NASA v příštím roce ukončí provoz infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer

31. 5. 2019
Spitzer Teleskopy

Poté, co se nepřihlásil žádný zájemce o financování provozu vesmírného teleskopu Spitzer, rozhodla NASA o jeho vyřazení z provozu začátkem příštího roku. V loňském roce stál provoz 11 milionů dolarů, které už NASA v novém rozpočtu nemá k dispozici. Spitzerův vesmírný teleskop je jednou ze čtveřice velkých vesmírných observatoří společně s teleskopy Hubble, Chandra (rentgen) a Compton (gama záření).

Vesmírný teleskop Spitzer

Vesmírný teleskop Spitzer Spitzer byl infračervený vesmírný teleskop vyslaný do vesmíru v roce 2003 NASA. Jeho misí bylo primárně studium exoplanet a hlubokého vesmíru v infračerveném spektru. Teleskop ukončil svou misi v lednu 2020.



Infračervený teleskop Spitzer vyletěl do vesmíru v roce 2003 a jeho úkolem bylo zkoumání nejchladnějších objektů ve vesmíru. Vezl proto s sebou na palubě tekuté helium, které mělo pomáhat s chlazením některých jeho přístrojů. Po vyčerpání helia využíval teleskop pouze instrumenty, které chlazení nevyžadovaly. Primární mise teleskopu skončila v roce 2009, pozorování však pokračovala dál.

Teleskop Spitzer obíhá Slunce po vlastní oběžné dráze ve stejné vzdálenosti jako Země a je stále funkční. Jeho vzdálenost od naší planety se však neustále zvyšuje, což snižuje datový tok z teleskopu na Zemi. 

Úspěchy teleskopu Spitzer

Vybrané příklady vědeckých objevů umožněných daty z teleskopu Spitzer.
  • 2004: Pozorování nejmladší hvězdy (L1014)
  • 2005: první pozorování světla z exoplanety (konkrétně planety HD 209458b a TrES-1b)
  • 2007: První zmapování teplot v atmosféře exoplanety (HD 189733b)
  • 2009: Pomocí teleskopu Spitzer byl objeven nový prstenec Saturnu (Phoebe Ring)
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Spitzer

Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančí

30. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančíAstronomům se podařilo podrobně zmapovat vzájemný pohyb dvou supermasivních černých děr. V nesourodém páru extrémně masivní černé díry a menšího partnera dochází ke zdánlivě nepravidelným zábleskům detekovatelným ze Země. Nové simulace ukazují, že jde o krásnou synchronizaci pohybu dvou masivních těles.

celý článek

NASA ukončila provoz Infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer

31. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA ukončila provoz Infračerveného vesmírného teleskopu SpitzerVe čtvrtek večer místního času ukončila NASA provoz vesmírného teleskopu Spitzer. Toto zařízení fungovalo víc než 16 let a zkoumalo vesmír v infračervené části elektromagnetického spektra. Teleskop Spitzer byl nejcitlivější infračervené zařízení, které se kdy dostalo do vesmíru, od příštího roku by toto prvenství měl převzít nový teleskop Jamese Webba.

Vesmírný teleskop TESS našel svou první exoplanetu podobnou Zemi v obyvatelné zóně

10. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop TESS našel svou první exoplanetu podobnou Zemi v obyvatelné zóněVesmírný teleskop TESS, který se soustředí na hledání blízkých exoplanet, našel svůj první úlovek velikosti Země v obyvatelné zóně hvězdy. Exoplaneta TOI 700 d obíhá malou hvězdu v takové vzdálenosti, která by za vhodných podmínek mohla umožnit existenci kapalné vody na jejím povrchu. Samotná velikost planety a vzdálenost od hvězdy však ještě neznamenají, že je planeta obyvatelná. Podobných planet však zatím nebylo nalezeno mnoho.

celý článek

Blízká exoplaneta LHS 3844b je více než dvakrát těžší než Země, zřejmě ale nemá žádnou atmosféru

12. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Exoplaneta LHS 3844b byla objevena v roce 2018 vesmírným teleskopem TESS u malého červeného trpaslíka ve vzdálenosti zhruba 49 světelných let. Má zhruba 2x větší hmotnost než Země a dalo by se tak očekávat, že má dostatečnou gravitaci, aby si udržela vlastní atmosféru. Zřejmě se však nachází příliš blízko svojí hvězdě, která ji o atmosféru připravila a připomíná tak spíše Merkur nebo Měsíc, které žádnou výraznou atmosféru nemají.

celý článek

Exoplaneta Gliese 3470 b je první superzemí, u které bylo zjištěno složení atmosféry

6. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Exoplaneta Gliese 3470 b je první superzemí, u které bylo zjištěno složení atmosféryExoplaneta Gliese 3470 b se nachází u červeného trpaslíka Gliese 3470 ve vzdálenosti asi 96 světelných let. Jedná se o druh planety přezdívaný superzemě - skalnaté planety několikrát větší než Země a zároveň menší než plynní obři. Podobná planeta ve sluneční soustavě není, ale podle doposud objevených exoplanet se zdá, že by mohlo jít o běžný typ planet v naší galaxii. Vědcům se nyní s pomocí teleskopů Spitzer a Hubble podařilo poprvé zjistit složení atmosféry takové planety.

celý článek

Pozorování teleskopem Spitzer nastavilo limity na maximální velikost mezihvězdné planetky Oumuamua

19. 11. 2018

Pozorování teleskopem Spitzer nastavilo limity na maximální velikost mezihvězdné planetky OumuamuaJedním z teleskopů, které pozorovaly mezihvězdný objekt Oumuamua při průletu sluneční soustavou, byl také vesmírný infračervený teleskop Spitzer. Alespoň se o to pokoušel, pozorování totiž nepřineslo žádné výsledky. I to však může vědcům posloužit jako cenná data, protože Spitzer dokáže detekovat objekty od určité velikosti, které planetka Oumuamua zřejmě nedosáhla. Vědci tak mají další střípek do skládačky, která odhaluje tajemství objektu, který loni přiletěl do sluneční soustavy od jiné hvězdy.

celý článek

Nejpodrobněji prozkoumaná atmosféra exoplanety: obsahuje nečekaně velké množství vody

3. 3. 2018

Nejpodrobněji prozkoumaná atmosféra exoplanety: obsahuje nečekaně velké množství vodyMezinárodní tým astronomů prozkoumal pomocí vesmírných teleskopů Hubble a Spitzer a dalších pozemních observatoří exoplanetu WASP-39b a našel v její atmosféře velké množství vody. Pomocí spektrální analýzy světla její mateřské hvězdy při přechodu planety před ní se vědcům podařilo získat nejdetailnější data o atmosféře vzdálené exoplanety. Na jejich základě nyní vědci odhadují, jak mohla planeta vzniknout a jak se během své existence vyvíjela.

celý článek