U blízké mladé hvězdy byl nalezen objekt, ze kterého by mohla vzniknout nová planeta

28. 6. 2019
Hvězdy ALMA Exoplanety

Astronomové pracující s observatoří ALMA našli drobnou koncentraci prachu v disku kolem blízké mladé hvězdy TW Hydrae. Je pravděpodobné, že jde o zárodek budoucí exoplanety, šlo by tak o první podobný snímek. Planety podle astronomů vznikají právě v discích prachu kolem mladých hvězd. Zatím však není jisté, zda z detekovaného shluku hmoty nakonec vznikne planeta, nebo půjde pouze o dočasnou koncentraci prachu.

TW Hydrae, zrod planety

TW Hydrae, zrod planety - Protoplanetární disk kolem hvězdy TW Hydrae. Ve výřezu je dobře pozorovatelný shluk hmoty, ze kterého by časem mohla vzniknout planeta.



Hvězda TW Hydrae je hvězda o 80 % hmotnosti Slunce vzdálená 194 světelných let v souhvězdí Hydry. Jde o nejbližší mladou hvězdu s protoplanetárním diskem, kolem které by mohly vznikat nové planety. Proces zrodu nových planet je u této hvězdy dobře pozorovatelný díky tomu, že disk lze ze Země pozorovat kolmo na jeho rovinu.

Historie objevů planet u TW Hydrae

Už v roce 2007 byla reportována evidence masivní exoplanety ve vzdálenosti asi 0,04 AU od hvězdy. Následná pozorování její existenci ale vyvrátila - pozorovaný zdánlivý radiální pohyb hvězdy byl připsán skvrnám na jejím povrchu. Nová, detailnější pozorování v následujících letech začala ukazovat na existenci mezer v protoplanetárním disku kolem hvězdy. V roce 2013 vyšla studie, podle které by mohlo docházet k formování nové planety ve vzdálenosti asi 80 AU od hvězdy. Právě v těchto místech se totiž nachází největší mezera v disku, která by mohla indikovat planetu, která materiál gravitací posbírala. Samotná planeta však zatím nalezena nebyla. V roce 2016 pak vědci reportovali možnou další planetu ve vzdálenosti 22 AU, kde se nachází další mezera v disku kolem hvězdy. Planeta, která by mezeru v disku vytvořila by mohla mít hmotnost o něco větší než Neptun. Díky stále se zvyšující citlivosti dnešních observatoří byla objevena i poslední potenciální protoplaneta. Vědci však tentokrát nevychází z mezery v disku ale z koncentrace hmoty v něm. Není však zřejmé, zda jde o formování nové planety, nebo pouhé dočasné shluknutí materiálu, které se opět rozplyne. Tato možná protoplaneta se nachází ve vzdálenosti 52 AU od hvězdy.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Hubblova konstanta změřená novou metodou vnáší další nesoulad do problematiky rozpínání vesmíru

17. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hubblova konstanta změřená novou metodou vnáší další nesoulad do problematiky rozpínání vesmíruVesmír se rozpíná, a to stále rychleji - to víme už dlouho. Doposud však není zřejmé, s jakou rychlostí. Různá měření tzv. hubblovy konstanty, která rozpínání vesmíru znázorňuje číselně, totiž podávají různé výsledky: nejčastěji mezi 67 a 74 km/s/Mpc (tedy prostor mezi dvěma objekty, které jsou od sebe vzdáleny jeden megaparsek (přes 3 miliony světelných let), se za jednu sekundu natáhne o zhruba 70 kilometrů). Nová studie nyní přináší další dílek do skládačky: 70 km/s/Mpc podle červených obrů.

celý článek

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

7. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké exploziHvězda Eta Carinae se nachází ve vzdálenosti 7,5 tisíce světelných let a v 19 století byla po krátkou dobu jednou z nejjasnějších hvězd na naší obloze. Hvězda tehdy prošla Velkou erupcí, při které se její svítivost na několik let výrazně navýšila. Detailní snímky z dnešní doby ukazují, jak hvězda vyvrhuje množství materiálu do svého okolí a postupně míří k supernově, která bude jasně viditelná i ze Země. Na nových snímcích z teleskopu Hubble nyní vědci také pozorují materiál, který tam doposud pozorován nebyl.

celý článek

Astronomové našli hvězdu s nepravidelným pohasínáním, které si zatím neumí vysvětlit

5. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli hvězdu s nepravidelným pohasínáním, které si zatím neumí vysvětlitZpravidla, když hvězda změní svou zářivost, znamená to, že se s ní něco děje, může jít o skvrny na jejím povrchu, nebo například erupce. Pokud její zářivost klesá, může to také znamenat, že ji obíhá exoplaneta, která právě zablokovala část světla hvězdy. Vědci však nyní identifikovali hvězdu HD 139139, která pohasíná vždy stejně, ale ve velmi nepravidelných intervalech. A nedokáží zatím vysvětlit, co toto chování může znamenat.

celý článek

Astronomové objevili hnědého trpaslíka s velmi krátkou periodou oběhu kolem mateřské hvězdy

27. 6. 2019

Astronomové objevili hnědého trpaslíka s velmi krátkou periodou oběhu kolem mateřské hvězdyMezinárodní tým astronomů objevil nového hnědého trpaslíka u binární hvězdy NGTS-7 ve vzdálenosti 500 světelných let. Jde o drobný objekt na pomezí hvězdy a planety, který obíhá velmi blízko primární složky NGTS-7A. Hnědý trpaslík dostal označení NGTS-7Ab a hvězdu oběhne jednou za 16,2 hodin, nachází se od ní pouhých 0,014 AU (1 AU je vzdálenost Země-Slunce). Jde o nejrychleji obíhajícího hnědého trpaslíka kolem hvězdy hlavní posloupnosti.

U blízké Teegardenovy hvězdy byly objeveny dvě nové exoplanety podobně velké jako Země

19. 6. 2019

Teegardenova hvězda se nachází ve vzdálenosti zhruba 12,6 světelných let a doposud se o žádných planetách v její blízkosti nevědělo. Změnila to snaha mezinárodního týmu astronomů pracujících s teleskopem Calar Alto Observatory ve Španělsku. Podle nové studie publikované v magazínu Astronomy and Astrophysics obíhají hvězdu hned dvě planety, které jsou jen o něco větší než Země. Obě se nachází v obyvatelné zóně hvězdy, kde by se mohla držet voda v kapalném stavu.

celý článek

První detekce výronu koronální hmoty u vzdálené hvězdy

9. 6. 2019

První detekce výronu koronální hmoty u vzdálené hvězdyPři výronu koronální hmoty (Coronal Mass Ejection, CME) dochází k uvolnění velkého množství hmoty z hvězdy do jejího okolí. Tento fenomén byl doposud pozorován pouze u naší mateřské hvězdy. Nově jej však nyní detekovala rentgenová vesmírná observatoř Chandra u hvězdy HR 9024 (OU Andromeda) ve vzdálenosti 455 světelných let. Výron byl doprovázen zábleskem rentgenového záření, po kterém následovalo oddělení masivní bubliny plazmatu.

celý článek

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíků

31. 5. 2019

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíkůAstronomům se podařilo v datech z družice WISE identifikovat zvláštní objekt v jádru mlhoviny J005311. Běžně se uprostřed takových mlhovin vyskytují bílí trpaslíci - zbytky jádra hvězdy, které mlhovinu zevnitř osvětlují. Uprostřed J005311 se však nachází objekt, který nezáří v optickém spektru, jak je pro bílé trpaslíky běžné, ale pouze v infračerveném. Mohlo by se jednat o výsledek spojení dvou menších bílých trpaslíků - vzácný objekt, kterých může být v naší galaxii pouze jednotky kusů.

celý článek