Objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků, mohla by být tvořena materiálem z prvních hvězd

29. 4. 2019
Hvězdy Raný vesmír

Většinu hmoty ve hvězdách tvoří vodík a helium. Například hvězdy v Mléčné dráze jsou v průměru z 98 % složené z těchto dvou nejlehčích prvků. Ostatní prvky (těžké prvky, v astronomii označované také jako kovy) zaujímají jen velmi malý podíl složení. Mezinárodní tým astronomů nyní ohlásil objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků a zároveň nejnižším naměřeným obsahem železa. Nově identifikovaná hvězda má nejmenší podíl železa z hvězd, u kterých bylo železo detekováno.

Slunce

Slunce - Snímek Slunce pořízený vesmírnou sondou Solar Dynamics Observatory (SDO).



Hvězda s označením SMSS J160540.18−144323.1 je rudý obr, nachází se asi 36 tisíc světelných let daleko a má metalicitu pouhých -6,2. Metalicita hvězdy se označuje jako [Fe/H] a jde o poměr obsahu železa k vodíku, který je porovnáván se stejnou hodnotou u Slunce. Nízký obsah těžších prvků a vysoký podíl uhlíku napovídá, že je hvězda hodně stará, že by dokonce mohla pocházet z doby, kdy ještě těžší prvky neexistovaly.

Po velkém třesku se ve vesmíru vyskytovaly pouze nejlehčí prvky: vodík, helium a malé množství lithia - z těchto vznikly první primitivní hvězdy (označované jako populace III). Těžší prvky se objevily až později v jádrech původních hvězd kde vznikaly prostřednictvím slučování jader atomů v termojaderné fúzi. Teprve po zániku těchto původních hvězd vznikaly hvězdy populace II, které už měly nízký podíl kovů od svého zrodu. Slunce i většina hvězd v dnešním vesmíru potom patří do tzv. populace I, která má podíl těžkých prvků nejvyšší.

Nízký obsah železa ve hvězdě SMSS J160540.18−144323.1 a zároveň vysoký podíl uhlíku podle astronomů napovídá, že by mohlo jít o hvězdu, která vznikla z materiálu první generace hvězd ve vesmíru (tedy populace III).

Hvězdy s nízkým obsahem těžkých prvků

HvězdaMetalicita
[Fe/H]
Stáří
(miliardy let)
SMSS J031300.36-670839.3-7,113,6
SDSS J0023+0307-6,6-
SMSS J160540.18−144323.1-6,2-
SDSS J0815+4729-5,813,5
HE 1327-2326-5,6-
HE 0107-5240 -5,213
SDSS J102915+172927 -4,9-
HE 0557-4840 -4,75-
BPS CS22892-0052 (Snedenova hvězda) -3,113
HE 1523-0901 -2,9513,2
BPS CS31082-0001 (Cayrelova hvězda) -2,912,5
HD 122563 -2,65-
HD 140283 -2,413,66-14,5
BD +17° 3248 -2,0213,4 - 14,2
Slunce 04,6
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Astronomové objevili v Mléčné dráze hvězdu, která zřejmě pochází z jiné galaxie

3. 5. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili v Mléčné dráze hvězdu, která zřejmě pochází z jiné galaxieHvězdy vznikají z oblaků plynů a prachu, které vznikají při zániku starších hvězd. Objekty, které vznikly blízko sebe, potom mají podobné složení, protože vznikly ze stejného materiálu. Občas se však objeví hvězda, která se složením svému okolí vymyká. Právě takovou se podařilo identifikovat astronomům v souhvězdí velkého vozu. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek

Hvězdy kromě vlastního záření také odráží světlo, které k nim přichází odjinud

5. 4. 2019

Hvězdy kromě vlastního záření také odráží světlo, které k nim přichází odjinudVědcům z UNSW Sydney and Western Sydney University se podařilo prokázat, že hvězdy nejen světlo vyzařují, ale také odráží. Poznat je to u binárních hvězd, které kolem sebe vzájemně obíhají v těsné blízkosti. Tento objev vědcům umožní relativně jednoduše detekovat existenci druhé hvězdy v blízkosti pozorovaného objektu, ale také prozradí více o hvězdě samotné. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Vědci objevili dosud nejtěsnější pár mladých hvězd

12. 3. 2019

Vědci objevili dosud nejtěsnější pár mladých hvězdMezinárodnímu týmu astronomů se podařilo identifikovat binární hvězdu PDS 27, jejíž dvě složky se nacházejí pouhých 30 AU od sebe (podobná vzdálenost jako Slunce-Neptun). Jde o doposud nejbližší pozorovaný pár masivních hvězd, které jsou zatím ve fázi formování. Jejich studiem chtějí vědci ověřit některé teorie o formování masivních hvězd. Ke svému objevu použili instrument PIONIER na Very Large Telescope Interferometer, což je soustava čtyř velkých teleskopů v Čile vytvářející společně virtuální teleskop se zrcadlem o průměru 130 metrů.

celý článek

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objevení

7. 3. 2019

První kandidát na exoplanetu objevený teleskopem Kepler byl potvrzen 10 let po objeveníVesmírný teleskop Kepler už několik měsíců nefunguje, přesto jím nasbíraná vědecká data dále slouží k objevení nových exoplanet. Nebo potvrzení těch, které byly považovány za odchylky v datech. Podle nové studie je první kandidát na exoplanetu objevený tímto teleskopem (KOI 4.01) skutečně planetou, i když byl původně považován za tzv. false positive, tedy falešnou indikaci. Nové závěry vychází z nové analýzy starých dat a jsou potvrzena novými pozorováními.

celý článek

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

1. 2. 2019

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulostiPředpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.

celý článek

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné dráze

21. 1. 2019

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné drázeVědci loni s pomocí teleskopu VLT objevili trojhvězdu s masivními a velmi aktivními hvězdami krátce před explozí supernovy. Nachází se relativně blízko a mohlo by v budoucnu jít o první detekovaný zdroj gama záření v naší vlastní galaxii. Hvězdný systém s oficiálním označením 2XMM J160050.7-514245 dostal neoficiální jméno Apep a nachází se asi 8 tisíc světelných let daleko.

celý článek

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 1. 2019

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesuAnalýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

celý článek