Německá společnost chce pomocí laseru vytvořit náplň pro 3D tiskárnu na Měsíci

30. 5. 2019
Měsíc Lasery

Německá společnost Laser Zentrum Hannover e.V. (LZH) ve spolupráci s Technical University of Braunschweig vyvíjí zařízení, které by mohlo pomoci postavit první struktury na povrchu Měsíce. Jejich cílem je vyvinout laser, který roztaví měsíční regolit do materiálu použitelného pro 3D tisk. Smyslem této operace je vytvořit schopnost stavět na Měsíci bez nutnosti dovážet těžká zařízení nebo materiál ze Země.

Měsíc

Měsíc - snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru v roce 1992.



Připravovaný laser nebude vážit víc než 3 kilogramy a bude mít velikost krabice od džusu. Němečtí vědci doufají, že by se mohli účastnit už první mise k Měsíci v roce 2021 a ověřit svůj koncept.

Laser regolit pomocí vysokých teplot roztaví do předdefinovaných tvarů, které by mohly být vyžitelné pro stavbu struktur budoucí kolonie. Při prvnítestovací misi bude tento proces sledován kamerami s vysokým rozlišením. Pokud se vše podaří, mohla by v budoucnosti letět na Měsíc větší verze tohoto zařízení umožňující výrobu větších a složitějších objektů.

Tímto procesem by mělo být možné vystavět cesty, přistávací plochy a další infrastrukturu budoucí lunární kolonie. Lze si také představit výrobu obdoby cihel, ze kterých by byly stavěny budovy kolonie.

Na zařízení se pracuje už devět měsíců. Aktuálně už dokáže zpracovat materiál velmi podobný regolitu. Zařízení je namontované na podvozek obdoby roveru v malé trubici. Nyní jej čeká hlavně důkladně testování pro cestu k Měsíci, kdy je nutné vydržet velké teplotní rozdíly a intenzivní otřesy.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Britská společnost chce za dva roky poslat na Měsíc první chodící rover

14. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Britská společnost chce za dva roky poslat na Měsíc první chodící roverBritská společnost SpaceBit v minulém týdnu oznámila plány na vyslání robotické sondy na Měsíc. Rover pojmenovaný Walking Rover má byt součástí první mise rakety Vulcan americké společnosti ULA a na Měsíci přistane s modulem Peregrine od Astrobotics, jehož vývoj financuje částečně NASA prostřednictvím programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services). Malé zařízení bude napájeno solárními panely a na rozdíl od všech ostatních robotických sond ve vesmíru bude pro svůj pohyb používat nohy.

celý článek

Raketa Falcon 9 vynese v roce 2021 k Měsíci soukromou lunární sondu Nova-C

7. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Ve spolupráci s NASA vyvíjí společnost a Intuitive Machines automatickou lunární sondu Nova-C. Tato společnost se nyní domluvila se SpaceX na vynesení svého zařízení na oběžnou dráhu a jeho vyslání k Měsíci. Mise, která by se po letošním neúspěchu izraelské sondy Beresheet mohla stát první soukromou misí k Měsíci, je plánována na červenec 2021.

celý článek

Jižní Korea chce také na Měsíc, start její sondy však nabírá zpoždění, posunul se z 2020 na 2022

24. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Jižní Korea chce také na Měsíc, start její sondy však nabírá zpoždění, posunul se z 2020 na 2022Start jihokorejské orbitální lunární sondy KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) byl odložen z prosince 2020 na červenec 2022. Důvodem má být příliš velká váha sondy, která vyžaduje přepracování jejího designu. Jihokorejská agentura KARI (Korea Aerospace Research Institute), která má misi na starosti, je domluvena s americkou společností SpaceX, jejíž raketa Falcon 9 má sondu vynést do vesmíru. Půjde o první korejskou misi za oběžnou dráhu Země.

celý článek

Indický modul Vikram se zdá být v pořádku, komunikace však stále obnovena nebyla

13. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Indický modul Vikram se zdá být v pořádku, komunikace však stále obnovena nebylaPodle vědce, který je součástí mise Chandrayaan-2 se zdá, že přistávací modul Vikram sedí netknutý, kousek od plánovaného místa přistání. Indická vesmírná agentura ISRO s ním ztratila kontakt při přistání, asi 2 km od povrchu v pátek a od té doby se pokouší o obnovení spojení. Sondu zachytila z oběžné dráhy orbitální sonda Chandrayaan-2, od které se několik dní předtím modul oddělil. Podle snímků nemá modul rozvinuté solární panely a je mírně nakloněný.

celý článek

Indická sonda Chandrayaan-2 našla z oběžné dráhy přistávací modul, probíhají pokusy o obnovení spojení

8. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Indická sonda Chandrayaan-2 našla z oběžné dráhy přistávací modul, probíhají pokusy o obnovení spojeníPo ztrátě spojení v průběhu pátečních přistávacích manévrů se podařilo nalézt lokaci indického přistávacího modulu Vikram na povrchu Měsíce. Modul se objevil na snímcích z orbitální sondy Chandrayaan-2, od které se předtím v pondělí oddělil. Indická vesmírná agentura ISRO zatím snímky nezveřejnila, pokouší se však o opětovné navázání spojení.

celý článek

Indická lunární mise zřejmě skončila neúspěchem, přistávací modul se při přistáním odmlčel

7. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Indický přistávací modul Vikram se v průběhu přibližování měsíčnímu povrchu odmlčel a je zřejmě ztracený. Oznámila to indická vesmírná agentura ISRO v pátek ve 22:48. Poslední komunikace proběhla ve výšce 2,1 kilometru od povrchu, v tu chvíli už ale byla sonda asi kilometr odchýlená od svojí plánované trajetorie. Indický neúspěch přichází jen několik měsíců po neúspěchu izraelské sondy Beresheet, která také nezvládla přistání.

celý článek

Indický lunární rover se oddělil od mateřské orbitální sondy

2. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Indický lunární rover se oddělil od mateřské orbitální sondyIndická vesmírná agentura ISRO v pondělí oznámila úspěšné oddělení přistávacího modulu s roverem od orbitální sondy Chandrayaan-2. Rover nazvaný Pragyan by měl dosednout na povrch Měsíce během tohoto víkendu. Podle ISRO jsou všechny systémy na palubě mateřské sondy i přistávacího modulu v pořádku. V následujících dnech bude přistávací modul podroben dalšímu ověření fungování jeho systémů a postupným úpravám jeho oběžné dráhy, která jej navede k přistání v blízkosti jižního pólu.

celý článek