Bílí trpaslíci zřejmě v minulosti explodovali v supernovách při menší hmotnosti než dnes

10. 8. 2019
Bílí trpaslíci Supernovy

Bílí trpaslíci jsou zbytky hvězd, ve kterých už neprobíhá termojaderná fúze. Nestane-li se jinak pomalu, po miliardy let chladnou a pohasínají. Často se ale jinak stane - pokud je v jejich blízkosti jiná hvězda, vysávají z ní postupně materiál a dosáhnou-li zhruba 1,4násobku hmotnosti Slunce, na krátko se v nich zažehne opět termojaderná reakce a explodují v supernově. Vědci nyní zjistili, že tento limit není tak konstantní jak si mysleli - v mladším vesmíru byl zřejmě nižší.

Bílý trpaslík, jádro

Bílý trpaslík, jádro - Ilustrace složení bílého trpaslíka.



Výše popsaná supernova nese označení typ Ia a má specifické vlastnosti - má vždy stejnou maximální zářivost a také trvá stejně dlouho než hvězda opět pohasne. To astronomům umožňuje zjistit, jak daleko se exploze odehrála, a určit tak například vzdálenost galaxie, ve které se supernova nachází. Tento způsob je klíčový pro určování vzdáleností ve vesmíru a také například pro určení rychlosti jeho rozpínání.

Bílí trpaslíci jsou charakterističtí tím, že v nich neprobíhá termojaderná reakce. Skládají se většinou z uhlíku a kyslíku, které vznikly ve hvězdě, ze které trpaslík vzešel. Neobsahují však těžší prvky jako železo nebo nikl, které vznikají až v supernovách. A právě množství těchto prvků vědcům pomáhá určit, jak hmotná byla hvězda, která v supernově explodovala.

Limit, který určuje kolik masy může bílý trpaslík mít, než exploduje v supernově, se nazývá Chandrasekharova mez. V dnešním vesmíru vědci pozorují trpaslíky, kteří explodují při hmotnosti 1,4 slunečních mas. Průzkum galaxií se starými hvězdami však naznačuje, že tento limit mohl být dříve nižší, možná kolem hmotnosti Slunce.

Hvězdy v těchto galaxiích totiž mají nižší podíl niklu, než je obvyklé. Podle vědců z Caltech by to mohlo být způsobeno právě tím, že supernovy, ve kterých tyto prvky vznikají, nastávaly u méně hmotných bílých trpaslíků. U trpaslíků s nižší hmotností by totiž v supernově vzniklo menší množství těžkých prvků.

Vědci nyní chtějí u stejných galaxií zjistit koncentrace dalších prvků, aby své závěry mohli podpořit.

Bílý trpaslík

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, její jádro se smrští do malého hustého objektu a zároveň odhodí svrchní vrstvy do svého okolí. Kolem hvězdy tak vznikne tzv. planetární mlhovina, v jejímž středu září malý bílý trpaslík. Výsledný objekt dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.

Líbí se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Bílí trpaslíci

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíků

31. 5. 2019

Vzácná masivní hvězda J005311 zřejmě vznikla spojením dvou bílých trpaslíkůAstronomům se podařilo v datech z družice WISE identifikovat zvláštní objekt v jádru mlhoviny J005311. Běžně se uprostřed takových mlhovin vyskytují bílí trpaslíci - zbytky jádra hvězdy, které mlhovinu zevnitř osvětlují. Uprostřed J005311 se však nachází objekt, který nezáří v optickém spektru, jak je pro bílé trpaslíky běžné, ale pouze v infračerveném. Mohlo by se jednat o výsledek spojení dvou menších bílých trpaslíků - vzácný objekt, kterých může být v naší galaxii pouze jednotky kusů.

celý článek

První exoplaneta objevená v okolí binární hvězdy s bílým trpaslíkem má hmotnost 13 Jupiterů

10. 4. 2019

První exoplaneta objevená v okolí binární hvězdy s bílým trpaslíkem má hmotnost 13 JupiterůBrazilským astronomům se podařilo nalézt první evidenci o exoplanetě, která obíhá binární hvězdu, jejíž jedna složka je hvězda po hlavní posloupnosti. Konkrétně se jedná o dvojhvězdu KIC 10544976 v souhvězdí Labutě, což je oblast, kterou zkoumal teleskop Kepler. Hvězda se skládá z červeného a bílého trpaslíka a planeta, která ji obíhá by měla mít 13násobek hmotnosti planety Jupiter. Výsledky výzkumu týmu vedeného Leonardem Andrade de Almeidou byly publikovány v magazínu Astronomical Journal.

celý článek

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesu

13. 1. 2019

Po vyhasnutí se některé hvězdy (včetně Slunce) promění v krystal. Vědci nyní pozorovali první náznaky tohoto procesuAnalýzou zářivosti a barvy blízkých bílých trpaslíků se astronomům z University of Warwick podařilo nalézt první přímou evidenci o krystalizaci bílých trpaslíků. Podle studie, kterou publikovali ve vědeckém magazínu Nature, je hvězdná obloha doslova posetá těmito drobnými objekty, které mají pevnou strukturu podobně jako planety. Pozorovaný efekt byl předpovězen už před 50 lety, teprve data z observatoře Gaia však umožnila získat dostatek informací pro ověření této hypotézy.

celý článek

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

12. 10. 2018

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíkaV červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na povrch bílého trpaslíka dopadá materiál, který znovu zažehne termojadernou fúzi. Podle nové studie však šlo o zcela jiný jev: kolizi hnědého a bílého trpaslíka, naznačují to pozorování submilimetrovou radiovou observatoří ALMA.

celý článek

Analýza nitra bílého trpaslíka přinesla nečekaný závěr - jeho jádro je příliš velké a plné kyslíku

15. 1. 2018

Analýza nitra bílého trpaslíka přinesla nečekaný závěr - jeho jádro je příliš velké a plné kyslíkuSeismická analýza bílého trpaslíka KIC 08626021 (J192904.6+444708) vzdáleného 1 375 světelných let ukázala, že jeho složení neodpovídá předpokladům pro tento typ hvězdy. Jádro tohoto trpaslíka je podle údajů naměřených vesmírným teleskopem Kepler až o 40 % větší než předpovídá současná teorie o vývoji hvězd a s větším podílem kyslíku. Na studii publikované v magazínu Nature se podílelo na 300 expertů z celého světa, vedoucím autorem je Noemi Giammichelová a Gilles Fontaine.

celý článek

Astronomové pozorovali v Malém Magellanově oblaku jednu z nejzářivějších nov

16. 10. 2017

Astronomové pozorovali v Malém Magellanově oblaku jednu z nejzářivějších novV Malém Magellanově oblaku pozorovali před rokem astronomové hvězdu SMCN 2016-10a, následnou analýzou došli k závěru, že se jedná o dosud nejjasnější pozorovanou novu v této nám velmi blízké galaxii a zároveň jednu z nejjasnějších zaznamenaných vůbec. Jde také o první pozorovanou novu v Malém Magellanově oblaku od roku 2012.

celý článek

Tajemství supernovy SNR 0509-67,5 bylo odhaleno, vznikla srážkou dvou bílých trpaslíků

13. 1. 2012

Tajemství supernovy SNR 0509-67,5 bylo odhaleno, vznikla srážkou dvou bílých trpaslíkůPo dlouhé čtyři dekády se astronomové snažili přijít na to, co dalo vzniknout supernově, která po sobě zanechala pozůstatky exploze označované jako SNR 0509-67,5. Analýzou barvy světla pocházejícího ze supernovy byli schopni určit, že se jedná o typ Ia, který vzniká v binárních systémech. Druhá hvězda se ale v blízkosti středu SNR 0509-67,5 nenachází, mělo by tedy jít o srážku dvou hvězd, protože jiné vysvětlení neexistuje. Alespoň tak to prezentují v dnešním vydání magazínu Nature astronomové pod vedením Bradleyho Schaefera.

celý článek