Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíků

31. 5. 2019
Bílí trpaslíci Hvězdy Supernovy

Astronomům se podařilo v datech z družice WISE identifikovat zvláštní objekt v jádru mlhoviny J005311. Běžně se uprostřed takových mlhovin vyskytují bílí trpaslíci - zbytky jádra hvězdy, které mlhovinu zevnitř osvětlují. Uprostřed J005311 se však nachází objekt, který nezáří v optickém spektru, jak je pro bílé trpaslíky běžné, ale pouze v infračerveném. Mohlo by se jednat o výsledek spojení dvou menších bílých trpaslíků - vzácný objekt, kterých může být v naší galaxii pouze jednotky kusů.

Hvězdy, vznik a zánik

Hvězdy, vznik a zánik - Vývoj hvězdných objektů v závislosti na jejich velikosti.



Bílý trpaslík

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, její jádro se smrští do malého hustého objektu a zároveň odhodí svrchní vrstvy do svého okolí. Kolem hvězdy tak vznikne tzv. planetární mlhovina, v jejímž středu září malý bílý trpaslík. Výsledný objekt dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikosti je však srovnatelný například se Zemí.

Následný průzkum mlhoviny a centrálního objektu ukázal, že se v nich nenachází vodík ani helium, což by odpovídalo bílému trpaslíku, který vzniká z hvězdy, která už vodík i helium spotřebovala. Záření pouze v infračerveném světle je však pro tyto objekty netypické. Při detailnějším prozkoumání vědci zjistili, že hvězda uprostřed mlhoviny září velmi intenzivně, asi 40 tisíckrát silněji než Slunce. Kromě toho z ní vanou silné sluneční větry, které by mohly být způsobeny intenzivním magnetickým polem.

Podle studie publikované v magazínu Nature vše nasvědčuje tomu, že se jedná o hvězdu, která vznikla spojením dvou menších bílých trpaslíků. Po spojení došlo k navýšení hmotnosti výsledného objektu a znovuzažehnutí termojaderné fúze. Více hmotnosti totiž hvězdě umožňuje spojovat ve fúzi těžší prvky a ještě těžší prvky vytvářet. I toto palivo však brzy dojde a hvězda projde další proměnou. Tentokrát je už ale dost masivní na to, aby explodovala v supernově a vznikla z ní neutronová hvězda.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Bílí trpaslíci

První exoplaneta objevená v okolí binární hvězdy s bílým trpaslíkem má hmotnost 13 Jupiterů

10. 4. 2019

První exoplaneta objevená v okolí binární hvězdy s bílým trpaslíkem má hmotnost 13 JupiterůBrazilským astronomům se podařilo nalézt první evidenci o exoplanetě, která obíhá binární hvězdu, jejíž jedna složka je hvězda po hlavní posloupnosti. Konkrétně se jedná o dvojhvězdu KIC 10544976 v souhvězdí Labutě, což je oblast, kterou zkoumal teleskop Kepler. Hvězda se skládá z červeného a bílého trpaslíka a planeta, která ji obíhá by měla mít 13násobek hmotnosti planety Jupiter. Výsledky výzkumu týmu vedeného Leonardem Andrade de Almeidou byly publikovány v magazínu Astronomical Journal.

celý článek

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 1. 2019

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesuAnalýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

celý článek

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

12. 10. 2018

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíkaV červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na povrch bílého trpaslíka dopadá materiál, který znovu zažehne termojadernou fúzi. Podle nové studie však šlo o zcela jiný jev: kolizi hnědého a bílého trpaslíka, naznačují to pozorování submilimetrovou radiovou observatoří ALMA.

celý článek

Analýza nitra bílého trpaslíka přinesla nečekaný závěr - jeho jádro je příliš velké a plné kyslíku

15. 1. 2018

Analýza nitra bílého trpaslíka přinesla nečekaný závěr - jeho jádro je příliš velké a plné kyslíkuSeismická analýza bílého trpaslíka KIC 08626021 (J192904.6+444708) vzdáleného 1 375 světelných let ukázala, že jeho složení neodpovídá předpokladům pro tento typ hvězdy. Jádro tohoto trpaslíka je podle údajů naměřených vesmírným teleskopem Kepler až o 40 % větší než předpovídá současná teorie o vývoji hvězd a s větším podílem kyslíku. Na studii publikované v magazínu Nature se podílelo na 300 expertů z celého světa, vedoucím autorem je Noemi Giammichelová a Gilles Fontaine.

celý článek

Astronomové pozorovali v Malém Magellanově oblaku jednu z nejzářivějších nov

16. 10. 2017

Astronomové pozorovali v Malém Magellanově oblaku jednu z nejzářivějších novV Malém Magellanově oblaku pozorovali před rokem astronomové hvězdu SMCN 2016-10a, následnou analýzou došli k závěru, že se jedná o dosud nejjasnější pozorovanou novu v této nám velmi blízké galaxii a zároveň jednu z nejjasnějších zaznamenaných vůbec. Jde také o první pozorovanou novu v Malém Magellanově oblaku od roku 2012.

celý článek

Tajemství supernovy SNR 0509-67,5 bylo odhaleno, vznikla srážkou dvou bílých trpaslíků

13. 1. 2012

Tajemství supernovy SNR 0509-67,5 bylo odhaleno, vznikla srážkou dvou bílých trpaslíkůPo dlouhé čtyři dekády se astronomové snažili přijít na to, co dalo vzniknout supernově, která po sobě zanechala pozůstatky exploze označované jako SNR 0509-67,5. Analýzou barvy světla pocházejícího ze supernovy byli schopni určit, že se jedná o typ Ia, který vzniká v binárních systémech. Druhá hvězda se ale v blízkosti středu SNR 0509-67,5 nenachází, mělo by tedy jít o srážku dvou hvězd, protože jiné vysvětlení neexistuje. Alespoň tak to prezentují v dnešním vydání magazínu Nature astronomové pod vedením Bradleyho Schaefera.

celý článek

Jaký je život hvězd? Od zrodu přes supernovy až po černé díry

10. 12. 2011

Jaký je život hvězd? Od zrodu přes supernovy až po černé díryI když se nám to za náš krátký lidský život může zdát, hvězdy nejsou neměnné žhnoucí koule. Od svého zrodu se vyvíjí v několik různých druhů od trpaslíků až po veleobry, mají různé barvy a také zanikají několika možnými způsoby od klidného rozplynutí až po ty největší exploze ve vesmíru. Znalosti lidstva o životě hvězd se v posledních letech rozrostly jednak díky stále podrobnějšímu studiu naší vlastní hvězdy a jednak díky pozorování vzdálených hvězd stále silnějšími a přesnějšími teleskopy.

celý článek