Vědci ohlásili první dvě detekce gravitačních vln po upgradu observatoří LIGO a VIRGO
Pouhých několik dní po spuštění aktualizovaných observatoří v Americe a Evropě byla oznámena první detekce gravitačních vln a krátce po ní další. Vědci uvedli, že detektory LIGO a VIRGO ve spolupráci zachytili dva kandidáty na kolizi černých děr jedna z nich ve vzdálenosti 5 miliard světelných let. Doposud tak bylo zachyceno 13 gravitačních vln, které indikují kolizi masivních objektů ve vzdáleném vesmíru - typicky černých děr nebo neutronových hvězd.
Kolize černých děr, simulace - Simulace, kterou vyvinuli vědci z NASA za pomoci superpočítače. Na snímku je kolize zachycena v momentě, kdy dochází k zesílení souhrnného magnetického pole obou objektů a jeho následnému sloučení.
S aktualizovanými detektory vědci očekávají, že by mohli pozorovat až jednu událost týdně. Toto očekávání se naplnilo, když první detekce přišla zhruba týden po opětovném spuštění zařízení LIGO v USA a VIRGO v Itálii. Obě zařízení prošla upgradem, který má zvýšit jejich citlivost a zajistit tak větší počet detekovaných událostí. Vědci konkrétně zachytili dvě kandidátské události označované písmenem S (oproti potvrzeným gravitačním vlnám, jejichž označení začínají na GW). Jedna událost pochází z 8. dubna a druhá z 12. dubna. V obou případech by mělo jít o kolize černých děr, ale zatím nebyla zveřejněna podrobnější data o velikosti původních objektů ani toho výsledného.
Gravitační vlny
Gravitační vlny jsou nerovnosti v časoprostoru způsobené interakcí extrémně hmotných těles jako jsou neutronové hvězdy nebo černé díry. Při srážce těchto objektů dochází k deformaci časoprostoru, která se šíří vesmírem a je detekovatelná extrémně citlivými přístroji na Zemi. Díky tomuto efektu mohou vědci zkoumat vzdálené černé díry i bez detekce elektromagnetické radiace (světlo, rádiové vlny, rentgen,...).
- První detekce gravitačních vln: 14. září 2015 (publikováno v únoru 2016)
- Počet detekcí: 13 (do dubna 2019)
- Detektory: LIGO, VIRGO
| Událost | Detekce | Výsledný objekt | Hmotnost objektu (násobky hmotnosti Slunce) |
Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| GW150914 | 2015-09-14 | Černá díra | 62 | První detekce gravitačních vln |
| GW151012 | 2015-10-12 | Černá díra | 35 | |
| GW151226 | 2015-12-26 | Černá díra | 21 | |
| GW170104 | 2017-01-04 | Černá díra | 49 | |
| GW170608 | 2017-06-08 | Černá díra | 18 | Nejmenší výsledná černá díra |
| GW170729 | 2017-07-29 | Černá díra | 80 | Největší výsledná černá díra |
| GW170809 | 2017-08-09 | Černá díra | 56 | |
| GW170814 | 2017-08-14 | Černá díra | 53 | |
| GW170817 | 2017-08-17 | Neutronová hvězda | 2,74 | První kolize neutronových hvězd |
| GW170818 | 2017-08-18 | Černá díra | 60 | |
| GW170823 | 2017-08-23 | Černá díra | 66 | |
| S190408an, S190412m | 2019-04-08 | Černé díry | >5 | První detekce po aktualizaci detektorů, zatím nepotvrzené události |
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Gravitační vlny
Gravitační vlny by za sebou mohly zanechávat detekovatelné stopy
Podle nové studie by za sebou mohly gravitační vlny zanechávat stopy, které si vesmír pamatuje dlouho po tom, co určitým místem prošly. Prostor, nebo čas by mohly být díky gravitačním vlnám velmi mírně desynchronizované, což by mohlo být detekovatelné budoucími přístroji. Samotné gravitační vlny generují velmi drobné odchylky v časoprostoru, jejichž detekce vyžaduje extrémně citlivé přístroje. Stopy, které by po sobě mohly zanechávat, jsou však ještě drobnější.
celý článekAstronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdy
Gravitační vlny včera možná přinesly první pozorování černé díry, jak pohlcuje neutronovou hvězdu. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o první evidenci o existenci podobných binárních systémů ve vesmíru. Tyto zprávy přicházejí pouhý den po detekci teprve druhé kolize neutronových hvězd. Vědci aktuálně ještě sbírají další informace o těchto nových událostech, které detekovaly nedávno aktualizované observatoře LIGO a Virgo gravitačních vln v Americe a Evropě.
Ve vesmíru zřejmě působí doposud neznámá síla, způsobuje rychlejší rozpínání vesmíru
Vesmír není statický, neustále se rozpíná, a to stále se zrychlujícím tempem. Doposud však není zcela zřejmé, jak rychlé toto rozpínání vesmíru je. Vědci totiž přišli hned s několika způsoby, jak to změřit, a pokaždé jim vyjde trošku jiná hodnota. Rozdíl se projevuje při pozorování hvězd a supernov v dnešním vesmíru a zkoumání světla z období krátce po vzniku vesmíru. Nová studie, která zpřesňuje pozorování hvězd pomocí teleskopu Hubble, nyní potvrzuje rozdíly v měření a téměř vylučuje možnost chyby. Ve vesmíru tak zřejmě působí doposud nepopsaná síla, která za tímto rozdílem stojí.
Začátkem dubna bude spuštěna vylepšená observatoř gravitačních vln LIGO
Gravitační vlny byly poprvé detekovány v roce 2015. Díky dvěma observatořím LIGO v USA a VIRGO v Itálii bylo detekováno celkem 11 událostí, které narušily časoprostor natolik, že to bylo pozorovatelné těmito přístroji. Od roku 2017 jsou však obě observatoře mimo provoz a prochází významným upgradem, který má zvýšit jejich citlivost a výkon. Úpravy se nyní chýlí ke konci a větší z observatoří LIGO bude brzy opět spuštěna, aktuálně se počítá s datem 1. dubna. VIRGO se potom připojí v květnu a chystá se také spuštění třetí observatoře KAGRA v Japonsku. Můžeme se tak těšit na zcela nové objevy ze vzdáleného vesmíru.
Budoucí observatoř gravitačních vln ve vesmíru by mohla odhalit teoretické ultralehké bosony
Mezinárodní vědecký tým svými výpočty odhalil, že budoucí vesmírné observatoře gravitačních vln by mohly být schopny potvrdit existenci ultralehkých bosonů. Tyto teoretické částice by se mohly formovat v blízkosti horizontu události černých děr, nad kterými by vytvářely oblaka. Teoreticky by mělo být možné detekovat změny v gravitačních vlnách, které tato oblaka způsobují, budou k tomu však nutné extrémně citlivé observatoře budoucnosti.
V datech z detektorů gravitačních vln se ukrývaly hned čtyři další kolize černých děr, mezi nimi i ta největší
Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo v datech z loňského roku nalézt čtveřici nových detekcí gravitačních vln. První zaznamenání tohoto fenoménu je teprve z roku 2015 a doposud bylo zachyceno pouze 11 takových událostí. Mezi čtyřmi novými kolizemi je také doposud největší zachycená kolize černých děr, která dala vzniknout objektu o hmotnosti 80 sluncí. Oba nejvýkonnější detektory gravitačních vln jsou aktuálně upgradovány na vyšší citlivost, do provozu budou uvedeny opět začátkem roku 2019.
Na povrchu neutronových hvězd by mohly existovat hory vysoké až několik desítek centimetrů
Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, které vznikají v supernovách, jde v podstatě o jádra hvězd, která tyto obří exploze přežijí. Když vědci v počítačových simulacích zkoumali charakteristiky hmoty, ze které se neutronové hvězdy skládají, zjistili, že je pravděpodobně ještě pevnější než se doposud uvažovalo. To by mohlo vést k výraznějším nerovnostem na povrchu neutronových hvězd a potenciálně také možnosti je detekovat prostřednictvím gravitačních vln.