Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti
Předpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.
Velký Magellanův oblak zachycený Evropskou jižní observatoří (ESO). Velký Magellanův oblak je galaxie o velikosti asi 1 % Mléčné dráhy a spolu s dalšími galaxiemi tvoří Místní skupinu galaxií. Uprostřed snímku je hvězda VFTS 682, která je 150x masivnější než Slunce a řadí se mezi nejmasivnější známé hvězdy.
Tyto závěry učinili vědci na základě mapy chemického složení sousedních galaxií, která vychází z programu SDSS (Sloan Digital Sky Survey). Zmapovali pozice, pohyby a chemické složení tisíců hvězd, což jim pomohlo pochopit, jak v těchto galaxiích v historii hvězdy vznikaly. Magellanova Mračna jsou na noční obloze dobře viditelná pouhým okem, bohužel ale ne ze severní polokoule.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Galaxie
Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děr
Vědci z Jihoafrické republiky a Indie objevili pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) novou zbytkovou radiovou galaxii. Jde o galaxii, která měla aktivní galaktické jádro (AGN), které produkovalo silné rádiové vlny, postupně se však jeho aktivita uklidnila a galaxie tak vstoupila do tzv. zbytkové fáze. Studiem těchto galaxií chtějí vědci pochopit celý cyklus života rádiových galaxií.
Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaci
Analýza více než 200 tisíc spirálových galaxií odhalila nečekané spojení mezi směrem jejich rotace a možnou uspořádanou strukturou vesmíru. Podle autorů nové studie by jejich nová zjištění mohla naznačovat, že nově zrozený vesmír po velkém třesku rotoval.
Astronomové objevili v raném vesmíru vzácný typ prstencové galaxie
V raném vesmíru před 10,8 miliardami let objevili vědci zvláštní galaxii: nejde o disk, nebo jiný shluk hvězd, ale prstenec s prázdným středem. Podobné galaxie už byly pozorovány v blízkosti, nikdy však ve velké vzdálenosti (a tedy v dávné době).
Astronomové objevili nejvzdálenější (a nejstarší) galaxii s rotujícím diskem
Galaxie, které pozorujeme v dnešním vesmíru, vznikaly postupně a své aktuální hmotnosti dosáhly relativně nedávno v porovnání se stářím vesmíru. To však neplatí pro nově identifikovanou galaxii DLA0817g, astronomové ji pozorují v dávném vesmíru a už tehdy dosahovala uctivé hmotnosti. Jde zároveň o nejvzdálenější galaxii s rotujícím diskem, která kdy byla pozorována.
Teleskop MeerKAT pomohl objasnit původ tzv. galaxií-X
Mnohé galaxie mají enormní proudy rádiového záření vycházející z jejich středu. Většinou jde o dva proti sobě stojící proudy, které chrlí radiaci do mezigalaktického prostoru. Některé galaxie však mají tyto proudy ve tvaru písmene X a vědci si nebyli jistí, co to způsobuje. Podle nových pozorování teleskopem MeetKAT by tento tvar mohl být způsoben tím, že se vymrštěný materiál vrací zpět k jádru galaxie.
První pravidelně se opakující signál FRB napovídá více o svém zatím stále neznámém zdroji
Rychlé rádiové pulzy FRB známe jen pár let a vědci zatím neví, co je způsobuje. Některé signály byly zachyceny pouze jednou, jiné se opakují. Novým dílkem do této skládačky je signál FRB 180916, je totiž prvním, který se opakuje pravidelně. Kromě toho byl tento signál vysledován do galaxie vzdálené 500 milionů světelných let, což z něj činí signál nejbližší.
U nejbližšího kvazaru byl detekován molekulární kyslík
U nejbližšího známého kvazaru v jádru galaxie Markarian 231 byla nalezena přítomnost molekulárního kyslíku. Tento nález vědcům přibližuje složení prostředí jader galaxií, ve kterých se nachází aktivní supermasivní černá díra. Jde navíc o první detekci molekulárního kyslíky mimo naši galaxii.