Začátkem dubna bude spuštěna vylepšená observatoř gravitačních vln LIGO

28. 3. 2019
Gravitační vlny

Gravitační vlny byly poprvé detekovány v roce 2015. Díky dvěma observatořím LIGO v USA a VIRGO v Itálii bylo detekováno celkem 11 událostí, které narušily časoprostor natolik, že to bylo pozorovatelné těmito přístroji. Od roku 2017 jsou však obě observatoře mimo provoz a prochází významným upgradem, který má zvýšit jejich citlivost a výkon. Úpravy se nyní chýlí ke konci a větší z observatoří LIGO bude brzy opět spuštěna, aktuálně se počítá s datem 1. dubna. VIRGO se potom připojí v květnu a chystá se také spuštění třetí observatoře KAGRA v Japonsku. Můžeme se tak těšit na zcela nové objevy ze vzdáleného vesmíru.

Kolize černých děr podle gravitačních vln

Kolize černých děr podle gravitačních vln Doposud detekované kolize černých děr (listopad 2017). Vertikální osa ukazuje masu objektů, které do kolize vstupovaly a vystupovaly. U druhé kolize zleva s tečkovanými obrysy se jedná o kolizi neutronových hvězd.



Vyjmenované observatoře dokáží vzájemně spolupracovat, s novými vylepšeními tedy lze předpokládat celkově výrazně lepší výkon a tedy i větší množství detekovaných událostí. Doposud vědci rozpoznali 10 kolizí černých děr a jednu kolizi neutronových hvězd. Právě u kolize neutronových hvězd, která je kromě gravitačních vln pozorovatelná také v elektromagnetickém spektru lze aplikovat multikanálový přístup k astronomii vzdálených objektů. Astronomové tak mají nezávislá data z optických pozorování a gravitačních vln a mohou se tak o vzdálených objektech dozvědět více informací.

Gravitační vlny, detekce

Některé z detekovaných událostí

Událost Detekce Výsledný objekt Hmotnost objektu
(násobky hmotnosti Slunce)
Poznámka
GW150914 2015-09-14 Černá díra 62 První detekce gravitačních vln
GW151012 2015-10-12 Černá díra 35
GW151226 2015-12-26 Černá díra 21
GW170104 2017-01-04 Černá díra 49
GW170608 2017-06-08 Černá díra 18 Nejmenší výsledná černá díra
GW170729 2017-07-29 Černá díra 80 Největší výsledná černá díra
GW170809 2017-08-09 Černá díra 56
GW170814 2017-08-14 Černá díra 53
GW170817 2017-08-17 Neutronová hvězda 2,74 První kolize neutronových hvězd
GW170818 2017-08-18 Černá díra 60
GW170823 2017-08-23 Černá díra 66
S190408an, S190412m 2019-04-08 Černé díry >5 První detekce po aktualizaci detektorů, zatím nepotvrzené události
S190814bv 2019-08-14 Černá díra >5 První detekce kolize černé díry s neutronovou hvězdou
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Gravitační vlny

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem Slunce

8. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem SlunceSluneční soustavě vévodí Slunce, kolem kterého obíhají planety a další objekty. Její střed však není v centru Slunce, jak by se mohlo zdát, je to těsně nad jeho povrchem. A pohybuje se, podle toho, kde se zrovna nachází zejména planeta Jupiter. Vědci nyní s přesností na 100 metrů určili polohu barycentra sluneční soustavy. S novými údaji by tak nyní mohlo být snadnější zachytit nízkofrekvenční gravitační vlny.

Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančí

30. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančíAstronomům se podařilo podrobně zmapovat vzájemný pohyb dvou supermasivních černých děr. V nesourodém páru extrémně masivní černé díry a menšího partnera dochází ke zdánlivě nepravidelným zábleskům detekovatelným ze Země. Nové simulace ukazují, že jde o krásnou synchronizaci pohybu dvou masivních těles.

celý článek

Gravitační vlny odhalily vzácnou kolizi lehké a těžké černé díry

20. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Gravitační vlny odhalily vzácnou kolizi lehké a těžké černé díryJedny z gravitačních vln zachycených v loňském roce byly podle vědců vytvořeny dosud nejrozdílnějším párem černých děr: jedna z nich byla třikrát masivnější než druhá. Tento rozdíl způsobil vznik gravitačních vln s hned několika frekvencemi.

celý článek

Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díry

10. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díryAstronomové zkoumající data z první známé kolize neutronových hvězd z roku 2017 objevili náznaky ozvěn, které podle nich naznačují existenci hawkingovy radiace vycházející z výsledného objektu. Tato radiace je podle teorie jediná, která by mohla unikat z černé díry a jejím prostřednictvím by tak mohlo docházet k pozvolnému vypařování černých děr. Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Niayeshem Afshordim ve vědeckém magazínu Journal of Cosmology and Astroparticle Physics.

celý článek

Observatoře v USA a Evropě zachytily výjimečně krátkou gravitační vlnu - vědci neví, co ji mohlo způsobit

24. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

14. ledna astronomové zachytili gravitační vlnu, jakou dosud neviděli: trvala pouhý zlomek sekundy. Od ostatních detekcí se tím liší a vědci zatím neví proč. Je pravděpodobné, že tato detekovaná deformace prostoru má zcela jiného původce než kolizi černých děr nebo neutronových hvězd, které byly zdrojem v ostatních případech.

celý článek

Detektor gravitačních vln zachytil v loňském roce druhou kolizi neutronových hvězd

6. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Detektor LIGO zachytil gravitační vlnu, která zřejmě vznikla při kolizi dvou neutronových hvězd. Na rozdíl od první takové detekce z roku 2017 se však nepodařilo určit odkud přesně vlna přišla a nebyl pozorovaný ani záblesk v elektromagnetickém záření.

celý článek

Během dvou let ve vesmíru dostala družice LISA Pathfinder 54 zásahů od mikrometeoritů

1. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mise LISA Pathfinder měla mezi lety 2015-2017 prokázat fungování konceptu na detekci gravitačních vln ve vesmíru. Aby sonda dosáhla vyžadované citlivosti, musela udržovat přesnou pozici a orientaci. Sebemenší odchylka tedy byla pomocí trysek ihned korigována. Vědci nyní podrobně zanalyzovali všechny případy, kdy byla sonda mírně vychýlena dopadem mikrometeoritů, aby zmapovali jejich rozložení v regionu kudy se sonda pohybovala.

celý článek