Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 1. 2019
Bílí trpaslíci Hvězdy Gaia

Analýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

Bílý trpaslík, jádro

Bílý trpaslík, jádro - Ilustrace složení bílého trpaslíka.



Bílý trpaslík je drobný objekt o velikosti Země, který zůstane po zániku hvězdy o velikosti Slunce. Po větších hvězdách zůstávají extrémně husté černé díry, nebo neutronové hvězdy, u méně masivních hvězd jako je naše Slunce jsou to bílí trpaslíci. I bílý trpaslík má nicméně vysokou hustotu, skládá se z degenerované elektronové hmoty, ale už v něm neprobíhá termonukleární reakce jako ve hvězdách.

Bílí trpaslíci jsou velmi stabilní objekty a existují miliardy let, jejich teplota však postupně klesá. Tým vědců vedených doktorem Pier-Emmanuelem Tremblayem využil množství dat z observatoře Gaia, která mapuje všechny hvězdy v Mléčné dráze, a zkusil o bílých trpaslících zjistit víc. Analyzovali na 15 tisíc objektů do vzdálenosti 300 světelných let od Země a zkoumali jejich zářivost a barvu.

Ve výsledcích se objevilo překvapivě vysoké množství hvězd s určitou zářivostí, která nekorespondovala s žádnou konkrétní hmotností, nebo stářím. Tyto hvězdy podle Tremblaye odpovídají objektům ve fázi, kdy dochází ke zpomalení jejich ochlazování, což by mělo být způsobeno právě procesem krystalizování hmoty v jejich nitru.

Nakonec každý bílý trpaslík projde krystalizací, to znamená, že i v Mléčné dráze musí existovat poměrně velké množství krystalizovaných zbytků dávných hvězd. Nasbíraná data dokonce prozrazují více o tomto procesu: podle studie by mělo docházet k tomu, že kyslík krystalizuje dříve a dostává se tak blíže středu tělesa. Teprve poté dochází k přeměně uhlíku, který však už zůstává blíž povrchu. Celý proces probíhá za extrémně vysokého tlaku, je tedy možné, že se materiál, ze kterého se krystalizované bílé trpaslíky skládají bude podobat diamantu.

I Slunce patří mezi hvězdy, které nejprve projdou fází rudého obra, kdy se několikanásobně zvětší jejich objem. Poté v nitru hvězdy dojde palivo pro termojadernou reakci a zůstane po na pouze husté jádro - bílý trpaslík. Podle odhadů je nicméně Slunce zhruba v polovině svého života, má tedy ještě něco kolem 4-5 miliard let.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Bílí trpaslíci

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnes

10. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnesBílí trpaslíci jsou zbytky hvězd, ve kterých už neprobíhá termojaderná fúze. Nestane-li se jinak pomalu, po miliardy let chladnou a pohasínají. Často se ale jinak stane - pokud je v jejich blízkosti jiná hvězda, vysávají z ní postupně materiál a dosáhnou-li zhruba 1,4násobku hmotnosti Slunce, na krátko se v nich zažehne opět termojaderná reakce a explodují v supernově. Vědci nyní zjistili, že tento limit není tak konstantní jak si mysleli - v mladším vesmíru byl zřejmě nižší.

celý článek

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíků

31. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíkůAstronomům se podařilo v datech z družice WISE identifikovat zvláštní objekt v jádru mlhoviny J005311. Běžně se uprostřed takových mlhovin vyskytují bílí trpaslíci - zbytky jádra hvězdy, které mlhovinu zevnitř osvětlují. Uprostřed J005311 se však nachází objekt, který nezáří v optickém spektru, jak je pro bílé trpaslíky běžné, ale pouze v infračerveném. Mohlo by se jednat o výsledek spojení dvou menších bílých trpaslíků - vzácný objekt, kterých může být v naší galaxii pouze jednotky kusů.

celý článek

První exoplaneta objevená v okolí binární hvězdy s bílým trpaslíkem má hmotnost 13 Jupiterů

10. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

První exoplaneta objevená v okolí binární hvězdy s bílým trpaslíkem má hmotnost 13 JupiterůBrazilským astronomům se podařilo nalézt první evidenci o exoplanetě, která obíhá binární hvězdu, jejíž jedna složka je hvězda po hlavní posloupnosti. Konkrétně se jedná o dvojhvězdu KIC 10544976 v souhvězdí Labutě, což je oblast, kterou zkoumal teleskop Kepler. Hvězda se skládá z červeného a bílého trpaslíka a planeta, která ji obíhá by měla mít 13násobek hmotnosti planety Jupiter. Výsledky výzkumu týmu vedeného Leonardem Andrade de Almeidou byly publikovány v magazínu Astronomical Journal.

celý článek

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

12. 10. 2018

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíkaV červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na povrch bílého trpaslíka dopadá materiál, který znovu zažehne termojadernou fúzi. Podle nové studie však šlo o zcela jiný jev: kolizi hnědého a bílého trpaslíka, naznačují to pozorování submilimetrovou radiovou observatoří ALMA.

celý článek

Analýza nitra bílého trpaslíka přinesla nečekaný závěr - jeho jádro je příliš velké a plné kyslíku

15. 1. 2018

Analýza nitra bílého trpaslíka přinesla nečekaný závěr - jeho jádro je příliš velké a plné kyslíkuSeismická analýza bílého trpaslíka KIC 08626021 (J192904.6+444708) vzdáleného 1 375 světelných let ukázala, že jeho složení neodpovídá předpokladům pro tento typ hvězdy. Jádro tohoto trpaslíka je podle údajů naměřených vesmírným teleskopem Kepler až o 40 % větší než předpovídá současná teorie o vývoji hvězd a s větším podílem kyslíku. Na studii publikované v magazínu Nature se podílelo na 300 expertů z celého světa, vedoucím autorem je Noemi Giammichelová a Gilles Fontaine.

celý článek

Astronomové pozorovali v Malém Magellanově oblaku jednu z nejzářivějších nov

16. 10. 2017

Astronomové pozorovali v Malém Magellanově oblaku jednu z nejzářivějších novV Malém Magellanově oblaku pozorovali před rokem astronomové hvězdu SMCN 2016-10a, následnou analýzou došli k závěru, že se jedná o dosud nejjasnější pozorovanou novu v této nám velmi blízké galaxii a zároveň jednu z nejjasnějších zaznamenaných vůbec. Jde také o první pozorovanou novu v Malém Magellanově oblaku od roku 2012.

celý článek

Tajemství supernovy SNR 0509-67,5 bylo odhaleno, vznikla srážkou dvou bílých trpaslíků

13. 1. 2012

Tajemství supernovy SNR 0509-67,5 bylo odhaleno, vznikla srážkou dvou bílých trpaslíkůPo dlouhé čtyři dekády se astronomové snažili přijít na to, co dalo vzniknout supernově, která po sobě zanechala pozůstatky exploze označované jako SNR 0509-67,5. Analýzou barvy světla pocházejícího ze supernovy byli schopni určit, že se jedná o typ Ia, který vzniká v binárních systémech. Druhá hvězda se ale v blízkosti středu SNR 0509-67,5 nenachází, mělo by tedy jít o srážku dvou hvězd, protože jiné vysvětlení neexistuje. Alespoň tak to prezentují v dnešním vydání magazínu Nature astronomové pod vedením Bradleyho Schaefera.

celý článek