Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti
Předpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.
Velký Magellanův oblak - zachycený Evropskou jižní observatoří (ESO). Velký Magellanův oblak je galaxie o velikosti asi 1 % Mléčné dráhy a spolu s dalšími galaxiemi tvoří Místní skupinu galaxií. Uprostřed snímku je hvězda VFTS 682, která je 150x masivnější než Slunce a řadí se mezi nejmasivnější známé hvězdy.
Tyto závěry učinili vědci na základě mapy chemického složení sousedních galaxií, která vychází z programu SDSS (Sloan Digital Sky Survey). Zmapovali pozice, pohyby a chemické složení tisíců hvězd, což jim pomohlo pochopit, jak v těchto galaxiích v historii hvězdy vznikaly. Magellanova Mračna jsou na noční obloze dobře viditelná pouhým okem, bohužel ale ne ze severní polokoule.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Galaxie
Teleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírou
Supermasivní černé díry v jádrech galaxií zřejmě mají výrazný vliv na jejich vývoj. Mělo by k tomu docházet během fáze, kdy černá díra konzumuje materiál z jejího okolí a kdy rychle nabírá na hmotnosti. Silná radiace vycházející z okolí černé díry přitom vytlačuje mezihvězdné plyny ze středu galaxie a následně dochází k jejich koncentraci na jiném místě a následně ke zrodu nových hvězd. Vědci pozorovali silné větry u kvazaru J1509+0434 prostřednictvím teleskopu Gran Telescopio Canarias (GTC) na Kanárských ostrovech.
Astronomové našli v blízké galaktické kupě desítky párů hvězd, které nepatří do žádné galaxie
Pomocí rentgenového teleskopu Chandra prozkoumali astronomové jednu z nejbližších (asi 60 milionů světelných let) galaktických kup v souhvězdí Pece (Fornax). Hledali v ní takové hvězdy, které nejsou součástí žádné z galaxií a zřejmě byly v minulosti vymrštěny do mezigalaktického prostoru. Zaměřili se na dvojice hvězd s nízkou hmotností (LMXB, low mass x-ray binaries), které vyzařují rentgenové záření. Našli jich asi 180 párů.
Astronomové našli galaxie s velmi nízkým obsahem temné hmoty, rotují příliš pomalu
Temnou hmotu nelze pozorovat přímo, astronomové však mohou zkoumat její gravitační vliv na okolí. Podařilo se jim tak objevit dvě galaxie, u kterých se zdá, že temnou hmotu téměř neobsahují. Obě tyto galaxie mají jedno společné, jejich hvězdy obíhají centrum svých galaxií relativně pomalu a také podobnou rychlostí, což podle vědců poukazuje na malý prostor pro jinou hmotu než tu viditelnou.
Astronomové zachytili intenzivní erupci gama záření ze vzdáleného blazaru
Mezinárodní tým astronomů zachytil pomocí vesmírného teleskopu Fermi extrémně zářivou erupci gama záření z blazaru DA 193. Jde o výjimečnou událost, protože tento vzdálený objekt má vysoký červený posuv a u takových nejsou podobné události běžné. Blazary jsou obecně nejpočetnějším zdrojem gama záření mimo naši galaxii, to však neplatí pro takto energetickou událost, jaká byla detekována, ani pro objety s tak výrazným červeným posuvem.
celý článekTemná hmota byla přítomna už v dávných galaxiích a mohla ovlivnit jejich vznik
Astronomům se podařilo objevit galaxii vzdálenou 9 miliard světelných let s velkým množstvím temné hmoty. Potvrzují tak teorii, že temná hmota v galaxiích existovala už před zhruba 10 miliardami let v obdobném množství jako dnes. To popíraly některé dosavadní teorie, které uváděly, že v tomto období galaxie nemusely obsahovat takové množství temné hmoty jako ty dnešní. Nový objev tak vstupuje do diskuze o tom, jak se galaxie před miliardami let formovaly a zda při jejich vzniku hrála temná hmota významnou roli.
Mléčnou dráhu obíhá doposud neznámá velká, temná galaxie, astronomové takovou ještě neviděli
Astronomům se podařilo s pomocí dat z evropské mise Gaia identifikovat doposud neznámou galaxii, která obíhá Mléčnou dráhu. Patří tak k několika desítkám menších galaktických objektů, které jsou gravitačně svázané s naší domovskou galaxií a obíhají ji podobně jako planety hvězdu. Nově objevená galaxie Antlia 2 se nachází z pohledu od Slunce za galaktickým jádrem a má extrémně nízkou hustotu, zároveň je však jedna z největších galaxií, které Mléčnou dráhu obíhají.
Astronomové zachytili kolidující supermasivní černé díry v jádrech galaxií
Tým astronomů vedený Michaelem Kossem z University of Maryland pozoroval několik galaxií, které jsou v procesu spojování dvou do jedné. Zaměřili se na jejich jádra, kde se ukrývají supermasivní černé díry, které se podobně jako jejich mateřské galaxie dříve nebo později sloučí v jedinou. Vysledkem pozorování teleskopy W.M. Keck a Hubble je hned několik párů supermasivních černých děr, které jsou velmi blízko splynutí. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.