Pod povrchem kráteru Gale na Marsu se vyskytují pórovité horniny

06. 02. 2019
Mars Curiosity Geologie ve vesmíru

Vědcům se podařilo využít data z roveru Curiosity ke změření gravitační síly v kráteru Gale a z toho odvodit strukturu hornin v centrální hoře kráteru. Výsledky ukazují, že terén pod povrchem kráteru má nižší hustotu, než se původně předpokládalo. To si vědci ve studii publikované v magazínu Science vysvětlují tím, že horniny jsou spíše pórovité.

Mars, kráter Gale

Mars, kráter Gale - Gale je cílem mise roveru Curiosity, je 154 kilometrů široký a nachází se na jižní polokouli planety. Snímek pořídila evropská sonda Mars Express.



Pro měření struktury pod povrchem Marsu vědci využili nevědeckých dat z roveru Curiosity. Ten má na palubě gyroskopy a akcelerometry, které určují orientaci a pohyb roveru. Když ale Curiosity stojí, zařízení také měří gravitační sílu v daném místě. Za pět let aktivit roveru na Marsu měli vědci k dispozici na 700 měření z různých míst.

Během svojí cesty kráterem se Curiosity postupně přibližuje jeho středu a pomalu šplhá nahoru po centrální hoře Mount Sharp. S rostoucí výškou také roste gravitační síla hory, která na rover působí, nicméně ne tolik, jak vědci předpokládali z analýzy hornin roverem.

Mise Curiosity

Robotický rover Curiosty brázdí vnitřek kráteru Gale na Marsu už od roku 2012. Jeho úkolem je zkoumání geologických útvarů a díky nim také historie Marsu. Rover je vybaven přístroji pro chemickou analýzu vzorků, spektrální analýzu, kamerami, vrtákem a laserem. Díky těmto přístrojům dokáže rozpoznat složení hornin, což vědcům pomáhá s určením jejich původu. Curiosity je doposud největším roverem, který kdy dosedl na jiné planetě.

Mise Curiosity

  • přistání na Marsu: 6. srpna 2012
  • najetých kilometrů: 20 km (říjen 2018)
  • rozměry roveru: délka 2,9 metrů, šířka 2,7 metrů a výška 2,2 metrů
  • hmotnost: 174 kg
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Aktuální počasí na Marsu: NASA díky sondě InSight zprovoznila meteorologickou stanici

23. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Aktuální počasí na Marsu: NASA díky sondě InSight zprovoznila meteorologickou staniciRobotická sonda InSight sedí nehybně na povrchu Marsu a postupně zprovozňuje různá zařízení, která s sebou ze Země přivezla. NASA nyní spustila webovou stránku, kde můžete pozorovat kontinuální a aktuální informace o počasí v místě přistání, Elysium Planitia. Z naměřených hodnot je krásně vidět, jak teploty kolísají mezi dnem a nocí, je mezi nimi rozdíl až 80 °C. Kromě teplot vzduchu měří sonda InSight také aktuální atmosférický tlak a sílu větru.

celý článek

Sonda MAVEN zkracuje svou oběžnou dráhu, aby mohla přenášet data od roveru Mars 2020

12. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda MAVEN zkracuje svou oběžnou dráhu, aby mohla přenášet data od roveru Mars 2020Orbitální sonda MAVEN přiletěla k Marsu před čtyřmi roky a jejím hlavním úkolem je zkoumání řídké atmosféry planety. Podobně jako další sondy na oběžné dráze planety však má také funkci komunikační družice: přeposílá signál od robotických sond na povrchu směrem k Zemi. 11 února proto začala sonda snižovat svou oběžnou dráhu, v nejvzdálenějším bodě se tak bude nacházet 4 500 kilometrů od povrchu namísto původních 6 200 kilometrů.

celý článek

První evropský rover na Marsu ExoMars dostal nové jméno: Rosalind Franklin

07. 02. 2019 (novější než zobrazený článek)

První evropský rover na Marsu ExoMars dostal nové jméno: Rosalind FranklinEvropský rover ExoMars, který poletí na rudou planetu v příštím roce, dostal nové jméno. Ponese jméno anglické chemičky Rosalindy Franklinové, která výrazným způsobem přispěla ke zkoumání DNA. Zkoumání základů života bude mít rover s Franklinovou společné, cílem mise je totiž hledání známek života na sousední planetě, a to nejen na jejím povrchu, ale také hluboko pod ním. Mise ExoMars je společným projektem evropské a ruské vesmírné agentury.

Sonda MRO vyfotila z oběžné dráhy nový kráter na Marsu

03. 02. 2019

Sonda MRO vyfotila z oběžné dráhy nový kráter na MarsuTento obrázek ukazuje impaktní kráter, který vznikl mezi červencem a zářím 2018. Nachází se v oblasti jižního pólu pokryté ledovou čepičkou, pod kterou je načervenalá hornina. Při nárazu tělesa do povrchu Marsu došlo k vyhození několika tun materiálu do ovzduší, který se následně v okolí dopadu usadil na bílou vrstvu ledu.

Poslední pokusy o oživení Opportunity k výsledku nevedly, mise roveru je tak zřejmě u konce

28. 01. 2019

Poslední pokusy o oživení Opportunity k výsledku nevedly, mise roveru je tak zřejmě u konceRover Opportunity se naposledy ozval 10. června loňského roku. Jen pár dní na to byl pohlcen globální písečnou bouří, která obklopila celou planetu, a od té doby mlčí. Je pravděpodobné, že byl v bouři poškozen, nebo jsou jeho solární panely pokryté vrstvou materiálu a nemohou generovat novou energii pro přístroje na palubě. NASA vyslala k Opportunity na 600 příkazů, kterými se pokoušela rover probudit, žádný z nich ale k probuzení nevedl.

celý článek

Orbitální sonda MRO zachytila zvláštní terén v okolí jižního pólu Marsu

20. 01. 2019

Orbitální sonda MRO zachytila zvláštní terén v okolí jižního pólu MarsuVesmírná sonda MRO vyfotografovala loni s září z oběžné dráhy Marsu zvláštní terén v regionu jižního pólu planety. Oblast se nazývá Araneiform terrain (pavoučí terén) a je tvořena drobnými koryty, která se během léta na jižní polokouli světlejší. Mezi světlými liniemi se objevují také tmavé oblasti tvořené pravděpodobně prachem. Geologická rozmanitost Marsu je dobře pozorovatelná z povrchu i z oběžné dráhy.

celý článek

Orbitální sonda Mars Express poslala z Marsu pohled na zasněžený kráter Korolev

22. 12. 2018

Orbitální sonda Mars Express poslala z Marsu pohled na zasněžený kráter KorolevEvropská orbitální sonda Mars Express vyfotila z oběžné dráhy kráter Korolev v blízkosti severního pólu Marsu. V kráteru se nachází velké množství sněhu, které se v něm udržuje díky specifickým podmínkám, které v něm panují. Kráter je až dva kilometry hluboký a na jeho dně jsou chladnější teploty než v jeho okolí. Díky tomu v něm sněhová vrstva tlustá kolem 1,8 kilometru zůstává permanentně.

celý článek