Astronomové našli hvězdu s nepravidelným pohasínáním, které si zatím neumí vysvětlit

5. 7. 2019
Hvězdy Kepler (teleskop) Exoplanety

Zpravidla, když hvězda změní svou zářivost, znamená to, že se s ní něco děje, může jít o skvrny na jejím povrchu, nebo například erupce. Pokud její zářivost klesá, může to také znamenat, že ji obíhá exoplaneta, která právě zablokovala část světla hvězdy. Vědci však nyní identifikovali hvězdu HD 139139, která pohasíná vždy stejně, ale ve velmi nepravidelných intervalech. A nedokáží zatím vysvětlit, co toto chování může znamenat.

Hvězda HR8799

Hvězda HR8799 Uprostřed snímku se nachází hvězda HR8799. Snímek byl pořízen pro Digitized Sky Survey 2.



HD 139139 je dvojhvězda ve vzdálenosti 350 světelných let a skládá se z hvězdy o něco větší než Slunce a menší oranžové hvězdy. Teleskop Kepler, který měl za úkol hledat exoplanety právě pozorováním pohasínání hvězd, zaznamenal celkem 28 poklesů zářivosti této hvězdy v období 87 dní v roce 2017.

Co je zvláštní je, že hvězda pohasla v 26 případech vždy stejným způsobem, jako by mělo jít o jednu planetu, která vždy zablokuje stejnou porci světla hvězdy. V takovém případě by však bylo pohasínání periodické.

Mohlo by tedy jít o systém s několika planetami, muselo by jich nicméně být více, než bylo doposud u kterékoliv hvězdy doposud pozorováno. Navíc by muselo jít o planety o stejné velikosti, případně poměrově by musely blokovat stejný podíl světla v závislosti na jejich oběžné dráze kolem hvězdy.

Vědci uvažovali také jiné scénáře: například planetu rozpadlou na menší kousky, nebo oblaka prachu rotující kolem hvězdy. Ve všech případech se ale zdá nepravděpodobné, že by tygo objekty měly stejnou velikost. 

Změny v zářivosti mohou být způsobené také samotnou hvězdou, pode vědců se však nezdá pravděpodobné, že by šlo o stejné výkyvy v zářivosti. Navíc by ke změnám muselo docházet v řádu hodin, což není běžné.

Hvězda HD 139139 se tak zdá být zatím zahalena tajemstvím. Podobně jako tzv. Tabbyina hvězda, která vykazovala také zdánlivě nevysvětlitelné chování a doposud nebylo zjištěno, co za jejím chování vězí.

Informace o hvězdě HD 139139

Vzdálenost od Slunce: 350.8 světelných let
Hvězda Typ hvězdy Hmotnost
hmotností Slunce
Poloměr
poloměrů Slunce
Exoplanety
HD 139139 A Žlutá hvězda (zhruba 1) 1.1 0
HD 139139 B Oranžová hvězda (zhruba 0.65) (zhruba 0.8) 0
Více o této hvězdě
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Hvězda Betelgeuse je stále slabější, září nyní pouze třetinově oproti normálu

17. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Hvězda Betelgeuse je stále slabější, září nyní pouze třetinově oproti normáluPomocí teleskopu VLT (Very Large Telescope) se astronomům podařilo zachytit hvězdu Betelgeuse v detailu. Díky její velikosti a blízkosti jde o jednu z mála hvězd, u kterých lze pozorovat strukturu na povrchu. Betelgeuse je navíc v posledních měsících středem pozornosti díky změnám, kterými aktuálně prochází a které by mohly předznamenávat explozi supernovy.

celý článek

Nezvykle velká galaxie generovala v raném vesmíru velké množství nových hvězd a potom přestala, vědci neví proč

6. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nezvykle velká galaxie generovala v raném vesmíru velké množství nových hvězd a potom přestala, vědci neví pročMezinárodní tým astronomů vedený vědci z University of California, Riverside narazil na neobvykle velkou galaxii XMM-2599, jejíž světlo k nám putovalo dlouhých 12 miliard let. V této galaxii se v jednu dobu velmi intenzivně rodily nové hvězdy, to však náhle ustalo, a vědci zatím nevím proč. K pozorování této galaxie využili vědci vedení Benjaminem Forrestem teleskop W. M. Keck a výsledky svého výzkumu publikovali v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebyly

29. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebylyV bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází objekty, které zatím nikde jinde pozorovány nebyly. Vědci původně mysleli, že se jedná o hvězdy, potom to vypadalo, že jde o oblaka plynů. Nakonec by ale mohlo jít o zcela jiný typ struktury, která v sobě kombinuje vlastnosti jak oblaků, tak hvězd. Nově je nyní vědci označují jako objekty G (G Objects).

celý článek

Pohasínání hvězdy Betelgeuse v lednu pokračuje, zvětšila svůj objem o téměř 10 procent

28. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pohasínání hvězdy Betelgeuse v lednu pokračuje, zvětšila svůj objem o téměř 10 procentAstronomové v posledních týdnech se zaujetím pozorují hvězdu Betelgeuse, jejíž zářivost začala v říjnu loňského roku výrazně klesat. Vědci už dlouho ví, že tato hvězda se nezadržitelně blíží k explozi supernovy, nedokáží však říct, kdy nastane. Během ledna zářivost hvězdy nadále klesá, i když už pomalejším tempem než koncem roku.

celý článek

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem

27. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkemŠvédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.

celý článek

Astronomové detekovali změnu rotace u neutronové hvězdy

23. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali změnu rotace u neutronové hvězdyAstronomům vedeným Marcusem Lowerem z Swinburne University of Technology v Austrálii se podařilo detekovat změnu ve frekvenci rotace pulzaru PSR J0908−4913. Studium tohoto chování hvězdy, které se označuje jako glitch, může vědcům napovědět více o její vnitřní struktuře.

celý článek

Bubliny kolem vzdálených galaxií by mohly být první evidence prvních hvězd ve vesmíru

13. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové s pomocí teleskopu Mayall v Arizoně identifikovali několik bublin v oblacích vodíku ionizovaných hvězdami pouhých 680 milionů let po velkém třesku. Jde o první přímou evidenci z období první generace hvězd ve vesmíru, které vznikly po tzv. temném věku. Výsledky výzkumu byly prezentovány na 235. setkání Americké astronomické společnosti v Honolulu.

celý článek