Jeden z malých měsíců Neptunu mohl vzniknout odštěpením od svého souseda

25. 02. 2019
Neptun Hubble Triton

Planeta Neptun má 14 známých měsíců, které ji obíhají v různé vzdálenosti. Nejznámější je zřejmě Triton, který je největší a obíhá v opačném směru než rotuje planeta, což napovídá, že by mohlo jít o cizí objekt zachycený gravitací planety. S pomocí Hubblova teleskopu nyní věci zjistili více o jednom ze sedmi vnitřních měsíců planety, které ji obíhají blíže než Triton. Zkoumaný měsíc Hippocamp obíhá příliš blízko jinému měsíci a je tak podle vědců možné, že se od něj v minulosti odštěpil.

Neptun

Neptun - nejvzdálenější planeta od Slunce, byla navštívena jedinou vesmírnou sondou, Voyager 2. Jeho modrá barva je způsobena množstvím metanu v atmosféře planety.



Prvních šest vnitřních měsíců objevila v roce 1989 vesmírná sonda Voyager při zatím jediné možnosti zkoumat Neptun zblízka. Sedmý měsíc Hippocamp byl potom objeven v roce 2013 Hubblovým teleskopem, který má dostatečný výkon, aby tak malá tělesa na tak velkou vzdálenost mohl pozorovat. Už od objevení se však vědcům na malém, asi 34kilometrovém měsíci něco nezdálo, obíhá Neptun příliš blízko svému sousedovi, měsíci Proteus. 

Proteus je výrazně větší, má 418 kilometrů napříč a vědci očekávají, že jakákoliv menší tělesa ve svojí blízkosti by měl buď svou gravitací vystřelit někam jinam, nebo je přitáhnout k sobě. Navíc pohyby měsíců naznačují, že Proteus se před dávnými věky vyskytoval na podobné oběžné dráze, kde se nyní nachází Hippocamp. Kromě toho už sonda Voyager objevila velký kráter na Proteovi, tak velký, že by mohl být místem zrodu malého měsíce.

Všechny tyto indicie nasvědčují tomu, že se Hippocamp zrodil v momentě, kdy se měsíc Proteus srazil s dalším tělesem. Tím vznikl kráter na jeho povrchu a došlo k odštěpení menšího tělesa, které od té doby obíhá planetu Neptun samostatně. 

Nové poznatky dobře zapadají do teorie, která předpokládá turbulentní historii v těsném okolí planety Neptun. Ta mohla být způsobena příchodem masivního Tritonu, který byl před zachycením gravitací Neptunu samostatným tělesem v Kuiperově pásu, podobně jako Pluto nebo další velké objekty. Gravitace tak velkého tělesa jako je Triton musela zahýbat s oběžnými drahami dosavadních měsíců a vyvolat množství srážek mezi nimi. Za dalšími kolizemi mohly stát také časté komety, které mohly systém planety Neptun bombardovat z blízkého Kuiperova pásu.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neptun

Tmavé bouře na Neptunu se na fotografiích z teleskopu Hubble dál zmenšují

17. 02. 2018

Tmavé bouře na Neptunu se na fotografiích z teleskopu Hubble dál zmenšujíUž od prvního (a jediného) průletu kolem planety Neptun sondou Voyager 2 v 80. letech vědí astronomové o bouřích v její atmosféře. Od průletu této sondy ale dokázal pozorovat detaily v atmosféře tohoto vzdáleného ledového obra pouze vesmírný teleskop Hubble, který v polovině 90. let objevil další tmavé skvrny na Neptunu. Ty se v následujících letech zmenšovaly a zvětšovaly, nebo dokonce úplně zmizely. Ty aktuální jsou pozorované od roku 2015 a zdá se, že i aktuální bouře brzy zmizí.

celý článek

Astronomové objevili pomocí Hubblova teleskopu nový měsíc planety Neptun

19. 07. 2013

Astronomové objevili pomocí Hubblova teleskopu nový měsíc planety Neptun1. července se Marku Showalterovi podařilo v datech z vesmírného teleskopu Hubble objevit nový objekt obíhající kolem planety Neptun. Jde o 14. měsíc nejvzdálenější planety od Slunce a nese označení S/2004 N 1. Planeta Neptun byla navštívena zatím jedinou vesmírnou sondou ze Země - Voyager 2 v roce 1989, 14. měsíc jí ale unikl. Od té doby musí astronomové pro zkoumání Neptunu, jeho prstenců a měsíců využívat teleskopů.

celý článek

Sluneční soustava možná měla o jednu masivní planetu navíc, Jupiter ji ale vymrštil mezi hvězdy

13. 11. 2011

Astronom David Nesvorný ze Southwest Research Institute v Texasu vydal studii v Astrophysical Journal Letters, ve které popisuje evoluci sluneční soustavy. Nesvorný pracuje s počítačovými modely, které simulují evoluci naší sluneční soustavy. Při těchto simulacích mu stále něco nevycházelo, nakonec ale do sebe všechno zapadlo, když přidal do soustavy planet další masivní objekt.

celý článek

Uplynul jeden rok od objevení planety Neptun

13. 07. 2011

Uplynul jeden rok od objevení planety NeptunNe však rok na Zemi, ale na samotné planetě Neptun, která byla objevena německým astronomem Johann Galle teprve v roce 1846. Rok na Neptunu trvá dlouhých 165 let a teprve teď se planeta dostala do stejné pozice vůči Slunci jako byla při svém objevení.

celý článek

Haumea, trpasličí planeta za Neptunem, možná disponuje vnitřním zdrojem tepla

18. 05. 2011

Haumea, trpasličí planeta za Neptunem, možná disponuje vnitřním zdrojem teplaHaumea je čtvrtá největší trpasličí planeta sluneční soustavy s podlouhlým tvarem a velmi rychlou rotací kolem své osy. Mezinárodní tým astronomů publikoval v květnu studii, podle které je Haumea ze 75 % pokryta krystalickým vodním ledem. Co víc, ledová vrstva má podle Benoita Carryho, spoluautora studie, uspořádanou strukturu, což je podle něj velké překvapení, protože sluneční radiace by měla led na povrchu konstantně rozkládat a strukturu narušovat.

celý článek

Neptun měl zřejmě na formování části Kuiperova pásu menší vliv než se původně uvažovalo

09. 05. 2011

Neptun měl zřejmě na formování části Kuiperova pásu menší vliv než se původně uvažovaloVychází to z nové studie prezentované vědci na Univerzitě ve Virginii v USA. Kuiperův pás je oblast na kraji sluneční soustavy za oběžnou drahou Pluta, která byla objevena teprve v roce 1992. Skládá se ze dvou částí, dynamicky chladné a horké populace těles, které se liší svými oběžnými drahami a zřejmě i místem vzniku. Podle dosavadních teorií vznikla chladná populace těles v místech, kde se nachází nyní (tedy za oběžnou drahou Neptunu), nicméně horká populace, s oběžnou drahou velmi podobnou té, jakou mají planety, měla vzniknout v oblasti Jupiteru a teprve vzájemnou interakcí planet mělo dojít k jejich vystřelení na jejich současné umístění.

celý článek