NASA v příštím roce ukončí provoz infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer

31. 5. 2019
Spitzer Teleskopy

Poté, co se nepřihlásil žádný zájemce o financování provozu vesmírného teleskopu Spitzer, rozhodla NASA o jeho vyřazení z provozu začátkem příštího roku. V loňském roce stál provoz 11 milionů dolarů, které už NASA v novém rozpočtu nemá k dispozici. Spitzerův vesmírný teleskop je jednou ze čtveřice velkých vesmírných observatoří společně s teleskopy Hubble, Chandra (rentgen) a Compton (gama záření).

Spitzerův vesmírný teleskop

Spitzerův vesmírný teleskop - Spitzer je infračervený vesmírný teleskop vyslaný do vesmíru v roce 2003 NASA. Jeho misí je studium exoplanet a hlubokého vesmíru v infračerveném spektru.



Infračervený teleskop Spitzer vyletěl do vesmíru v roce 2003 a jeho úkolem bylo zkoumání nejchladnějších objektů ve vesmíru. Vezl proto s sebou na palubě tekuté helium, které mělo pomáhat s chlazením některých jeho přístrojů. Po vyčerpání helia využíval teleskop pouze instrumenty, které chlazení nevyžadovaly. Primární mise teleskopu skončila v roce 2009, pozorování však pokračovala dál.

Teleskop Spitzer obíhá Slunce po vlastní oběžné dráze ve stejné vzdálenosti jako Země a je stále funkční. Jeho vzdálenost od naší planety se však neustále zvyšuje, což snižuje datový tok z teleskopu na Zemi. 

Úspěchy teleskopu Spitzer

Vybrané příklady vědeckých objevů umožněných daty z teleskopu Spitzer.
  • 2004: Pozorování nejmladší hvězdy (L1014)
  • 2005: první pozorování světla z exoplanety (konkrétně planety HD 209458b a TrES-1b)
  • 2007: První zmapování teplot v atmosféře exoplanety (HD 189733b)
  • 2009: Pomocí teleskopu Spitzer byl objeven nový prstenec Saturnu (Phoebe Ring)
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Spitzer

Exoplaneta Gliese 3470 b je první superzemí, u které bylo zjištěno složení atmosféry

6. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Exoplaneta Gliese 3470 b je první superzemí, u které bylo zjištěno složení atmosféryExoplaneta Gliese 3470 b se nachází u červeného trpaslíka Gliese 3470 ve vzdálenosti asi 96 světelných let. Jedná se o druh planety přezdívaný superzemě - skalnaté planety několikrát větší než Země a zároveň menší než plynní obři. Podobná planeta ve sluneční soustavě není, ale podle doposud objevených exoplanet se zdá, že by mohlo jít o běžný typ planet v naší galaxii. Vědcům se nyní s pomocí teleskopů Spitzer a Hubble podařilo poprvé zjistit složení atmosféry takové planety.

celý článek

Pozorování teleskopem Spitzer nastavilo limity na maximální velikost mezihvězdné planetky Oumuamua

19. 11. 2018

Pozorování teleskopem Spitzer nastavilo limity na maximální velikost mezihvězdné planetky OumuamuaJedním z teleskopů, které pozorovaly mezihvězdný objekt Oumuamua při průletu sluneční soustavou, byl také vesmírný infračervený teleskop Spitzer. Alespoň se o to pokoušel, pozorování totiž nepřineslo žádné výsledky. I to však může vědcům posloužit jako cenná data, protože Spitzer dokáže detekovat objekty od určité velikosti, které planetka Oumuamua zřejmě nedosáhla. Vědci tak mají další střípek do skládačky, která odhaluje tajemství objektu, který loni přiletěl do sluneční soustavy od jiné hvězdy.

celý článek

Nejpodrobněji prozkoumaná atmosféra exoplanety: obsahuje nečekaně velké množství vody

3. 3. 2018

Nejpodrobněji prozkoumaná atmosféra exoplanety: obsahuje nečekaně velké množství vodyMezinárodní tým astronomů prozkoumal pomocí vesmírných teleskopů Hubble a Spitzer a dalších pozemních observatoří exoplanetu WASP-39b a našel v její atmosféře velké množství vody. Pomocí spektrální analýzy světla její mateřské hvězdy při přechodu planety před ní se vědcům podařilo získat nejdetailnější data o atmosféře vzdálené exoplanety. Na jejich základě nyní vědci odhadují, jak mohla planeta vzniknout a jak se během své existence vyvíjela.

celý článek

Horký Jupiter s nezvyklými větry a nepředpokládaným nejteplejším místem na planetě

31. 1. 2018

Horký Jupiter s nezvyklými větry a nepředpokládaným nejteplejším místem na planetěKdyž astronomové zkoumaly v detailu planetu CoRoT-2b, zjistili, že její nejteplejší místo se nachází jinde než čekali. Jde o tzv. horký Jupiter, tedy plynného obra, který obíhá velmi blízko svojí mateřské hvězdě. Podobný typ exoplanet je poměrně běžný (možná proto, že je relativně jednoduché takové planety objevit), nejteplejší místa však bývají zcela jinde než bylo zjištěno u CoRoT-2b. Objev byl učiněn vědci z McGill University prostřednictvím pozorování teleskopem Spitzer.

celý článek

Astronomové našli pomocí gravitační čočky doposud nejvzdálenější galaxii pozorovanou v detailu

16. 1. 2018

Astronomové našli pomocí gravitační čočky doposud nejvzdálenější galaxii pozorovanou v detailuAstronomům se s pomocí vesmírných teleskopů Hubble a Spitzer podařilo detailně zachytit na snímku doposud nejvzdálenější galaxii. Nově objevený objekt je pojmenovaný SPT0615-JD a existoval v období, kdy byl vesmír starý pouhých 500 milionů let (Země je stará asi 4,5 miliardy let). K objevu byla využita gravitační čočka - kupa galaxií SPT-CL J0615-5746 v popředí, která vzdálený objekt zvětšila jako lupa.

celý článek

Snímky z teleskopů Hubble a Spitzer daly vzniknout animaci simulující průlet mlhovinou v souhvězdí Orion

14. 1. 2018

Snímky z teleskopů Hubble a Spitzer daly vzniknout animaci simulující průlet mlhovinou v souhvězdí OrionOrion je jedno z nejznámějších souhvězdí noční oblohy, rozpozná jej snad každý. V jeho spodní části je okem viditelná mlhovina, ve které se rodí nové hvězdy, je od Země vzdálená asi 1 600 světelných let, široká asi 30. Kombinací snímků z vesmírných teleskopů Hubble a Spitzer vznikla animace, která simuluje průlet touto mlhovinou.

celý článek

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děr

10. 6. 2013

Vědci s pomocí nové mapy vesmíru zkoumají první galaxie a vznik prvních černých děrPorovnáním infračervených a rentgenových pozorování stejné části oblohy se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo získat důkaz o existenci množství černých děr už v raném stádiu vývoje vesmíru. Data z infračerveného teleskopu Spitzer a rentgenové observatoře Chandra posloužila jako základ nově vzniklé mapy oblasti označované jako Extended Groth Strip. Astronomové zjistili, že 20 % infračervených zdrojů je společných s těmi rentgenovými, za kterými mají stát černé díry.

celý článek