Pod povrchem kráteru Gale na Marsu se vyskytují pórovité horniny

6. 2. 2019
Mars Curiosity Geologie ve vesmíru

Vědcům se podařilo využít data z roveru Curiosity ke změření gravitační síly v kráteru Gale a z toho odvodit strukturu hornin v centrální hoře kráteru. Výsledky ukazují, že terén pod povrchem kráteru má nižší hustotu, než se původně předpokládalo. To si vědci ve studii publikované v magazínu Science vysvětlují tím, že horniny jsou spíše pórovité.

Mars, kráter Gale

Mars, kráter Gale - Gale je cílem mise roveru Curiosity, je 154 kilometrů široký a nachází se na jižní polokouli planety. Snímek pořídila evropská sonda Mars Express.



Pro měření struktury pod povrchem Marsu vědci využili nevědeckých dat z roveru Curiosity. Ten má na palubě gyroskopy a akcelerometry, které určují orientaci a pohyb roveru. Když ale Curiosity stojí, zařízení také měří gravitační sílu v daném místě. Za pět let aktivit roveru na Marsu měli vědci k dispozici na 700 měření z různých míst.

Během svojí cesty kráterem se Curiosity postupně přibližuje jeho středu a pomalu šplhá nahoru po centrální hoře Mount Sharp. S rostoucí výškou také roste gravitační síla hory, která na rover působí, nicméně ne tolik, jak vědci předpokládali z analýzy hornin roverem.

Mise Curiosity

Robotický rover Curiosty brázdí vnitřek kráteru Gale na Marsu už od roku 2012. Jeho úkolem je zkoumání geologických útvarů a díky nim také historie Marsu. Rover je vybaven přístroji pro chemickou analýzu vzorků, spektrální analýzu, kamerami, vrtákem a laserem. Díky těmto přístrojům dokáže rozpoznat složení hornin, což vědcům pomáhá s určením jejich původu. Curiosity je doposud největším roverem, který kdy dosedl na jiné planetě.

  • přistání na Marsu: 6. srpna 2012
  • najetých kilometrů: 21 km (červenec 2019)
  • rozměry roveru: délka 2,9 metrů, šířka 2,7 metrů a výška 2,2 metrů
  • hmotnost: 174 kg
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

NASA se pokusí zachránit minisondu zaseknutou na Marsu

8. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA se pokusí zachránit minisondu zaseknutou na MarsuSoučástí mise InSight je mimo jiné malá sonda HP3, která se má zavrtat pod povrch a měřit teplo vycházející z nitra planety. Krátce po vypuštění sondy v únoru tohoto roku však došlo k jejímu zaseknutí a od té doby leží nehybně, částečně zavrtaná pod povrch. Vědci z NASA si nyní myslí, že ví, co problémy způsobilo, a pokusí se je v následujících dnech vyřešit.

celý článek

Sonda InSight slyší na Marsu různé zvuky, jen některé z nich jsou ale z nitra planety

2. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight slyší na Marsu různé zvuky, jen některé z nich jsou ale z nitra planetySeismometr SEIS, který je součástí mise InSight na Marsu, zkoumá nitro sousední planety prostřednictvím seismických vln. První signál zachytil v dubnu letošního roku a od té doby jich zaznamenal něco málo přes sto. Podobné signály však mohou mít různý původ a nemusí být snadné jej poznat. Relativně jistí, že pochází z nitra planety, jsou si vědci zatím u zhruba dvacítky z těchto signálů.

celý článek

Sesuv půdy na Marsu zachycen přímo v akci z oběžné dráhy

6. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sesuv půdy na Marsu zachycen přímo v akci z oběžné dráhyOrbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila z oběžné dráhy sesuv půdy v oblasti severního pólu Marsu. Půda je zde obohacená o led, který každé jaro při zvýšení teplot taje, což způsobuje destabilizaci útesů, která v důsledku vede k sesuvům. Útes, na kterém byl tento sesuv koncem letošního května zachycený, má výšku asi půl kilometru.

celý článek

Helikoptéra, která má brázdit nebesa Marsu, byla připevněna k roveru Mars 2020

31. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Helikoptéra, která má brázdit nebesa Marsu, byla připevněna k roveru Mars 2020Inženýři připevnili k roveru Mars 2020 helikoptéru, která má při misi létat atmosférou sousední planety. Helikoptéra je nyní připojena ke spodní části roveru, kde bude po celou dobu letu vesmírem, při vstupu do atmosféry a i nějakou dobu po přistání. Teprve až bude nalezeno vhodné místo na Marsu pro její vypuštění, dostane se z kapsle, která ji bude chránit. Rover vyletí do vesmíru na raketě Atlas V příští rok v červenci.

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vody

12. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity na Marsu narazil na komplexní skálu, která zřejmě vznikla za přítomnosti větru a vodyRobotické vozítko Curiosity narazilo na Marsu na skálu tvořenou desítkami tenkých vrstev, které zřejmě vznikly v dynamickém prostředí v dávné minulosti planety. Tento útvar byl pojmenován Strathdon a rover pořídil množství jeho snímků, ze kterých následně vědci z NASA vytvořili detailní mozaiku. Lze na ní pozorovat zvlněné vrstvy materiálu, který podle vědců se zřejmě usazoval za přítomnosti větru i vody.

celý článek

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanu

26. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity detekoval na Marsu zatím nejvyšší koncentraci metanuV minulém týdnu se podařilo roveru Curiosity zachytit doposud nejvyšší koncentraci metanu: 21 částic na miliardu. NASA kvůli tomu změnila plány roveru na několik následujících dní, aby mohl tuto anomálii prošetřit. Zatím není zřejmé odkud se metan bere, jeho rychlý rozpad v atmosféře však naznačuje nedávný vznik. Metan na Zemi vzniká při interakci hornin s vodou, nebo biologickými procesy.

celý článek

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí mise

3. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity našel zatím největší koncentraci jílovitých hornin během svojí miseRover Curiosity se nedávno dostal do nové geologické oblasti, u které pozorování z oběžné dráhy napovídala, že by mohla obsahovat velké množství jílovitých hornin. Analýza vnitřku hornin pomocí vrtání nyní tyto závěry potvrdila, rover narazil na zatím největší koncentraci těchto hornin od začátku svojí mise. Vědci předpokládají, že tato oblast byla před miliardami let dnem jezera, na které se ukládaly vrstvy sedimentů.

celý článek