Astronomové našli galaxie s velmi nízkým obsahem temné hmoty, rotují příliš pomalu

29. 1. 2019
Temná hmota Galaxie

Temnou hmotu nelze pozorovat přímo, astronomové však mohou zkoumat její gravitační vliv na okolí. Podařilo se jim tak objevit dvě galaxie, u kterých se zdá, že temnou hmotu téměř neobsahují. Obě tyto galaxie mají jedno společné, jejich hvězdy obíhají centrum svých galaxií relativně pomalu a také podobnou rychlostí, což podle vědců poukazuje na malý prostor pro jinou hmotu než tu viditelnou.

Temná hmota

Temná hmota je ve vesmíru rozložena ve struktuře vláken a shluků. V místech její větší koncentrace dochází i ke shlukování běžné hmoty, na těchto místech pak může dojít ke vzniku galaxie. Obrázek je kompozicí několika fotografií vesmírného teleskopu Herschel, na kterém je zobrazen vesmír starý zhruba 3 miliardy let.



Právě rychlost rotace hvězd v galaxiích je hlavním argumentem pro existenci temné hmoty, které je ve vesmíru až 5x více než nám známé, běžně pozorovatelné hmoty. Galaxie obecně rotují příliš rychle na to, aby je viditelná hmota dokázala svou gravitací udržet pohromadě. Vědci proto přišli s konceptem temné hmoty, která zvyšuje hmotnost galaxií a umožňuje tak rychlejší pohyb jejích hvězd.

Hned dvě galaxie (NGC 1052-DF2 a NGC 1052-DF4) vykazují příliš pomalý pohyb svých hvězd. Pohybují se podobně, jako by vědci očekávali u galaxií bez temné hmoty. Tento fakt lze vysvětlit několika příčinami:
  • Nejde vůbec o galaxie, ale pouze obří shluky hvězd. Takový celek by mohl vzniknout zcela jinou cestou než galaxie, bez temné hmoty.
  • Další možností je, že tyto galaxie o svou temnou hmotu přišly. Mohlo by se tak stát například tím, že by ji přetáhla sousední, masivnější galaxie.
  • Možností je určitě ještě více, mezi nimi i chybně interpretované výsledky měření.
Temná hmota doposud nebyla pozorována přímo. Vědci tak zkoumají množství cest, jak její existenci dokázat. Nově objevené galaxie s nízkým obsahem temné hmoty zatím spíše vylučují alternativní teorie k temné hmotě. Vědci však potřebují více dat, více pozorování k tomu, aby mohli definitivně říct, co to temná hmota je, nebo co stojí za příliš rychlým pohybem hvězd v galaxiích.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Temná hmota

První počítačová simulace, která ukazuje vznik galaxií bez temné hmoty

11. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

První počítačová simulace, která ukazuje vznik galaxií bez temné hmotyVědcům z univerzit v Praze, Bonnu a Štrasburgu se podařilo vytvořit první počítačovou simulaci, ve které vznikají galaxie bez přítomnosti temné hmoty. Temná hmota má být podle teorií zodpovědná mimo jiné za prvotní shlukování hmoty po velkém třesku, které vedlo ke vzniku prvních galaxií. Nicméně stále neexistuje přímý důkaz její existence a někteří vědci se pokouší vysvětlit pozorované chování vesmíru jinými cestami.

celý článek

Teleskop Hubble detekoval zatím nejmenší shluky temné hmoty, nález podporuje teorii o studené temné hmotě

15. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Teleskop Hubble detekoval zatím nejmenší shluky temné hmoty, nález podporuje teorii o studené temné hmotěS pomocí zkoumání několika kvazarů, jejichž světlo bylo na cestě k nám deformováno gravitací temné hmoty, se vědcům podařilo určit strukturu této temné hmoty. Shluky, kterými světlo prošlo, jsou zatím nejmenší detekovaná koncentrace temné hmoty. Podle vědců by takto malé struktury mohly potvrzovat existenci tzv. studené temné hmoty, jejíž částice se pohybují relativně malými rychlostmi.

celý článek

Hmotnost Mléčné dráhy je odhadnuta na 890 miliard Sluncí

24. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hmotnost Mléčné dráhy je odhadnuta na 890 miliard SluncíMezinárodní tým vědců odhadl hmotnost celé naší galaxie na 890 miliard Sluncí. Mléčná dráha má napříč 256 tisíc světelných let a obsahuje miliardy hvězd, většina je menší než Slunce, ale jsou zde i hvězdy výrazně hmotnější. Odhadovaná hmotnost naší galaxie vychází z pohybu hvězd a dalšího materiálu. Celých 93 % z odhadované hmotnosti tvoří temná hmota.

Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmoty

17. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmotyV uplynulých letech vědci detekovali v centru Mléčné dráhy záhadný přebytek energie ve formě gama záření: nejenergetičtější formy elektromagnetického záření. Nepřichází k nám však od supermasivní černé díry ve středu galaxie, ale z regionu o poloměru až 5 tisíc světelných let kolem jádra galaxie. Původ tohoto záření zatím zůstává zahalený.

celý článek

Vědci možná pozorovali projev páté základní síly, mohla by pomoci vysvětlit temnou hmotu

26. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Dnes jsou známy čtyři základní přírodní síly, které stojí za veškerými interakcemi mezi částicemi a poli v přírodě. Patří mezi ně silná a slabá jaderná síla, gravitace a elektromagnetická síla. Vědci nyní pozorovali v atomu helia jev, který nedokáží přisoudit ani jedné z nich, mohlo by jít o projev páté základní interakce a jejím nositelem by mohla být temná hmota.

celý článek

Detektor temné hmoty pozoroval vzácnou subatomární reakci neutrin

25. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a jsou tak téměř nepozorovatelná. Pozorovaná reakce a nový výzkum by nám o nich mohly říct mnoho nového.

celý článek

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

20. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotouVědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek