U blízké mladé hvězdy byl nalezen objekt, ze kterého by mohla vzniknout nová planeta

28. 6. 2019
Hvězdy ALMA Exoplanety

Astronomové pracující s observatoří ALMA našli drobnou koncentraci prachu v disku kolem blízké mladé hvězdy TW Hydrae. Je pravděpodobné, že jde o zárodek budoucí exoplanety, šlo by tak o první podobný snímek. Planety podle astronomů vznikají právě v discích prachu kolem mladých hvězd. Zatím však není jisté, zda z detekovaného shluku hmoty nakonec vznikne planeta, nebo půjde pouze o dočasnou koncentraci prachu.

TW Hydrae, zrod planety

TW Hydrae, zrod planety Protoplanetární disk kolem hvězdy TW Hydrae. Ve výřezu je dobře pozorovatelný shluk hmoty, ze kterého by časem mohla vzniknout planeta.



Hvězda TW Hydrae je hvězda o 80 % hmotnosti Slunce vzdálená 194 světelných let v souhvězdí Hydry. Jde o nejbližší mladou hvězdu s protoplanetárním diskem, kolem které by mohly vznikat nové planety. Proces zrodu nových planet je u této hvězdy dobře pozorovatelný díky tomu, že disk lze ze Země pozorovat kolmo na jeho rovinu.

Historie objevů planet u TW Hydrae

Už v roce 2007 byla reportována evidence masivní exoplanety ve vzdálenosti asi 0,04 AU od hvězdy. Následná pozorování její existenci ale vyvrátila - pozorovaný zdánlivý radiální pohyb hvězdy byl připsán skvrnám na jejím povrchu. Nová, detailnější pozorování v následujících letech začala ukazovat na existenci mezer v protoplanetárním disku kolem hvězdy. V roce 2013 vyšla studie, podle které by mohlo docházet k formování nové planety ve vzdálenosti asi 80 AU od hvězdy. Právě v těchto místech se totiž nachází největší mezera v disku, která by mohla indikovat planetu, která materiál gravitací posbírala. Samotná planeta však zatím nalezena nebyla. V roce 2016 pak vědci reportovali možnou další planetu ve vzdálenosti 22 AU, kde se nachází další mezera v disku kolem hvězdy. Planeta, která by mezeru v disku vytvořila by mohla mít hmotnost o něco větší než Neptun. Díky stále se zvyšující citlivosti dnešních observatoří byla objevena i poslední potenciální protoplaneta. Vědci však tentokrát nevychází z mezery v disku ale z koncentrace hmoty v něm. Není však zřejmé, zda jde o formování nové planety, nebo pouhé dočasné shluknutí materiálu, které se opět rozplyne. Tato možná protoplaneta se nachází ve vzdálenosti 52 AU od hvězdy.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

18. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežítMezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

celý článek

Trojhvězdu GW Orionis obklopují prstence materiálu obíhající v různých rovinách

8. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Trojhvězdu GW Orionis obklopují prstence materiálu obíhající v různých rovináchDva vědecké týmy pracující s radiovou observatoří ALMA a teleskopem VLT v Čile prozkoumaly první známý případ protoplanetárního disku s výrazně neuspořádanými prstenci. Hned tři prstence obíhají mladou trojhvězdu GW Orionis a v budoucnosti z jejich materiálu vzniknou exoplanety. Vědce tento systém velmi zajímá, ukazuje jim totiž, jak se rodí planety v prostředí tří hvězd, které se vzájemně svou gravitací ovlivňují.

celý článek

Pozorování Hubblovým teleskopem odhalila příčinu pohasnutí hvězdy Betelgeuse ze začátku tohoto roku

17. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pozorování Hubblovým teleskopem odhalila příčinu pohasnutí hvězdy Betelgeuse ze začátku tohoto rokuPozorování vesmírným teleskopem Hubble odhalují příčinu pohasnutí jedné z nejjasnějších hvězd na noční obloze začátkem letošního roku. Hvězda Betelgeuse koncem loňského a začátkem tohoto roku zářila o desítky procent slaběji, než je běžné. Podle nového výzkumu to bylo způsobeno oblakem materiálu vyvrženého z hvězdy, který zablokoval část jejího světla.

celý článek

Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla

16. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.

celý článek

U mladé hvězdy ve vzdálenosti 30 světelných let byla objevena exoplaneta velikosti Neptunu

25. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

U mladé hvězdy ve vzdálenosti 30 světelných let byla objevena exoplaneta velikosti NeptunuU mladé hvězdy AU Microscopii (AU Mic) se nachází exoplaneta AU Mic b o velikosti planety Neptun. V blízkosti Slunce je známo jen pár exoplanet obíhajících velmi mladou hvězdu. Tento nový objev umožní astronomům studii evoluce mladých hvězdných systémů, což jim na oplátku napoví, jak mohly vzniknout planety ve sluneční soustavě.

celý článek

První rentgenový záblesk od hvězdy v rané fázi vývoje

22. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

První rentgenový záblesk od hvězdy v rané fázi vývojeAstronomům se s pomocí vesmírného teleskopu Chandra podařilo detekovat záblesk rentgenové radiace od velmi mladé hvězdy. Nese označení HOPS 383, nachází se 1 400 světelných let daleko a až bude starší, bude se podobat Slunci. Nyní ji ale astronomové pozorují ještě s akrečním diskem materiálu, který protohvězda konzumuje. Jde o první detekci rentgenového záření od takové hvězdy v takto brzké fázi jejího vývoje.

celý článek

Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozí

4. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozíTým vědců vedený astrofyzikem Sumnerem Starrfieldem z Arizona State University zjistil, že velká část lithia v naší galaxii pochází z explozí označovaných jako klasické novy. Pro svůj výzkum vědci zkombinovali teorii, laboratorní studie a přímá pozorování. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek