díky specifickým podmínkám, které v něm panují. Kráter je až dva kilometry hluboký a na jeho dně jsou chladnější teploty než v jeho okolí. Díky tomu v něm sněhová vrstva tlustá kolem 1,8 kilometru zůstává permanentně.

Mars, kráter Korolev

Mars, kráter Korolev Tento snímek kráteru Korolev je sestavený z 5 různých fotografií pořízených při pěti přeletech sondy Mars Express nad oblastí.



Kráter Korolev má 81,4 kilometrů v průměru a nachází se v blízkosti severního pólu planety Mars. Podle odhadů obsahuje 2 200 m3 vodního ledu, což je zhruba ekvivalentem množství vody ve Velkém Medvědím jezeru v Kanadě. Okraj kráteru se tyčí 2 kilometry nad okolní terén a jeho hloubka dosahuje 2 kilometry pod okraj kráteru.

Sníh i led se na Marsu vyskytují na několika místech, většina ho zřejmě bude ukryta pod povrchem planety. Na povrchu se vyskytuje zejména v severních polárních oblastech. Kapalná voda na povrchu Marsu vydržet nemůže díky nízkému tlaku atmosféry a příliš nízkým teplotám. Zřejmě se však vyskytuje v kombinaci s jinými sloučeninami, se kterými vytváří extrémně slané roztoky, schopné existovat v kapalném stavu po krátkou dobu na povrchu Marsu.

Nově publikovaný obrázek je ve skutečnosti kombinací několika snímků pořízených z různých oběžných drah a v různých časových obdobích. 
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

S pomocí robotického ramene se sondě InSight daří zatlačit malou sondu pod povrch Marsu

17. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

S pomocí robotického ramene se sondě InSight daří zatlačit malou sondu pod povrch MarsuPodle tweetu NASA mají poslední pokusy o zavrtání malé sondy zvané Krtek (Mole) pod povrch Marsu konečně úspěch. Na zveřejněném videu lze pozorovat jak robotické rameno stacionární sondy InSight pomáhá malému Krtkovi v zavrtání. Snaha však ještě není zdaleka u konce, NASA očekává, že toto úsilí bude pokračovat v následujících týdnech.

celý článek

Evropsko-ruská mise ExoMars se odkládá až na rok 2022

13. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Evropsko-ruská mise ExoMars se odkládá až na rok 2022Představitelé evropské a ruské vesmírné agentury ve čtvrtek oznámili, že o dva roky posouvají start mise k Marsu. Hlavní příčinou jsou podle vyjádření padáky, které měly na povrch Marsu dopravit rover Rosalind Franklin. Kromě padáků však mají inženýři problémy také s elektronikou a softwarem sondy. Aby bylo zajištěno bezpečné přistání a následné operace na Marsu, bylo rozhodnuto o posunu startu o dva roky.

celý článek

Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládalo

10. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládaloStacionární sonda InSight je na povrchu Marsu už zhruba rok a půl. Během této doby provádí pravidelná měření atmosféry a nitra planety. Jako první také měří magnetické pole přímo na povrchu a jeho intenzita je výrazně silnější než věci odhadovali z měření z oběžné dráhy.

celý článek

Sonda InSight se pokusí robotickým ramenem zatlačit na minisondu, které se nedaří zavrtat pod povrch Marsu

22. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight se pokusí robotickým ramenem zatlačit na minisondu, které se nedaří zavrtat pod povrch MarsuPřed rokem se minisonda HP3 přezdívaná Krtek zasekla při pokusu zavrtat pod povrch Marsu. Do dnešního dne se tuto situaci nepodařilo vyřešit, sonda při každém pokusu dostat hlouběji vyskočí zpět na povrch. V následujících týdnech plánují operátoři mise nový přístup, zatlačit na sondu shora pomocí robotického ramene sondy InSight. Doposud to nezkoušeli, aby sondu nepoškodili.

celý článek

Japonsko chce v roce 2024 vyslat sondu k měsíci Marsu, mohla by i přivézt vzorky hornin

22. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Japonsko chce v roce 2024 vyslat sondu k měsíci Marsu, mohla by i přivézt vzorky horninJaponská vláda schválila tamní vesmírné agentuře projekt MMX, který si klade za cíl přivézt vzorky z jednoho z měsíců planety Mars. Vývoj vesmírné sondy se tak posouvá z analytické fáze, do fáze vývojové. Sonda by měla letět do vesmíru v roce 2024 a navštíví oba měsíce Marsu - Phobos i Deimos. Z prvního z nich by se měla pokusit získat vzorky a dopravit je na Zemi.

celý článek

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovalo

18. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovaloVědci původně uvažovali, že planeta Mars vznikla v období do 4 milionů let od doby, kdy se začala formovat sluneční soustava. Poměr izotopů wolframu v meteoritech, které se na Zemi dostaly právě z Marsu, však napovídá, že se tato planeta formovala až 20 milionů let.

Polární čepičky na Marsu ovlivňují hustotu atmosféry planety

2. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Polární čepičky na Marsu ovlivňují hustotu atmosféry planetyNová studie podporuje teorii z roku 1966, která předpovídala vztah mezi polárními čepičkami Marsu a hustotou jeho atmosféry. Atmosférický tlak na povrchu rudé planety dosahuje pouze 0,6 % tlaku na Zemi. Existence polárních čepiček a jejich proměnlivé nasvícení Sluncem však vědce vedla k úvaze nad proměnlivostí atmosférického tlaku. Nová studie v magazínu Nature Astronomy nyní podporuje tuto hypotézu.

celý článek