Teleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírou
Supermasivní černé díry v jádrech galaxií zřejmě mají výrazný vliv na jejich vývoj. Mělo by k tomu docházet během fáze, kdy černá díra konzumuje materiál z jejího okolí a kdy rychle nabírá na hmotnosti. Silná radiace vycházející z okolí černé díry přitom vytlačuje mezihvězdné plyny ze středu galaxie a následně dochází k jejich koncentraci na jiném místě a následně ke zrodu nových hvězd. Vědci pozorovali silné větry u kvazaru J1509+0434 prostřednictvím teleskopu Gran Telescopio Canarias (GTC) na Kanárských ostrovech.
Supermasivní černá díra v galaxii NGC 5643 - Snímek jádra galaxie NGC 5643 se supermasivní černou dírou a jejím bezprostředním okolím. Červenou barvou je zvýrazněna spirála molekulárních plynů, oranžovou a modrou potom horký materiál putují od centra galaxie.
Teleskop GTC je vybaven spektrografickým přístrojem EMIR (Espectrógrafo Multiobjeto Infra-Rojo), který analyzuje infračervené světlo snímané teleskopem. Na teleskopu byl instalován v roce 2016 a od té doby už bylo publikováno několik vědeckých studií vycházejících z dat z tohoto přístroje. Poslední z nich je z magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society Letters. Instrument EMIR vědcům umožnil studovat větry ionizovaných a molekulárních plynů u kvazaru J1509+0434. Jde o aktivní jádro blízké galaxie, které se podobá jiným podobným objektům ve větší vzdálenosti. Podle studie jsou ionizované větry rychlejší než molekulární a dosahují rychlosti až 1 200 km/s. Výsledky chtějí vědci potvrdit pomocí observatoře ALMA. Následně chtějí studovat další podobné supermasivní černé díry a získat data za větší vzorek objektů. Tato pozorování potom vědci porovnají s mírou zrodu nových hvězd u těchto galaxií a ověří hypotézu, že aktivní galaktické jádro má vliv na zrod nových hvězd v galaxii.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Černé díry
Astronomové poprvé pozorovali disk chladnější hmoty v blízkosti černé díry v jádru Mléčné dráhy
Kolem supermasivní černé díry ve středu naší galaxie rotují hvězdy a také oblaka plynů a drobných částic. Doposud se astronomům podařilo kromě hvězd pozorovat pouze velmi horká oblaka, která dosahují teplot 10 milionů °C a září silně v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. Chladnější plyny zatím unikaly našim teleskopům, dokud se na oblast nezaměřila výkonná rádiová observatoř ALMA. Výsledky pozorování byly publikovány v magazínu Nature.
Doposud nejdetailnější simulace černé díry pomohla vyřešit záhadu sklonu akrečního disku
Mezinárodní tým astronomů vedený Matthew Liskou vytvořil simulaci černé díry s doposud nejvyšším rozlišením. Podařilo se jim potvrdit předpovídané chování černých děr a akrečních disků - regionů materiálu, který kolem černých děr rotuje. Jedním ze závěrů studie publikované v magazínu Nature je potvrzení Bardeen-Pettersonova efektu, který předpovídá srovnání vnitřní části akrečního disku s rotací černé díry.
celý článekAstronomové možná poprvé zachytili gravitační vlny vzniklé při kolizi černé díry a neutronové hvězdy
Gravitační vlny včera možná přinesly první pozorování černé díry, jak pohlcuje neutronovou hvězdu. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o první evidenci o existenci podobných binárních systémů ve vesmíru. Tyto zprávy přicházejí pouhý den po detekci teprve druhé kolize neutronových hvězd. Vědci aktuálně ještě sbírají další informace o těchto nových událostech, které detekovaly nedávno aktualizované observatoře LIGO a Virgo gravitačních vln v Americe a Evropě.
Teleskop o velikosti celé planety poprvé vyfotil detail černé díry
Černou díru už z definice není možné vyfotit, je tak masivní, že její gravitace pohltí nejen veškerou hmotu v její blízkosti, ale i světlo. Co však vyfotit lze, je její bezprostřední okolí, konkrétně hranice horizontu události. A právě to se podařilo unikátnímu projektu s názvem Event Horizon Telescope (Teleskop Horizontu Události), který propojil zařízení z několika kontinentů a vědce ze 40 zemí.
Astronomové ke svém překvapení objevilli 83 supermasivních černých děr v raném vesmíru
Astronomové z Japonska, Taiwanu a USA objevili 83 nových kvazarů, tedy aktivních supermasivních černých děr v jádrech galaxií, které pozorují v době, kdy byl vesmír starý méně než 1 miliardu let. Vědce překvapuje, že takto masivní objekty existovaly už tak brzy po velkém třesku. Z tohoto období byly sice kvazary už dříve pozorovány, ne však v takovém množství. Výsledky výzkumu byly publikovány hned v pěti různých studiích ve vědeckých magazínech Astrophysical Journal a Publications of the Astronomical Observatory of Japan.
Budoucí observatoř gravitačních vln ve vesmíru by mohla odhalit teoretické ultralehké bosony
Mezinárodní vědecký tým svými výpočty odhalil, že budoucí vesmírné observatoře gravitačních vln by mohly být schopny potvrdit existenci ultralehkých bosonů. Tyto teoretické částice by se mohly formovat v blízkosti horizontu události černých děr, nad kterými by vytvářely oblaka. Teoreticky by mělo být možné detekovat změny v gravitačních vlnách, které tato oblaka způsobují, budou k tomu však nutné extrémně citlivé observatoře budoucnosti.
Astronomům se podařilo změřit smrštění korony černé díry
Pomocí teleskopu NICER umístěného na Mezinárodní vesmírné stanici se vědcům podařilo zmapovat bezprostřední okolí nedaleké stelární černé díry MAXI J1820+070. Analýzou rentgenového záření, které vychází z těsné blízkosti horizontu události, změřili smrštění tloušťky korony ze 160 kilometrů na asi 16 během několika měsíců. Tento výzkum pomáhá vědcům lépe pochopit chování materiálu zachyceného gravitací černých děr.