Objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků, mohla by být tvořena materiálem z prvních hvězd

29. 4. 2019
Hvězdy Raný vesmír

Většinu hmoty ve hvězdách tvoří vodík a helium. Například hvězdy v Mléčné dráze jsou v průměru z 98 % složené z těchto dvou nejlehčích prvků. Ostatní prvky (těžké prvky, v astronomii označované také jako kovy) zaujímají jen velmi malý podíl složení. Mezinárodní tým astronomů nyní ohlásil objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků a zároveň nejnižším naměřeným obsahem železa. Nově identifikovaná hvězda má nejmenší podíl železa z hvězd, u kterých bylo železo detekováno.

Slunce

Slunce - Snímek Slunce pořízený vesmírnou sondou Solar Dynamics Observatory (SDO).



Hvězda s označením SMSS J160540.18−144323.1 je rudý obr, nachází se asi 36 tisíc světelných let daleko a má metalicitu pouhých -6,2. Metalicita hvězdy se označuje jako [Fe/H] a jde o poměr obsahu železa k vodíku, který je porovnáván se stejnou hodnotou u Slunce. Nízký obsah těžších prvků a vysoký podíl uhlíku napovídá, že je hvězda hodně stará, že by dokonce mohla pocházet z doby, kdy ještě těžší prvky neexistovaly.

Po velkém třesku se ve vesmíru vyskytovaly pouze nejlehčí prvky: vodík, helium a malé množství lithia - z těchto vznikly první primitivní hvězdy (označované jako populace III). Těžší prvky se objevily až později v jádrech původních hvězd kde vznikaly prostřednictvím slučování jader atomů v termojaderné fúzi. Teprve po zániku těchto původních hvězd vznikaly hvězdy populace II, které už měly nízký podíl kovů od svého zrodu. Slunce i většina hvězd v dnešním vesmíru potom patří do tzv. populace I, která má podíl těžkých prvků nejvyšší.

Nízký obsah železa ve hvězdě SMSS J160540.18−144323.1 a zároveň vysoký podíl uhlíku podle astronomů napovídá, že by mohlo jít o hvězdu, která vznikla z materiálu první generace hvězd ve vesmíru (tedy populace III).

Hvězdy s nízkým obsahem těžkých prvků

HvězdaMetalicita
[Fe/H]
Stáří
(miliardy let)
SMSS J031300.36-670839.3-7,113,6
SDSS J0023+0307-6,6-
SMSS J160540.18−144323.1-6,2-
SDSS J0815+4729-5,813,5
HE 1327-2326-5,6-
HE 0107-5240 -5,213
SDSS J102915+172927 -4,9-
HE 0557-4840 -4,75-
BPS CS22892-0052 (Snedenova hvězda) -3,113
HE 1523-0901 -2,9513,2
BPS CS31082-0001 (Cayrelova hvězda) -2,912,5
HD 122563 -2,65-
HD 140283 -2,413,66-14,5
BD +17° 3248 -2,0213,4 - 14,2
Slunce 04,6
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

V atmosféře exoplanety K2-18b ve vzdálenosti 111 světelných let byla detekována vodní pára

11. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

V atmosféře exoplanety K2-18b ve vzdálenosti 111 světelných let byla detekována vodní páraVědcům z Université de Montréal se podařilo pomocí Hubblova teleskopu detekovat vodní páru a možná i oblaka s kapalnou vodou v atmosféře exoplanety K2-18b ve vzdálenosti 111 světelných let. Jde o nejmenší podobné těleso, v jehož atmosféře se podařilo vodu nalézt. Voda byla v atmosférách exoplanet detekována už dříve, jednalo se ale zatím pouze o masivní plynné obry. Tentokrát jde o planetu pouze dvakrát větší než Země, která se navíc nachází v obyvatelné zóně svojí mateřské hvězdy.

celý článek

Neutronová hvězda na krátkou dobu zpomalila svou rotaci a vědci neví proč

13. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Neutronová hvězda na krátkou dobu zpomalila svou rotaci a vědci neví pročNeutronové hvězdy jsou extrémně husté objekty, které mají hmotnost několika Sluncí a průměr pouhých pár desítek kilometrů. Astronomové jich znají poměrně hodně, zjistit vnitřní strukturu tak hustého, malého a vzdáleného objektu však není vůbec snadné. Pomoci by mohlo pozorování neutronových hvězd, které procházejí fází nazývanou glitch, kdy dochází ke zrychlení jejich rotace. Podle vědců by to mohlo být způsobeno pohybem uvnitř hvězdy. Při zkoumání jedné z hvězd v této fázi však narazili zároveň i na zpomalení rotace, které zatím nedokáží vysvětlit.

celý článek

Nově objevený druh hvězd: jsou malé, velmi zářivé a pulzují

11. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se podařilo identifikovat nový druh hvězd, jde o horké pulzující podtrpaslíky (hot subdwarf pulsators), které jsou menší než Slunce a zároveň výrazně více září. Od ostatních hvězd se liší rychlostí svých pulzů v kombinaci se svou zářivostí. Podle vědců by mohlo jít o vzácné hvězdy, které vznikají za situace kdy červenému obru sebere sousední hvězda materiál ještě před tím, než dojde k fúzi helia. Zabrání tak vzniku bílého trpaslíka.

celý článek

Astronomové objevili hvězdu, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou

5. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili novou hvězdu S5-HVS1, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou. Jde o nejrychlejší známou hvězdu hlavní posloupnosti (tedy stále v ní ještě probíhá termojaderná reakce). Podle vědců byla hvězda urychlena na svou současnou rychlost interakcí se supermasivní černou dírou Sagittarius A* ve středu naší galaxie. Aktuálně je známo jen asi 20 hyperrychlých hvězd v naší galaxii.

celý článek

Teleskop TESS objevil potenciálně obyvatelnou exoplanetu ve vzdálenosti 30 světelných let

2. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop TESS objevil potenciálně obyvatelnou exoplanetu ve vzdálenosti 30 světelných letVesmírnému teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) se podařilo objevit potenciálně obyvatelnou planetu u hvězdy Gliese 357 ve vzdálenosti zhruba 31 světelných let. Jedná se o třetí známou planetu u tohoto malého červeného trpaslíka a první, která se nachází v jeho obyvatelné zóně. Zároveň se jedná o nejbližší známou exoplanetu typu superzemě s možností kapalné vody na povrchu.

celý článek

Rychle rotující dvojhvězda je kandidátem na pozorování hvězdných gravitačních vln

31. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Rychle rotující dvojhvězda je kandidátem na pozorování hvězdných gravitačních vlnAstronomové objevili novou dvojhvězdu, která se skládá ze dvou bílých trpaslíků, které kolem sebe rotují rychleji než jiné doposud objevené hvězdy. Podle vědců by mohlo jít o vhodného kandidáta pro pozorování gravitačních vln novými instrumenty, které budou v příštích letech uvedeny do provozu. Doposud byly detekovány gravitační vlny pocházející pouze z kolizí černých děr a neutronových hvězd.

celý článek

Hubblova konstanta změřená novou metodou vnáší další nesoulad do problematiky rozpínání vesmíru

17. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hubblova konstanta změřená novou metodou vnáší další nesoulad do problematiky rozpínání vesmíruVesmír se rozpíná, a to stále rychleji - to víme už dlouho. Doposud však není zřejmé, s jakou rychlostí. Různá měření tzv. hubblovy konstanty, která rozpínání vesmíru znázorňuje číselně, totiž podávají různé výsledky: nejčastěji mezi 67 a 74 km/s/Mpc (tedy prostor mezi dvěma objekty, které jsou od sebe vzdáleny jeden megaparsek (přes 3 miliony světelných let), se za jednu sekundu natáhne o zhruba 70 kilometrů). Nová studie nyní přináší další dílek do skládačky: 70 km/s/Mpc podle červených obrů.

celý článek