Rover Curiosity vrtal poprvé v nové oblasti na povrchu Marsu

23. 4. 2019
Mars Curiosity Geologie ve vesmíru

Robotické vozítko Curiosity před několika týdny opustilo region nazvaný Hřeben Very Rubinové (Vera Rubins Ridge) a dostalo se do nového regionu. Aktuálně se nachází v oblasti Clay-bearing Unit (jednotka s jílovitými horninami), kde byly ještě před přistáním roveru na Marsu detekovány jílovité horniny z oběžné dráhy. 6. dubna rover vyvrtal do jedné ze skal díru, aby zjistil, z čeho jsou horniny v tomto místě složeny.

Mars, vrtání roveru Curiosity

Mars, vrtání roveru Curiosity - Sekvence snímků pořízených hlavní kamerou na roveru Curiosity před a po vrtání do skály nazvané Aberlady. Na sekvenci je zřejmé jak se horniny při vrtání pohnuly.



Jílovité horniny pozoruje Curiosity podél celé svojí cesty v kráteru Gale. Vědce tento druh hornin zajímá, protože na Zemi vznikají běžně ve vodě.

Mise Curiosity

Robotický rover Curiosty brázdí vnitřek kráteru Gale na Marsu už od roku 2012. Jeho úkolem je zkoumání geologických útvarů a díky nim také historie Marsu. Rover je vybaven přístroji pro chemickou analýzu vzorků, spektrální analýzu, kamerami, vrtákem a laserem. Díky těmto přístrojům dokáže rozpoznat složení hornin, což vědcům pomáhá s určením jejich původu. Curiosity je doposud největším roverem, který kdy dosedl na jiné planetě.

Mise Curiosity

  • přistání na Marsu: 6. srpna 2012
  • najetých kilometrů: 20 km (říjen 2018)
  • rozměry roveru: délka 2,9 metrů, šířka 2,7 metrů a výška 2,2 metrů
  • hmotnost: 174 kg
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.

celý článek

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na Marsu

26. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda MRO zaznamenala sesuvy půdy na MarsuOrbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zachytila evidenci o pohybu hornin na Marsu, konkrétně v oblasti Cerberus Fossae, která se nachází nedaleko rovníku. Snímek pořízený kamerou s vysokým rozlišením HiRISE ukazuje masy hornin, které se sesunuly z horního okraje srázu (světle modrou barvou). Na snímku lze také pozorovat další jev známý jako slope lineae, u kterého se někteří vědci domnívají, že by mohl být doprovázen výskytem kapalné vody.

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu

24. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Sonda InSight zachytila první otřesy na Marsu6. dubna se podařilo seismometru SEIS, který koncem loňského roku umístila na povrch sonda InSight, detekovat první otřes povrchu Marsu. Oznámila to francouzská vesmírná agentura CNES, která přístroj vyvinula. Detekované chvění se podobá těm, které zaznamenaly mise Apollo na Měsíci. Jde o první potvrzenou událost, která byla způsobena pod povrchem Marsu, mise InSight má za cíl prostřednictvím většího počtu těchto otřesů zkoumat nitro planety.

celý článek

První vědecké závěry z mise Trace Gas Orbiter: v atmosféře Marsu je metan i voda

15. 4. 2019

První vědecké závěry z mise Trace Gas Orbiter: v atmosféře Marsu je metan i vodaEvropská vesmírná agentura ESA prezentovala nejnovější výsledky mise orbitální sondy Trace Gas Orbiter (TGO), která od roku 2016 obíhá kolem planety Mars. Mezi výsledky jsou dopady loňské globální prachové bouře nebo také překvapivě nízké množství metanu v atmosféře. K tématu byly publikovány hned dvě studie v magazínu Nature a jedna v Proceedings of the Russian Academy of Science a výsledky zkoumání byly prezentovány na generálním shromáždění European Geosciences Union ve Vídni.

celý článek

Jak vypadá zatmění Slunce na Marsu? Úplně jinak než na Zemi

7. 4. 2019

Jak vypadá zatmění Slunce na Marsu? Úplně jinak než na ZemiPři zatmění Slunce dochází k zakrytí naší hvězdy Měsícem při pohledu ze Země, podobná situace nastává také na Marsu, jehož dva měsíce jsou však od toho našeho dost odlišné. Phobos ani Deimos totiž nemají kulatý tvar, ani se z povrchu Marsu nejeví podobně velké jako Slunce. Při zatmění tak není disk Slunce zcela zakrytý a odhaluje nepravidelný tvar obou měsíců. Jak takové marsovské zatmění Slunce vypadá ukázaly nové snímky z roveru Curiosity.

celý článek

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrch

1. 4. 2019

Pod povrchem Marsu by mohla existovat jezera s vodou, která by se mohla dostávat na povrchPodle nové studie by na Marsu mohla proudit voda z hloubky několika set metrů na povrch a vytvářet úkazy pozorovatelné z oběžné dráhy, které vypadají jako vodní koryta ve svazích. Umožnit by to měly praskliny v povrchu, které vedou hluboko pod zem, až do zásobáren podpovrchové vody. Podobné mechanismy se objevují také na Zemi v Saharské poušti. Místa, kde z prasklin vyvěrají prameny vody, by mohly být vhodné pro první kolonie, které by mohly vodu využívat.

celý článek

Řeky na Marsu byly podle nové studie větší než na Zemi

29. 3. 2019

Řeky na Marsu byly podle nové studie větší než na ZemiDnes je Mars suchá planeta, ale jeho pozorování ukazují, že tomu tak nebylo vždy. Orbitální sondy pozorují dnes už vyschlá masivní říční koryta a sondy na povrchu zkoumají horniny, které se nápadně podobají těm, které na Zemi vznikají na dně řek, jezer a moří. Podle nové studie vědců z University of Chicago byly řeky na Marsu širší než srovnatelné toky na Zemi a nešlo o nějakou krátkodobou anomálii. Voda na Marsu byla rozšířená globálně a vyskytovala se po období nejméně jedné miliardy let.

celý článek