Pod povrchem kráteru Gale na Marsu se vyskytují pórovité horniny

6. 2. 2019
Mars Curiosity Geologie ve vesmíru

Vědcům se podařilo využít data z roveru Curiosity ke změření gravitační síly v kráteru Gale a z toho odvodit strukturu hornin v centrální hoře kráteru. Výsledky ukazují, že terén pod povrchem kráteru má nižší hustotu, než se původně předpokládalo. To si vědci ve studii publikované v magazínu Science vysvětlují tím, že horniny jsou spíše pórovité.

Mars, kráter Gale

Mars, kráter Gale Gale je cílem mise roveru Curiosity, je 154 kilometrů široký a nachází se na jižní polokouli planety. Snímek pořídila evropská sonda Mars Express.



Pro měření struktury pod povrchem Marsu vědci využili nevědeckých dat z roveru Curiosity. Ten má na palubě gyroskopy a akcelerometry, které určují orientaci a pohyb roveru. Když ale Curiosity stojí, zařízení také měří gravitační sílu v daném místě. Za pět let aktivit roveru na Marsu měli vědci k dispozici na 700 měření z různých míst.

Během svojí cesty kráterem se Curiosity postupně přibližuje jeho středu a pomalu šplhá nahoru po centrální hoře Mount Sharp. S rostoucí výškou také roste gravitační síla hory, která na rover působí, nicméně ne tolik, jak vědci předpokládali z analýzy hornin roverem.

Mise Curiosity

Robotický rover Curiosty brázdí vnitřek kráteru Gale na Marsu už od roku 2012. Jeho úkolem je zkoumání geologických útvarů a díky nim také historie Marsu. Rover je vybaven přístroji pro chemickou analýzu vzorků, spektrální analýzu, kamerami, vrtákem a laserem. Díky těmto přístrojům dokáže rozpoznat složení hornin, což vědcům pomáhá s určením jejich původu. Curiosity je doposud největším roverem, který kdy dosedl na jiné planetě.

  • přistání na Marsu: 6. srpna 2012
  • najetých kilometrů: 21 km (červenec 2019)
  • rozměry roveru: délka 2,9 metrů, šířka 2,7 metrů a výška 2,2 metrů
  • hmotnost: 174 kg
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Sonda InSight se pokusí robotickým ramenem zatlačit na minisondu, které se nedaří zavrtat pod povrch Marsu

22. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight se pokusí robotickým ramenem zatlačit na minisondu, které se nedaří zavrtat pod povrch MarsuPřed rokem se minisonda HP3 přezdívaná Krtek zasekla při pokusu zavrtat pod povrch Marsu. Do dnešního dne se tuto situaci nepodařilo vyřešit, sonda při každém pokusu dostat hlouběji vyskočí zpět na povrch. V následujících týdnech plánují operátoři mise nový přístup, zatlačit na sondu shora pomocí robotického ramene sondy InSight. Doposud to nezkoušeli, aby sondu nepoškodili.

celý článek

Japonsko chce v roce 2024 vyslat sondu k měsíci Marsu, mohla by i přivézt vzorky hornin

22. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Japonsko chce v roce 2024 vyslat sondu k měsíci Marsu, mohla by i přivézt vzorky horninJaponská vláda schválila tamní vesmírné agentuře projekt MMX, který si klade za cíl přivézt vzorky z jednoho z měsíců planety Mars. Vývoj vesmírné sondy se tak posouvá z analytické fáze, do fáze vývojové. Sonda by měla letět do vesmíru v roce 2024 a navštíví oba měsíce Marsu - Phobos i Deimos. Z prvního z nich by se měla pokusit získat vzorky a dopravit je na Zemi.

celý článek

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovalo

18. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovaloVědci původně uvažovali, že planeta Mars vznikla v období do 4 milionů let od doby, kdy se začala formovat sluneční soustava. Poměr izotopů wolframu v meteoritech, které se na Zemi dostaly právě z Marsu, však napovídá, že se tato planeta formovala až 20 milionů let.

Polární čepičky na Marsu ovlivňují hustotu atmosféry planety

2. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Polární čepičky na Marsu ovlivňují hustotu atmosféry planetyNová studie podporuje teorii z roku 1966, která předpovídala vztah mezi polárními čepičkami Marsu a hustotou jeho atmosféry. Atmosférický tlak na povrchu rudé planety dosahuje pouze 0,6 % tlaku na Zemi. Existence polárních čepiček a jejich proměnlivé nasvícení Sluncem však vědce vedla k úvaze nad proměnlivostí atmosférického tlaku. Nová studie v magazínu Nature Astronomy nyní podporuje tuto hypotézu.

celý článek

Rover Curiosity ztratil na krátko orientaci, po několika dnech zastavených operací je opět v provozu

24. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rover Curiosity ztratil na krátko orientaci, po několika dnech zastavených operací je opět v provozuRobotický rover Curiosity se v minulém týdnu přestal správně orientovat v terénu na Marsu a zastavil pro jistotu své operace. Nešlo o nijak výraznou chybu, která byla navíc rychle opravena zásahem ze Země. Rover je nyní opět v provozu a dál zkoumá prostředí v kráteru Gale.

celý článek

Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféry

19. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Protonová aurora se na Marsu vyskytuje častěji než ostatní druhy a souvisí s únikem atmosféryDruh polární záře na Marsu, který byl poprvé identifikován orbitální družicí MAVEN v roce 2016, je podle nové studie nejčastější. Vědci tuto polární záři označují jako protonovou auroru a slibují si od ní pomoc při hledání příčin ztráty atmosféry planety. Kromě protonové aurory se na Marsu objevují ještě diskrétní a rozptýlená polární záře, ty se však nevyskytují tak často.

celý článek

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

17. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

celý článek