Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 1. 2019
Bílí trpaslíci Hvězdy Gaia

Analýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

Bílý trpaslík, jádro

Bílý trpaslík, jádro Ilustrace složení bílého trpaslíka.



Bílý trpaslík je drobný objekt o velikosti Země, který zůstane po zániku hvězdy o velikosti Slunce. Po větších hvězdách zůstávají extrémně husté černé díry, nebo neutronové hvězdy, u méně masivních hvězd jako je naše Slunce jsou to bílí trpaslíci. I bílý trpaslík má nicméně vysokou hustotu, skládá se z degenerované elektronové hmoty, ale už v něm neprobíhá termonukleární reakce jako ve hvězdách.

Bílí trpaslíci jsou velmi stabilní objekty a existují miliardy let, jejich teplota však postupně klesá. Tým vědců vedených doktorem Pier-Emmanuelem Tremblayem využil množství dat z observatoře Gaia, která mapuje všechny hvězdy v Mléčné dráze, a zkusil o bílých trpaslících zjistit víc. Analyzovali na 15 tisíc objektů do vzdálenosti 300 světelných let od Země a zkoumali jejich zářivost a barvu.

Ve výsledcích se objevilo překvapivě vysoké množství hvězd s určitou zářivostí, která nekorespondovala s žádnou konkrétní hmotností, nebo stářím. Tyto hvězdy podle Tremblaye odpovídají objektům ve fázi, kdy dochází ke zpomalení jejich ochlazování, což by mělo být způsobeno právě procesem krystalizování hmoty v jejich nitru.

Nakonec každý bílý trpaslík projde krystalizací, to znamená, že i v Mléčné dráze musí existovat poměrně velké množství krystalizovaných zbytků dávných hvězd. Nasbíraná data dokonce prozrazují více o tomto procesu: podle studie by mělo docházet k tomu, že kyslík krystalizuje dříve a dostává se tak blíže středu tělesa. Teprve poté dochází k přeměně uhlíku, který však už zůstává blíž povrchu. Celý proces probíhá za extrémně vysokého tlaku, je tedy možné, že se materiál, ze kterého se krystalizované bílé trpaslíky skládají bude podobat diamantu.

I Slunce patří mezi hvězdy, které nejprve projdou fází rudého obra, kdy se několikanásobně zvětší jejich objem. Poté v nitru hvězdy dojde palivo pro termojadernou reakci a zůstane po na pouze husté jádro - bílý trpaslík. Podle odhadů je nicméně Slunce zhruba v polovině svého života, má tedy ještě něco kolem 4-5 miliard let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Bílí trpaslíci

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíka

5. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíkaNový výzkum, který zpracovával data posbíraná vesmírným teleskopem Kepler, odhalil výrazný záblesk od jedné ze sledovaných hvězd. Nezvykle silný záblesk dosahoval až 1600násobku běžné zářivosti, než se opět uklidnil na běžné hodnoty. Podle vědců to bylo způsobeno konzumací materiálu z blízkého hnědého trpaslíka.

celý článek

Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdy

4. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdyMezinárodní tým astrofyziků vedený australským profesorem Metthewem Bailesem pozoroval projev strhávání časoprostoru (frame dragging), které bylo předpovězeno einsteinovou teorií obecné relativity. Jedná se o efekt způsobený rotací tělesa, která ovlivňuje pohyb objektů v jeho blízkosti. Tento projev obecné relativity se nyní podařilo vysledovat u binárního systému PSR J1141-6545, kde kolem sebe vzájemně rotují bílý trpaslík a neutronová hvězda.

celý článek

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem

27. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkemŠvédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.

celý článek

První pozorovaná velká exoplaneta v blízkosti bílého trpaslíka přichází o svou atmosféru

10. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

První pozorovaná velká exoplaneta v blízkosti bílého trpaslíka přichází o svou atmosféruVědecký tým vedený Borisem Gänsickem objevil první velkou exoplanetu obíhající bílého trpaslíka. Tato planeta je vystavena intenzivním hvězdným větrům a postupně přichází o svou atmosféru. Naznačuje to spektroskopická analýza světla hvězdy, podle které se v její blízkosti nachází chemické prvky nezvyklé pro bílé trpaslíky, za to poměrně časté u plynných obrů.

celý článek

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnes

10. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnesBílí trpaslíci jsou zbytky hvězd, ve kterých už neprobíhá termojaderná fúze. Nestane-li se jinak pomalu, po miliardy let chladnou a pohasínají. Často se ale jinak stane - pokud je v jejich blízkosti jiná hvězda, vysávají z ní postupně materiál a dosáhnou-li zhruba 1,4násobku hmotnosti Slunce, na krátko se v nich zažehne opět termojaderná reakce a explodují v supernově. Vědci nyní zjistili, že tento limit není tak konstantní jak si mysleli - v mladším vesmíru byl zřejmě nižší.

celý článek

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíků

31. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíkůAstronomům se podařilo v datech z družice WISE identifikovat zvláštní objekt v jádru mlhoviny J005311. Běžně se uprostřed takových mlhovin vyskytují bílí trpaslíci - zbytky jádra hvězdy, které mlhovinu zevnitř osvětlují. Uprostřed J005311 se však nachází objekt, který nezáří v optickém spektru, jak je pro bílé trpaslíky běžné, ale pouze v infračerveném. Mohlo by se jednat o výsledek spojení dvou menších bílých trpaslíků - vzácný objekt, kterých může být v naší galaxii pouze jednotky kusů.

celý článek

První exoplaneta objevená v okolí binární hvězdy s bílým trpaslíkem má hmotnost 13 Jupiterů

10. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

První exoplaneta objevená v okolí binární hvězdy s bílým trpaslíkem má hmotnost 13 JupiterůBrazilským astronomům se podařilo nalézt první evidenci o exoplanetě, která obíhá binární hvězdu, jejíž jedna složka je hvězda po hlavní posloupnosti. Konkrétně se jedná o dvojhvězdu KIC 10544976 v souhvězdí Labutě, což je oblast, kterou zkoumal teleskop Kepler. Hvězda se skládá z červeného a bílého trpaslíka a planeta, která ji obíhá by měla mít 13násobek hmotnosti planety Jupiter. Výsledky výzkumu týmu vedeného Leonardem Andrade de Almeidou byly publikovány v magazínu Astronomical Journal.

celý článek