Teleskop TESS objevil potenciálně obyvatelnou exoplanetu ve vzdálenosti 30 světelných let

2. 8. 2019
Exoplanety TESS Hvězdy

Vesmírnému teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) se podařilo objevit potenciálně obyvatelnou planetu u hvězdy Gliese 357 ve vzdálenosti zhruba 31 světelných let. Jedná se o třetí známou planetu u tohoto malého červeného trpaslíka a první, která se nachází v jeho obyvatelné zóně. Zároveň se jedná o nejbližší známou exoplanetu typu superzemě s možností kapalné vody na povrchu.

Exoplaneta KOI-961.03

Exoplaneta KOI-961.03 - Ilustrace planetárního systému hvězdy KOI-961, která se nachází ve vzdálenosti 130 světelných let v souhvězdí Labutě. Kolem hvězdy obíhají tři malé exoplanety, z nichž KOI-961.03 je nejmenší a dosahuje velikost Marsu.



Nově objevená planeta GJ 357 d je asi 2x větší než Země a vědci odhadují, že až 6x masivnější. Nachází se poměrně blízko svojí mateřské hvězdě - oběhne ji jednou za 56 dní. Jde však o hvězdu s pouze asi třetinovou hmotností oproti Slunci, která také výrazně méně září. Planeta tak v těsnější blízkosti dostává podobné množství energie jako Země od Slunce.
 

Informace o hvězdě Gliese 357

Vzdálenost od Slunce: 30.8 světelných let
Hvězda Typ hvězdy Hmotnost
hmotností Slunce
Poloměr
poloměrů Slunce
Exoplanety
Gliese 357 Červený trpaslík 0.3 0.3 3
Více o této hvězdě

Mise TESS

Misí vesmírného teleskopu TESS je hledání exoplanet u blízkých jasných hvězd. Využívá k tomu tzv. tranzitů, kdy bedlivě sleduje záři hvězdy a čeká na její pohasnutí. Pokud záře hvězdy fluktuuje pravidelně, mohlo by to být způsobeno přechodem planety před ní. Takové kandidátské planety jsou následně ověřovány dalšími observatořemi. Během dvouleté primární fáze, kdy teleskop prozkoumá na 85 % oblohy vědci očekávají identifikování tisícovky exoplanet.
Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Astronomové našli masivní exoplanetu, která oběhne svou hvězdu za pouhých 18 hodin

12. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli masivní exoplanetu, která oběhne svou hvězdu za pouhých 18 hodinNová exoplaneta byla odhalena při průzkumu NGTS (Next Generation Transit Survey), který probíhá v Čile z observatoře Paranal. Cílem NGTS je hledání exoplanet o velikosti mezi planetou Neptun a Země u zářivých hvězd. Nejčastěji však astronomové při svojí práci pozorují tzv. horké Jupitery, tedy masivní planety, které se nacházejí velmi blízko svým hvězdám. Nově objevená planeta NGTS-10b je dokonce ze známých horkých Jupiterů svojí hvězdě nejblíž.

celý článek

Masivní exoplaneta u drobné hvězdy překvapila astronomy, je na svou hvězdu příliš velká

30. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli u blízkého červeného trpaslíka masivní planetu. Je sice menší než Jupiter, ale v porovnání s hmotností svojí hvězdy je obří. Je dokonce tak velká, že není zřejmé, jak mohla u drobné hvězdy vzniknout. Vědci totiž doposud uvažovali, že tak velké planety vznikají pouze u větších hvězd.

celý článek

V atmosféře exoplanety K2-18b ve vzdálenosti 111 světelných let byla detekována vodní pára

11. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

V atmosféře exoplanety K2-18b ve vzdálenosti 111 světelných let byla detekována vodní páraVědcům z Université de Montréal se podařilo pomocí Hubblova teleskopu detekovat vodní páru a možná i oblaka s kapalnou vodou v atmosféře exoplanety K2-18b ve vzdálenosti 111 světelných let. Jde o nejmenší podobné těleso, v jehož atmosféře se podařilo vodu nalézt. Voda byla v atmosférách exoplanet detekována už dříve, jednalo se ale zatím pouze o masivní plynné obry. Tentokrát jde o planetu pouze dvakrát větší než Země, která se navíc nachází v obyvatelné zóně svojí mateřské hvězdy.

celý článek

První detekce draslíku v atmosféře exoplanety

6. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

První detekce draslíku v atmosféře exoplanetyTým astronomů vedený Enginem Kalesem detekoval chemický prvek draslík v atmosféře exoplanety. Jde o první takový případ, i když se výskyt tohoto prvku u exoplanet očekával už od začátku jejich studia. Tato konkrétní planeta už byla astronomy několikrát zkoumána, draslík však detekován nebyl, nebo nebyly výsledky přesvědčivé. Teprve za použití teleskopu LBT (Large Binocular Telescope) a instrumentu PEPSI (Potsdam Echelle Polarimetric and Spectroscopic Instrument) vědci získali dostatečně silný signál draslíku.

celý článek

Unikátní exoplaneta na extrémně eliptické oběžné dráze kolem svojí hvězdy

29. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Unikátní exoplaneta na extrémně eliptické oběžné dráze kolem svojí hvězdyAstronomům se pomocí teleskopů Lick Observatory v Kalifornii a W. M. Keck na Havaji podařilo identifikovat exoplanetu s nezvyklou oběžnou dráhou - je výrazně eliptická. Kdyby se planeta pohybovala kolem Slunce, přibližovala by se Slunci na vzdálenost Marsu a v nejvzdálenějším bodě by byla dál než Neptun. Objekty s eliptickou dráhou sice ve sluneční soustavě existují, jde ale o malé planetky na okraji v Kuiperově pásu.

celý článek

U blízké hvězdy Gliese 1061 byly objeveny hned tři nové exoplanety

26. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

U hvězdy Gliese 1061 ve vzdálenosti pouhých 12 světelných let našli astronomové hned tři nové exoplanety. Všechny tři jsou jen o něco větší než Země a nachází se v obyvatelné zóně hvězdy. K objevu byla použita metoda měření radiální rychlosti hvězdy, při které se sleduje gravitační vliv planet na hvězdu, kterou obíhají.

celý článek

Exoplaneta WASP 121b je tak blízko svojí hvězdě, že má šišatý tvar a přichází o svou atmosféru

8. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Exoplaneta WASP 121b je tak blízko svojí hvězdě, že má šišatý tvar a přichází o svou atmosféruExoplaneta WASP 121b byla objevena už v roce 2015, nachází se u hvězdy o asi 40 % větší než Slunce ve vzdálenosti 854 světelných let. Tato planeta je o něco větší než Jupiter a obíhá svou hvězdu velmi blízko. Podle nových pozorování teleskopem Hubble dokonce tak blízko, že z ní hvězda svou gravitací vysává materiál a deformuje její tvar. Vědci tak mohou přímo pozorovat, jak planeta přichází o svou atmosféru, a dovědět se více o jejich vzniku a zániku.

celý článek