Astronomové poprvé pozorovali disk chladnější hmoty v blízkosti černé díry v jádru Mléčné dráhy

11. 6. 2019
Černé díry ALMA Sagittarius A* Mléčná dráha

Kolem supermasivní černé díry ve středu naší galaxie rotují hvězdy a také oblaka plynů a drobných částic. Doposud se astronomům podařilo kromě hvězd pozorovat pouze velmi horká oblaka, která dosahují teplot 10 milionů °C a září silně v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. Chladnější plyny zatím unikaly našim teleskopům, dokud se na oblast nezaměřila výkonná rádiová observatoř ALMA. Výsledky pozorování byly publikovány v magazínu Nature.

Jádro Mléčné dráhy, chladnější oblaka plynů

Jádro Mléčné dráhy, chladnější oblaka plynů Snímek jádra Mléčné dráhy z observatoře ALMA, který ukazuje pohyb oblaků plynů kolem supermasivní černé díry. Načervenalé světlo naznačuje prostřednictvím dopplerova efektu hmotu, která se od nás vzdaluje, modrá potom tu, která se přibližuje.



Horké i relativně chladnější plyny rotují kolem černé díry v akrečním disku do vzdálenosti několika desítek světelných let. Relativně chladnější oblaka mezihvězdných plynů dosahují teplot kolem 10 tisíc °C. Při této teplotě generují rádiové signály, které dokáže observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) detekovat. 

Vědci odhadují, že množství vodíku v chladnějším disku kolem černé díry je zhruba desetina hmotnosti planety Jupiter.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Příliš velká černá díry hvězdné velikosti by mohla být nakonec menší

14. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Před několika týdny informoval tým čínských vědců svět o objevu masivní stelární černé díry LB-1, jejíž hmotnost nebylo snadné vysvětlit. Když se ale na problém podívali další vědci, přišli s odlišným vysvětlením pozorovaných dat, podle kterého tato černá díra nemusí dosahovat dříve avizované velikou hmotnosti. K tématu byly vydány hned tři nové vědecké studie.

celý článek

Teleskop VLT objevil v blízké galaxii hned tři supermasivní černé díry, jde o první takovou galaxii

3. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop VLT objevil v blízké galaxii hned tři supermasivní černé díry, jde o první takovou galaxiiGalaxie NGC 6240 se už na první pohled liší od ostatních. Místo relativně pravidelné spirály, jakou má Mléčná dráha, má NGC 6240 dvě zřejmá jádra zahalená množstvím prachu a slepá ramena sahající daleko od centra různými směry. Astronomové doposud předpokládali, že pozorují následek nedávného sloučení dvou masivních galaxií, kvůli prachu však nemohli proniknout do jádra galaxie. Nová pozorování teleskopem VLT nyní v jádru odhalila hned tři supermasivní černé díry, což by znamenalo, že NGC 6240 vznikla ze tří původních galaxií.

celý článek

Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknout

29. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknoutTým astronomů vedený profesorem Liu Jifengem z National Astronomical Observatory of China (NAOC) objevil v Mléčné dráze ve vzdálenosti 16 tisíc světelných let černou díru o hmotnosti zhruba 68 Sluncí (přesněji 55-79). Vědci však nepředpokládali, že by černé díry hvězdné velikosti s podobnou váhou mohly v naší galaxii existovat.

celý článek

Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než Slunce

1. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než SlunceExistuje několik druhů černých děr, patří mezi ně supermasivní černé díry v jádrech galaxií s miliardami hmotností Slunce, ale také drobné stelární černé díry o hmotnosti několika málo Sluncí. Vědcům se nyní podařilo objevit zatím nejméně masivní černou díru o hmotnosti pouhých 3,3 Sluncí (přesněji 2,6-6,1). Jde tak o další přírůstek do malé skupiny malých objektů, které není snadné spatřit.

celý článek

Neutrino s vysokou energií by mohlo pocházet z binární supermasivní černé díry

10. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

V roce 2017 se vědcům podařilo poprvé identifikovat zdroj vysokoenergetických neutrin z hlubokého vesmíru. Přišlo k nám z 3,8 miliard světelných let vzdáleného blazaru TXS 0506+056, ten však dodnes zůstává jediným zdrojem tohoto druhu neutrin a vědci zřejmě přišli na to proč: v jádru této galaxie se totiž zřejmě nachází vzácná binární supermasivní černá díra.

celý článek

Teleskop, který letos poprvé vyfotil černou díru, se chystá na první video černé díry

6. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Teleskop, který letos poprvé vyfotil černou díru, se chystá na první video černé díryOranžovo-černý snímek černé díry letos na jaře obletěl celou planetu a nadchnul nespočet lidí. K jeho pořízení bylo potřeba propojit výkonné teleskopy po celém světě do jednoho zařízení nazvaného Event Horizon Telescope. Pro další krok, pořízení pohyblivého videa, to však nestačí - vědci potřebují ještě větší počet propojených teleskopů. A právě na to získali nové finance od americké National Science Foundation (NSF).

celý článek

Vědci pozorovali zatím nejranější chvíle zničení hvězdy černou dírou

27. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci pozorovali zatím nejranější chvíle zničení hvězdy černou dírouVědcům se podařilo získat data z události, kdy černá díra roztrhala svou gravitací hvězdu. Díky flotile teleskopů, které akci pozorovaly, získali vědci zatím nejdetailnější informace ze začátku této události. Výrazně tomu pomohl také vesmírný teleskop TESS, který má sice za úkol hledat exoplanety, ale díky způsobu, jakým je hledá, má mnohem širší využití.

celý článek