Podle nové studie jsou dopady jevu El Niňo výrazně silnější než v dobách před průmyslovou revolucí

24. 11. 2019
Atmosféry planet Země

Výzkum vědců z Georgia Institute of Technology naznačuje, že jev El Niňo je silnější v několika posledních dekádách. Za posledních 50 let jsou extrémy počasí způsobené EL Niňem výrazně silnější než ty v předindustriálním věku. Podle vědců lze také očekávat v následujících desetiletích další zesilování těchto efektů.

Země, modrá a kulatá

Země, modrá a kulatá Fotografie Země pořízená nejnovějším satelitem NASA pro pozorování Země Suomi NPP (pojmenovaný podle amerického vědce Verner E. Suomiho). Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.



Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Atmosféry planet

Nový teleskop JWST by mohl detekovat existenci atmosféry u exoplanet pomocí teploty

5. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nový teleskop JWST by mohl detekovat existenci atmosféry u exoplanet pomocí teplotyHned čtyři nové studie publikované v magazínu Astrophysical Journal, navrhují nový přístup v hledání atmosfér u exoplanet: pomocí měření teploty. Tento přístup je využitelný zejména u exoplanet obíhajících červené trpaslíky, kde je obyvatelná zóna tak blízko hvězdy, že planety v ní mají synchronní rotaci - tedy ukazují svojí hvězdě stále stejnou polokouli.

celý článek

Velká červená skvrna na Jupiteru jen tak nezmizí - její smršťování je dočasné a neznamená její konec

28. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Velká červená skvrna na Jupiteru jen tak nezmizí - její smršťování je dočasné a neznamená její konecVědci dlouhodobě sledují velkou červenou bouři v atmosféře planety Jupiter a zkoumají její změny a postupné zmenšování. Podle Philipa Marcuse z University of California, který atmosféru planety dobře zná, však bouře přetrvá, protože žádný z pozorovaných jevů nesouvisí s jejím zánikem.

celý článek

Rover Curiosity detekoval na Marsu sezónní změny v koncentraci kyslíku podobné jako u metanu

15. 11. 2019

Rover Curiosity detekoval na Marsu sezónní změny v koncentraci kyslíku podobné jako u metanuTo, že je kyslík je součástí atmosféry Marsu, se ví už dlouho, jeho podíl tvoří asi 0,16 %. Z dlouhodobých měření roveru Curiosity však vyplývá, že během léta jeho podíl narůstá až na 1,4 %. Podobně narůstají také koncentrace metanu, ale zatím není ani u jednoho zřejmé, co takovou fluktuaci způsobuje.

celý článek

Sonda InSight slyší na Marsu různé zvuky, jen některé z nich jsou ale z nitra planety

2. 10. 2019

Sonda InSight slyší na Marsu různé zvuky, jen některé z nich jsou ale z nitra planetySeismometr SEIS, který je součástí mise InSight na Marsu, zkoumá nitro sousední planety prostřednictvím seismických vln. První signál zachytil v dubnu letošního roku a od té doby jich zaznamenal něco málo přes sto. Podobné signály však mohou mít různý původ a nemusí být snadné jej poznat. Relativně jistí, že pochází z nitra planety, jsou si vědci zatím u zhruba dvacítky z těchto signálů.

celý článek

V atmosféře exoplanety K2-18b ve vzdálenosti 111 světelných let byla detekována vodní pára

11. 9. 2019

V atmosféře exoplanety K2-18b ve vzdálenosti 111 světelných let byla detekována vodní páraVědcům z Université de Montréal se podařilo pomocí Hubblova teleskopu detekovat vodní páru a možná i oblaka s kapalnou vodou v atmosféře exoplanety K2-18b ve vzdálenosti 111 světelných let. Jde o nejmenší podobné těleso, v jehož atmosféře se podařilo vodu nalézt. Voda byla v atmosférách exoplanet detekována už dříve, jednalo se ale zatím pouze o masivní plynné obry. Tentokrát jde o planetu pouze dvakrát větší než Země, která se navíc nachází v obyvatelné zóně svojí mateřské hvězdy.

celý článek

První detekce draslíku v atmosféře exoplanety

6. 9. 2019

První detekce draslíku v atmosféře exoplanetyTým astronomů vedený Enginem Kalesem detekoval chemický prvek draslík v atmosféře exoplanety. Jde o první takový případ, i když se výskyt tohoto prvku u exoplanet očekával už od začátku jejich studia. Tato konkrétní planeta už byla astronomy několikrát zkoumána, draslík však detekován nebyl, nebo nebyly výsledky přesvědčivé. Teprve za použití teleskopu LBT (Large Binocular Telescope) a instrumentu PEPSI (Potsdam Echelle Polarimetric and Spectroscopic Instrument) vědci získali dostatečně silný signál draslíku.

celý článek

Exoplaneta WASP 121b je tak blízko svojí hvězdě, že má šišatý tvar a přichází o svou atmosféru

8. 8. 2019

Exoplaneta WASP 121b je tak blízko svojí hvězdě, že má šišatý tvar a přichází o svou atmosféruExoplaneta WASP 121b byla objevena už v roce 2015, nachází se u hvězdy o asi 40 % větší než Slunce ve vzdálenosti 854 světelných let. Tato planeta je o něco větší než Jupiter a obíhá svou hvězdu velmi blízko. Podle nových pozorování teleskopem Hubble dokonce tak blízko, že z ní hvězda svou gravitací vysává materiál a deformuje její tvar. Vědci tak mohou přímo pozorovat, jak planeta přichází o svou atmosféru, a dovědět se více o jejich vzniku a zániku.

celý článek