Obří černá díra rotuje 50 procenty rychlosti světla

15. 1. 2019
Černé díry Rychlost světla

Pozorováním zbytku hmoty, kterou pohltila supermasivní černá díra ASASSN-14li, se vědcům podařilo změřit rychlost její rotace. Tento masivní objekt se točí polovinou rychlosti světla. Výzkum ukazuje jak extrémní objekty supermasivní černé díry jsou, nachází se v jádrech galaxií a mají nesmírnou gravitační sílu. Objekty, které se dostanou do jejich blízkosti, jsou nejprve gravitací roztrhány na oblaka hmoty, které kolem černé díry rotují neuvěřitelnou rychlostí, přičemž jsou zahřívány na vysoké teploty.

Černá díra, ilustrace

Černá díra, ilustrace - Na obrázku je znázorněna hmota rotující kolem černé díry.



ASASSN-14li se nachází v jádru galaxie vzdálené 290 milionů světelných let. Má hmotnost mezi 1 a 10 milionů hmotnosti slunce a je asi 300x větší než Země. Tato černá díra byla objevena v roce 2014, když pohltila hvězdu, která se dostala do její blízkosti. Od té doby pravidelně bliká každých 132 sekund, což je podle vědců způsobeno tím, jak zbytek pohlcené hvězdy rotuje kolem černé díry.

Nejde o jedinou černou díru, u které byla rychlost rotace změřena, ani o nijak výjimečnou rychlost. U většiny podobných objektů se známou rotací se jejich rychlost pohybovala mezi 33 a 84 producenty rychlosti světla.

Část hmoty z hvězdy, která se černé díře příliš přiblížila, už byla zřejmě pohlcena. Zbytek zatím rotuje polovinou rychlosti světla v blízkosti horizontu události, hranice zpoza které už není návratu ani pro světlo, natož pro hmotu.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Neutrino s vysokou energií by mohlo pocházet z binární supermasivní černé díry

10. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

V roce 2017 se vědcům podařilo poprvé identifikovat zdroj vysokoenergetických neutrin z hlubokého vesmíru. Přišlo k nám z 3,8 miliard světelných let vzdáleného blazaru TXS 0506+056, ten však dodnes zůstává jediným zdrojem tohoto druhu neutrin a vědci zřejmě přišli na to proč: v jádru této galaxie se totiž zřejmě nachází vzácná binární supermasivní černá díra.

celý článek

Teleskop, který letos poprvé vyfotil černou díru, se chystá na první video černé díry

6. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop, který letos poprvé vyfotil černou díru, se chystá na první video černé díryOranžovo-černý snímek černé díry letos na jaře obletěl celou planetu a nadchnul nespočet lidí. K jeho pořízení bylo potřeba propojit výkonné teleskopy po celém světě do jednoho zařízení nazvaného Event Horizon Telescope. Pro další krok, pořízení pohyblivého videa, to však nestačí - vědci potřebují ještě větší počet propojených teleskopů. A právě na to získali nové finance od americké National Science Foundation (NSF).

celý článek

Vědci pozorovali zatím nejranější chvíle zničení hvězdy černou dírou

27. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci pozorovali zatím nejranější chvíle zničení hvězdy černou dírouVědcům se podařilo získat data z události, kdy černá díra roztrhala svou gravitací hvězdu. Díky flotile teleskopů, které akci pozorovaly, získali vědci zatím nejdetailnější informace ze začátku této události. Výrazně tomu pomohl také vesmírný teleskop TESS, který má sice za úkol hledat exoplanety, ale díky způsobu, jakým je hledá, má mnohem širší využití.

celý článek

Supermasivní černá díra s nezvykle pravidelným cyklem rentgenových záblesků

15. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černá díra s nezvykle pravidelným cyklem rentgenových zábleskůAstronomové našli supermasivní černou díru, která pravidelně každých devět hodin vydává rentgenový záblesk. To je nezvyklé chování, které bylo dříve detekováno pouze u dvou malých stelárních černých děr, nikoli u supermasivních v jádru galaxií. Rentgenové záření vychází z okolí černých děr při pohlcování materiálu zachyceného jejich gravitací, zatím však není zřejmé, proč jde u této černé díry o pravidelný jev.

celý článek

Gravitační vlny vycházející z černé díry krátce po jejím vzniku prozradily její hmotnost

14. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Gravitační vlny vycházející z černé díry krátce po jejím vzniku prozradily její hmotnostKdyž se dvě černé díry srazí, vznikne nová, větší černá díra, která vydává vlnění podobně jako zvon, do kterého bylo udeřeno. Toto vlnění u černých děr reprezentují gravitační vlny, které vznikají nejen při samotné kolizi, ale také po ní, i když s výrazně menší intenzitou. V roce 2015 byly tyto gravitační vlny poprvé zachyceny a vědcům se tak otevřel zcela nový nástroj umožňující pozorování vesmíru kolem nás. Nová studie nyní potvrdila, že prostřednictvím gravitačních vln lze také určit hmotnost samotné černé díry a další její charakteristiky.

celý článek

Doposud neznámé obří bubliny vycházející ze středu Mléčné dráhy vysílají rádiové vlny

13. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Doposud neznámé obří bubliny vycházející ze středu Mléčné dráhy vysílají rádiové vlnyMezinárodní tým astronomů objevil jednu z největších struktur v Mléčné dráze. Pomocí radioteleskopu MeerKAT poprvé pozorovali dvojici bublin emitujících rádiové vlnění, které vycházejí z centra naší domácí galaxie. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatky dávné energetické erupce, která vyšla z blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*.

celý článek

Silný rentgenový záblesk z hlubokého vesmíru zatím nemá jasné vysvětlení

9. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Silný rentgenový záblesk z hlubokého vesmíru zatím nemá jasné vysvětlení Vesmírná rentgenová observatoř NuSTAR zachytila v galaxii NGC 6946 hned několik nezvykle intenzivních záblesků radiace. Jeden z nich obzvlášť zaujal astronomy díky tomu, že se rychle objevil a také během několika dní rychle zmizel. Vědci si myslí, že nešlo o supernovu, která mívá podobné chování, protože záblesk nebyl doprovázený viditelným světlem. Co za zábleskem stojí tak není zřejmé, podle jedné z teorií by mohlo jít o kolizi černé díry a hvězdy.

celý článek