Teleskop Hubble vyfotil vánoční kometu 46P/Wirtanen

24. 12. 2018
Komety Hubble

Kometa 46P/Wirtanen je nejjasnější kometou pozorovatelnou v roce 2018, můžete ji pozorovat pouhým okem při jasných prosincových nocích až do začátku ledna. Na kometu se 13. prosince zaměřil také vesmírný teleskop Hubble z oběžné dráhy. Na jeho snímcích lze pozorovat obálku materiálu neboli koma, které se kolem komet objevuje, když se přiblíží Slunci.

Kometa 46P/Wirtanen

Kometa 46P/Wirtanen - Snímek komety 46P/Wirtanen z teleskopu Hubble pořízený 13. prosince, při přibližování komety ke Slunci. Tvar koma ukazuje odkud vane Sluneční vítr, v těchto místech je oblak plynů a prachu kolem komety stlačený.



Kometa 46P/Wirtanen

Tato kometa je známá už od roku 1948, má krátkou periodu a velikost něco přes kilometr. Původně měla být cílem evropské sondy Rosetta, mise však nestihla plánované startovací okno pro cestu ke kometě a jejím cílem tak nakonec byla kometa 67P/Churyumov–Gerasimenko.
  • Doba oběhu kolem Slunce: 5,4 roku
  • Největší přiblížení Zemi v roce 2018: 16. prosince, 11 milionů kilometrů
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Komety

Jaké by to bylo stát na povrchu komety? Podívejte se na video

25. 4. 2018

Jaké by to bylo stát na povrchu komety? Podívejte se na videoVesmírná sonda Rosetta už sice kolem komety 67P/C-G neobíhá, přesto se objevují stále nové materiály z dat, která poslala na Zemi před několika lety. Jedním z takových kousků je animace z povrchu komety poskládaná ze snímků z Rosetty. V krátké animaci to vypadá jako by sněžilo, jde však kombinaci hvězd na pozadí a poletujícího prachu. Evropská sonda Rosetta odletěla ke kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko v roce 2004, přiletěla k ní v roce 2014 a svou misi skončila v září 2016.

celý článek

Materiál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekuly

4. 12. 2017

Materiál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekulyVědcům se podařilo analyzovat materiál, který do vesmíru vypouští kometa 67P, kterou po dva roky obíhala evropská sonda Rosetta na její cestě kolem Slunce. Podle jejich analýzy je 45 % materiálu v ocasu komety tvořeno organickými sloučeninami, zbytek materiálu je tvořen minerály, hlavně silikáty, které podle vědců nikdy nereagovaly s vodou. Výsledky, které vědcům poodkrývají vznik podobných komet, byly publikovány ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Astronomové zkoumají složení Oortova oblaku analýzou komet, které z něj přilétají

13. 11. 2017

Astronomové zkoumají složení Oortova oblaku analýzou komet, které z něj přilétajíNa palubě stratosférické observatoře SOFIA pozorovali astronomové kometu C/2012 K1, která podle dostupných údajů poprvé zamířila z Oortova oblaku do vnitřní sluneční soustavy. Složení komety má vědcům napovědět o podmínkách, které panují v této velmi vzdálené oblasti sluneční soustavy. Data získaná zmíněným pozorováním však neodpovídají tomu, co očekávali. Kometa obsahuje více uhlíku a její ocas je tvořen většími částečkami než jak tomu bylo u předchozích pozorování. Získané údaje pomáhají vědcům zpřesnit naši představu o Oortově oblaku, tato představa bude ještě jasnější po zprovoznění nového vesmírného teleskopu.

celý článek

Solární observatoře ve vesmíru pozorovaly z několika úhlů návrat komety 96P/Machholz ke Slunci

8. 11. 2017

Kometa 96P (nebo také 96P/Machholz) se po pěti letech vrátila do blízkosti Slunce a byla přitom zachycena solárními observatořemi. Jde o už známý objekt, který například teleskop SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) pozoroval už popáté (předtím v letech 1996, 2002, 2007 a 2012). Kometa se v zorném poli teleskopu objevila 25. října a opustila jej po průletu kolem slunce 30. října. Kromě observatoře SOHO zachytila kometu také družice STEREO (Solar and Terrestrial Relations Observatory), tentokrát ale z jiného úhlu, protože obíhá Slunce za naší planetou.

celý článek

Amatérskému astronomovi se podařilo nalézt pravděpodobné komety u vzdálené hvězdy

27. 10. 2017

Amatérskému astronomovi se podařilo nalézt pravděpodobné komety u vzdálené hvězdyObjekty, které se podobají kometám byly detekovány u hvězdy vzdálené 800 světelných let označené jako KIC 3542116. Tento úlovek se povedl amatérskému astronomovi Thomasi Jacobsovi prostřednictvím webové stránky Planet Hunters, která umožňuje běžným uživatelům procházet data z mise vesmírného teleskopu Kepler. Mezi daty Jacobs objevil jednorázové pohasnutí hvězdy, které neodpovídá exoplanetám, kterým se primárně mise Kepler věnovala.

celý článek

Rosetta málem ztratila spojení se Zemí, průlet proudem plynů a prachu se mohl vymstít

6. 4. 2015

Rosetta málem ztratila spojení se Zemí, průlet proudem plynů a prachu se mohl vymstítEvropská vesmírná sonda Rosetta nahnala minulý víkend strach operátorům v řídícím středisku v německém Darmstadtu. Při jednom z blízkých průletů kolem komety totiž prolétla jedním z proudů prachu a vodních par tryskajících z povrchu, což omezilo operace přístrojů na palubě sondy. Problémy se týkaly hlavně navigace a komunikace, které v některých momentech úplně vypadly. Týden po incidentu je kometa opět v pořádku, bude ale nutné upravit plány na průlety kolem komety, Rosetta už se nebude kometě přibližovat na takovou vzdálenost.

celý článek

Nové poznatky z Rosetty naznačují, že voda v oceánech na Zemi nepochází z komet

14. 12. 2014

Nové poznatky z Rosetty naznačují, že voda v oceánech na Zemi nepochází z kometNová měření pořízená sondou Rosetta přinesla poměr těžké a lehké vody nacházející se v okolí komety 67P/C-G. Tento poměr je charakteristický pro každé místo ve sluneční soustavě a vědci podle něj hledají původ vody v oceánech naší planety. Za původce vody na Zemi doposud považovali komety, které obsahují velké množství vody. Přímá pozorování ale ukazují, že poměr těžké a lehké vody je na nich odlišný a tak se pozornost obrací ke druhému kandidátu - planetkám.

celý článek