Planeta Jupiter se zřejmě zrodila dál od Slunce, ukazuje na to rozmístění planetek v jejím okolí

26. 3. 2019
Jupiter Lucy

Kde a jak vznikla planeta Jupiter? To je otázka kterou si položili autoři nové studie, která vyjde v magazínu Astronomy and Astrophysics. Její závěry naznačují, že největší planeta sluneční soustavy mohla vzniknout na jejím okraji jako skalnatý objekt podobný Zemi a postupně se potom posunula blíže Slunci a získala svou atmosféru. Naznačují to malé planetky, které obíhají Slunce na stejné oběžné dráze jako Jupiter, ale nacházejí se před a za ní.

Jupiter

Jupiter Největší planeta sluneční soustavy má poloměr zhruba 70 tisíc kilometrů (Země má 6 378 km). Slunce obíhá ve vzdálenosti 4,95 - 5,46 AU (Země má 1 AU).



Jupiter svou velikostí a pozicí ve sluneční soustavě příliš nezapadá do aktuální teorie o formování planet. Ta říká, že masivní plynné planety by měly vznikat dál od hvězdy a následně se postupně posouvat blíž. Potvrzují to pozorování jiných hvězdných systémů s exoplanetami, kde jsou právě obří planety velmi blízko svojí hvězdě. Jupiter však není ani blízko, ani daleko.

Zelenou barvou jsou vyznačeny trojany planety Jupiter. Credit: NASA
Více světla do problematiky pozice Jupiteru vnesly malé planetky, které planetu doprovázejí na její cestě kolem Slunce - trojany. Ve skupině před Jupiterem se jich nachází zhruba dvakrát tolik co za ním - zvláštní jev, který vědci doposud nedokázali přesvědčivě vysvětlit. Až nové počítačové simulace ukázaly, že pozorovaný stav nastává pouze za situace, kdy Jupiter vznikl dál od Slunce. Podle těchto simulací vznikl Jupiter ve vzdálenosti 18 AU jako menší skalnatá planeta společně se zbytkem soustavy před 4,5 miliardami let. Brzy po vzniku pak planeta začala migrovat do středu sluneční soustavy. Na svou současnou pozici se dostala v průběhu asi 700 tisíc let. Během této doby se při simulaci planetky akumulovaly víc právě před planetou. To vše proběhlo ještě před tím, než měl Jupiter svou hustou atmosféru. Některé z planetek se navíc staly součástí budoucí planety a je tak tedy možné, že dnešní trojany mohou obsahovat stejný materiál, ze kterého pochází také jádro planety. Existují i jiné teorie o vzniku planety Jupiter, některé počítají s tím, že vznikla v blízkosti Slunce a na svou současnou pozici se dostala později. Tyto teorie ovšem nedokáží přesvědčivě vysvětlit nesymetrické rozložení trojanů. Trojany planety Jupiter bude zkoumat americká sonda Lucy, která by měla odstartovat v říjnu 2021 a během svojí cesty navštívit hned 7 těles sluneční soustavy z toho 6 trojanů planety Jupiter.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Jupiter

Velká červená skvrna na Jupiteru jen tak nezmizí - její smršťování je dočasné a neznamená její konec

28. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Velká červená skvrna na Jupiteru jen tak nezmizí - její smršťování je dočasné a neznamená její konecVědci dlouhodobě sledují velkou červenou bouři v atmosféře planety Jupiter a zkoumají její změny a postupné zmenšování. Podle Philipa Marcuse z University of California, který atmosféru planety dobře zná, však bouře přetrvá, protože žádný z pozorovaných jevů nesouvisí s jejím zánikem.

celý článek

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchu

19. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

V okolí měsíce Europa se nachází molekuly vody, objev podporuje teorii o existenci gejzírů na jejím povrchuVědcům se s pomocí teleskopu W. M. Keck Observatory na Havaji podařilo poprvé detekovat molekuly vody v bezprostředním okolí Europy, jednoho ze čtyř velkých měsíců planety Jupiter. Vědci předpokládají přítomnost oceánu pod povrchem tohoto měsíce a v posledních letech se objevuje také evidence podporující existenci gejzírů na jeho povrchu.

celý článek

Objekt, který se v srpnu srazil s planetou Jupiter, byl zřejmě z kamene a železa

20. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Objekt, který se v srpnu srazil s planetou Jupiter, byl zřejmě z kamene a železaAnalýza záblesku, který byl detekován v srpnu v atmosféře planety Jupiter, ukazuje na srážku se skalnatou planetkou obsahující také železo. Při události byla uvolněna zhruba polovina energie jako při rozpadu meteoru v atmosféře nad ruským městem Čejlabinsk v roce 2013. Závěry analýzy byly prezentovány na EPSC-DPS setkání v Ženevě.

celý článek

Planetka Orus, která je jedním z cílů mise Lucy, byla poprvé pozorována při zákrytu

19. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Planetka Orus, která je jedním z cílů mise Lucy, byla poprvé pozorována při zákrytuMise Lucy, která má za cíl zkoumat trojany planety Jupiter, odletí na svou cestu už za dva roky. O šesti planetkách, které navštíví, toho však není příliš známo, NASA proto vyzvala vědeckou komunitu i běžné nadšence, aby se o nich pokusili dozvědět co nejvíce. A přesně to se povedlo při přechodu planetky Orus před vzdálenou hvězdou.

celý článek

Evropská sonda k Jupiteru a jeho měsícům se už staví, letět by měla v roce 2022

5. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

S planetou Jupiter se ve středu srazil neznámý objekt

11. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

S planetou Jupiter se ve středu srazil neznámý objektAmatérský astronom Ethan Chappel zachytil svým teleskopem ve středu 7. srpna záblesk v atmosféře planety Jupiter. Pravděpodobně šlo o malou planetku, která byla zachycena gravitací plynného obra a shořela v jeho atmosféře. Vědci nyní doufají, že střet zachytil i jiný astronom, aby mohli zjistit více informací o objektu, který se s planetou srazil.

celý článek

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planet

5. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Za jedenáctiletým slunečním cyklem stojí podle nové studie pohyb tří planetKaždých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.

celý článek