Objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků, mohla by být tvořena materiálem z prvních hvězd

29. 4. 2019
Hvězdy Raný vesmír

Většinu hmoty ve hvězdách tvoří vodík a helium. Například hvězdy v Mléčné dráze jsou v průměru z 98 % složené z těchto dvou nejlehčích prvků. Ostatní prvky (těžké prvky, v astronomii označované také jako kovy) zaujímají jen velmi malý podíl složení. Mezinárodní tým astronomů nyní ohlásil objev nové hvězdy s velmi nízkým obsahem těžkých prvků a zároveň nejnižším naměřeným obsahem železa. Nově identifikovaná hvězda má nejmenší podíl železa z hvězd, u kterých bylo železo detekováno.

Slunce

Slunce Snímek Slunce pořízený vesmírnou sondou Solar Dynamics Observatory (SDO).



Hvězda s označením SMSS J160540.18−144323.1 je rudý obr, nachází se asi 36 tisíc světelných let daleko a má metalicitu pouhých -6,2. Metalicita hvězdy se označuje jako [Fe/H] a jde o poměr obsahu železa k vodíku, který je porovnáván se stejnou hodnotou u Slunce. Nízký obsah těžších prvků a vysoký podíl uhlíku napovídá, že je hvězda hodně stará, že by dokonce mohla pocházet z doby, kdy ještě těžší prvky neexistovaly.

Po velkém třesku se ve vesmíru vyskytovaly pouze nejlehčí prvky: vodík, helium a malé množství lithia - z těchto vznikly první primitivní hvězdy (označované jako populace III). Těžší prvky se objevily až později v jádrech původních hvězd kde vznikaly prostřednictvím slučování jader atomů v termojaderné fúzi. Teprve po zániku těchto původních hvězd vznikaly hvězdy populace II, které už měly nízký podíl kovů od svého zrodu. Slunce i většina hvězd v dnešním vesmíru potom patří do tzv. populace I, která má podíl těžkých prvků nejvyšší.

Nízký obsah železa ve hvězdě SMSS J160540.18−144323.1 a zároveň vysoký podíl uhlíku podle astronomů napovídá, že by mohlo jít o hvězdu, která vznikla z materiálu první generace hvězd ve vesmíru (tedy populace III).

Hvězdy s nízkým obsahem těžkých prvků

HvězdaMetalicita
[Fe/H]
Stáří
(miliardy let)
SMSS J031300.36-670839.3-7,113,6
SDSS J0023+0307-6,6-
SMSS J160540.18−144323.1-6,2-
SDSS J0815+4729-5,813,5
HE 1327-2326-5,6-
HE 0107-5240 -5,213
SDSS J102915+172927 -4,9-
HE 0557-4840 -4,75-
BPS CS22892-0052 (Snedenova hvězda) -3,113
HE 1523-0901 -2,9513,2
BPS CS31082-0001 (Cayrelova hvězda) -2,912,5
HD 122563 -2,65-
HD 140283 -2,413,66-14,5
BD +17° 3248 -2,0213,4 - 14,2
Slunce 04,6
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Astronomové pozorují pohyb plynů v disku kolem mladé hvězdy, zřejmě jej způsobují rodící se exoplanety

5. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorují pohyb plynů v disku kolem mladé hvězdy, zřejmě jej způsobují rodící se exoplanetyDetailní pozorování observatoře ALMA přinesla první detekci pohybu plynů uvnitř protoplanetárního disku. V nové studii publikované v magazínu Nature vědci popisují kromě detekce pohybu plynů ve směru kolem hvězdy HD 163296 také pohyb nad a pod rovinu disku a směrem k hvězdě a od ní. Pohyb těchto plynů je s velkou pravděpodobností způsoben rodícími se exoplanetami.

celý článek

Vzdálená hvězda vydává každých 8 let rentgenové záblesky, mohlo by jít o opakující se novu

3. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vzdálená hvězda vydává každých 8 let rentgenové záblesky, mohlo by jít o opakující se novuAstronomové z Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics v Německu detekovali záblesk rentgenového záření od hvězdy SSS1 v blízké galaxii NGC 300. Jde o zdroj nízkoenergetického rentgenového záření, který téměř nezáří v jiných částech spektra. U stejné hvězdy byly v minulosti pozorovány tři další záblesky a zdá se, že se objevují každých 8 let.

celý článek

Nově potvrzená exoplaneta činí z hvězdy Groombridge 34 jeden z nejbližších multiplanetárních systémů

18. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA zařadila 10. října do svého archivu exoplanet 16 nových světů, aktuálně se v něm nachází 4 073 planet obíhajících jiné hvězdy v Mléčné dráze. Patří mezi ně také už dříve objevená a poté za chybu považovaná planeta Groombridge 34 A b a také nově objevená sesterská planeta Groombridge 34 A c. Tato dvojhvězda červených trpaslíků se nachází pouhých 11 světelných let daleko a jde o nejbližší známý multiplanetární systém.

celý článek

Astronomové našli masivní exoplanetu, která oběhne svou hvězdu za pouhých 18 hodin

12. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli masivní exoplanetu, která oběhne svou hvězdu za pouhých 18 hodinNová exoplaneta byla odhalena při průzkumu NGTS (Next Generation Transit Survey), který probíhá v Čile z observatoře Paranal. Cílem NGTS je hledání exoplanet o velikosti mezi planetou Neptun a Země u zářivých hvězd. Nejčastěji však astronomové při svojí práci pozorují tzv. horké Jupitery, tedy masivní planety, které se nacházejí velmi blízko svým hvězdám. Nově objevená planeta NGTS-10b je dokonce ze známých horkých Jupiterů svojí hvězdě nejblíž.

celý článek

Dvě mladé hvězdy zrozené z jednoho oblaku plynů vytváří podivuhodnou strukturu vláken

6. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Dvě mladé hvězdy zrozené z jednoho oblaku plynů vytváří podivuhodnou strukturu vlákenAstronomové získali s pomocí observatoře ALMA detailní snímek mladého binárního hvězdného systému, ve kterém dvě hvězdy konzumují materiál z akrečních disků a přitom kolem sebe vzájemně rotují. Tato pozorování vědcům přibližují vznik binárních systémů, které jsou alespoň v okolí Slunce poměrně časté.

celý článek

Mezihvězdná kometa I2/Borisov mohla přiletět od blízké dvojhvězdy Kruger 60

2. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezihvězdná kometa I2/Borisov mohla přiletět od blízké dvojhvězdy Kruger 60Podle nové studie by mohla nově objevená mezihvězdná kometa I2/Borisov pocházet z blízkého hvězdného systému Kruger 60. Podle simulací polských astronomů se kometa před milionem let nacházela v blízkosti této dvojhvězdy a obě měly vzájemně podobnou rychlost.

celý článek

Masivní exoplaneta u drobné hvězdy překvapila astronomy, je na svou hvězdu příliš velká

30. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli u blízkého červeného trpaslíka masivní planetu. Je sice menší než Jupiter, ale v porovnání s hmotností svojí hvězdy je obří. Je dokonce tak velká, že není zřejmé, jak mohla u drobné hvězdy vzniknout. Vědci totiž doposud uvažovali, že tak velké planety vznikají pouze u větších hvězd.

celý článek