Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

28. 4. 2019
Čína Měsíc Mars CSS

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.



Čínský vesmírný program

Čína dnes za svůj vesmírný program (civilní i vojenský) utrácí víc než Rusko nebo Japonsko a předčí ji pouze Spojené státy. Za rok 2017 se odhaduje, že Čína utratila ve vesmíru téměř 200 miliard korun.

Průzkum Měsíce - robotický

Čínský lunární program začal už v roce 2007 s orbitální sondou Chang´e 1 a bude pokračovat začátkem příštího roku, kdy by měla sonda Chang´e 5 dovézt vzorky měsíčních hornin na Zemi. Během tohoto programu si Čína vyzkoušela zcela nové technologie a zařízení, které hodlá využít dál při průzkumu vesmíru. Čínský lunární program bude pokračovat misemi Chang´e 6-7, které budou postupně sbírat další vzorky, hledat přírodní zdroje a také zkoušet jejich využití přímo na místě.

Průzkum Marsu

Do roku 2020 chce čínská vesmírná agentura vyslat k sousední planetě orbitální sondu a také rover. Čínský program průzkumu Marsu měl začít už se sondou Yinghuo-1 v 2012 společně s ruskou misí Fobos-Grunt, která nicméně skončila nezdarem a ani neopustila oběžnou dráhu Země. Program by měl v dalších letech pokračovat a ve 30. letech by mohla automatická sonda dovézt z Marsu vzorky hornin na Zemi.

Orbitální stanice

Podle aktuálních plánů by měla v první polovina roku 2020 vyletět do vesmíru na svou první cestu nová těžká čínská raketa Long March-5B. Její náklad bude jádro čínské orbitální stanice CSS, která by mohla být dokončena v roce 2022.

Průzkum planetky

Cílem této mise by měla být planetka 2016 HO3 (známá také jako Kamo´oalewa), která obíhá Slunce v blízkosti Země, ze které by sonda měla posbírat vzorky hornin. Poté zamíří zpět k Zemi, kde vypustí kontejner se vzorky a pomocí gravitační asistence zamíří zpět do vesmíru, tentokrát ke kometě 133P/Elst-Pizarro v pásu asteroidů.

Lunární stanice s posádkou

Podle administrátora čínské vesmírné agentury Zhang Kejiana by mohla Čína vybudovat vědeckou lunární stanici na jižním pólu Měsíce do deseti let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na Mars

15. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na MarsKromě amerického roveru Perseverance a čínské mise Tianwen 1 se letos k Marsu chystá ještě jedna země: Spojené arabské emiráty. Mise Hope je společným projektem vesmírného centra Mohammeda bin Rashida a tří amerických univerzit. Cílem orbitální sondy Hope bude zkoumání atmosféry Marsu a její evoluce. Letošního startovacího okna k Marsu měla využít také evropsko-ruská mise ExoMars, nakonec ale byla odložena o dva roky.

Čínský experimentální návratový modul po vstupu do atmosféry selhal, vesmírná loď přistála v pořádku

8. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínský experimentální návratový modul po vstupu do atmosféry selhal, vesmírná loď přistála v pořádkuPři prvním letu rakety Long March 5 v těžké konfiguraci 5B se do vesmíru dostal prototyp nové vesmírné lodi a také experimentální návratový modul. Zatímco vesmírná loď, která zatím ještě nemá oficiální jméno, se dostala zpět na Zemi v pátek a v pořádku, modul do atmosféry vstoupil už v úterý. Došlo však k závadě a byl při průletu atmosférou ztracen.

celý článek

Čína poprvé vyslala do vesmíru raketu Long March 5B, vynesla na oběžnou dráhu novou vesmírnou loď

5. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Při úterním letu rakety Long March 5B letěla do vesmíru zatím nepilotovaná kapsle pro astronauty. Čína raketu Long March 5 vyzkoušela už 3x, ale zatím vždy v jiné konfiguraci než 5B. Stejná konfigurace rakety bude mít v budoucnu za úkol také vynášet segmenty nové čínské orbitální stanice. Kromě prototypu nové vesmírné lodi letěl na oběžnou dráhu také malý návratový modul s nafukovacím tepelným štítem.

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop

2. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskopPo splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů z hlubokého vesmíru. V prostoru za Měsícem je k tomu vhodné prostředí, protože je odstíněn od signálů pocházejících ze Země.

celý článek

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

22. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

celý článek

Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

17. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.

celý článek

Čína plánuje na prosinec třetí start své supertěžké rakety Long March 5

3. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

V pořadí třetí let největší čínské rakety Long March 5 byl už několikrát odložen. Po druhé misi, která skončila neúspěchem, se inženýři pokoušeli odstranit závadu, na motoru YF-77. Při své prosincové misi vynese raketa na oběžnou dráhu experimentální družici Shijian 20, která má nahradit družici Shijian 18 ztracenou při druhém letu Long March 5.