Vědci ohlásili první dvě detekce gravitačních vln po upgradu observatoří LIGO a VIRGO
Pouhých několik dní po spuštění aktualizovaných observatoří v Americe a Evropě byla oznámena první detekce gravitačních vln a krátce po ní další. Vědci uvedli, že detektory LIGO a VIRGO ve spolupráci zachytili dva kandidáty na kolizi černých děr jedna z nich ve vzdálenosti 5 miliard světelných let. Doposud tak bylo zachyceno 13 gravitačních vln, které indikují kolizi masivních objektů ve vzdáleném vesmíru - typicky černých děr nebo neutronových hvězd.
Kolize černých děr, simulace - Simulace, kterou vyvinuli vědci z NASA za pomoci superpočítače. Na snímku je kolize zachycena v momentě, kdy dochází k zesílení souhrnného magnetického pole obou objektů a jeho následnému sloučení.
S aktualizovanými detektory vědci očekávají, že by mohli pozorovat až jednu událost týdně. Toto očekávání se naplnilo, když první detekce přišla zhruba týden po opětovném spuštění zařízení LIGO v USA a VIRGO v Itálii. Obě zařízení prošla upgradem, který má zvýšit jejich citlivost a zajistit tak větší počet detekovaných událostí. Vědci konkrétně zachytili dvě kandidátské události označované písmenem S (oproti potvrzeným gravitačním vlnám, jejichž označení začínají na GW). Jedna událost pochází z 8. dubna a druhá z 12. dubna. V obou případech by mělo jít o kolize černých děr, ale zatím nebyla zveřejněna podrobnější data o velikosti původních objektů ani toho výsledného.
Gravitační vlny
Gravitační vlny jsou nerovnosti v časoprostoru způsobené interakcí extrémně hmotných těles jako jsou neutronové hvězdy nebo černé díry. Při srážce těchto objektů dochází k deformaci časoprostoru, která se šíří vesmírem a je detekovatelná extrémně citlivými přístroji na Zemi. Díky tomuto efektu mohou vědci zkoumat vzdálené černé díry i bez detekce elektromagnetické radiace (světlo, rádiové vlny, rentgen,...).
- První detekce gravitačních vln: 14. září 2015 (publikováno v únoru 2016)
- Počet detekcí: 13 (do dubna 2019)
- Detektory: LIGO, VIRGO
| Událost | Detekce | Výsledný objekt | Hmotnost objektu (násobky hmotnosti Slunce) |
Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| GW150914 | 2015-09-14 | Černá díra | 62 | První detekce gravitačních vln |
| GW151012 | 2015-10-12 | Černá díra | 35 | |
| GW151226 | 2015-12-26 | Černá díra | 21 | |
| GW170104 | 2017-01-04 | Černá díra | 49 | |
| GW170608 | 2017-06-08 | Černá díra | 18 | Nejmenší výsledná černá díra |
| GW170729 | 2017-07-29 | Černá díra | 80 | Největší výsledná černá díra |
| GW170809 | 2017-08-09 | Černá díra | 56 | |
| GW170814 | 2017-08-14 | Černá díra | 53 | |
| GW170817 | 2017-08-17 | Neutronová hvězda | 2,74 | První kolize neutronových hvězd |
| GW170818 | 2017-08-18 | Černá díra | 60 | |
| GW170823 | 2017-08-23 | Černá díra | 66 | |
| S190408an, S190412m | 2019-04-08 | Černé díry | >5 | První detekce po aktualizaci detektorů, zatím nepotvrzené události |
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Gravitační vlny
Začátkem dubna bude spuštěna vylepšená observatoř gravitačních vln LIGO
Gravitační vlny byly poprvé detekovány v roce 2015. Díky dvěma observatořím LIGO v USA a VIRGO v Itálii bylo detekováno celkem 11 událostí, které narušily časoprostor natolik, že to bylo pozorovatelné těmito přístroji. Od roku 2017 jsou však obě observatoře mimo provoz a prochází významným upgradem, který má zvýšit jejich citlivost a výkon. Úpravy se nyní chýlí ke konci a větší z observatoří LIGO bude brzy opět spuštěna, aktuálně se počítá s datem 1. dubna. VIRGO se potom připojí v květnu a chystá se také spuštění třetí observatoře KAGRA v Japonsku. Můžeme se tak těšit na zcela nové objevy ze vzdáleného vesmíru.
Budoucí observatoř gravitačních vln ve vesmíru by mohla odhalit teoretické ultralehké bosony
Mezinárodní vědecký tým svými výpočty odhalil, že budoucí vesmírné observatoře gravitačních vln by mohly být schopny potvrdit existenci ultralehkých bosonů. Tyto teoretické částice by se mohly formovat v blízkosti horizontu události černých děr, nad kterými by vytvářely oblaka. Teoreticky by mělo být možné detekovat změny v gravitačních vlnách, které tato oblaka způsobují, budou k tomu však nutné extrémně citlivé observatoře budoucnosti.
V datech z detektorů gravitačních vln se ukrývaly hned čtyři další kolize černých děr, mezi nimi i ta největší
Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo v datech z loňského roku nalézt čtveřici nových detekcí gravitačních vln. První zaznamenání tohoto fenoménu je teprve z roku 2015 a doposud bylo zachyceno pouze 11 takových událostí. Mezi čtyřmi novými kolizemi je také doposud největší zachycená kolize černých děr, která dala vzniknout objektu o hmotnosti 80 sluncí. Oba nejvýkonnější detektory gravitačních vln jsou aktuálně upgradovány na vyšší citlivost, do provozu budou uvedeny opět začátkem roku 2019.
Na povrchu neutronových hvězd by mohly existovat hory vysoké až několik desítek centimetrů
Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, které vznikají v supernovách, jde v podstatě o jádra hvězd, která tyto obří exploze přežijí. Když vědci v počítačových simulacích zkoumali charakteristiky hmoty, ze které se neutronové hvězdy skládají, zjistili, že je pravděpodobně ještě pevnější než se doposud uvažovalo. To by mohlo vést k výraznějším nerovnostem na povrchu neutronových hvězd a potenciálně také možnosti je detekovat prostřednictvím gravitačních vln.
Gravitační vlny z kolize neutronových hvězd naznačují, že gravitace neuniká do jiné dimenze
Detekce gravitačních vln způsobených kolizí neutronových hvězd v roce 2017 umožnila vědcům zkoumání vesmíru dvěma rozdílnými pohledy: gravitačními vlnami a elektromagnetickým zářením. To umožňuje ověření různých teorií založených na dosavadním pozorování vesmíru prostřednictvím elektromagnetických vln. Podle nové studie takto vědci dokázali vyvrátit jednu z teorií, která se snažila vysvětlit existenci temné energie pomocí gravitace unikající do jiné dimenze.
celý článekZ místa kolize neutronových hvězd vychází radiace vysokou rychlostí a míří kousek od Země
Astronomové nepřestávají pozorovat místo, kde v loňském roce detekovali prostřednictvím gravitačních vln první kolizi neutronových hvězd. Doposud nasbíraná data naznačují, že kolize dala vzniknout proudu elektromagnetického záření, který je velmi úzký a míří téměř k Zemi. Astronomové také postupně upřesňují, co se vlastně krátce po kolizi dělo a jak se oblast této události dál vyvíjela.
Kolize neutronových hvězd dala vzniknout proudu radiace se zřetelnou strukturou
Astronomové v loňském roce poprvé detekovali kolizi neutronových hvězd, pomohla jim k tomu detekce gravitačních vln GW170817. Krátce po detekci této události zachytili také záblesk gama záření a následně také rentgenové, ultrafialové i viditelné světlo. Podle nové studie vědců z Warwick University to odpovídá relativistickému proudu hmoty, který chrlí výsledný objekt ze svých pólů směrem do blízkosti sluneční soustavy.