NASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost tepla

9. 7. 2019
Voyager Vesmírné sondy

Vesmírná sonda Voyager 2 se podobně jako sesterská Voyager 1 nachází na hranici sluneční soustavy s mezihvězdným prostorem. V této oblasti pomalu končí vliv Slunce a začíná převládat vliv vnějšího vesmíru. To znamená více kosmického záření a také větší chlad. Aby mohly přístroje na palubě sondy fungovat, musí být zahřívány a to čerpá energii, se kterou je třeba šetřit. NASA proto rozhodla o odpojení jednoho z vědeckých přístrojů sondy, aby udržela ty ostatní funkční po delší dobu.

Voyager 1

Voyager 1 - vesmírná sonda NASA byla vypušťena v roce 1977 a je stále funkční. Aktuálně je teď nejvzdálenější a nejrychlejší vesmírnou sondou.



Obě vesmírné sondy Voyager se vydaly na cestu v roce 1977, aby využily vzácného seřazení planet Jupiter, Saturn, Uran i Neptun. Sonda Voyager 1 po průletu kolem Jupiteru a Saturnu zamířila ven ze sluneční soustavy, zatímco Voyager 2 ještě prolétl kolem planet Uran a Neptun. Obě sondy dnes míří do mezihvězdného prostoru a nachází se dál, než jakýkoliv jiný lidmi vyrobený objekt.

Po 42 letech obě sondy stále fungují a přinášejí nové vědecké poznatky o místě, o kterém toho zatím příliš nevíme. Svou energii čerpají z rozpadu plutonia 238, postupně je jí však stále méně - zdroj dnes produkuje asi jen 60 % energie oproti začátku mise. Tato energie pohání jednak trysky ale také vědecké instrumenty, které ještě navíc zahřívá.

Aby bylo dostatek energie pro nutný běh a vědecké zkoumání, rozhodla se NASA implementovat nový přístup. Odstřihne tak od tepla přístroj CRS (cosmic ray subsystem), který zkoumá kosmické záření a může být nahrazen jinými přístroji. Stalo se tak už před několika dny, teplota instrumentu spadla na -59 °C a přístroj zatím stále pracuje. Lze však brzy očekávat konec jeho operací.

Místo přístroje CRS bude zkoumat kosmické záření dál už jen přístroj LECP (Low Energy Charged Particle Instrument). Na rozdíl od CRS dokáže LECP sbírat podobná data z mnoha směrů najednou, Voyager 2 tak může stále dodávat stejná vědecká data jako doposud. 
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Voyager

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)

26. 3. 2019

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2019)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro březen 2019.

celý článek

Voyager 2 se připojil ke svojí sesterské sondě a vstoupil do mezihvězdného prostoru

12. 12. 2018

Voyager 2 se připojil ke svojí sesterské sondě a vstoupil do mezihvězdného prostoruTeprve podruhé v historii opustila aktivní vesmírná sonda část sluneční soustavy, kde převládá vliv Slunce, a vstoupila do mezihvězdného prostoru. Po Sondě Voyager 1, která tento krok podstoupila v roce 2012, ji letos v listopadu následovala také sonda Voyager 2. Na rozdíl jejího dvojčete však sonda Voyager 2 má na své palubě fungující přístroj, který vědcům o hranici sluneční soustavy sdělí více informací.

celý článek

Sonda Voyager 2 se blíží ke hranici sluneční soustavy

10. 10. 2018

Sonda Voyager 2 se blíží ke hranici sluneční soustavyOperátoři mise Voyager 2 dostali od vzdálené sondy signály o nárůstu intenzity vysokoenergetických částic. To by mohlo znamenat, že se sonda blíží regionu zvanému heliopause, kde končí vliv Slunce, které blokuje část kosmického záření z mezihvězdného prostoru. Sesterská sonda Voyager 1 opustila sluneční soustavu před šesti lety.

celý článek

Sonda New Horizons pozoruje vodíkovou stěnu na okraji sluneční soustavy

14. 8. 2018

Sonda New Horizons pozoruje vodíkovou stěnu na okraji sluneční soustavyVesmírná sonda New Horizons proletěla v roce 2015 kolem trpasličí planety Pluto a míří dál ven ze sluneční soustavy. Aktuálně se nachází 42,7 AU od Země a míří ke svému novoročnímu setkání s planetkou Ultima Thule. Když vědci za použití přístroje ALICE pořídili měření ultrafialového záření, zjistili, že směrem od Slunce obsahuje přidanou záři, která by tam za běžných podmínek neměla být. Mohlo by jít o hranici, za kterou už nepůsobí sluneční větry a dochází na ní ke shromažďování a interakci vodíkových atomů pocházejících z vnějšku sluneční soustavy.

celý článek

První mapa radiace, která dopadá na povrch Europy

31. 7. 2018

První mapa radiace, která dopadá na povrch EuropyVědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na povrch (možná podobně jako láva na Zemi) a data o radiaci napoví, jak dlouho vydrží než je radiací sterilizovaný. Vědci využili data z misí Galileo a Voyager 1.

celý článek

Vesmírná sonda Voyager 1 úspěšně zažehla 37 let nepoužívané trysky

3. 12. 2017

Vesmírná sonda Voyager 1 úspěšně zažehla 37 let nepoužívané tryskyPo 40 letech od vypuštění je Voyager 1 nejvzdálenější sondou ve vesmíru, a navíc stále funkční. Aktuálně se nachází v mezihvězdném prostoru 141 AU od Země (1 AU = vzdálenost Země-Slunce) a míří dál od Slunce. Po tak dlouhé době a cestě však dochází k opotřebení trysek, které slouží k orientaci sondy tak, aby její anténa mířila k Zemi. Této situaci by mělo pomoci znovu zprovoznění jiného souboru trysek na sondě, které dříve sloužily pro korekce dráhy při průletech kolem plynných obrů sluneční soustavy.

celý článek

Voyager zasáhla nárazová vlna ze sluneční erupce

10. 7. 2014

Voyager zasáhla nárazová vlna ze sluneční erupceDaleko za oběžnou drahou Pluta, těsně za hranicí mezihvězdného prostoru už sluneční větry nevanou, převládá záření z jiných hvězd. Vesmírná sonda Voyager 1 přesto zachytila známky slunečních erupcí na svých přístrojích. Podle vědců šlo o zbytky nárazové vlny, kterou Slunce vypustilo při erupci v loňském roce. Jde o třetí podobnou vlnu, kterou Voyager 1 za poslední dva roky zaznamenal.