Teleskop Subaru objevil na 1800 nových supernov, pomohou zpřesnit měření rozpínání vesmíru

3. 6. 2019
Supernovy Japonsko

Japonský teleskop Subaru nově vybavený citlivým snímačem Hyper Suprime-Cam objevil za posledních 6 měsíců 1 800 nových supernov. Mezi nimi je i 5 velmi zářivých supernov (superluminous supernova) a 400 supernov typu Ia, z nichž 58 se nachází ve vzdálenosti více než 8 miliard světelných let. Tyto výsledky nyní pomohou vědcům zpřesnit hubblovu konstantu popisující rozpínání vesmíru.

Supernova 1987A

Supernova 1987A -



Supernovy typu Ia mají konstantní maximální zářivost, astronomové tak mohou snadno vypočítat, jak daleko se nacházejí. Díky této informací pak mohou pomocí dopplerova efektu zjistit, jak rychle se od nás vzdalují a odhadnout tak rozpínání vesmíru.

Rozpínání vesmíru

Rozpínání vesmíru měří hubblova konstanta, která udává o kolik kilometrů za sekundu se rozšíří prostor jednoho megaparseku (3,26 milionů světelných let). 

Rok Metoda Výsledek
km/s/Mpc
1929 Edwin Hubble potvrdil, že se vesmír rozpíná. Konstantu rozpínání tehdy určil na 500 km/s na megaparsek, takto vysoká byla kvůli různým nepřesnostem při měření. 500
1950´s Zpřesnění hubblovy konstanty. 70
1990´s Potvrzení zrychlující se expanze vesmíru, temná energie se stává nejpřijímanějším vysvětlením tohoto zrychlování.
2001-2010 Americká vesmírná sonda WMAP změřila hubblovu konstantu pozorováním reliktního záření po velkém třesku. 68-70
2009-2013 Evropská vesmírná sonda Planck naměřila ještě nižší hodnoty hubblovy konstanty podobnou metodou jako WMAP. 67-68
2016 Měření rychlosti vzdalování supernov typu Ia od Země. 72-75
2017 Na prvních několika detekovaných gravitačních vlnách bylo ověřeno, že lze rozpínání vesmíru odvodit také tímto způsobem, hodnoty jsou však zatím velmi nepřesné (62-82 km/s na megaparsek) a vyžadují více detekcí gravitačních vln. 62-82
2018 Hodnoty odvozené z pozorování cepheid potvrzují nesouvislost mezi měřeními mikrovlnného záření a pozorování hvězd a supernov.
2019 Pozorování světla vzdálených kvazarů, jejichž světlo bylo rozděleno gravitační čočkou. 72,5
2019 Zpřesnění měření pomocí pozorování cepheid Hubblovým teleskopem. 74,03
2019 Měření pomocí pozorování červených obrů Hubblovým teleskopem. 70
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnes

10. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnesBílí trpaslíci jsou zbytky hvězd, ve kterých už neprobíhá termojaderná fúze. Nestane-li se jinak pomalu, po miliardy let chladnou a pohasínají. Často se ale jinak stane - pokud je v jejich blízkosti jiná hvězda, vysávají z ní postupně materiál a dosáhnou-li zhruba 1,4násobku hmotnosti Slunce, na krátko se v nich zažehne opět termojaderná reakce a explodují v supernově. Vědci nyní zjistili, že tento limit není tak konstantní jak si mysleli - v mladším vesmíru byl zřejmě nižší.

celý článek

Astronomové objevili hvězdu, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou

5. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili novou hvězdu S5-HVS1, která se neuvěřitelnou rychlostí pohybuje Mléčnou dráhou. Jde o nejrychlejší známou hvězdu hlavní posloupnosti (tedy stále v ní ještě probíhá termojaderná reakce). Podle vědců byla hvězda urychlena na svou současnou rychlost interakcí se supermasivní černou dírou Sagittarius A* ve středu naší galaxie. Aktuálně je známo jen asi 20 hyperrychlých hvězd v naší galaxii.

celý článek

Nové objevená supernova typu Ia se liší od ostatních stejného typu, zatím není zřejmé, jak k explozi došlo

23. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nové objevená supernova typu Ia se liší od ostatních stejného typu, zatím není zřejmé, jak k explozi došloAstronomům se podařilo s pomocí tří teleskopů získat informace o unikátní supernově ASASSN-18tb. Tato supernova je typu Ia, které vznikají z bílých trpaslíků konzumujících hmotu ze sousední hvězdy. Nové údaje naznačují, že tentokrát je druhou hvězdou také bílý trpaslík. Vědci tak zatím neví, odkud se vzala dodatečná hmota, která supernovu způsobila.

celý článek

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

7. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké exploziHvězda Eta Carinae se nachází ve vzdálenosti 7,5 tisíce světelných let a v 19 století byla po krátkou dobu jednou z nejjasnějších hvězd na naší obloze. Hvězda tehdy prošla Velkou erupcí, při které se její svítivost na několik let výrazně navýšila. Detailní snímky z dnešní doby ukazují, jak hvězda vyvrhuje množství materiálu do svého okolí a postupně míří k supernově, která bude jasně viditelná i ze Země. Na nových snímcích z teleskopu Hubble nyní vědci také pozorují materiál, který tam doposud pozorován nebyl.

celý článek

Astronomům se podařilo teprve podruhé najít zdroj tajemného rychlého radiového pulzu FRB

30. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo teprve podruhé najít zdroj tajemného rychlého radiového pulzu FRBRychlé rádiové pulzy (Fast Radio Bursts, FRB) byly objeveny teprve v roce 2007 a doposud není jisté, co je způsobuje. Až v posledních měsících se jako pravděpodobné začaly jevit supernovy, ve kterých vznikají magnetary - neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem. Klíčem k rozpoznání zdroje signálu je poznání jeho zdroje, to se všák zatím podařilo u jediného z několika desítek signálů. Nyní vědci přišli s druhým případem, kdy poznali odkud k nám FRB signál přišel.

celý článek

Nejenergetičtější zaznamenané fotony pocházejí z Krabí mlhoviny

29. 6. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nejenergetičtější zaznamenané fotony pocházejí z Krabí mlhovinyTýmu vědců pracujícím s observatoří Tibet Air Shower Gamma Collaboration (TASGC) se podařilo detekovat zatím nejenergetičtější fotony v historii. Pochází z Krabí mlhoviny, což je pozůstatek exploze supernovy ve vzdálenosti asi 6 500 světelných let. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Physical Review Letters.

celý článek

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíků

31. 5. 2019

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíkůAstronomům se podařilo v datech z družice WISE identifikovat zvláštní objekt v jádru mlhoviny J005311. Běžně se uprostřed takových mlhovin vyskytují bílí trpaslíci - zbytky jádra hvězdy, které mlhovinu zevnitř osvětlují. Uprostřed J005311 se však nachází objekt, který nezáří v optickém spektru, jak je pro bílé trpaslíky běžné, ale pouze v infračerveném. Mohlo by se jednat o výsledek spojení dvou menších bílých trpaslíků - vzácný objekt, kterých může být v naší galaxii pouze jednotky kusů.

celý článek