Podle nové studie jsou dopady jevu El Niňo výrazně silnější než v dobách před průmyslovou revolucí

24. 11. 2019
Atmosféry planet Země

Výzkum vědců z Georgia Institute of Technology naznačuje, že jev El Niňo je silnější v několika posledních dekádách. Za posledních 50 let jsou extrémy počasí způsobené EL Niňem výrazně silnější než ty v předindustriálním věku. Podle vědců lze také očekávat v následujících desetiletích další zesilování těchto efektů.

Země, modrá a kulatá

Země, modrá a kulatá Fotografie Země pořízená nejnovějším satelitem NASA pro pozorování Země Suomi NPP (pojmenovaný podle amerického vědce Verner E. Suomiho). Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.



Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Atmosféry planet

Hustota atmosféry Pluta je proměnlivá, ale nesouvisí jen se vzdáleností od Slunce

20. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Hustota atmosféry Pluta je proměnlivá, ale nesouvisí jen se vzdáleností od SlunceTrpasličí planeta Pluto má velmi řídkou atmosféru. Její existenci potvrdila v roce 2015 vesmírná sonda New Horizons, když kolem Pluta proletěla a zamířila hlouběji do Kuiperova pásu. Pozorování ze Země nyní ukazují, že atmosféra neřídne se vzdalováním od Slunce, jak se doposud předpokládalo.

celý článek

Teleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru Jupitera

13. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Teleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru JupiteraAstronomové propojili síly Teleskopu Gemini na Havaji, Hubblova vesmírného teleskopu a orbitální sondy Juno, aby mohli nakouknout hlouběji do atmosféry planety Jupiter. Vesmírná sonda Juno na oběžné dráze Jupiteru pozoruje jeho atmosféru v rádiovém spektru, teleskopy od Země potom pomáhají odhalit, jak tlusté a hluboké jednotlivé vrstvy atmosféry planety Jupiter jsou díky pozorování v infračerveném, viditelném a ultrafialovém spektru.

celý článek

Obloha exoplanety WASP-79b má zřejmě žlutou barvu a obsahuje železo

12. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Obloha exoplanety WASP-79b má zřejmě žlutou barvu a obsahuje železoNový výzkum ukazuje, že horký jupiter WASP-79b s železem ve svojí atmosféře má nažloutlou atmosféru. Astronomové prozkoumali tuto planetu ve vzdálenosti 780 světelných let pomocí teleskopů Hubble a Magellan II. Výzkum ukázal, že v její atmosféře nedochází k Rayleighovu rozptylu, který způsobuje modrou oblohu na Zemi. Tuto situaci vědci zatím ještě u žádné planety nepozorovali.

Oblaka podobná těm v atmosféře Jupiteru byla nalezena u nejbližšího hnědého trpaslíka

7. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Oblaka podobná těm v atmosféře Jupiteru byla nalezena u nejbližšího hnědého trpaslíkaNejbližší hnědý trpaslík Luhman 16A vykazuje známky podobných mraků ve svojí atmosféře, jaké lze pozorovat u planety Jupiter. Jde o první případ, kdy vědci použili techniku polarimetrie k prozkoumání atmosféry mimo sluneční soustavu.

celý článek

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

5. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládaloMars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.

celý článek

Za vysokými teplotami v atmosféře Saturnu by mohly být polární záře

9. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Za vysokými teplotami v atmosféře Saturnu by mohly být polární zářeV horních vrstvách atmosféry Saturnu jsou podobné teploty jako u Země. Není však zřejmé, proč tomu tak je: u Země za vysokými teplotami totiž stojí sluneční záření, které je u vnějších planet výrazně slabší. Podle nové studie by naměřené teploty u Saturnu mohly být vysvětleny polárními zářemi.

Velká rudá skvrna na Jupiteru má konzistentní hloubku, i když se její povrch zmenšuje

19. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Velká rudá skvrna na Jupiteru má konzistentní hloubku, i když se její povrch zmenšujeTým vědců z Aix-Marseille Université přišel na to, že velká červená bouře v atmosféře planety Jupiter má relativně stabilní tloušťku (hloubku), navzdory proměnlivému tvaru i velikosti jejího povrchu. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Physics.

celý článek