Teleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírou
Supermasivní černé díry v jádrech galaxií zřejmě mají výrazný vliv na jejich vývoj. Mělo by k tomu docházet během fáze, kdy černá díra konzumuje materiál z jejího okolí a kdy rychle nabírá na hmotnosti. Silná radiace vycházející z okolí černé díry přitom vytlačuje mezihvězdné plyny ze středu galaxie a následně dochází k jejich koncentraci na jiném místě a následně ke zrodu nových hvězd. Vědci pozorovali silné větry u kvazaru J1509+0434 prostřednictvím teleskopu Gran Telescopio Canarias (GTC) na Kanárských ostrovech.
Supermasivní černá díra v galaxii NGC 5643 Snímek jádra galaxie NGC 5643 se supermasivní černou dírou a jejím bezprostředním okolím. Červenou barvou je zvýrazněna spirála molekulárních plynů, oranžovou a modrou potom horký materiál putují od centra galaxie.
Teleskop GTC je vybaven spektrografickým přístrojem EMIR (Espectrógrafo Multiobjeto Infra-Rojo), který analyzuje infračervené světlo snímané teleskopem. Na teleskopu byl instalován v roce 2016 a od té doby už bylo publikováno několik vědeckých studií vycházejících z dat z tohoto přístroje. Poslední z nich je z magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society Letters. Instrument EMIR vědcům umožnil studovat větry ionizovaných a molekulárních plynů u kvazaru J1509+0434. Jde o aktivní jádro blízké galaxie, které se podobá jiným podobným objektům ve větší vzdálenosti. Podle studie jsou ionizované větry rychlejší než molekulární a dosahují rychlosti až 1 200 km/s. Výsledky chtějí vědci potvrdit pomocí observatoře ALMA. Následně chtějí studovat další podobné supermasivní černé díry a získat data za větší vzorek objektů. Tato pozorování potom vědci porovnají s mírou zrodu nových hvězd u těchto galaxií a ověří hypotézu, že aktivní galaktické jádro má vliv na zrod nových hvězd v galaxii.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Černé díry
Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děr
Vědci z Jihoafrické republiky a Indie objevili pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) novou zbytkovou radiovou galaxii. Jde o galaxii, která měla aktivní galaktické jádro (AGN), které produkovalo silné rádiové vlny, postupně se však jeho aktivita uklidnila a galaxie tak vstoupila do tzv. zbytkové fáze. Studiem těchto galaxií chtějí vědci pochopit celý cyklus života rádiových galaxií.
Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového záření
Pomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou díru obklopuje.
Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla nalezena zatím nejbližší černá díra
Astronomové v našli v souhvězdí Dalekohledu na jižní obloze doposud neznámou černou díru, která se nachází pouhých 1 000 světelných let od Sluneční soustavy. Stala se tak nejbližší známou černou dírou. Studie popisující výzkum této černé díry vyšla ve vědeckém magazínu Astronomy and Astrophysics.
Kolem jedné z nejmasivnějších známých černých děr obíhá ještě jedna menší - vědci ukázali jak kolem sebe tančí
Astronomům se podařilo podrobně zmapovat vzájemný pohyb dvou supermasivních černých děr. V nesourodém páru extrémně masivní černé díry a menšího partnera dochází ke zdánlivě nepravidelným zábleskům detekovatelným ze Země. Nové simulace ukazují, že jde o krásnou synchronizaci pohybu dvou masivních těles.
Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslík
Astronomům se podařilo identifikovat hvězdu, která se přiblížila černé díře natolik, že přišla o podstatnou část své hmoty. Zůstalo z ní jen husté jádro, které nyní pozorují prostřednictvím rentgenových paprsků. Hvězdy se s černými dírami setkávají poměrně často, zřídka se však astronomům podaří pozorovat hvězdu, která takové setkání přežije.
Gravitační vlny odhalily vzácnou kolizi lehké a těžké černé díry
Jedny z gravitačních vln zachycených v loňském roce byly podle vědců vytvořeny dosud nejrozdílnějším párem černých děr: jedna z nich byla třikrát masivnější než druhá. Tento rozdíl způsobil vznik gravitačních vln s hned několika frekvencemi.
Vědci možná objevili důkaz existence hawkingovy radiace, která jako jediná dokáže uniknout z černé díry
Astronomové zkoumající data z první známé kolize neutronových hvězd z roku 2017 objevili náznaky ozvěn, které podle nich naznačují existenci hawkingovy radiace vycházející z výsledného objektu. Tato radiace je podle teorie jediná, která by mohla unikat z černé díry a jejím prostřednictvím by tak mohlo docházet k pozvolnému vypařování černých děr. Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Niayeshem Afshordim ve vědeckém magazínu Journal of Cosmology and Astroparticle Physics.