Řeky na Marsu byly podle nové studie větší než na Zemi

29. 3. 2019
Mars Voda ve vesmíru

Dnes je Mars suchá planeta, ale jeho pozorování ukazují, že tomu tak nebylo vždy. Orbitální sondy pozorují dnes už vyschlá masivní říční koryta a sondy na povrchu zkoumají horniny, které se nápadně podobají těm, které na Zemi vznikají na dně řek, jezer a moří. Podle nové studie vědců z University of Chicago byly řeky na Marsu širší než srovnatelné toky na Zemi a nešlo o nějakou krátkodobou anomálii. Voda na Marsu byla rozšířená globálně a vyskytovala se po období nejméně jedné miliardy let.

Mars, řeka

Mars, řeka Jeden z říčních kanálů na Marsu na snímku z orbitální sondy MRO. Modrá barva naznačuje hluboké oblasti, žlutá vyvýšené. Rozdíl mezi nimi je na snímku asi 35 metrů.



Šířka řek podle vědců naznačuje, silnou produkci odtoku z krajiny způsobenou srážkami, která řeky plnila. Řeky tímto způsobem tekly poměrně dlouhou dobu, avšak je možné, že nešlo o kontinuální období, ale spíše o dlouhou epochu vlhkého povrchu planety přerušovanou krátkými obdobími sucha. Období, kdy na Marsu tekly řeky se vyskytovalo nejpozději před 3 miliardami let, je však možné, že trvalo až do doby před miliardou let.

Výsledky tohoto výzkumu by měly pomoci vědcům pochopit jak se vyvíjelo klima na sousední planetě. Zatím není zřejmé jakou měla planeta v historii atmosféru, bez husté atmosféry si totiž nelze tekoucí vodu v řekách představit. Možná ještě zajímavější otázkou pak je, co vedlo ke změnám, které proměnily planetu Mars do stavu, který pozorujeme dnes.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

S pomocí robotického ramene se sondě InSight daří zatlačit malou sondu pod povrch Marsu

17. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

S pomocí robotického ramene se sondě InSight daří zatlačit malou sondu pod povrch MarsuPodle tweetu NASA mají poslední pokusy o zavrtání malé sondy zvané Krtek (Mole) pod povrch Marsu konečně úspěch. Na zveřejněném videu lze pozorovat jak robotické rameno stacionární sondy InSight pomáhá malému Krtkovi v zavrtání. Snaha však ještě není zdaleka u konce, NASA očekává, že toto úsilí bude pokračovat v následujících týdnech.

celý článek

Evropsko-ruská mise ExoMars se odkládá až na rok 2022

13. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Evropsko-ruská mise ExoMars se odkládá až na rok 2022Představitelé evropské a ruské vesmírné agentury ve čtvrtek oznámili, že o dva roky posouvají start mise k Marsu. Hlavní příčinou jsou podle vyjádření padáky, které měly na povrch Marsu dopravit rover Rosalind Franklin. Kromě padáků však mají inženýři problémy také s elektronikou a softwarem sondy. Aby bylo zajištěno bezpečné přistání a následné operace na Marsu, bylo rozhodnuto o posunu startu o dva roky.

celý článek

Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládalo

10. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládaloStacionární sonda InSight je na povrchu Marsu už zhruba rok a půl. Během této doby provádí pravidelná měření atmosféry a nitra planety. Jako první také měří magnetické pole přímo na povrchu a jeho intenzita je výrazně silnější než věci odhadovali z měření z oběžné dráhy.

celý článek

Sonda InSight se pokusí robotickým ramenem zatlačit na minisondu, které se nedaří zavrtat pod povrch Marsu

22. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight se pokusí robotickým ramenem zatlačit na minisondu, které se nedaří zavrtat pod povrch MarsuPřed rokem se minisonda HP3 přezdívaná Krtek zasekla při pokusu zavrtat pod povrch Marsu. Do dnešního dne se tuto situaci nepodařilo vyřešit, sonda při každém pokusu dostat hlouběji vyskočí zpět na povrch. V následujících týdnech plánují operátoři mise nový přístup, zatlačit na sondu shora pomocí robotického ramene sondy InSight. Doposud to nezkoušeli, aby sondu nepoškodili.

celý článek

Japonsko chce v roce 2024 vyslat sondu k měsíci Marsu, mohla by i přivézt vzorky hornin

22. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Japonsko chce v roce 2024 vyslat sondu k měsíci Marsu, mohla by i přivézt vzorky horninJaponská vláda schválila tamní vesmírné agentuře projekt MMX, který si klade za cíl přivézt vzorky z jednoho z měsíců planety Mars. Vývoj vesmírné sondy se tak posouvá z analytické fáze, do fáze vývojové. Sonda by měla letět do vesmíru v roce 2024 a navštíví oba měsíce Marsu - Phobos i Deimos. Z prvního z nich by se měla pokusit získat vzorky a dopravit je na Zemi.

celý článek

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovalo

18. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Podle nové počítačové simulace vznikala planeta Mars déle, než se doposud uvažovaloVědci původně uvažovali, že planeta Mars vznikla v období do 4 milionů let od doby, kdy se začala formovat sluneční soustava. Poměr izotopů wolframu v meteoritech, které se na Zemi dostaly právě z Marsu, však napovídá, že se tato planeta formovala až 20 milionů let.

Polární čepičky na Marsu ovlivňují hustotu atmosféry planety

2. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Polární čepičky na Marsu ovlivňují hustotu atmosféry planetyNová studie podporuje teorii z roku 1966, která předpovídala vztah mezi polárními čepičkami Marsu a hustotou jeho atmosféry. Atmosférický tlak na povrchu rudé planety dosahuje pouze 0,6 % tlaku na Zemi. Existence polárních čepiček a jejich proměnlivé nasvícení Sluncem však vědce vedla k úvaze nad proměnlivostí atmosférického tlaku. Nová studie v magazínu Nature Astronomy nyní podporuje tuto hypotézu.

celý článek