Navrhovaná sonda Trident by mohla proletět kolem Tritonu - největšího měsíce Neptunu

27. 3. 2019
Neptun Triton

Planetu Neptun doposud navštívila jediná lidská sonda - Voyager 2, která kolem ní proletěla v roce 1989. Vědci z JPL nyní navrhují novou misi, která by k Neptunu vyslala sondu novou. Sonda označená jako Trident by měla za hlavní úkol proletět kolem největšího měsíce planety Triton, který by mohl být objektem z Kuiperova pásu zachyceným gravitací Neptunu. Podle návrhu by mělo jít o levnou misi, za cenu menší mise k Měsíci.

Triton

Triton - Triton je největší měsíc planety Neptun. Má poloměr 1 353 kilometrů (poloměr Měsíce je 1 737). Snímek byl pořízen sondou Voyager 2, která jako jediná navštívila planetu Neptun.



Misi Trident navrhla Jet Propulsion Laboratory (JPL), která patří pod NASA. Má jít o lehkou sondu, která s sebou nepoveze příliš paliva - ke svojí cestě má využít gravitační asistence Venuše a Jupiteru. Cena za tuto misi by se mohla pohybovat do 500 milionů dolarů, což je relativně málo ve srovnání s ostatními misemi, které zkoumaly okraj sluneční soustavy. Například mise New Horizons stála kolem 700 milionů, mise Cassini přes tři miliardy.

Design sondy Trident má stavět na zkušenostech z předešlých misí, zejména New Horizons, která už proletěla kolem Pluta a malé planetky MU69 v Kuiperově pásu, který ze rozkládá za Neptunem. Pro zrychlení na cestě k okraji sluneční soustavy by měla sonda využít výhodné pozice planety Jupiter, jejíž gravitace ji urychlí pro cestu hlouběji do vesmíru.

Sonda by měla prolétnou asi 500 kilometrů od povrchu Tritonu, což znamená, že by proletěla jeho velmi řídkou atmosférou. Během tohoto průlety by mělo být možné zmapovat celý povrch měsíce a zjistit více informací o jeho možném podpovrchovém oceánu.

Triton

Triton je sedmý největší měsíc sluneční soustavy, planetu Neptun obíhá v opačném směru než je její rotace, což naznačuje, že vznikl jinde a byl zachycen gravitací planety. Jde o jeden z mála měsíců, o kterých se ví, že jsou geologicky aktivní (ty další jsou Io, Europa, Titan a Enceladus). Na Tritonu existují sopouchy, které chrlí do řídké atmosféry sublimovaný dusík.

Navrhované vybavení sondy Trident

  • Infračervený spektrometr
  • 2 kamery
  • Magnetometr
  • Detektor rádiových vln
  • Plazmový spektrometr
  • Zdroj energie: RTG

Parametry mise Trident

  • Plánovaný start: 2026
  • Průlet kolem Neptunu: 2038
Zatím jde pouze o návrh v rámci programu Discovery na relativně levné mise zkoumající tělesa sluneční soustavy. Mezi mise z tohoto programu patří například InSight na Marsu, loni skončená mise Dawn do pásu asteroidů nebo mise teleskopu Kepler. Trident však má ještě konkurenci, mezi návrhy na start v roce 2026 jsou sonda k Venuši, k měsíci Jupiteru Io nebo průzkum našeho vlastního Měsíce.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neptun

Jeden z malých měsíců Neptunu mohl vzniknout odštěpením od svého souseda

25. 2. 2019

Jeden z malých měsíců Neptunu mohl vzniknout odštěpením od svého sousedaPlaneta Neptun má 14 známých měsíců, které ji obíhají v různé vzdálenosti. Nejznámější je zřejmě Triton, který je největší a obíhá v opačném směru než rotuje planeta, což napovídá, že by mohlo jít o cizí objekt zachycený gravitací planety. S pomocí Hubblova teleskopu nyní věci zjistili více o jednom ze sedmi vnitřních měsíců planety, které ji obíhají blíže než Triton. Zkoumaný měsíc Hippocamp obíhá příliš blízko jinému měsíci a je tak podle vědců možné, že se od něj v minulosti odštěpil.

celý článek

Tmavé bouře na Neptunu se na fotografiích z teleskopu Hubble dál zmenšují

17. 2. 2018

Tmavé bouře na Neptunu se na fotografiích z teleskopu Hubble dál zmenšujíUž od prvního (a jediného) průletu kolem planety Neptun sondou Voyager 2 v 80. letech vědí astronomové o bouřích v její atmosféře. Od průletu této sondy ale dokázal pozorovat detaily v atmosféře tohoto vzdáleného ledového obra pouze vesmírný teleskop Hubble, který v polovině 90. let objevil další tmavé skvrny na Neptunu. Ty se v následujících letech zmenšovaly a zvětšovaly, nebo dokonce úplně zmizely. Ty aktuální jsou pozorované od roku 2015 a zdá se, že i aktuální bouře brzy zmizí.

celý článek

Astronomové objevili pomocí Hubblova teleskopu nový měsíc planety Neptun

19. 7. 2013

Astronomové objevili pomocí Hubblova teleskopu nový měsíc planety Neptun1. července se Marku Showalterovi podařilo v datech z vesmírného teleskopu Hubble objevit nový objekt obíhající kolem planety Neptun. Jde o 14. měsíc nejvzdálenější planety od Slunce a nese označení S/2004 N 1. Planeta Neptun byla navštívena zatím jedinou vesmírnou sondou ze Země - Voyager 2 v roce 1989, 14. měsíc jí ale unikl. Od té doby musí astronomové pro zkoumání Neptunu, jeho prstenců a měsíců využívat teleskopů.

celý článek

Sluneční soustava možná měla o jednu masivní planetu navíc, Jupiter ji ale vymrštil mezi hvězdy

13. 11. 2011

Astronom David Nesvorný ze Southwest Research Institute v Texasu vydal studii v Astrophysical Journal Letters, ve které popisuje evoluci sluneční soustavy. Nesvorný pracuje s počítačovými modely, které simulují evoluci naší sluneční soustavy. Při těchto simulacích mu stále něco nevycházelo, nakonec ale do sebe všechno zapadlo, když přidal do soustavy planet další masivní objekt.

celý článek

Uplynul jeden rok od objevení planety Neptun

13. 7. 2011

Uplynul jeden rok od objevení planety NeptunNe však rok na Zemi, ale na samotné planetě Neptun, která byla objevena německým astronomem Johann Galle teprve v roce 1846. Rok na Neptunu trvá dlouhých 165 let a teprve teď se planeta dostala do stejné pozice vůči Slunci jako byla při svém objevení.

celý článek

Haumea, trpasličí planeta za Neptunem, možná disponuje vnitřním zdrojem tepla

18. 5. 2011

Haumea, trpasličí planeta za Neptunem, možná disponuje vnitřním zdrojem teplaHaumea je čtvrtá největší trpasličí planeta sluneční soustavy s podlouhlým tvarem a velmi rychlou rotací kolem své osy. Mezinárodní tým astronomů publikoval v květnu studii, podle které je Haumea ze 75 % pokryta krystalickým vodním ledem. Co víc, ledová vrstva má podle Benoita Carryho, spoluautora studie, uspořádanou strukturu, což je podle něj velké překvapení, protože sluneční radiace by měla led na povrchu konstantně rozkládat a strukturu narušovat.

celý článek

Neptun měl zřejmě na formování části Kuiperova pásu menší vliv než se původně uvažovalo

9. 5. 2011

Neptun měl zřejmě na formování části Kuiperova pásu menší vliv než se původně uvažovaloVychází to z nové studie prezentované vědci na Univerzitě ve Virginii v USA. Kuiperův pás je oblast na kraji sluneční soustavy za oběžnou drahou Pluta, která byla objevena teprve v roce 1992. Skládá se ze dvou částí, dynamicky chladné a horké populace těles, které se liší svými oběžnými drahami a zřejmě i místem vzniku. Podle dosavadních teorií vznikla chladná populace těles v místech, kde se nachází nyní (tedy za oběžnou drahou Neptunu), nicméně horká populace, s oběžnou drahou velmi podobnou té, jakou mají planety, měla vzniknout v oblasti Jupiteru a teprve vzájemnou interakcí planet mělo dojít k jejich vystřelení na jejich současné umístění.

celý článek