Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

7. 7. 2019
Hvězdy Supernovy Mlhoviny Hubble

Hvězda Eta Carinae se nachází ve vzdálenosti 7,5 tisíce světelných let a v 19 století byla po krátkou dobu jednou z nejjasnějších hvězd na naší obloze. Hvězda tehdy prošla Velkou erupcí, při které se její svítivost na několik let výrazně navýšila. Detailní snímky z dnešní doby ukazují, jak hvězda vyvrhuje množství materiálu do svého okolí a postupně míří k supernově, která bude jasně viditelná i ze Země. Na nových snímcích z teleskopu Hubble nyní vědci také pozorují materiál, který tam doposud pozorován nebyl.

Eta Carinae, 2019

Eta Carinae, 2019 -





Eta Carinae je jediná známá hvězda, která produkuje ultrafialové laserové záření. A právě ultrafialové světlo zachycené vesmírným teleskopem Hubble odhalilo přítomnost magnezia v místech, kde jej dříve astronomové neviděli.

Nové informace mohou vědcům pomoci pochopit, co se s hvězdou ve skutečnosti v 19. století vlastně stalo. Podle jedné z teorií byla Velká erupce způsobena interakcí tří hvězd, které kolem sebe vzájemně obíhaly. Dvě z těchto hvězd se možná dodnes nacházejí uprostřed mlhoviny, která byla vytvořena při erupci materiálu do okolí. Masivnější z hvězd v centru mlhoviny pravděpodobně dá pohlcuje materiál z hvězdy menší a postupně se tak přibližuje k bodu, kdy exploduje v supernově.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Hubblova konstanta změřená novou metodou vnáší další nesoulad do problematiky rozpínání vesmíru

17. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hubblova konstanta změřená novou metodou vnáší další nesoulad do problematiky rozpínání vesmíruVesmír se rozpíná, a to stále rychleji - to víme už dlouho. Doposud však není zřejmé, s jakou rychlostí. Různá měření tzv. hubblovy konstanty, která rozpínání vesmíru znázorňuje číselně, totiž podávají různé výsledky: nejčastěji mezi 67 a 74 km/s/Mpc (tedy prostor mezi dvěma objekty, které jsou od sebe vzdáleny jeden megaparsek (přes 3 miliony světelných let), se za jednu sekundu natáhne o zhruba 70 kilometrů). Nová studie nyní přináší další dílek do skládačky: 70 km/s/Mpc podle červených obrů.

celý článek

Astronomové našli hvězdu s nepravidelným pohasínáním, které si zatím neumí vysvětlit

5. 7. 2019

Astronomové našli hvězdu s nepravidelným pohasínáním, které si zatím neumí vysvětlitZpravidla, když hvězda změní svou zářivost, znamená to, že se s ní něco děje, může jít o skvrny na jejím povrchu, nebo například erupce. Pokud její zářivost klesá, může to také znamenat, že ji obíhá exoplaneta, která právě zablokovala část světla hvězdy. Vědci však nyní identifikovali hvězdu HD 139139, která pohasíná vždy stejně, ale ve velmi nepravidelných intervalech. A nedokáží zatím vysvětlit, co toto chování může znamenat.

celý článek

U blízké mladé hvězdy byl nalezen objekt, ze kterého by mohla vzniknout nová planeta

28. 6. 2019

U blízké mladé hvězdy byl nalezen objekt, ze kterého by mohla vzniknout nová planetaAstronomové pracující s observatoří ALMA našli drobnou koncentraci prachu v disku kolem blízké mladé hvězdy TW Hydrae. Je pravděpodobné, že jde o zárodek budoucí exoplanety, šlo by tak o první podobný snímek. Planety podle astronomů vznikají právě v discích prachu kolem mladých hvězd. Zatím však není jisté, zda z detekovaného shluku hmoty nakonec vznikne planeta, nebo půjde pouze o dočasnou koncentraci prachu.

celý článek

Astronomové objevili hnědého trpaslíka s velmi krátkou periodou oběhu kolem mateřské hvězdy

27. 6. 2019

Astronomové objevili hnědého trpaslíka s velmi krátkou periodou oběhu kolem mateřské hvězdyMezinárodní tým astronomů objevil nového hnědého trpaslíka u binární hvězdy NGTS-7 ve vzdálenosti 500 světelných let. Jde o drobný objekt na pomezí hvězdy a planety, který obíhá velmi blízko primární složky NGTS-7A. Hnědý trpaslík dostal označení NGTS-7Ab a hvězdu oběhne jednou za 16,2 hodin, nachází se od ní pouhých 0,014 AU (1 AU je vzdálenost Země-Slunce). Jde o nejrychleji obíhajícího hnědého trpaslíka kolem hvězdy hlavní posloupnosti.

U blízké Teegardenovy hvězdy byly objeveny dvě nové exoplanety podobně velké jako Země

19. 6. 2019

Teegardenova hvězda se nachází ve vzdálenosti zhruba 12,6 světelných let a doposud se o žádných planetách v její blízkosti nevědělo. Změnila to snaha mezinárodního týmu astronomů pracujících s teleskopem Calar Alto Observatory ve Španělsku. Podle nové studie publikované v magazínu Astronomy and Astrophysics obíhají hvězdu hned dvě planety, které jsou jen o něco větší než Země. Obě se nachází v obyvatelné zóně hvězdy, kde by se mohla držet voda v kapalném stavu.

celý článek

První detekce výronu koronální hmoty u vzdálené hvězdy

9. 6. 2019

První detekce výronu koronální hmoty u vzdálené hvězdyPři výronu koronální hmoty (Coronal Mass Ejection, CME) dochází k uvolnění velkého množství hmoty z hvězdy do jejího okolí. Tento fenomén byl doposud pozorován pouze u naší mateřské hvězdy. Nově jej však nyní detekovala rentgenová vesmírná observatoř Chandra u hvězdy HR 9024 (OU Andromeda) ve vzdálenosti 455 světelných let. Výron byl doprovázen zábleskem rentgenového záření, po kterém následovalo oddělení masivní bubliny plazmatu.

celý článek

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíků

31. 5. 2019

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíkůAstronomům se podařilo v datech z družice WISE identifikovat zvláštní objekt v jádru mlhoviny J005311. Běžně se uprostřed takových mlhovin vyskytují bílí trpaslíci - zbytky jádra hvězdy, které mlhovinu zevnitř osvětlují. Uprostřed J005311 se však nachází objekt, který nezáří v optickém spektru, jak je pro bílé trpaslíky běžné, ale pouze v infračerveném. Mohlo by se jednat o výsledek spojení dvou menších bílých trpaslíků - vzácný objekt, kterých může být v naší galaxii pouze jednotky kusů.

celý článek