Radikálně odlišný design rentgenových teleskopů umožní vidět hlouběji do vesmíru

21. 6. 2019
Teleskopy Technologie

Nový přístup ke stavbě vesmírných rentgenových teleskopů vyvinuli vědci na KTH Royal Institute of Technology in Stockholm. Na rozdíl od dnešních observatoří nevyužívá nový design k soustředění světla zrcadel, ale plastických hranolů. Tento přístup umožňuje vyvinout zařízení, které bude moci pozorovat slabší a vzdálenější rentgenové signály a nebude přitom nutné zvětšovat samotný teleskop. Výsledky práce švédských vědců byly prezentovány ve studii v magazínu Nature Astronomy.

Rentgenový teleskop

Rentgenový teleskop - Dva přístupy k designu rentgenových teleskopů. V horní části je dnes běžně používaný Wolterův typ vesmírného teleskopu se zrcadly. Ve spodní části je design nový, který využívá kombinace průhledných hranolů.



Rentgenové observatoře musí pracovat mimo Zemi, protože naše atmosféra rentgenové světlo pohlcuje. Vesmírné teleskopy tedy operují na oběžné dráze a doposud využívaly systém zakřivených zrcadel. V novém designu jsou zrcadla nahrazena soustavou průhledných krystalů, které lámou světlo jež jimi prochází.

Nový přístup mimo jiné umožní výrazně zkrátit ohniskovou vzdálenost: například americký teleskop Chandra má ohniskovou vzdálenost 10 metrů, nový teleskop by mohl mít pouhých 50 centimetrů. Díky tomu lze také zmenšit velikost samotného teleskopu a snížit tak náklady na jeho vynesení na oběžnou dráhu. Nový teleskop by také mohl sbírat víc než tisíckrát více světla než teleskopy, které jsou dnes v provozu. 

Vědci už svůj nový design otestovali v laboratorních podmínkách a v další fázi chtějí vyrobit skutečný modul pro teleskop, který by mohl letět do vesmíru.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Teleskopy

Obří čínský teleskop zachytil desítky FRB signálů z už dříve známého zdroje

8. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínský radioteleskop FAST (Five-hundred-meter Aperture Spherical Telescope), který má největší vyplněnou anténu na světě, poprvé detekoval rádiový signál FRB. Astronomové zaměřili teleskop na už známý zdroj rychlých rádiových pulzů FRB121102, který byl poprvé objeven v roce 2012 a na rozdíl od většiny ostatních FRB signálů se opakuje. Čínský teleskop, jehož anténa je vystavěná přímo do skal na jihu země, má v průměru půl kilometru a byl spuštěn v roce 2016.

celý článek

Vesmírný teleskop Jamese Webba je konečně kompletní, čeká ho ale ještě dlouhá cesta

29. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop Jamese Webba je konečně kompletní, čeká ho ale ještě dlouhá cestaObří nástupce Hubblova teleskopu je konečně pohromadě. Vědecké instrumenty, segmentové zrcadlo, nosná konstrukce a obrovský sluneční štít jsou nyní propojeny v jeden komplexní systém, který bude zkoumat vzdálený vesmír v doposud nevídaném detailu. Teleskop za téměř 10 miliard dolarů však ještě do vesmíru nepoletí, jeho let na oběžnou dráhu je naplánován až na rok 2021.

celý článek

Nově vyvinutá umělá inteligence pomáhá s detekcí tajemných rádiových signálů ve vysokém detailu

9. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci v Austrálii vyvinuli nový program, který využívá machine learning pro detekci rychlých rádiových pulzů (FRBs). Díky němu se jim podařilo zachytit ve velkém detailu už 5 nových signálů z vesmíru, u kterých zatím není jasné, co je způsobuje. Svůj výzkum australští vědci publikovali v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Rusko-německý rentgenový teleskop Spektr-RG vyletěl úspěšně do vesmíru

20. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Raketa Proton-M vynesla v minulém týdnu do vesmíru nový rentgenový teleskop Spektr-RG. Zařízení je společným projektem ruské a německé vesmírné agentury a bude zkoumat vesmír v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. Ruští vědci očekávají, že za 6 let mise najde teleskop na 3 miliony supermasivních černých děr.

celý článek

NASA v příštím roce ukončí provoz infračerveného vesmírného teleskopu Spitzer

31. 5. 2019

NASA v příštím roce ukončí provoz infračerveného vesmírného teleskopu SpitzerPoté, co se nepřihlásil žádný zájemce o financování provozu vesmírného teleskopu Spitzer, rozhodla NASA o jeho vyřazení z provozu začátkem příštího roku. V loňském roce stál provoz 11 milionů dolarů, které už NASA v novém rozpočtu nemá k dispozici. Spitzerův vesmírný teleskop je jednou ze čtveřice velkých vesmírných observatoří společně s teleskopy Hubble, Chandra (rentgen) a Compton (gama záření).

celý článek

Jedna z kamer teleskopu Hubble má problémy, pozorování vesmíru nicméně nadále pokračují

5. 3. 2019

Jedna z kamer teleskopu Hubble má problémy, pozorování vesmíru nicméně nadále pokračujíJeden ze čtyř instrumentů na palubě vesmírného teleskopu Hubble má od pátku problémy. Jedná se o přehlídkovou kameru ACS (Advanced Camera for Surveys). Podle vyjádření NASA nedošlo v minulém týdnu ke správnému načtení softwaru kamery. Fungování dalších zařízení ani operace samotného teleskopu nicméně nejsou ohroženy. Hubble je ve vesmíru už od roku 1990 a funguje výrazně déle než se původně plánovalo. Poslední chyba se objevila před pár měsíci, bylo to však na jiném zařízení.

celý článek

NASA vybrala nový vesmírný teleskop k realizaci, kromě galaxií a hvězd bude zkoumat také období krátce po velkém třesku

14. 2. 2019

NASA vybrala nový vesmírný teleskop k realizaci, kromě galaxií a hvězd bude zkoumat také období krátce po velkém třesku13. února vybrala americká vesmírná agentura novou misi k realizaci. Je jí vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer), který bude pozorovat téměř celou hvězdnou oblohu ve viditelném a infračerveném spektru. Mise byla navržena jako jedna z 9 konceptů už v roce 2016, rok na to byli vybráni dva finalisté a nyní byla vybrána mise SPHEREx, která by měla začít v roce 2023.

celý článek