Nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dostávají do jeho řídké atmosféry vodní výpary

16. 4. 2019
Měsíc LADEE Voda ve vesmíru

Vědci zjistili, že s nárazy meteoritů do povrchu Měsíce dochází k uvolnění vodních par do jeho velmi tenké atmosféry. Podobné výsledky měly také už dřívější počítačové simulace, chyběla však empirická data. Ta vědci našli u už neaktivní sondy LADEE, která v roce 2014 plánovaně narazila do odvrácené strany Měsíce, předtím však zkoumala měsíční atmosféru a prach. Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Geosciences.

LADEE

LADEE - vesmírná sonda LADEE (Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer) zkoumala v letech 2013 a 2014 plyny a prach, které se vyskytují v lunární exosféře a prach v nejbližším okolí Měsíce.





V datech z mise LADEE se nacházelo několik desítek událostí, při kterých byla vodní pára detekována v atmosféře poblíž měsíčního povrchu. Většinu těchto detekcí vědci přisoudili známým meteorickým pásům a dokonce našli 4 doposud neznámé. Meteorické pásy jsou vlákna malých částic, které způsobí meteorický roj, pokud jimi naše planeta proletí. Při meteorickém roji se objevují tzv. padající hvězdy, úkazy spojené se shořením meteoru v atmosféře. Pokud tímto pásem nicméně proletí Měsíc, který nemá dostatečně hustou atmosféru, dochází ke zvýšení dopadů těchto malých těles na jeho povrch.

Podle nové studie je povrch Měsíce tvořen horní vrstvou suchého regolitu, pod kterou se nachází další vrstva, která obsahuje mimo jiné vodní molekuly. Pokud je meteoroid dostatečně velký a prorazí několik centimetrů tlustou horní vrstvu, může dojít k uvolnění vodních molekul zahřátím měsíčního regolitu při dopadu. Vodní výpary pak zůstanou po krátkou dobu v extrémně řídké měsíční atmosféře. Dvě třetiny těchto molekul následně přes exosféru Měsíce uniknou do vesmíru, třetina se vrací na povrch.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Izraelská společnost SpaceIL se po nezdaru lunární sondy Beresheet nevzdává - postaví novou

16. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

V uplynulém týdnu se první soukromá lunární sonda Beresheet pokusila o přistání na Měsíci - bohužel neúspěšně. To však neziskovou organizaci SpaceIL neodradilo, hodlá totiž postavit sondu znovu a poučit se z předchozích. Zprávu o výrobě druhého přistávacího modulu zveřejnil Morris Kahn, miliardář a filantropista, který je prezidentem SpaceIL a financoval zhruba 40 % nákladů na výrobu a vývoj první sondy.

První soukromá sonda k Měsíci byla zničena při pokusu o přistání

11. 4. 2019

První soukromá sonda k Měsíci byla zničena při pokusu o přistáníBěhem přistání se nejprve objevily problémy s telemetrií a později také s hlavním motorem, který měl zajistit hladké dosednutí sondy na povrch Měsíce. Později byla na krátkou dobu komunikace se sondou obnovena, už se však řítila příliš vysokou rychlostí k Měsíci. Sonda Beresheet nakonec zřejmě narazila do měsíčního povrchu velkou rychlostí a byla zničena.

Izraelská sonda Beresheet vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce

5. 4. 2019

Izraelská sonda Beresheet vstoupila na oběžnou dráhu MěsíceŠestiminutový zážeh hlavního motoru umožnil sondě Beresheet vstoupit na eliptickou oběžnou dráhu Měsíce a přiblížil ji k přistání plánovanému na 11 dubna. Na aktuální oběžné dráze se sonda přiblíží Měsíci na 500 kilometrů a vzdálí na 10 tisíc kilometrů. První izraelskou a také první soukromou sondu k Měsíci vynesla 21. února do vesmíru raketa Falcon 9.

celý článek

NASA chce mít na Měsíci rover do roku 2023, astronauty 5 let poté

22. 3. 2019

NASA chce mít na Měsíci rover do roku 2023, astronauty 5 let potéAmerická vesmírná agentura se chce vrátit na Měsíc, a to brzy a ve velkém stylu. Ještě letos by se mohly uskutečnit první pokusy dostat na povrch Měsíce vědecké přístroje na palubě soukromých sond. Do čtyř let by pak měl být na Měsíci rover. A do roku 2028 by na něm měla přistát první lidská posádka od misí Apollo. Nový americký lunární rover by mohl mít kolem půl tuny a jeho úkolem by bylo zkoumání povrchu a hledání vody. Jeho cílem má být některý z pólů Měsíce, kde vědci předpokládají největší množství vody.

celý článek

Rakety Delta nebo Falcon by mohly vynést Orion na oběžnou dráhu, ale pouze jednou

16. 3. 2019

Rakety Delta nebo Falcon by mohly vynést Orion na oběžnou dráhu, ale pouze jednouNASA zvažuje zapojení některé z komerčních raket do mise EM-1, během které má vesmírná loď Orion příští rok poprvé obletět Měsíc. Původní plány počítaly s tím, že už bude k dispozici raketa SLS, kterou pro NASA vyvíjí Boeing, její vývoj se ale neustále zpožďuje. Rozhodnutí zjistit, zda je vůbec možné vynést Orion na oběžnou dráhu a následně jej vyslat k Měsíci pomocí komerčních raket, přichází v době, kdy NASA nemá v rozpočtu dostatek prostředků pro vývoj pokročilé verze rakety SLS a naopak má za úkol, co nejrychleji dopravit astronauty na povrch Měsíce.

celý článek

Japonsko chce mít v roce 2029 na Měsíci rover pro astronauty, vyrobí ho Toyota

12. 3. 2019

Japonsko chce mít v roce 2029 na Měsíci rover pro astronauty, vyrobí ho ToyotaJaponská vesmírná agentura JAXA dnes oznámila, že se domluvila se společností Toyota na vývoji nového lunárního roveru pro astronauty. Nepůjde tedy o malé automatické rovery, které známe z Marsu ale řiditelné vozidlo s prostorem pro posádku. Rover má na Měsíci přistát za deset let a umožnit cestování dvojici astronautů až do vzdálenosti 10 tisíc kilometrů. Posádka běžce mít k dispozici až 13 metrů krychlových prostoru a bude se ve vozidle moci pohybovat bez skafandru.

celý článek

Člověk na Měsíci do 5 let, NASA požaduje vyšší rozpočet pro lety na Měsíc

11. 3. 2019

Člověk na Měsíci do 5 let, NASA požaduje vyšší rozpočet pro lety na MěsícVe finančních požadavcích NASA pro příští fiskální rok (začíná v říjnu 2019) se podle předběžných zpráv objevují vyšší částky pro průzkum Měsíce na úkor jiných programů. Podle nových plánů by mohli první astronauti přistát na povrchu Měsíce už v 2024. Zároveň však dojde k omezení financí pro cesty do hlubokého vesmíru (například cesta na Mars, která byla doposud plánována na polovinu třicátých let). Ukazuje se tak posun ke krátkodobějším cílům od těch dlouhodobých.

celý článek