Nová evropská mise by mohla zkoumat kometu nebo doposud neobjevenou mezihvězdnou planetku

22. 6. 2019
Vesmírné sondy Comet Interceptor Komety

Evropská vesmírná agentura schválila koncept mise označované jako Comet Interceptor. Vesmírná sonda bude vynesena do vesmíru společně s teleskopem ARIEL a společně s ním bude také čekat v Lagrangeově bodě L2 až astronomové objeví vhodný cíl. Jakmile bude vybrán, sonda se k němu vydá a proletí kolem něj. Ve skutečnosti půjde o tři samostatné sondy, které budou cílový objekt zkoumat z různých úhlů a vytvoří 3D mapu jeho povrchu.

Kometa 46P/Wirtanen

Kometa 46P/Wirtanen Snímek komety 46P/Wirtanen z teleskopu Hubble pořízený 13. prosince, při přibližování komety ke Slunci. Tvar koma ukazuje odkud vane Sluneční vítr, v těchto místech je oblak plynů a prachu kolem komety stlačený.



Comet Interceptor tedy zatím na rozdíl od ostatních misí nemá vybraný cíl. Vědci chtějí, aby sonda prozkoumala kometu, která doposud ještě nenavštívila vnitřní část sluneční soustavy. Takové těleso se totiž nikdy nepřiblížilo Slunci a na jeho povrchu tak zůstává původní složení z okraje sluneční soustavy. Po přiblížení Slunci totiž dochází k zahřívání komety a vypařování vody, čímž vzniká typický ocas, ale také dochází k výrazné změně složení samotné komety.

Sonda tak bude vyrobena aniž by bylo známo, kam nakonec poletí. Spolu s teleskopem ARIEL, který má zkoumat exoplanety, poletí do bodu L2, kde zakotví a bude čekat na výběr vhodného tělesa na vhodné oběžné dráze. Langrangeův bod L2 systému Země-Slunce se nachází za Zemí při pohledu od Slunce, vyrovnávají se v něm gravitační a odstředivé síly což umožňuje udržet v něm vesmírnou sondu bez vysokých nároků na palivo. Vědci očekávají, že Comet Interceptor splní svou misi do pěti let od vynesení do vesmíru.

Vědecký tým, který na misi pracuje, počítá také s možností, že by sonda letěla k mezihvězdné planetce podobné objektu Oumuamua, který navštívil sluneční soustavu před rokem. Ale to pouze za předpokladu, že by byla podobná planetka objevena a že by na svojí trajektorii byla sondou dosažitelná. Doposud byla objevena jediná planetka s prokazatelným původem mimo sluneční soustavu, není tak zřejmé, jak často budou objevována podobná tělesa.

Aktuálně se počítá se startem mise Comet Interceptor a ARIEL v roce 2028.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

25. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracováníVýzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

celý článek

Raketa Proton vynesla do vesmíru první vesmírnou sondu, která prodlouží životnost starého satelitu

9. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Raketa Proton vynesla do vesmíru první vesmírnou sondu, která prodlouží životnost starého satelituDnes, krátce po poledni vyletěla z kosmodromu Bajkonur na raketě Proton první družice, která provede servis jiné družice na oběžné dráze. Vesmírná sonda MEV 1 (Mission Extension Vehicle) byla navržena americkou společností Northrop Grumman a stane se v podstatě novou pohonnou jednotkou dosluhující družice Intelsat 901.

celý článek

NASA chce vyzkoušet výrobu družic na oběžné dráze pomocí 3D tisku

16. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA chce vyzkoušet výrobu družic na oběžné dráze pomocí 3D tiskuNASA v minulém týdnu udělila kontrakt na 73,7 milionů dolarů kalifornské společnosti Made in Space. Společnost peníze využije na přípravu prototypu družice Archinaut, která na oběžné dráze vyrobí zcela nové zařízení pomocí 3D tisku. První test by mohl proběhnout v roce 2022, kdy by mohla zařízení vynést na oběžnou dráhu raketa Electron.

celý článek

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost tepla

9. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost teplaVesmírná sonda Voyager 2 se podobně jako sesterská Voyager 1 nachází na hranici sluneční soustavy s mezihvězdným prostorem. V této oblasti pomalu končí vliv Slunce a začíná převládat vliv vnějšího vesmíru. To znamená více kosmického záření a také větší chlad. Aby mohly přístroje na palubě sondy fungovat, musí být zahřívány a to čerpá energii, se kterou je třeba šetřit. NASA proto rozhodla o odpojení jednoho z vědeckých přístrojů sondy, aby udržela ty ostatní funkční po delší dobu.

celý článek

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnu

27. 5. 2019

Do vesmíru se chystá solární plachetnice Lightsail-2, poletí na Falcon Heavy v červnuExperimentální sonda Lightsail-2 má ověřit, že lze rozpohybovat zařízení ve vesmíru pouze za pomoci fotonů ze Slunce. Sondu vyvinula nezisková organizace Planetary Society a na oběžnou dráhu Země poletí na raketě Falcon Heavy v červnu. Samotná sonda váží pouhých 5 kilogramů a má rozměry 10x10x30 centimetrů. Její solární plachta však bude mít po rozvinutí zhruba 32 metrů čtverečních.

celý článek

Společnost Rocket Lab představila vlastní družici, kterou bude nabízet svým zákazníkům

13. 4. 2019

Mladá společnost Rocket Lab po čtyřech úspěšných startech vlastní rakety Electron představila evoluci svého byznysu: družici, která může nést přístroje jejích zákazníků. Jde o upravený horní stupeň rakety Electron, který může zákazníkům ušetřit finance na vývoj vlastní sondy a má urychlit vypouštění nových satelitů na oběžnou dráhu. Společnost Rocket Lab začala s komerčními lety rakety Electron teprve loni v prosinci a soustředí se na vynášení malých satelitů a cubesatů na oběžnou dráhu Země.

celý článek

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondy

9. 4. 2019

ESA chce při misi Hera vyzkoušet autonomní řízení vesmírné sondyHlavním úkolem vesmírné sondy Hera je zkoumání následků kolize vesmírné sondy DART s malým měsícem planetky Didymos. Sekundárním cílem mise bude vyzkoušet poprvé autonomní řízení sondy, podobně jako je tomu u autonomně řízených aut. První část mise bude ještě řízená přímo ze Země, tedy operátoři sondy vyhodnotí její pozici a rychlost a pošlou sondě příkaz k zážehu jejích motorů. Lidský faktor bude po splnění první části mise eliminován a sonda bude sama rozhodovat, kdy své motory zažehne.

celý článek