U milisekundového pulzaru PSR J0952−0607 byly detekovány pulzy gama záření

6. 6. 2019
Neutronové hvězdy Fermi (teleskop)

Mezinárodní tým astronomů oznámil detekci pulzů gama zření u milisekundového pulzaru PSR J0952−0607. Jedná se o neutronovou hvězdu, která se kolem svojí osy otočí za kratší dobu než 30 milisekund. Podle vědců by tyto objekty mohly vznikat v binárních systémech, kdy neutronová hvězda konzumuje materiál z druhé hvězdy, což ji roztáčí do stále vyšších rychlostí. Nové informace by mohly vnést světlo do charakteristik neutronových hvězd obecně.

Neutronová hvězda

Neutronová hvězda - Neutronová hvězda (nebo také pulzar) často rotuje velmi vysokou rychlostí a ze dvou protilehlých míst z ní vychází intenzivní radiace. Neutronové hvězdy tak zdánlivě blikají v pravidelných intervalech.



Hvězda PSR J0952−0607 byla objevena teprve v roce 2017. Jde o neutronovou hvězdu označovanou jako černá vdova, protože druhá část tohoto páru je hvězda s nízkou hmotností (kolem 2 % hmotnosti Slunce).

Kromě detekce gama záření se astronomům vedeným Larsem Niederem podařilo upřesnit některé parametry této hvězdy. Pulzar například vykazuje dvě maxima záření oddělená od sebe zhruba 0,2 rotace. Měření také naznačují nízké povrchové magnetické pole, které by nemělo překračovat hodnoty 82 milionů G, což tento pulzar řadí mezi desítku známých objektů s takto nízkou hodnotou.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

Tajemné rádiové pulzy z hlubokého vesmíru by mohly pocházet z magnetarů vzniklých v zářivých supernovách

13. 5. 2019

Tajemné rádiové pulzy z hlubokého vesmíru by mohly pocházet z magnetarů vzniklých v zářivých supernováchRychlé rádiové pulzy (Fast Radio Bursts, FRBs) jsou intenzivní záblesky elektromagnetické radiace v rádiovém spektru, které k nám přicházejí ze vzdáleného vesmíru. Poprvé byly detekovány teprve v roce 2007 a doposud není zřejmé, co je způsobuje. Podle nové studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal Letters, by to mohly být extrémně zářivé supernovy, ve kterých vznikají magnetary - neutronové hvězdy s velmi silným magnetickým polem.

celý článek

Astronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdy

27. 4. 2019

Astronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdyGravitační vlny včera možná přinesly první pozorování černé díry, jak pohlcuje neutronovou hvězdu. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o první evidenci o existenci podobných binárních systémů ve vesmíru. Tyto zprávy přicházejí pouhý den po detekci teprve druhé kolize neutronových hvězd. Vědci aktuálně ještě sbírají další informace o těchto nových událostech, které detekovaly nedávno aktualizované observatoře LIGO a Virgo gravitačních vln v Americe a Evropě.

celý článek

Astronomové pozorovali vznik magnetaru v kolizi neutronových hvězd. Tentokrát bez gravitačních vln

14. 4. 2019

Astronomové pozorovali vznik magnetaru v kolizi neutronových hvězd. Tentokrát bez gravitačních vlnVědcům se podařilo prostřednictvím vesmírného teleskopu Chandra detekovat záblesk rentgenového záření, který indikuje kolizi dvou neutronových hvězd. V této kolizi zřejmě vznikla nová neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem - magnetar. Tato nově pozorovaná událost má podobné znaky jako kolize neutronových hvězd detekovaná v roce 2017 prostřednictvím gravitačních vln.

celý článek

Magnetar, který před deseti lety přestal vysílat rádiové vlny, se opět ozval

15. 3. 2019

Magnetar, který před deseti lety přestal vysílat rádiové vlny, se opět ozvalMagnetary jsou neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem, doposud jich bylo objeveno 23. Rozklad magnetických polí v magnetaru vytváří emise vysokoenergetické elektromagnetické radiace ve formě gama nebo rentgenového záření nebo také rádiových vln. Magnetar s označením XTE J1810–197 byl objeven v roce 2004 a je jedním ze čtyř známých magnetarů s rádiovými emisemi. Tyto emise však v roce 2008 ustaly, objevily se znovu až v prosinci loňského roku.

celý článek

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díry

11. 1. 2019

Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díryLoni v červenci zaznamenaly vesmírné i pozemní observatoře unikátní událost, šlo o záblesk asi 10x silnější než běžná supernova. Vědci však doteď přesně neví, co tuto událost mohlo způsobit, nic podobného totiž doteď nezpozorovali. Existují dvě hlavní teorie vysvětlující. co záblesk způsobilo, ke každé z noci byla publikována vědecká studie. Podle první teorie mohlo jít o vznik četné díry, nebo neutronové hvězdy za specifických podmínek, podle druhé teorie mohlo dojít k roztrhání hvězdy černou dírou.

celý článek

Vědci objevili nejmladší známý pulzar v Mléčné dráze, má 500 let

25. 10. 2018

Vědci objevili nejmladší známý pulzar v Mléčné dráze, má 500 letVědci s pomocí rentgenové observatoře Chandra vypočítali stáří nejmladšího známého pulzaru v Mléčné dráze. Jde o neutronovou hvězdu Kes 75, která se nachází uprostřed oblaku materiálu, který zůstal po explozi supernovy ve vzdálenosti asi 19 tisíc světelných let. Díky dlouhodobému pozorování tohoto objektu vědci určili, jak rychle se rozpíná mlhovina obklopující rychle rotující neutronovou hvězdu, a vypočítali, že supernova explodovala někdy před 500 lety (respektive světlo z této exploze dorazilo před 500 lety k Zemi).

celý článek

Astronomové poprvé detekovali proud radiace od neutronové hvězdy se silným magnetickým polem

30. 9. 2018

Astronomové poprvé detekovali proud radiace od neutronové hvězdy se silným magnetickým polemAstronomové detekovali rádiové záblesky vycházející z neutronové hvězdy se silným magnetickým polem. To je chování, které neodpovídá aktuálním teoriím popisujícím neutronové hvězdy. Proudy radiace totiž vznikají v situaci, kdy hvězda konzumuje materiál ze svého okolí, a tomu by právě silné magnetické pole mělo zabránit. Výsledky výzkumu vedeného Jakobem van den Eijndenem z University of Amsterdam byly publikovány v magazínu Nature.

celý článek