Jak rychle se rozpíná vesmír? Vědci přišli s novým přístupem pro měření hubblovy konstanty

24. 01. 2019
Vesmír

Vesmír není statický, neustále se rozpíná, a to stále se zrychlujícím tempem. Zatím však není zcela zřejmé, jak rychlé toto rozpínání vesmíru je. Vědci přišli hned s několika způsoby jak to změřit, vždy jim ale vyjde trošku jiná hodnota. Nově nyní vědci z University of California, Los Angeles přišli s měřením pomocí studia světla ze vzdálených galaxií deformovaného na cestě k nám gravitací jiné galaxie.

Rozpínání vesmíru

Rozpínání vesmíru - Graf znázorňující rozpínání vesmíru na různé vzdálenosti. Čím dál se objekt od Země nachází, tím rychlejší je také jeho vzdalování způsobené rozpínáním vesmíru.



Rychlost rozpínání vesmíru určuje tzv. hubblova konstanta, která udává jakou rychlostí se od sebe vzdalují objekty v určité vzdálenosti. Doposud byla hodnota této konstanty odhadována například zkoumáním světla ze vzdálených supernov, studiem reliktního záření po velkém třesku nebo také nové pomocí gravitačních vln. Její hodnota se nejčastěji nachází mezi 67 a 75 km/s na jeden megaparsek. Hodnota vypočítaná novou metodou do toho rozmezí zapadá také.

Nově vědci využili fenoménu gravitační čočky, kdy gravitace galaxie ohýbá světlo, které přichází z objektu za ní. Konkrétně se zaměřili na kvazary, jejichž světlo je gravitační čočkou rozděleno na více obrazů. Zkoumali chování těchto obrazů v závislosti na rozdílné dráze, kterou muselo světlo každého obrazu urazit.

Kvazary jsou aktivní supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií. Jejich světlo neustále mění svou zářivost a díky tomu se zdá,jako by blikaly. Pokud dojde k rozdělení světla a vytvoření několika obrazů, neblikají zároveň, ale s drobnou odchylkou. A právě tato odchylka může vědcům prozradit více o tom, jakou dráhu muselo světlo urazit a jak se vesmír rozpíná. Nově vypočítaná hodnota je 72,5 km/s na jeden megaparsek.

Vědci publikovali výsledky své studie ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Nadále budou svůj výpočet zpřesňovat hledáním dalších vhodných kandidátů pro pozorování.

Rozpínání vesmíru

Rok Metoda Výsledek
km/s/Mpc
1929 Edwin Hubble potvrdil, že se vesmír rozpíná. Konstantu rozpínání tehdy určil na 500 km/s na megaparsek, takto vysoká byla kvůli různým nepřesnostem při měření. 500
1950´s Zpřesnění hubblovy konstanty. 70
1990´s Potvrzení zrychlující se expanze vesmíru, temná energie se stává nejpřijímanějším vysvětlením tohoto zrychlování.
2001-2010 Americká vesmírná sonda WMAP změřila hubblovu konstantu pozorováním reliktního záření po velkém třesku. 68-70
2009-2013 Evropská vesmírná sonda Planck naměřila ještě nižší hodnoty hubblovy konstanty podobnou metodou jako VMAP. 67-68
2016 Měření rychlosti vzdalování supernov typu Ia od Země. 72-75
2017 Na prvních několika detekovaných gravitačních vlnách bylo ověřeno, že lze rozpínání vesmíru odvodit také tímto způsobem, hodnoty jsou však zatím velmi nepřesné (62-82 km/s na megaparsek) a vyžadují více detekcí gravitačních vln. 62-82
2018 Hodnoty odvozené z pozorování cepheid potvrzují nesouvislost mezi měřeními mikrovlnného záření a pozorování hvězd a supernov.
2019 Pozorování světla vzdálených kvazarů, jejichž světlo bylo rozděleno gravitační čočkou. 72,5
2019 Měření rozpínání vesmíru prostřednictvím vzdálených kvazarů.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Vesmír

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované Laniakea

05. 09. 2014

Mléčná dráha je součástí nově objevené nadkupy galaxií pojmenované LaniakeaKaždý už dnes ví, že Země obíhá Slunce, a to je součástí galaxie, které říkáme Mléčná dráha. Kam ale patří naše domovská galaxie? Patří do skupiny asi třicítky galaxií nazvané Místní skupina galaxií (Local Group), která společně putuje mezigalaktickým prostorem díky vzájemné gravitaci. Díky novým měřením nejen pozice ale také pohybu galaxií v našem okolí se vědcům podařilo identifikovat doposud neznámou skupinu galaxií, která se společně s naší Místní skupinou pohybuje stejným směrem. Jméno této nadkupy galaxií je Laniakea.

celý článek

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fáze

27. 07. 2014

Dlouhodobé mapování vesmíru Sloan Digital Sky Survey vstupuje do další fázeV červenci začala čtvrtá fáze programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která má za cíl zmapovat hvězdy a galaxie ve vesmíru do jedné obří databáze. Čtvrtá fáze rozšiřuje záběr na oblasti, které dříve nebyly součástí zkoumání v rámci tohoto mapování. Díky rozsáhlejší databázi budou moci vědci po celém světě volně využívat mapu s pozicemi známých hvězdných objektů. Jen za posledních 14 bylo díky SSDS učiněno několik objevů a posunuto vědění o vesmíru o dobrý kus dopředu.

celý článek

Seznamte se s plánovanou největší rentgenovou observatoří ve vesmíru: ATHENA

18. 07. 2014

27. června vybrala ESA misi ATHENA mezi tři hlavní vědecké mise pro další desetiletí. ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) bude sestávat ze dvou velkých teleskopů a její základnou bude lagrangeův bod L2, systému Země-Slunce, ze kterého lze bez rušení pozorovat hluboký vesmír. Cílem této nové rentgenové observatoře bude pozorovat černé díry a jiné extrémně energetické objekty. Kromě toho bude také zkoumat strukturu vesmíru a jeho evoluci. Plánovaný start mise ATHENA je v roce 2028.

celý článek

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr

10. 06. 2013

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děrPorovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.

celý článek

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji

22. 03. 2013

Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomalejiEvropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.

celý článek

Astronomové našli nejmasivnější černou díru, zabírá sedminu celé galaxie

03. 12. 2012

Astronomové našli nejmasivnější černou díru, zabírá sedminu celé galaxieVe vzdálenosti 250 milionů světelných let se nachází galaxie NGC 1277. V jejím jádru leží podle mezinárodního týmu astronomů supermasivní černá díra, která dosahuje gigantických rozměrů, 14 % masy celé galaxie. Jde o doposud nejmasivnější objevenou černou díru ve vesmíru a astronomové se ptají, jak mohl objekt takových objektů vzniknout?

celý článek

Astronomové objevili s pomocí vesmírného fenoménu nejvzdálenější objekt ve vesmíru

19. 11. 2012

S pomocí vesmírných teleskopů a společné gravitace celé kupy galaxií objevili astronomové malou galaxii MACS0647-JD, která se nachází ve vzdálenosti 13,3 miliard světelných let. Jde o nejvzdálenější známý objekt ve vesmíru a zároveň je také nejblíže velkému třesku, astronomové galaxii pozorují v době, kdy byl vesmír starý pouhých 420 milionů let.

celý článek