Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019
Čína Měsíc Mars CSS

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.



Čínský vesmírný program

Čína dnes za svůj vesmírný program (civilní i vojenský) utrácí víc než Rusko nebo Japonsko a předčí ji pouze Spojené státy. Za rok 2017 se odhaduje, že Čína utratila ve vesmíru téměř 200 miliard korun.

Průzkum Měsíce - robotický

Čínský lunární program začal už v roce 2007 s orbitální sondou Chang´e 1 a bude pokračovat začátkem příštího roku, kdy by měla sonda Chang´e 5 dovézt vzorky měsíčních hornin na Zemi. Během tohoto programu si Čína vyzkoušela zcela nové technologie a zařízení, které hodlá využít dál při průzkumu vesmíru. Čínský lunární program bude pokračovat misemi Chang´e 6-7, které budou postupně sbírat další vzorky, hledat přírodní zdroje a také zkoušet jejich využití přímo na místě.

Průzkum Marsu

Do roku 2020 chce čínská vesmírná agentura vyslat k sousední planetě orbitální sondu a také rover. Čínský program průzkumu Marsu měl začít už se sondou Yinghuo-1 v 2012 společně s ruskou misí Fobos-Grunt, která nicméně skončila nezdarem a ani neopustila oběžnou dráhu Země. Program by měl v dalších letech pokračovat a ve 30. letech by mohla automatická sonda dovézt z Marsu vzorky hornin na Zemi.

Orbitální stanice

Podle aktuálních plánů by měla v první polovina roku 2020 vyletět do vesmíru na svou první cestu nová těžká čínská raketa Long March-5B. Její náklad bude jádro čínské orbitální stanice CSS, která by mohla být dokončena v roce 2022.

Průzkum planetky

Cílem této mise by měla být planetka 2016 HO3 (známá také jako Kamo´oalewa), která obíhá Slunce v blízkosti Země, ze které by sonda měla posbírat vzorky hornin. Poté zamíří zpět k Zemi, kde vypustí kontejner se vzorky a pomocí gravitační asistence zamíří zpět do vesmíru, tentokrát ke kometě 133P/Elst-Pizarro v pásu asteroidů.

Lunární stanice s posádkou

Podle administrátora čínské vesmírné agentury Zhang Kejiana by mohla Čína vybudovat vědeckou lunární stanici na jižním pólu Měsíce do deseti let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskopPo splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů z hlubokého vesmíru. V prostoru za Měsícem je k tomu vhodné prostředí, protože je odstíněn od signálů pocházejících ze Země.

celý článek

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

22. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

celý článek

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

17. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

celý článek

Čína plánuje na prosinec třetí start své supertěžké rakety Long March 5

3. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

V pořadí třetí let největší čínské rakety Long March 5 byl už několikrát odložen. Po druhé misi, která skončila neúspěchem, se inženýři pokoušeli odstranit závadu, na motoru YF-77. Při své prosincové misi vynese raketa na oběžnou dráhu experimentální družici Shijian 20, která má nahradit družici Shijian 18 ztracenou při druhém letu Long March 5.

Soukromá čínská firma chce do roku 2021 začít s provozem opakovatelně použitelné rakety

24. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská společnost i-Space představila raketu Hyperbola-2, kterou aktuálně vyvíjí. Plánuje ji poprvé poslat do vesmíru už za dva roky a měla by být opakovatelně použitelná, podobně jako rakety Falcon 9 od SpaceX. Společnost i-Space není v raketovým průmyslu úplným nováčkem, letos vyslala do vesmíru raketu Hyperbola a v předchozích letech provedla několik suborbitálních letů s několika různými prototypy.

celý článek

Čína plánuje začít s výstavbou své orbitální stanice CSS ještě do konce tohoto roku

6. 3. 2019

Čína plánuje začít s výstavbou své orbitální stanice CSS ještě do konce tohoto rokuČínská vesmírná stanice CSS (Chinese Space Station) by se mohla začít stavět už letos. Vše bude záležet na nové raketě Long March 5, která by po problémech při svém druhém startu v loňském roce mohla opět letět do vesmíru ještě v první polovině tohoto roku. Long March 5 je těžká raketa, která by mohla na nízkou oběžnou dráhu vynášet až 25 tun nákladu, její varianta Long March 5b má sloužit k letům posádky na stanici CSS.

celý článek

Čína se příští rok chystá přistát na Marsu

5. 3. 2019

Čína se příští rok chystá přistát na MarsuPo úspěšném prosincovém přistání na odvrácené straně Měsíce by mohla Čína vyslat příští rok podobnou sondu na povrch planety Mars. Zmínil to Wu Weiren, hlavní designér čínského lunárního programu Change, na Čínském lidovém politickém poradním shromáždění (CPPCC). Zatím není známo více informací kromě toho, že sonda má "kroužit kolem rudé planety, přistát na ní a zkoumat ji". Čína má v příštím roce v plánu také další lunární sondu, která by tentokrát měla přivézt vzorky hornin na Zemi.

celý článek