Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnes

10. 8. 2019
Bílí trpaslíci Supernovy

Bílí trpaslíci jsou zbytky hvězd, ve kterých už neprobíhá termojaderná fúze. Nestane-li se jinak pomalu, po miliardy let chladnou a pohasínají. Často se ale jinak stane - pokud je v jejich blízkosti jiná hvězda, vysávají z ní postupně materiál a dosáhnou-li zhruba 1,4násobku hmotnosti Slunce, na krátko se v nich zažehne opět termojaderná reakce a explodují v supernově. Vědci nyní zjistili, že tento limit není tak konstantní jak si mysleli - v mladším vesmíru byl zřejmě nižší.

Bílý trpaslík, jádro

Bílý trpaslík, jádro Ilustrace složení bílého trpaslíka.



Výše popsaná supernova nese označení typ Ia a má specifické vlastnosti - má vždy stejnou maximální zářivost a také trvá stejně dlouho než hvězda opět pohasne. To astronomům umožňuje zjistit, jak daleko se exploze odehrála, a určit tak například vzdálenost galaxie, ve které se supernova nachází. Tento způsob je klíčový pro určování vzdáleností ve vesmíru a také například pro určení rychlosti jeho rozpínání.

Bílí trpaslíci jsou charakterističtí tím, že v nich neprobíhá termojaderná reakce. Skládají se většinou z uhlíku a kyslíku, které vznikly ve hvězdě, ze které trpaslík vzešel. Neobsahují však těžší prvky jako železo nebo nikl, které vznikají až v supernovách. A právě množství těchto prvků vědcům pomáhá určit, jak hmotná byla hvězda, která v supernově explodovala.

Limit, který určuje kolik masy může bílý trpaslík mít, než exploduje v supernově, se nazývá Chandrasekharova mez. V dnešním vesmíru vědci pozorují trpaslíky, kteří explodují při hmotnosti 1,4 slunečních mas. Průzkum galaxií se starými hvězdami však naznačuje, že tento limit mohl být dříve nižší, možná kolem hmotnosti Slunce.

Hvězdy v těchto galaxiích totiž mají nižší podíl niklu, než je obvyklé. Podle vědců z Caltech by to mohlo být způsobeno právě tím, že supernovy, ve kterých tyto prvky vznikají, nastávaly u méně hmotných bílých trpaslíků. U trpaslíků s nižší hmotností by totiž v supernově vzniklo menší množství těžkých prvků.

Vědci nyní chtějí u stejných galaxií zjistit koncentrace dalších prvků, aby své závěry mohli podpořit.

Bílý trpaslík

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, její jádro se smrskne do malého hustého objektu a zároveň odhodí svrchní vrstvy do svého okolí. Kolem hvězdy tak vznikne tzv. planetární mlhovina, v jejímž středu září malý bílý trpaslík. Výsledný objekt dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Bílí trpaslíci

Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslík

29. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslíkAstronomům se podařilo identifikovat hvězdu, která se přiblížila černé díře natolik, že přišla o podstatnou část své hmoty. Zůstalo z ní jen husté jádro, které nyní pozorují prostřednictvím rentgenových paprsků. Hvězdy se s černými dírami setkávají poměrně často, zřídka se však astronomům podaří pozorovat hvězdu, která takové setkání přežije.

celý článek

Astronomové poprvé pozorovali novu od začátku až do konce

24. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové poprvé pozorovali novu od začátku až do konceAstronomům z Rakouska, Polska a Kanady se podařilo poprvé pozorovat jev zvaný nova od začátku až do konce. Doposud byly pozorovány pouze následky nov z nichž vědci usuzovali, co k nim mohlo vést. Nová pozorování tak poprvé ukazují, jak k nově dochází. Závěry z těchto pozorování byly nyní publikované ve vědeckém magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Masivní bílý trpaslík zřejmě vznikl spojením dvou menších bílých trpaslíků

4. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Masivní bílý trpaslík zřejmě vznikl spojením dvou menších bílých trpaslíkůAstronomové zjistili u blízkého bílého trpaslíka nezvyklé složení a pohyb. Podle studie publikované v magazínu Nature Astronomy mohl vzniknout kolizí menších bílých trpaslíků. Šlo by o první známý případ takto vzniklého bílého trpaslíka identifikovaného prostřednictvím jeho složení.

celý článek

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíka

5. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíkaNový výzkum, který zpracovával data posbíraná vesmírným teleskopem Kepler, odhalil výrazný záblesk od jedné ze sledovaných hvězd. Nezvykle silný záblesk dosahoval až 1600násobku běžné zářivosti, než se opět uklidnil na běžné hodnoty. Podle vědců to bylo způsobeno konzumací materiálu z blízkého hnědého trpaslíka.

celý článek

Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdy

4. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdyMezinárodní tým astrofyziků vedený australským profesorem Metthewem Bailesem pozoroval projev strhávání časoprostoru (frame dragging), které bylo předpovězeno einsteinovou teorií obecné relativity. Jedná se o efekt způsobený rotací tělesa, která ovlivňuje pohyb objektů v jeho blízkosti. Tento projev obecné relativity se nyní podařilo vysledovat u binárního systému PSR J1141-6545, kde kolem sebe vzájemně rotují bílý trpaslík a neutronová hvězda.

celý článek

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkem

27. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Extrémně zářivou supernovu SN 2006gy zřejmě způsobila interakce masivní hvězdy s bílým trpaslíkemŠvédským a japonským vědcům se podařilo zjistit, co znamenají podivné emisní linie nalezené v jedné z nejjasnějších pozorovaných supernov SN 2006gy. Nové informace jim také umožnily přijít s novou teorií, která vysvětluje vznik této unikátní zářivé supernovy.

celý článek

První pozorovaná velká exoplaneta v blízkosti bílého trpaslíka přichází o svou atmosféru

10. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

První pozorovaná velká exoplaneta v blízkosti bílého trpaslíka přichází o svou atmosféruVědecký tým vedený Borisem Gänsickem objevil první velkou exoplanetu obíhající bílého trpaslíka. Tato planeta je vystavena intenzivním hvězdným větrům a postupně přichází o svou atmosféru. Naznačuje to spektroskopická analýza světla hvězdy, podle které se v její blízkosti nachází chemické prvky nezvyklé pro bílé trpaslíky, za to poměrně časté u plynných obrů.

celý článek