Jeden z malých měsíců Neptunu mohl vzniknout odštěpením od svého souseda

25. 2. 2019
Neptun Hubble Triton

Planeta Neptun má 14 známých měsíců, které ji obíhají v různé vzdálenosti. Nejznámější je zřejmě Triton, který je největší a obíhá v opačném směru než rotuje planeta, což napovídá, že by mohlo jít o cizí objekt zachycený gravitací planety. S pomocí Hubblova teleskopu nyní věci zjistili více o jednom ze sedmi vnitřních měsíců planety, které ji obíhají blíže než Triton. Zkoumaný měsíc Hippocamp obíhá příliš blízko jinému měsíci a je tak podle vědců možné, že se od něj v minulosti odštěpil.

Neptun

Neptun nejvzdálenější planeta od Slunce, byla navštívena jedinou vesmírnou sondou, Voyager 2. Jeho modrá barva je způsobena množstvím metanu v atmosféře planety.



Prvních šest vnitřních měsíců objevila v roce 1989 vesmírná sonda Voyager při zatím jediné možnosti zkoumat Neptun zblízka. Sedmý měsíc Hippocamp byl potom objeven v roce 2013 Hubblovým teleskopem, který má dostatečný výkon, aby tak malá tělesa na tak velkou vzdálenost mohl pozorovat. Už od objevení se však vědcům na malém, asi 34kilometrovém měsíci něco nezdálo, obíhá Neptun příliš blízko svému sousedovi, měsíci Proteus. 

Proteus je výrazně větší, má 418 kilometrů napříč a vědci očekávají, že jakákoliv menší tělesa ve svojí blízkosti by měl buď svou gravitací vystřelit někam jinam, nebo je přitáhnout k sobě. Navíc pohyby měsíců naznačují, že Proteus se před dávnými věky vyskytoval na podobné oběžné dráze, kde se nyní nachází Hippocamp. Kromě toho už sonda Voyager objevila velký kráter na Proteovi, tak velký, že by mohl být místem zrodu malého měsíce.

Všechny tyto indicie nasvědčují tomu, že se Hippocamp zrodil v momentě, kdy se měsíc Proteus srazil s dalším tělesem. Tím vznikl kráter na jeho povrchu a došlo k odštěpení menšího tělesa, které od té doby obíhá planetu Neptun samostatně. 

Nové poznatky dobře zapadají do teorie, která předpokládá turbulentní historii v těsném okolí planety Neptun. Ta mohla být způsobena příchodem masivního Tritonu, který byl před zachycením gravitací Neptunu samostatným tělesem v Kuiperově pásu, podobně jako Pluto nebo další velké objekty. Gravitace tak velkého tělesa jako je Triton musela zahýbat s oběžnými drahami dosavadních měsíců a vyvolat množství srážek mezi nimi. Za dalšími kolizemi mohly stát také časté komety, které mohly systém planety Neptun bombardovat z blízkého Kuiperova pásu.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neptun

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

25. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracováníVýzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

celý článek

Navrhovaná sonda Trident by mohla proletět kolem Tritonu - největšího měsíce Neptunu

27. 3. 2019 (novější než zobrazený článek)

Navrhovaná sonda Trident by mohla proletět kolem Tritonu - největšího měsíce NeptunuPlanetu Neptun doposud navštívila jediná lidská sonda - Voyager 2, která kolem ní proletěla v roce 1989. Vědci z JPL nyní navrhují novou misi, která by k Neptunu vyslala sondu novou. Sonda označená jako Trident by měla za hlavní úkol proletět kolem největšího měsíce planety Triton, který by mohl být objektem z Kuiperova pásu zachyceným gravitací Neptunu. Podle návrhu by mělo jít o levnou misi, za cenu menší mise k Měsíci.

celý článek

Tmavé bouře na Neptunu se na fotografiích z teleskopu Hubble dál zmenšují

17. 2. 2018

Tmavé bouře na Neptunu se na fotografiích z teleskopu Hubble dál zmenšujíUž od prvního (a jediného) průletu kolem planety Neptun sondou Voyager 2 v 80. letech vědí astronomové o bouřích v její atmosféře. Od průletu této sondy ale dokázal pozorovat detaily v atmosféře tohoto vzdáleného ledového obra pouze vesmírný teleskop Hubble, který v polovině 90. let objevil další tmavé skvrny na Neptunu. Ty se v následujících letech zmenšovaly a zvětšovaly, nebo dokonce úplně zmizely. Ty aktuální jsou pozorované od roku 2015 a zdá se, že i aktuální bouře brzy zmizí.

celý článek

Astronomové objevili pomocí Hubblova teleskopu nový měsíc planety Neptun

19. 7. 2013

Astronomové objevili pomocí Hubblova teleskopu nový měsíc planety Neptun1. července se Marku Showalterovi podařilo v datech z vesmírného teleskopu Hubble objevit nový objekt obíhající kolem planety Neptun. Jde o 14. měsíc nejvzdálenější planety od Slunce a nese označení S/2004 N 1. Planeta Neptun byla navštívena zatím jedinou vesmírnou sondou ze Země - Voyager 2 v roce 1989, 14. měsíc jí ale unikl. Od té doby musí astronomové pro zkoumání Neptunu, jeho prstenců a měsíců využívat teleskopů.

celý článek

Sluneční soustava možná měla o jednu masivní planetu navíc, Jupiter ji ale vymrštil mezi hvězdy

13. 11. 2011

Astronom David Nesvorný ze Southwest Research Institute v Texasu vydal studii v Astrophysical Journal Letters, ve které popisuje evoluci sluneční soustavy. Nesvorný pracuje s počítačovými modely, které simulují evoluci naší sluneční soustavy. Při těchto simulacích mu stále něco nevycházelo, nakonec ale do sebe všechno zapadlo, když přidal do soustavy planet další masivní objekt.

celý článek

Uplynul jeden rok od objevení planety Neptun

13. 7. 2011

Uplynul jeden rok od objevení planety NeptunNe však rok na Zemi, ale na samotné planetě Neptun, která byla objevena německým astronomem Johann Galle teprve v roce 1846. Rok na Neptunu trvá dlouhých 165 let a teprve teď se planeta dostala do stejné pozice vůči Slunci jako byla při svém objevení.

celý článek

Haumea, trpasličí planeta za Neptunem, možná disponuje vnitřním zdrojem tepla

18. 5. 2011

Haumea, trpasličí planeta za Neptunem, možná disponuje vnitřním zdrojem teplaHaumea je čtvrtá největší trpasličí planeta sluneční soustavy s podlouhlým tvarem a velmi rychlou rotací kolem své osy. Mezinárodní tým astronomů publikoval v květnu studii, podle které je Haumea ze 75 % pokryta krystalickým vodním ledem. Co víc, ledová vrstva má podle Benoita Carryho, spoluautora studie, uspořádanou strukturu, což je podle něj velké překvapení, protože sluneční radiace by měla led na povrchu konstantně rozkládat a strukturu narušovat.

celý článek