Pod povrchem kráteru Gale na Marsu se vyskytují pórovité horniny

6. 2. 2019
Mars Curiosity Geologie ve vesmíru

Vědcům se podařilo využít data z roveru Curiosity ke změření gravitační síly v kráteru Gale a z toho odvodit strukturu hornin v centrální hoře kráteru. Výsledky ukazují, že terén pod povrchem kráteru má nižší hustotu, než se původně předpokládalo. To si vědci ve studii publikované v magazínu Science vysvětlují tím, že horniny jsou spíše pórovité.

Mars, kráter Gale

Mars, kráter Gale - Gale je cílem mise roveru Curiosity, je 154 kilometrů široký a nachází se na jižní polokouli planety. Snímek pořídila evropská sonda Mars Express.



Pro měření struktury pod povrchem Marsu vědci využili nevědeckých dat z roveru Curiosity. Ten má na palubě gyroskopy a akcelerometry, které určují orientaci a pohyb roveru. Když ale Curiosity stojí, zařízení také měří gravitační sílu v daném místě. Za pět let aktivit roveru na Marsu měli vědci k dispozici na 700 měření z různých míst.

Během svojí cesty kráterem se Curiosity postupně přibližuje jeho středu a pomalu šplhá nahoru po centrální hoře Mount Sharp. S rostoucí výškou také roste gravitační síla hory, která na rover působí, nicméně ne tolik, jak vědci předpokládali z analýzy hornin roverem.

Mise Curiosity

Robotický rover Curiosty brázdí vnitřek kráteru Gale na Marsu už od roku 2012. Jeho úkolem je zkoumání geologických útvarů a díky nim také historie Marsu. Rover je vybaven přístroji pro chemickou analýzu vzorků, spektrální analýzu, kamerami, vrtákem a laserem. Díky těmto přístrojům dokáže rozpoznat složení hornin, což vědcům pomáhá s určením jejich původu. Curiosity je doposud největším roverem, který kdy dosedl na jiné planetě.

  • přistání na Marsu: 6. srpna 2012
  • najetých kilometrů: 21 km (červenec 2019)
  • rozměry roveru: délka 2,9 metrů, šířka 2,7 metrů a výška 2,2 metrů
  • hmotnost: 174 kg
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vody

12. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vodyRobotické vozítko Curiosity narazilo na Marsu na skálu tvořenou desítkami tenkých vrstev, které zřejmě vznikly v dynamickém prostředí v dávné minulosti planety. Tento útvar byl pojmenován Strathdon a rover pořídil množství jeho snímků, ze kterých následně vědci z NASA vytvořili detailní mozaiku. Lze na ní pozorovat zvlněné vrstvy materiálu, který podle vědců se zřejmě usazoval za přítomnosti větru i vody.

celý článek

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanu

26. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanuV minulém týdnu se podařilo roveru Curiosity zachytit doposud nejvyšší koncentraci metanu: 21 částic na miliardu. NASA kvůli tomu změnila plány roveru na několik následujících dní, aby mohl tuto anomálii prošetřit. Zatím není zřejmé odkud se metan bere, jeho rychlý rozpad v atmosféře však naznačuje nedávný vznik. Metan na Zemi vzniká při interakci hornin s vodou, nebo biologickými procesy.

celý článek

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí mise

3. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí miseRover Curiosity se nedávno dostal do nové geologické oblasti, u které pozorování z oběžné dráhy napovídala, že by mohla obsahovat velké množství jílovitých hornin. Analýza vnitřku hornin pomocí vrtání nyní tyto závěry potvrdila, rover narazil na zatím největší koncentraci těchto hornin od začátku svojí mise. Vědci předpokládají, že tato oblast byla před miliardami let dnem jezera, na které se ukládaly vrstvy sedimentů.

celý článek

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

celý článek

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na Marsu

26. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na MarsuOrbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila evidenci o pohybu hornin na Marsu, konkrétně v oblasti Cerberus Fossae, která se nachází nedaleko rovníku. Snímek pořízený kamerou s vysokým rozlišením HiRISE ukazuje masy hornin, které se sesunuly z horního okraje srázu (světle modrou barvou). Na snímku lze také pozorovat další jev známý jako slope lineae, u kterého se někteří vědci domnívají, že by mohl být doprovázen výskytem kapalné vody.

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu

24. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu6. dubna se podařilo seismometru SEIS, který koncem loňského roku umístila na povrch sonda InSight, detekovat první otřes povrchu Marsu. Oznámila to francouzská vesmírná agentura CNES, která přístroj vyvinula. Detekované chvění se podobá těm, které zaznamenaly mise Apollo na Měsíci. Jde o první potvrzenou událost, která byla způsobena pod povrchem Marsu, mise InSight má za cíl prostřednictvím většího počtu těchto otřesů zkoumat nitro planety.

celý článek

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu Marsu

23. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu MarsuRobotické vozítko Curiosity před několika týdny opustilo region nazvaný Hřeben Very Rubinové (Vera Rubins Ridge) a dostalo se do nového regionu. Aktuálně se nachází v oblasti Clay-bearing Unit (jednotka s jílovitými horninami), kde byly ještě před přistáním roveru na Marsu detekovány jílovité horniny z oběžné dráhy. 6. dubna rover vyvrtal do jedné ze skal díru, aby zjistil, z čeho jsou horniny v tomto místě složeny.

celý článek